Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
INSANIA

27. 12. 2019, Šumperk - H-Club

Do krásného města Šumperk, jenž bývá též nazýváno Živá brána Jeseníků, vedly mé kroky letos již podruhé. Na jaře zde domácí DYING PASSION oslavili dvacet let existence, když jim zdárně sekundovali FORGOTTEN SILENCE. Nyní se jednalo, jak je patrné již z názvu akce Mezi svátky VIII., o pravidelnou sešlost a domácí na seznamu vystupujících samozřejmě nechyběli ani teď. Kromě nich pódium patřilo dalším Šumperákům LAST OF A KIND, vynikající novinku „Øakvyl“ dorazili propagovat POSTCARDS FROM ARKHAM a na závěr se představil KABARET DR. CALIGARIHO.

LAST OF A KIND večírek otvírali. Jde o místní nadějnou kapelu, jejíž dobu fungování měříme v řádech několika měsíců. Nejde ale v žádném případě o nějaké začátečníky, jsou to zkušení borci, kteří už mají něco nahráno. V jejich čele válí frontwoman Alexandra Nová, známá prý z nějaké proslulé pěvecké soutěže, jejíž název jsem zapomněl a pro mou osobu vlastně není tato informace vůbec důležitá. Co důležité je, je fakt, že tato krásná mladá dáma opravdu umí a má parádní hlas. LAST OF A KIND byli prezentováni jako progresivní rock, což bych po zhlédnutí setu klidně zbavil slova progresivní, ale můj dojem může být ovlivněn nedobrou prací zvukaře, protože pokud se do toho zpěvačka opřela, kytara jako by nebyla. Pětiskladbový set utekl jako voda a za mne šlo o zážitek veskrze pozitivní. 

Jak jsem se již zmínil o kousek výše, novinka „Øakvyl“ Frodysových POSTCARDS FROM ARKHAM je opravdu vydařená a měl jsem z ní už docela naposloucháno, takže jsem se těšil, jak ji pánové nabouchají na živo. Začátek setu provázely potíže technického rázu a nedorozumění s panem zvukařem. Bohužel se tento pán držel hesla „mluvit můžeš, ale zpívat mi tu nebudeš“ po celou dobu trvání setu, a tak jsme Frodysův hlas slyšeli pouze když hlásil, jaká skladba bude následovat. Ještě že je většina písní spíše ve formě instrumentální, a tak, i díky totálnímu nasazení muzikantů, vystoupení neztrácelo náboj. Na co rozhodně nesmím zapomenout upozornit, jsou lidé, kteří na akci dorazili v hojném počtu a všem kapelám vytvořili suprovou atmosféru. Vhodně zvolený playlist s dostatečným počtem „pařících" pasáží způsobil, že POSTCARDS FROM ARKHAM měli ten večer pod pódiem logicky nejživěji. Jo a skladba „Erich Zann Syndrome“ je fakt pecka jako pašík. Super set!

Hlavní tahák pátečního večera DYING PASSION na novém albu zatím ještě pracují, takže se převážně hrálo z posledního materiálu „Black Threads“ .To mi ale nevadilo vůbec, jelikož skladby na něm patří mezi mé velké oblíbence. Opět a znovu se řešily potíže se zvukem, což mě u této kapely obzvlášť mrzí, protože na jaře, když byl zvuk (dovolím si malou citaci, dnes již nežijícího politika) křišťálovější než křišťál, šlo o zážitek až magický. Tím nemám na myslí, že šlo o špatné vystoupení, jen, že  když se všechno sejde, jak má, jde to i lépe. Přes tyto menší potíže byla produkce Šumperáků naprosto luxusní. O kvalitách zpěvačky Zuzky si myslím není třeba vést jakoukoliv diskuzi a při živé prezentaci oči fanoušků bez výjimek končí u ní. Skladby „Black Threads“, „Pray", „Words“ jsou hitovky jak blázen a sklidily zaslouženou odezvu. Klipová „Island Song" mě tentokrát úplně nesedla, ale bohatě mi to vynahradila „Tremor". Ta mne emočně vynesla vysoko nad mraky. Tleskám a netrpělivě vyhlížím nástupce „Black Threads“!

O poslední položce na pátečním programu, kapele KABARET DR. CALIGARIHO se ode mne nedozvíte zhola nic. Příčinou není únava, či snad dokonce únava společenská, ale docela obyčejný rozpor ve vnímání hudby. Ve zkratce, můj vkus se pohybuje na úplně jiných vlnách a proto zvítězila varianta praštit sebou co nejdříve do peří. Jako cena útěchy snad potěší alespoň malý příspěvek ve fotogalerii. 

Už při noční cestě na hotel, když mi hlavou běžela zpětně jednotlivá vystoupení, jsem si večer vyhodnotil jako hodně vydařený. Jsem strašně rád, za každou takovou akci, plnou bezva atmosféry a parádní muziky. Městu Šumperk tleskám za hojnou účast (krásných 185 platících) a v budoucnu opět na shledanou. 

Fotky: František Lípa 


Zveřejněno: 30. 12. 2019
Přečteno:
4202 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář