Je to skoro k nevíře, ale australskou (dnes spíše evropskou) legendu DESTRÖYER 666 jsem nikdy naživo neviděl. A to tady prosím hráli několikrát. Konstelace jejich letošního koncertu v Praze s mým časem konečně vyšla, a tak nebylo jednoho ponurného podzimního pondělí možno jinak nežli vyrazit do smíchovského Futura.
Sestava byla více než lákavá. Kromě DESTRÖYER 666 byli součástí turné také mí oblíbenci NOCTURNAL GRAVES a pro mě neznámá kapela s ukrutně dlouhým názvem INCONCESSUS LUX LUCIS. Nedlouho před startem turné došlo na záměnu kapely DEAD CONGREGATION za Italy HOUR OF PENANCE. Tato skutečnost několik lidí odradila od účasti, mně to bylo prakticky fuk, protože ani jednu z těchto dvou kapel nevyhledávám. Do klubu jsem dorazil krátce před půl sedmou, tedy časem, kdy měla začít hrát první kapela. Pivo na baru, check merchandise a šlo se k pódiu.
Tady čertužel postávalo cca deset lidí, přičemž polovina z nich byla z kapel. No nic, INCONCESSUS LUX LUCIS začali hrát do prázdného sálu, ale mě si získali od prvního okamžiku. Pravdou je, že jsem před koncertem těmto Angličanům nedal příliš mnoho prostoru a šel jsem tak prakticky na blind, a byla to chyba. INCONCESSUS LUX LUCIS ve třech lidech sypali jeden song za druhým, stylově přibližující se nejvíce k black metalu. Jenže často přicházely na řadu thrashové kytarové riffy a hlavně parádní melodie. Zejména pak závěrečný song byl regulérní „Iron Maiden black metal“. Nakonec jsem vydržel celých čtyřicet minut a zatraceně mě to bavilo. INCONCESSUS LUX LUCIS odehráli výborný set se 100% nasazením i pro hrstku fans, kteří se do Futura trousili velmi pomalu.
Klub se konečně o něco víc zaplnil a kolem půl osmé zde bylo odhadem padesát hlav. To už začínali australští NOCTURNAL GRAVES. Tuto čtveřici mám hodně rád a bylo to mé první setkání naživo. Od začátku do konce to byl totální death/thrash nálet, perfektně zahraný a do posledního songu propracovaný. Z pódia se hrnula ničivá energie, která rozpoutala první headbanging. Naživo mě trochu překvapilo, jak NOCTURNAL GRAVES zní. Z nahrávek jde spíše o mix black a thrash metalu, ale v živé produkci Australané inklinují k death metalu. Ještě víc to umocnil basákův growling. Když se však v některých skladbách chopil mikrofonu kytarista Shrapnel, rázem tam byla ona black/thrashová syrovost. Po všech stránkách kvalitní představení černého smrtícího kovu.
Následující HOUR OF PENANCE jsem viděl a slyšel z rychlíku. Otevřeně říkám, že jejich technický death metal mi vůbec nic neříká, a tak trochu pro mě představuje chaos. Nasazení, energie a především instrumentální dovednosti se kapele upřít nedají. Nicméně pro mě byli HOUR OF PENANCE nečitelní a nedokázali mě svým pojetím death metalu nijak zaujmout. Přesně tak, jak jsem očekával. Před pódiem se ale sešikovala většina návštěvníků, takže italské plody našly své konzumenty.
Krátce před desátou večerní to přišlo. Na stage se objevily mikrofony s kozlími hlavami a čtveřice smrtonošů se ujala svého černého řemesla. Byl jsem hodně zvědav na živý projev legendárních DESTRÖYER 666 a ti mě od prvního momentu utvrdili v tom, že obavy nejsou na místě. Stará škola zase jednou vyučovala a poctivý black/thrash metal prostoupil prostory klubu. Zvukově to bylo taky dobré, takže nezbývalo nic jiného než si vytřepat palice. DESTRÖYER 666 bez výraznějších přestávek, proslovů a siláckých gest (snad kromě nalejvání fans Jackem Danielsem) hráli jeden velehit za druhým. Svůj koncert přetavili v přehlídku songů, které mapovaly celou diskografii kapely. Došlo tak na známé a syrové vály „Satan´s Hammer“, „Black City – Black Fire“, „Australian and Anti Christ“ nebo na novější tvorbu v podobě „Wildfire“, „Traitor“ či „Call of the Wild“. Všichni členové si pondělní show užívali i přes slabou návštěvnost, která odhadem činila nějakých sedmdesát fans. Celé komando nekompromisně táhl dobře naložený lodivod s kytarou a mikrofonem K. K. Warlust, kterému zdatně sekundovali kytarista Roland a basák Felipe Plaza, jinak známý z NIFELHEIM, PROCESSION, SOLSTICE a dalších kapel. Na bicí to pak valil Francouz Kev Desecrator, který před několika lety jel turné s brazilskými WHIPSTRIKER a dělali jsme jim koncert v Písku. Tam tehdy překřtil pivo Platan na Satan, čemuž jsme se teď po letech zase zasmáli. Bylo fajn ho zase potkat a prohodit pár slov! Ale zpátky ke koncertu. DESTRÖYER 666 si připravili naprosto devastující závěr. Začalo to coverem „Black Magic“ od SLAYER. Pecka! Pak pryč z pódia a hurá na přídavky. „Satanic Speed Metal“ je jedním z nejlepších a nejrychlejších songů v historii kapely, totální headbanging. Pak bum, riff… říkal jsem si, co to kurva je, to znám. Po pár vteřinách mi to dochází. „Metal and Hell“ od polských KAT. Holy shit, to miluju! Nezbylo než v první brázdě bušit pěstí do pódia. A co by to bylo za rock´n´roll, kdyby nezazněli MOTORHEAD? Song „Iron Fist“ na závěr zatloukl poslední hřebík do rakve!
Krátce po jedenácté jsme to už valili po Strakonické ulici směr Písek. A samozřejmě hodnotili tento výjimečný večer. Kromě slabší návštěvnosti nelze nic vytknout. Obscure opět přivezli do Prahy skvělé tour a organizace byla perfektní. Konec koncertu v jedenáct je ve všední den naprosto ideální i pro nás, kteří to máme daleko. V případě DESTRÖYER 666 se jednalo o bezesporu jeden z nejlepších koncertů tohoto roku! 666!
