
„BAD VICTIM, to je ta kapela se zpěvákem v kozlí masce, který na koncertech mlátí do ocelové bomby.“ To platilo do loňského prosince… Teď se bude říkat: „BAD VICTIM, to je ta kapela, která má na obalu to samé co SLAYER na ,Reign In Blood‘.“ Respektive skoro to samé… Obrázek Lawrence W. Carrolla posloužil jako zřejmý inspirační zdroj; šiklo se, že na originále jsou čtyři výrazné postavy a stejný počet členů mají BAD VICTIM; šiklo se, že na trůnu sedí postava s kozlí hlavou podobná vizáži vokalisty, kytarista taky jako kdyby jednomu z čertů z oka vypadl, snad jen rytmická sekce se liší, ale s tím si autor faceliftu (zpěvák Miland) poradil. Když už se obalu věnuju na tak velkém prostoru, tak doplním, že v jednoduchém digipacku je vložený hezky graficky vyvedený šestnáctistránkový booklet obsahující texty, fotky muzikantů a vtipnou děkovačku.
Na vtipy ale jinak není v tvorbě BAD VICTIM místo. Za poněkud klišovitým názvem „Síra a chlad“ se neskrývá ani black metal, ani doom metal, ale muzika vystavěná na groove základech a rozrůstající se tu k thrash, tu k death metalu – a nechybí ani odskoky k dalším metalům. Po intru (ukradeném nejspíš z nějakého hororu), jež je součástí prvního songu „Řád chaosu“, pokračuje ten typ groove metalu, který mě roky nebaví. Střední tempo, valivá muzika, hrdelní (ač v češtině) nesrozumitelný řev buď jedněch, nebo vícera úst, samozřejmě nechybí nějaký ten úder do bomby či kytarové sólo nad baskytarou připomínající buldozer. Jediné, co dokáže získat pozornost, je ne úplně tradiční hra bicmena – jednak to opravdu sází jinak, než je obvyklé, navíc dostává dost prostoru, aby ukázal, jak je kreativní, a pak je jeho nástroj v mixu, hlavně v pomalejších pasážích, vytažený hodně nahoru.
Ale naštěstí je úvodní skladba z mého pohledu tou nejslabší z celého kompletu. Hned následující „Cesta do propasti“ je tempově mnohem pestřejší, zpomalovačky mi přijdou funkční a rychlé pasáže mají dostatečný tlak, aby podpořily text o atentátu na J. F. Kennedyho. Texty (obecně) nejsou napsané s kdovíjakým fortelem, ale jsou zajímavé co do témat. „R.H. faktor“ mate názvem; možná připomene zkomoleninu klasifikace krevních skupin, ale jde o další atentát, tentokrát na Reinharda Heydricha. Skladba začíná známým voláním německého oficíra z filmu Atentát, aby se atentátníci vzdali, že se jim nic nestane, a pokračuje jako svižná vypalovačka, s mnohem zajímavěji zahranou kytarou než v předešlých písních – sice ani tady nechybí ono tradiční kapelní groove, ale místy kytara zazpívá a ústřední melodie připomínající severské deathmetalové klasiky je opravdu povedená.
Další texty nečerpají ze známé historie, ale věnují se různým společenským nešvarům, ať jde o války, manipulátory nebo církevní praktiky. Autor slov si nehraje na kazatele pravd, spíše se staví do role pozorovatele, který na nepravosti upozorňuje, případně je prožívá, ale nenabízí zkratkovitá řešení. Snad jen poslední „Levá strana srdce“ mi přijde lacinější, jinak se BAD VICTIM za texty stydět nemusí a k produkované muzice jejich vyjadřování sedí.
Válečné útrapy popisující „Hälma plná jedu“ se vrací k zatěžkané ponuré muzice, ale proplétá se jí další svěží melodie, jen vokál mi místy přijde přehnaně afektovaný, nebo jak lépe vyjádřit nucenost a topornost. Na romantickou vlnu je naladěný úvod „Bohapusté špíny“, ale jakmile se ozve zpěv, je tu samozřejmě metal, chvíli valivý, chvíli opět prosvětlený kytarovými kudrlinkami, které zase odkazují k severu Evropy a tamní deathmetalové líhni. Změny temp zvládají pánové, aniž by to působilo krkolomně, na druhou stranu mi ony pomalejší pasáže pořád přijdou tak nějak lopotné a k jejich nezajímavosti přispívá i již několikrát zmiňovaný hlas. „Prázdný trůn“ je nejsvižnější jízda, místy možná odkazující na IMPALED NAZARENE, jejichž triko má na fotkách kytarista – tady se asi nezapře určitý vliv black metalu, ale spíše pocitový, vyjadřovací prostředky mají pořád blíž k death metalu a kytarové melodie možná i k hevíku. Zbývající tři songy ne že by recyklovaly předtím použité postupy, ale stylově se nevymykají; některý mi přijde zajímavější („Levá strana srdce“), jiný už tolik ne („Sochy“, „Před branou“).
Obecně se BAD VICTIM na albu pohybují v mantinelech dávno vystavěných jinými. Ale dělají to vcelku zručně – osobitost lze přiřknout nějakým kytarovým melodiím, pestré hře bicmena a samozřejmě bombě.
Seznam skladeb:
- Intro
- Řád chaosu
- Cesta do propasti
- R.H. faktor
- Hälma plná jedu
- Bohapustá špína
- Prázdný trůn
- Sochy
- Před branou
- Levá strana srdce
Čas: 36:03
Sestava:
- Eda – kytara
- Laca – basa a backing vocal
- Tympán – bubny
- Miland – growling a bomba