Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
HUSMAN FEST

O posledním albu BigBossovy sólové kariéry.  

Ahoj Juro. Na světě je nové album, na které jsi složil všechny skladby, napsal všechny texty a vše (s malou výpomocí) i nazpíval. Když jsme se minule bavili o tvé sólové tvorbě, říkal jsi, že jsi měl skladby složené velmi dlouho, ležely v šuplíku a čekaly na svůj čas. Bylo to podobné i s materiálem na „Než zemřu“, nebo to tentokrát bylo jinak a jde o tvorbu čerstvou? Byly jako vždy napřed texty a na ně jsi skládal muziku?

Zdravím tě Johane. (úsměv)… a odpověděl sis sám. Ano, použil jsem opět skladby ze šuplíku, kterých mám asi na deset dalších alb. Napsal jsem názvy skladeb, potom dle nálady přidal muziku a k ní jsem napsal jednotlivé songy. Vlastně jsem zhudebnil „Vzpomínky na hovno“.

Myslím, že řada tvých fanoušků bude překvapena, jak je nahrávka po hudební stránce pestrá. Pravda, „Q7“ taky kdysi přineslo materiál, který od tebe čekal málokdo, ale další sólovky včetně EQUIRHODONTŮ měly vždycky nějaký ucelený ráz. „Než zemřu“ ale tepe od akustické muziky přes řekněme epické songy po beat. Měl jsi dopředu v plánu sestavit tak pestrou desku?

Víš, hudba vždy musí odpovídat náladě textu. Tedy aspoň pokud se týká takovéto úzce osobní výpovědi, jakou toto album jest. Kluci, kterým jsem své nápady předal ke zpracování (jsou uvedeni na albu), to zvládli dokonale. Znali texty, takže věděli co mají dělat. A líbilo se jim to. Jinak by to nedělali. Nevybírám si je jako hudební stroje na skladby, ale jako přátele, kteří ví, co dělají a přesně chápou atmosféru a dokáží se do ní vžít. Jasně, že jsem do toho občas kecal, ale ne moc. Poslali by mě do prdelákova. (úsměv) 

Většina skladeb má tvůj typický rukopis, na albech s tvým vkladem by bylo možné v minulosti objevit podobně laděné písně, ale „Hudba je můj Život“ mi přijde jako z konce šedesátých let, jako kdyby pocházela od THE MATADORS, REBELS nebo FLAMENGA. Když jsi muziku psal, hrály ti v hlavě tyhle kapely? Máš k jejich muzice nějaký vztah? V „jejich“ době jsi dospíval…

Jasně, že znám tyhle kapely, ale moc jsem je tehdy nevnímal. Moje tehdejší hudební vnímání směřovalo spíše západním směrem. Hladík, Bezloja, Mišík, Korn, to byly pojmy, ale mě jaksi tahle scéna míjela. Takže pokud ti je to připomíná, tak je to filmovým vyjádřením „podobnost čistě náhodná“.

Proč jsi „zrecykloval“ „The Solitude“ z „The Temple in the Underworld“? 

Skladba „The Solitude“ je moje ryze osobní a emocionální výpověď, která se objevuje na více albech. Složil jsem ji přesně v den, kdy mi zemřela moje milovaná maminka. Skladba vyjádřila můj momentální duševní stav. Používám ji vždy, když chci tento stav zdůraznit. Nejde o plán. Najednou prostě vyskočí v mysli a já ji použiji. Ryze duševní song.

Letos ti bude šedesát osm let, ale věk jakoby se na tvém hlase vůbec nepodepsal. Nejen na studiových záznamech, ale i živě (viděl jsem ROOT loni v srpnu a tvůj zpěv byl famózní) to pořád dáváš… Čím to je? Musíš s rostoucím věkem nějak víc hlasivky šetřit, starat se o ně, nebo nic takového, máš to dané geneticky?

Děkuji za pochvalu. Jasně, že už se musím šetřit. V den, kdy hrajeme, méně mluvím… atd. Ale jinak na to kašlu. Chlastám, hulím, řvu jak na lesy… prostě na to kašlu. Nestarám se o nic. Hlas mám – jak ty říkáš – daný geneticky, takže vím, že bude, dokud budu i já. 

Když nahráváš zpěvy ve studiu, kolik variant u jednotlivých písní děláváš? Máš dopředu jasno, jak mají vokály znít a dáš je podle představ napoprvé, napodruhé, nebo experimentuješ, zkouší, uděláš několik verzí a pak vybereš, třeba ve spolupráci s Parambou, tu, na které se shodnete?

He he he… kluci se vždycky dobře baví tím, že nemám ani tušení, co budu ve skladbách zpívat. Vlastně jsou zvědaví tak jako já, co mě napadne. Nechám si song pustit do sluchátek teprve, až je komplet hotový a předběžně smíchaný. Pak si jej poslechnu, nastavíme hlasitost sluchátek a fláknu to tam. Hned na poprvé to, co mě napadne. A už se tím nezabývám. Co opravuji a upravuji, jsou pouze sbory. Hlavní zpěv tam dám z jedné vody na čisto. Jak zedníci. (úsměv) Nikdy nedělám více verzí do zásoby, nikdy znovu skladbu nepřezpívávám. Nikdy. Říkám vždy, že napoprvé to zazpívalo srdce a tak to musí zůstat.

Paramba je s tebou uvedený i jako producent. Co si to pod tím představit?

No nebýt Paramby, tak by album nikdy nevzniklo. On všechny posháněl do studia, řídil nahrávání, domlouval termíny, aby to všem sedělo, nutil mě do zpěvu, protože mně se nechtělo ani zpívat ani nahrávat, trpělivě poslouchal moje opilecké mudrování, usmíval se a potom řekl: „… tak a teď zpívej dědečku...“, a já zpíval.

Kapela, která „Než zemřu“ nahrála, se skládá ze známých jmen, ale i jmen ne tak profláklých. Sebastian Pevný – kytary, Lukáš Krupička – kytary, Marek Pala – klávesy. Lukáš a Marek už se objevili na předchozí sólovce, ale nějak nevím, kde se vzali, o Sebastianovi nevím nic. Můžeš je krátce představit?

Lukáš Krupička studuje na konzervatoři hru na harfu (ano, čteš dobře harfu), je dlouholetý přítel a člen koncertního seskupení BB BANDU. Nyní již bývalý člen. Věnuje se již jen studiu. Takže jsem sáhnul do vlastních řad. Marek Pala, jinak lektor JAMU, dlouholetý člen YBCA, takže opět zalovení ve vlastních řadách. A Sebastian Pevný je kytarista skvělé kapely IRON SOUL a nyní spolu se svým bratrem, bubeníkem Marianem Pevným se stal posilou BB BANDU. Takže tak nějak. Jinak samozřejmě skvělí přátelé a skvělí muzikanti.

„Než zemřu“ je hodně osobní, emotivní deska. Myslím, že je primárně určená těm, kteří o tobě leccos vědí, mají najeté ROOT i další tvé projekty, že člověka, který jen „projde okolo“, nemůže zasáhnout tak silně, že nebude chápat souvislosti… Počítáš s tím, že na adresu nahrávky mohou přijít i nechápavé (o)hlasy?

Počítám s tím, jasně. Ale myslím, že to je právě přivede k poslechu a zhlédnutí „Vzpomínek na hovno“ a následně vše pochopí. Současně však musím dodat, že jsem se s těmito nechápavými (o)hlasy zatím nesetkal. Asi je to minulo, nebo to pochopili. (úsměv)

Nějak se nemůžu smířit s tím, že jde o tvé poslední sólové album. Je to rozhodnutí definitivní? Co tě k němu vede? Proč ona slova „Čas loučení již nastal, nuže nechte mě odejít...“?

Všechno má svůj začátek a svůj konec milý Johane. Tak je to i s BB BANDEM. Bylo to krásné, ale chci a musím se naplno věnovat již jen domovské kapele ROOT. Ta je mým životem a mým naplněním. Již se nemohu naplno věnovat oběma. Musel bych jednu nebo druhou šidit. A to nechci v žádném případě. Měj se pěkně BB BANDE, vracím se domů.

Obal alba působí skličujícím dojmem. Chtěl jsi takhle temnou grafiku, nebo jsi ji nechal na jejích tvůrcích (Ondřej Šmejkal a Thomas Bruno)?

Thomasovi jsem řekl svou představu a tak stvořil mračna. Předalo se Ondrovi, který stvořil svou vlastní představu. Nejprve se mi nelíbila a řekl jsem mu to, ale pak mi došlo, že dokonale koresponduje s námětem i s texty alba. Je temné, skličující a konečné. Vypovídá o tom, o čem má vypovídat. Rozkvetlá louka s tančícími rusalkami by se tam asi nehodila. Nemám pravdu ? (úsměv)

CD vyšlo u MetalGate, což je vcelku překvapivé… Minulou „Sbírku...“ i DVD „Vzpomínky na hovno“ vydal Shindy – proč teď ta změna? Shindy už vydavatelství zabalil, nebo jsi chtěl vyzkoušet jiný label?

S Martinem (Shindym) jsme o tom mluvili, ale na rovinu řekl, že kdyby to vydal, tak by určitě neměl čas na propagaci a všechny ty věci kolem a doporučil raději vydání u labelu, který se tomu bude moci naplno věnovat. Tudíž volba padla na MetalGate, což jsou současně i naši přátelé a volba to byla dobrá. Ondra Šmejkal pro vydavatelství žije a dělá vše na plný pecky. A je i trpělivý, dokáže naslouchat mým úletům a potom to stejně udělá po svém a dobře. Zkrátka MetalGate a BB BAND k sobě patří.

K albu má následovat několik koncertů, pak se prý osud BIGBOSS BANDU naplní. Můžeš už odtajnit nějaké termíny, případně na kterých letních festivalech se objevíte?

Tak v tom tě zklamu – neznám ani jeden termín. Něco se šušká... Brutal Assault a MetalGate Czech Death Fest… ale zatím jen šušká. (úsměv)

Malá odbočka k ROOT. Dočkáme se letos slibovaného alba „Legenda Nizostratio?

Šéf kapely Igor říkal, že na přelomu jara a léta jdeme do studia točit „Legendu“. Takže jo, album by se mělo letos objevit a bude hodně přelomové. Nech se překvapit. Jinak zdravím všechny čtenáře a fanoušky, tobě Johane děkuji za rozhovor.
„Stay Proud!“ – BigBoss.

RECENZE

Facebook
YouTube


 
 
 


Zveřejněno: 12. 01. 2020
Přečteno:
4357 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

31. 01. 2020 15:29 napsal/a Standa
Díky
Moc díky za skělý rozhovor, ostatně i za všechny ostatní recenze, rozhovory, reporty... Nechápu, kde na to berete čas a energii, nicméně jsem moc rád, že se vám to daří! Je to fajn, moct si takhle počíst. A nevěšte hlavu, že komentářů je mnohdy málo, píšete tak skvěle, že není třeba nic dodávat :-)