Nejbližší koncerty
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
LLYR

CARPATIA - Infant Brutality CD 2005, Élysion

Už několikrát jsem chválil Élysion za letošní rozjezd. Jestli se nepletu, je Carpatia osmým počinem firmy a vše, co jsem s logem Élysion letos slyšel, považuji za nadprůměr (SDOS, Negative Face, Interitus, Forrest Jump). A to v jejich osidlech uvízli ještě Scenery. Tahle firma momentálně válcuje i mnohem zavedenější labely. Mezi překvapivý úlovek patří pro mě úplně neznámá Carpatia. Ani nevím odkud, oficiální web je nefunkční, zato je uvedený obrovským písmem na zadní straně obalu. Podle historie uveřejněné na stránkách firmy bude asi odněkud ze západních Čech, když vystupovala v regionálním vysílání TV Prima pro ZČ kraj. Obal ve mě zanechává trochu smíšené pocity. Stránky s texty s upravenými fotkami muzikantů se mi líbí, titul se zlobícím se děvčátkem už méně, fotka celé kapely uvnitř je rozmazaná a mini fotky kolem ní jakbysmet. Navíc nechápu, proč u dvou bonusových skladeb nejsou uvedeni autoři a texty, když u zbytku jo.

Hudba Carpatie je těžko zařaditelná do běžné stylové škatuky. Hned úvodní skladba nabízí pestrou paletu nálad a stylů. Úvod obstarává ne zrovna originální hrací skříňka s originálním broukáním snad holčičky z coveru a smíchem bláznivé ženy. Potom začíná trochu zastřený vokál a postupně nastupují další nástroje. Čistý hlas střídá na okamžik skřehot, pak zpět k čistému, takřka speedovému zpěvu. Střídání vokálu provází celý úvodní opus, kytary doplňují klávesy a palba bicích ? vzdáleně mi to chvílemi evokuje Children of Bodom, chvílemi nějakou goticko-doomovou partu. Hned první skladbu hodnotím nejvýše ze všech. Dvojka sice zase začíná křikem, ale pak tempo i rychlost polevuje a skladba je to chvílemi takřka heavy metalová. I další skladba je postavená na kontrastu melodických a údernických částí. Ve čtyřce vytahuje zpěvák snad všechny polohy svého hlasu ? blackový skřehot, deathový growl, thrashový řev a speedový čistý hlas. Klávesy a kytarové sólo dominují pomalejší střední pasáži, která určitě stojí za pozornost. Pompézní klávesový úvod pátého songu střídá tvrdý kytarový rif a pak nastupují Crematory, haha ? jak kdyby tahle skladba těmhle Němčourům z oka vypadla, tedy do doby, než zase začne míchání vysokého zpěvu, drsného zpěvu, rychlých a pomalejších pasáží. Nesedí mi tady bicí, které jakoby jedou dvě tempa ? v pozadí nářez a do toho ještě trochu vytaženější pomalý rytmus. Když už se může zdát, že v téhle míchanici nemůže nic překvapit, přichází v Suicide akordeonová vsuvka jak ze starého francouzského filmu; jinak mě ale tahle skaldba moc nechytla, nejspíš kvůli absenci čistého hlasu. Následují dvě skladby, o kterých se ale důvod zařazení ?bonusové? z bookletu nedozvíte. Mají méně složitou strukturu, hlas zpěváka je trochu méně vyzpívaný, takže bych tipnul starší songy.

K nahrávání se pánové vypravili do třineckého Blue Studia. Zvuk je celkem v pohodě, nahoru je vytažený zpěv a sólová kytara. V nářeznických pasážích je problém s dešifrováním basy, která je trochu utopená. Zvuk sedmé a osmé skladby je trochu jiný ? průraznější, hodně slyšet je basa, málo kopáky a zpěv také není tolik nad zbytkem.

Carpatia disponuje několika pozoruhodnostmi. Tou první je zpěvák, který skvěle zvládá všechny polohy od čisté po kanální. Chtěl bych vidět Carpatii naživo, jak zvládne všechny přechody. Druhou silnou stránkou je schopnost napsat chytlavé melodické pasáže, které se zarývají hluboko do mozku a člověk se neubrání si je pro sebe prozpěvovat. Ale nejen klady se objevují na téhle desce. Nevadí mi náhlé střídání všech těch stylů, a že jich není málo (death, black, doom, speed, heavy, gotika), ale spíše fakt, že když si jednotlivé songy roztrhám na jednotlivé pasáže, zdá se mi, jako bych už všechnio někde slyšel. Carpatia to vcelku šikovně napasovala do sebe. Za nejsilnější momenty považuji speedové úseky s čistým, opravdu nadstandardním, zpěvem. Ale na první oficiální počin to určitě není špatné a když uvážím, že kapela existuje teprve od roku 2002, můžeme se v budoucnu dočkat ještě zajímavější nahrávky. I tahle ale stojí za pozornost.

Čas: 41:58

Seznam skladeb:

  1. Infant Brutallity
  2. Die For You ...
  3. Heroes
  4. Judge Of Life
  5. Plague
  6. Suicide
  7. Bonus: Revenge From The Darkness
  8. Bonus: Underworld

www.carpatia-metal.com


Zveřejněno: 23. 09. 2005
Přečteno:
3498 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

23. 10. 2005 15:10 napsal/a Adrian
!!!
Jak muzes o nekom napsat,ze pocin,u ktereho zajiste stravi spousty casu vcelku sikovne napasuje do sebe...kapelu Carpatia jsi timto narkl z kopirovani jinych titulu,nebot zde neni ani nejmensi naznak autorovy domenky ...tot vse...
04. 10. 2005 12:50 napsal/a Johan
???
Z tveho prispevku moc moudrej nejsem, nemohl bys byt konkretnejsi???? K posledni vete - moje pociny si poslechnes opravdu tezko ...
03. 10. 2005 11:24 napsal/a Adrian
Recenze
Ja si myslim,ze Carpatia se nejvic podoba Beatles,ale celkem sikovne napasovala do sebe i pisne Kaji Gotta a Hanicky Zagorove...jak je to jednoduche,skladat ty pisne,vzdyt staci vzit od kazdeho kousek,nejak to zesumarizovat a pisen je nas svete...poslechl bych si pociny pana autora recenze,ktery ma zajiste daleko lepsi predstavu o tom,co je a neni muzika...