Kdy byla vaše skupina založena, proč zrovna tenhle název, co znamená a co bylo prvotním impulsem pro její vznik?
Kapela vznikla v roce 2017 původně jen jako znovuobnovená instrumentální sekce našeho bývalého projektu LAST PRESENCE. Chybělo nám společné hraní a chtěli jsme zkusit dát věci znovu do pohybu. Dlouhou dobu jsme nemohli najít vhodného zpěváka, dokud jsme nezkusili přizvat zpívajícího basáka z druhé kapely našeho bubeníka, což se později ukázalo jako dobrá volba. S ním přišel i název MADMONG, který je inspirován názvem českého doplňku stravy na podporu soustředění. (smích) V doslovném překladu by to znamenalo něco jako „šílený retard“, což může působit i jako výstižné, personifikované zpodobnění naší hudby, ale spíše se snažíme pravý význam neuvádět. (smích) Jelikož jsme měli domluvený první koncert už v době, kdy jsme ještě neměli název, bylo potřeba rychle s něčím přijít a MADMONG byl nakonec jediný výraz, na kterém jsme se shodli, což není u čtyř lidí různých názorů snadné.
Představte jednotlivé členy – věk, zda již někde hráli a jak dlouho hrají na svůj nástroj?
Já jsem Danny (Daniel Chmelař), je mi 27 a v kapele drtím basu, na kterou hraju od svých třinácti. Z mých bývalých kapel stojí za zmínku HYPNOTIC FACE a už zmíněná LAST PRESENCE. Na kytaru je tu Cube (Jakub Cichý), (ex-LAST PRESENCE, ex-SYKRYT, ex-SIN JOY), který by se sám představil jako dvacetiletý fešák s kytarou a dudy, milující dlouhé procházky po pláži, ale jinak je mu 35 a na svůj nástroj hraje od dvaadvaceti. Do bicích mlátí Milan Kadlec (GENETIC MUTATION, ex-LAST PRESENCE), což je v našem širokém okolí nejlepší bubeník pod sluncem i měsícem. Je mu 28 a na bicí hraje od patnácti. Zpěvákovi neřekne nikdo jinak než Kočka (David Kocourek). Je mu 42, s Milanem hraje i v GENETIC MUTATION a dřív působil v kapelách ČERTŮF PUNK, SNĚŽNÁ SLEPOTA a THE CANAL. První setkání s mikrofonem u něj proběhlo v roce 1993. S Kubou a Milanem se potkávám v různých projektech už víc než 10 let a za tu dobu se naše společná tvorba hodně vyvinula. Jsme na sebe zvyklí, víme co od sebe očekávat a dohromady to tvoří bezvadně se doplňující celek. Milan ovládá skvěle i kytaru, takže s novými nápady přichází celá naše instrumentální sekce.
Za jakých podmínek jste nahrávku pořídili, jak jste s ní spokojeni, jaký náklad jste od nahrávky pořídili, jak jde zatím na odbyt, jaká je cena?
Nahrávání proběhlo koncem roku 2019 ve studiu FairWave ve Vysokém Mýtě a myslím, že výsledek předčil očekávání nás všech. Úplně původní plán byl udělat pouze demo, od kterého se později odrazíme dál, ale už v průběhu nahrávání začalo být jasné, že výsledek bude mít zvukově i kvalitativně větší potenciál, než jsme mysleli. Jelikož se jedná pouze o dvouskladbový single, rozhodli jsme se, že nebudeme nahrávku vydávat na žádném fyzickém nosiči a půjdeme moderní cestou digitálního streamu, jak dnes bývá stále častěji zvykem. Nahrávka je určená k poslechu na našem kanále YouTube a na Bandzone, kde jsou zároveň obě skladby volně ke stažení. Zatím se setkáváme s velmi pozitivním přijetím.
Texty – proč jste rozhodli zpívat česky, kdo je autorem slov, jaká témata volíte?
Texty píšu já. Z počátku to byla role, kterou jsem na sebe vzal z nutnosti, protože se k tomu nikdo jiný nehlásil, ale rychle mě to začalo bavit a dělám to rád. Pro zpěváka je to samozřejmě o to těžší, učit se texty, které mu píše někdo jiný a i z hlediska frázování je potřeba společně probrat „co a jak“. Na češtině jsme se shodli hned od počátku, protože je pro mě mnohem snazší psát v rodném jazyce a Kočka by nás s angličtinou stejně poslal do oných míst, takže nebylo o čem diskutovat. Témata nechávám přicházet spontánně. Vycházím z nálady dané skladby a podle toho, co z ní cítím, vybírám i slova. Mnohdy jsem sám překvapen, jakou formu to na sebe v závěru vezme. Vesměs jsou to temnější témata, což asi nikoho u metalu nepřekvapí, ale zároveň se snažím udržovat na pozadí určitou hloubku. Sám jsem poměrně tajemný typ člověka a mám rád, když lidé musí o textu trochu přemýšlet. Inspirují mě české kapely, jako jsou ASMODEUS, PRVNÍ HOŘE nebo třeba i LUCIE, kteří píšou způsobem, který mě hodně baví.
Kdo je autorem loga, obalu, webu – jakou důležitost těmto grafickým věcem přisuzujete?
Autorem obalu je Enrique Meseguer. Jeden z mnoha umělců, kteří poskytují svoje grafické výtvory a fotografie volně ke stažení i pro komerční použití. Hledal jsem tvorbu, která by v sobě vhodně kloubila témata smrti a času a jeho práce k tomu sedla naprosto přesně. Logo je vytvořené rovněž z volně použitelného fontu. Je to ukázka toho, že v dnešní době lze bez problému obstarat kompletní grafické materiály pro kapelu zcela bez výdajů, jen za cenu obětování času na hledání toho správného obsahu. Pro menší vydání, jako jsou právě digitální singly, si myslím, že je to ideální cesta, kterou lze ušetřit a zároveň neztratit vizuální kvalitu, která pro mě osobně je u hudby důležitá. Mizerný obal může snížit celkový dojem i u velmi kvalitní nahrávky. Co se týče webu, najít nás můžete na Facebooku, Bandzonu a YouTube kanále. Placené internetové domény se menším kapelám dnes už moc nevyplatí a jejich návštěvnost klesá, proto jejich tvorbu v dohledné době určitě neplánujeme.
Které kapely patří mezi vaše vzory/zdroje inspirace?
Na to by zřejmě odpověděl nejlíp každý sám za sebe. Nesnažíme se nikoho kopírovat a děláme to, co z nás přirozeně plyne, ale vždycky je to samozřejmě ovlivněno do jisté míry i tím, co posloucháme. Všichni máme rádi převážně tvrdší muziku v jejich nejrůznějších odnožích a z toho se snažíme vycházet. List kapel by byl opravdu dlouhý. Já osobně jsem v posledních letech hodně ovlivněn progresivní scénou, do které patří například OPETH, GOJIRA, MASTODON, DREAM THEATER atp. Zároveň ale můžu říct, že nemám přesně definované hranice a jsem otevřen hudbě jako celku, takže jsem schopný si pustit v jednu chvíli klasiku a následně přejít k technickému death metalu. To všechno se pak promítá i do toho, co tvořím. Snažím se mít otevřenou mysl.
Posílali jste nahrávku na firmy, případně na které, jaká byla/nebyla odezva?
Nahrávku jsme poslali pouze na různé stránky a webziny, jako je ten váš, které dávají prostor právě i undergroundovým kapelám našeho formátu, čehož si moc vážíme. Vydavatelství by v tuto chvíli nemělo smysl kontaktovat, to si schováme až na plnohodnotné album.
Kolik máte za sebou koncertů a který považujete za nejpovedenější?
Každý z nás už v životě odehrál spoustu koncertů v různých projektech, ale akce s MADMONG by se zatím daly spočítat na prstech jedné ruky. Doteď jsme většinu našeho společného času, kterého není zase tak moc, věnovali zkouškám a tvorbě nových skladeb, což je i záměr, na který se primárně jako kapela snažíme nyní soustředit. Zároveň teď s novou nahrávkou ale přichází i víc možností právě k oslovení různých pořadatelů, kterým dříve nebylo co nabídnout a díky kterým bychom nyní mohli mít přístup k zajímavějším akcím. Za nejvydařenější koncert považuju náš poslední, který proběhl začátkem ledna tohoto roku v našem domácím klubu Tyjátr, kde i přes skromnou účast vznikla dobrá atmosféra. Možná to ale každý z nás vnímal trochu jinak… (smích)
Máte ambice ukázat se v zahraničí?
Jako česky zpívající kapela na zahraniční scénu úplně necílíme, ale pokud by se v budoucnu naskytla nějaká zajímavá příležitost zahrát si i jinde než u nás, určitě bychom neodmítli.
Plány do budoucna...
Letos by měl vyjít obdobným způsobem ještě jeden singl, který plánujeme nahrát během léta a pro který bychom rádi zkusili natočit i videoklip. Pokud vše půjde dobře, byl bych rád, kdybychom se v příštím roce pustili do nahrávání alba, na které už teď máme připravenou spoustu materiálu a další je v procesu tvorby. Pokud se tak stane, rozhodně vás tato informace nemine a rádi ukážeme všem, že česká metalová scéna má stále co nabídnout.
RECENZE bude
