TESTAMENT, EXODUS, DEATH ANGEL

Kdesi a kdysi v srpnu loňského roku jsme se dozvěděli, že po Evropě pojede turné „The Bay Strikes Back" trojice kapel DEATH ANGEL, EXODUS a TESTAMENT a že zavítají také do Mnichova. Nejblíže k nám. Tak proč si neudělat výlet. Rozhodnutí bylo velmi rychlé… Naše čtyřiadvacetihodinová tour započala přibližně v pátek o půl desáté ráno výjezdem z domovských destinací pěti členů thrashové expedice. Autem jsme se přesunuli do Plzně a poté pomalým expresem Alex do Mnichova. Ke konci výpravy se slovo Alex stalo synonymem „kvalitní“ německé dopravy (úsměv).

Protože příjezdem do Mnichova nám do začátku koncertu, respektive na cestu do klubu zůstávalo poměrně dost času, tak jsme vzali zavděk dobrému tipu a zavítali na jídlo do restaurace Augustiner Keller, kde to nemělo chybu. Až na to, že ve vlaku byla plechovková plznička a zde ucházející místní Augustiner. Před klubem jsme tak akorát před otevřením. Překvapil nás menší počet lidí, ale během hodiny do začátku první kapely se klub zdárně zaplnil. Aby ne, když byly vstupenky vyprodané. Ale nám to nevadilo, protože jsme zaujali místo na širokých schodech v blízkosti pódia, které se táhnou po každé straně plochy. A stát ve výšce pódia a mít celé dění jako na dlani jsme ocenili. Obejít merch a dát si další bavorskou specialitu König Ludwig je povinnost (úsměv).

Koncert úvodními pozvolnými tóny skladby „Humanicide“ začal na minutu přesně. Po krátkém „intru“, když se do bicích řádně opřel Will Carroll, nenechali DEATH ANGEL nikoho na pochybách, že tour thrasherů z Bay Area bude řádná mela. A taky, že byla. DEATH ANGEL již hned na začátek všem ukázali, jak má pořádný thrash metal vypadat. Ve svém setu odehráli průřez svojí historií, včetně aktuálního alba (jak napovídal i titulní song), z kterého zazněla také pecka „Aggressor“. Skladba „Voracious Souls“ z prvního hrubozrnného alba „The Ultra-Violence“ připomněla pravěký thrash metal. A protože velká část DEATH ANGEL stojí na kytarových melodiích a vyhrávkách, které předvádí hlavně Rob Cavestany, tak nesměla chybět melodiemi nabitá a zároveň energická skladba „The Dream Calls for Blood“ nebo hutnější „The Moth“, kde se předvedl i basák Damien Sisson (vzezřením, outfitem a stylem hry připomínající Cliffa Burtona), který měl během setu stejně nějak moc času na různé posunky k děvčatům a hecování všech fans. (úsměv) Počáteční melodií písně „The Ultra-Violence“ a rozloučením se rozjel závěrečný song „Thrown to the Wolves“, který byl loni na Metalfestu v úvodu. A hned musím konstatovat, že v Plzni jsem si je užil o mnoho víc, protože dostali i více prostoru a lépe vyzněl i vokál Marka Oseguedy, který zde byl chvílemi nečitelný.

Krátká přestavba pódia... A to, co se rozjelo poté, nikdo nečekal. (úsměv) No, až po intru, kterým byla hopsanda od DIE TOTEN HOSEN „Zehn kleine Jägermeister“. Jen prolítla vtipná hláška „EXODUS nepřijeli, bude to takhle celou hodinu". (úsměv) Začalo peklo, započal EXODUS. Prvním hrábnutím do strun, prvním riffem, první dělovou palbou bicích se dalo vše, co mělo ruce, nohy a hlavu do pohybu. Oproti předchozí kapele bylo znát, že to bude úplně o něčem jiném. Gary Holt, Zetro Souza, Tom Hunting, co jméno, to pojem a to ještě nehrají TESTAMENT (úsměv). V úvodu prolítly smrtící vypalovačky „Body Harvest“ a „Blood In, Blood Out“, skladby z již šest let starého, ale zatím posledního alba „Blood In, Blood Out“. Peklo bylo v plném proudu, mosh pit probíhal nepřetržitě od první skladby až k té závěrečné písni. Typický Zetrův ječák nemusím a taky nejsem kdovíjakým fanouškem této legendy, která stala u zrodu thrash metalu, ale musím uznat, že mě to neskutečně bavilo. Bylo se na co dívat, bylo co poslouchat a ty největší kolotoče probíhaly při skladbách z osmdesátek. „Deliver Us to Evil“, „Fabulous Disaster“ a samozřejmě „Bonded by Blood“. Když ne vokál, tak mě uhranul jekot kytar Garyho Holta, kterého na střídačku doplňoval Lee Altus. Před dvěma zásadními a posledními skladbami se vtipně vloudil úryvek „Raining Blood“ s poznámkou Zetra k Garymu „The wanna plays to SLAYER?“ Závěrečné řežby „The Toxic Waltz“ a „Strike of the Beast“ byly vyvrcholením koncertu a stalo se to, na co jsem čekal nejen já, ale hlavně ti, co byli v té smrtící řežbě. Wall of death… Za mě super, bomba. Jen opět škoda toho horšího vokálu a to tentokrát nemyslím ječák, ten byl dostatečný.

Po nedlouhé přestavbě se ozývá úvodní song a to v podobě klasického rokenrolu. Dusot, hukot bouře, známá vybrnkávaná kytarová melodie, údery bicích a Chuck Billy zpívá „A world of chaos, a world of fear" v songu „Eerie Inhabitants“ z mého v minulosti nejčastěji přehrávaného alba „The New Order“. Dýmová clona a v těsném závěsu za první skladbou je i houpavá titulní skladba tohoto alba. Na TESTAMENT jsem se těšil jako malý kluk, protože jsem ještě neměl to štěstí jej vidět. A vidět je ještě v super sestavě, tak to jsem jen chrochtal blahem.

Po starších vypalovačkách, které vyplnily takovou půlhodinu koncertu, se TESTAMENT pustil do novějších skladeb z poslední doby, a to z alb „Dark Roots of Earth“ a „Brotherhood of the Snake“. Alex Skolnick, který měl v průběhu celého setu sól požehnaně, exhiboval pořád, ale v titulní skladbě prvně zmiňovaného alba se předvedl i charizmatický Eric Peterson. Nakonec oba kytaristé byli sehraná dvojice, navzájem se doplňovali, tak jak tomu bylo nejen ve skladbě „Throne of Thorns“. Na škodu bylo, že sóla, která se tlačila do popředí, byla tak trochu na úkor rytmiky, která v pozadí občas vytvořila jednolitý hukot. V již hodinovém setu se neřádilo tolik jako u předchozí squadry, ale pánové z ochranky stejně měli u pódia plné ruce práce. (úsměv) Plavalo se na rukou o sto šest a se staršími nášlehy se to vždy stupňovalo. Závěrečná půlhodina byla opětovně vyplněna staršími fláky. Ale než k nim došlo, dostali jsme ochutnávku v podobě nového songu „Night of the Witch“ z alba, které vyjde co nevidět. Gene Hoglan a Steve DiGiorgio udávali kvapné tempo a burácivý hlas Chucka doplňoval chrchlavý hlas Erikův. Myslím, že se máme na co těšit. Poté již v rychlém sledu následovaly osvědčené thrashové vypalovačky „Into the Pit“, „Practice What You Preach“, „Over the Wall“ a „Disciples of the Watch“. Tady není co dodávat. Jeden song lepší než ten druhý.

Na TESTAMENT jsem se těšil nejvíc, a ani mě neodradily hlasy těch, co jej už víckrát viděli, že vždy byl zmršený zvuk. Na každém šprochu pravdy trochu. A opět si postesknu. Škoda toho upozaděného, občas nečitelného vokálu. Vokál Chucka Billyho mám rád, tak proč? A u všech třech kapel? A k tomu měl TESTAMENT sem tam zahuhlaný spodek. Škoda, ale až tak nevadí. Každá kapela měla tento večer nějaké kouzlo, které mě chytlo. DEATH ANGEL byli techničtí, harmonickí a hudebně barevní. EXODUS si jel svoji stejnou nářezovou lajnu, ale o to víc byl neskutečně nabitý energií. TESTAMENT nadchl hudebně nejvíc. Melodie, harmonie, více (střídání) vokálu, hutná basa a samozřejmě par excellence kytarista(é).

Tak pomalu dopíjíme patoky a v klidu míříme směrem na nádraží, s tím, že se ještě někde upíchneme na nějaké to „pivko“, kávu nebo jídlo dle libosti. Přicházíme na nádraží a zjišťujeme proč máme na místence a na displeji odjezdové tabule pozdější odjezd, když všude v jízdních řádech píšou o půl hodiny dřív. A mezi kávou a plechovkovým pivem… čteme na netu, že Alex (tentokrát opět název vlaku) pro nedostatek personálu dopravce vyjíždí až z Řezna a my máme náhradní autobusovou dopravu. Dobře, tak odkud… Zastávku jsme našli, ale bez jakýchkoliv informací. Sjednotili jsme názor, že tedy bude dobré počítat s odjezdem o půl hodiny dřív. Na poslední chvíli jsme ještě zjistili, že bus odjíždí z jiného nestanoviště, než bylo k tomu určeno. Tak to je to precizní a dokonalé Německo. A ještě na nádraží to byl samí „Alex“. V Řeznu nastupujeme do ultra rychlého cajdáku, ale nakonec jsme v Plzni načas a doma v sobotu o půl desáté ráno. Super zážitek a koncert a nezávazně padlo, že do vyhlášeného Backstage určitě opět někdy zavítáme. 

DEATH ANGEL

1. Humanicide (Humanicide 2019)
2. Voracious Souls (The Ultra-Violence 1987)
3. Claws in So Deep (Relentless Retribution 2010)
4. Aggressor (Humanicide 2019)
5. The Dream Calls for Blood (The Dream Calls for Blood 2013)
6. The Moth (The Evil Divide 2016)
7. Seemingly Endless Time (Act III 1990)
8. The Ultra-Violence / Thrown to the Wolves (The Ultra-Violence / The Art of Dying 1987 / 2004)

EXODUS

Intro: Zehn kleine Jägermeister (DIE TOTEN HOSEN)

1. Body Harvest (Blood in, Blood Out 2014)
2. Blood In, Blood Out (Blood in, Blood Out 2014)
3. Deliver Us to Evil (Bonded by Blood 1985)
4. Fabulous Disaster (Fabulous Disaster 1989)
5. Deathamphetamine (Shovel Headed Kill Machine 2005)
6. Blacklist (Tempo of the Damned 2004)
7. Bonded by Blood (Bonded by Blood 1985)
8. The Toxic Waltz (Fabulous Disaster 1989)
9. Strike of the Beast (Bonded by Blood 1985)

TESTAMENT

Intro: Bad Bad Leeroy Brown - Jim Croce

1. Eerie Inhabitants (The New Order 1988)
2. The New Order (The New Order 1988)
3. The Persecuted Won't Forget (The Formation of Damnation 2008)
4. The Haunting (The Legacy 1987)
5. Greenhouse Effect (Practice What You Preach 1989)
6. Dark Roots of Earth (Dark Roots of Earth 2012)
7. Last Stand for Independence (Dark Roots of Earth 2012)
8. Throne of Thorns (Dark Roots of Earth 2012)
9. Brotherhood of the Snake (Brotherhood of the Snake 2016)
10. The Pale King (Brotherhood of the Snake 2016)
11. Fall of Sipledome (The Gathering 1999)
12. Přídavek:Night of the Witch (Titans of Creation 2020)
13. Into the Pit (The New Order, 1988)
14. Practice What You Preach (Practice What You Preach 1989)
15. Over the Wall (The Legacy 1987)
16. Disciples of the Watch (The New Order 1988)

Foto poskytli Viktor a Jiří. Děkuji.