V sobotu 28. 9. se jihočeském Vlachově Březí konala resurekce prachatické HC/grindové legendy GRIDE. Podpořit je přijeli БУТ a DEZINFEKCE, více či méně kamarádi, kteří v GRIDE také zanechali svůj rukopis. Akce se konala ve stylovém klubu Rock Bio (bývalé kino, divadýlko, dnes dekorováno omšelou, popraskanou omítkou a pavučinami), příznačně pár metrů od kostela Zvěstování Panny Marie (asi se Marušce těžko usínalo, jestli vůbec). Start byl naplánován na 20. hod., ale nakonec se to celé o hodinu posunulo, což mně, pozdě příchozímu, vůbec nevadilo, ba naopak.
Do Bia jsem dorazil v době, kdy БУТ anoncovali předposlední fošínku „Dysfunctional Messiah“ ze splitka z roku 2014, což byl čas tak na rozkoukání a zkoušku foto výbavy. Naposledy jsem měl čest s touto kapelou někdy z jara v dnes již opět (!!!) nefungujícím RC Křemelka ve Strakonicích, kde dělali společnost mj. mexickým šílencům INTO SICKNESS. БУТ se prezentují nasraným, poctivým grindem ze staré školy. Za těch 10 let, co útočí na slucho-rovnovážné ústrojí fanoušků, zní instrumentálně na výši, zpěvák si s krátkometrážními songy pohrává s přehledem zkušeného grindera, basák i se stylovou ortézou (tuším, že ji měl už na jaře) zběsile vybrnkává basovou linku. O tom, jakými kapelami jsou ovlivněni, nemá cenu se zmiňovat. Zvuk byl velice solidní, každý instrument měl svoji frekvenci, zpěv čitelný – i když se nestálo v místě zvukaře, kapela nezněla jako hluková koule. Z celkem 17 songů zazněly např: „Zero“, „Engines ignited“, „Chasing bunkers“, „Skyliner“, „Chain reaktor“, „Black rain“, „The last signal“, „Flashock“, „Burning vortex“, „Deadlock“... na závěr „Body count“.
Pomyslná dvojka večera připadla budějovickému HC/punk gangu DEZINFEKCE. Jejich muzika je zdravě nakažlivá, obě kytary řežou barré akordy v ultrarychlém režimu. Nářez se přelévá z jednoho skočného riffu do ještě rychlejšího, kde není prostor pro sebemenší odfouknutí. Pufffy se chvílemi dostává do tranzu, který mi připomíná holohlavého pána ze SLAYER. V jednoduchosti (podložené bravurním výkonem) je síla, což u DEZINFEKCE platí na plné čáře. Přímočaré songy s magnetickým tahem na bránu, zpěvem à la bratři Cricien/Miret (MADBALL / AGNOSTIC FRONT) prostě baví. Když pominu význam udílení cen „Anděl“ v této kategorii, tak si myslím, že P. Korál coby dramaturg těchto Awards má solidní vkus. Pro mě jednička večera.
V březnu 1996 se sešli čtyři kamarádi z „mokrý čtvrti“ a založili GRIDE. První sestavu tvořil kvartet Čert (bicí), Dádus (kytara), Zdenda (basa) a Toušek (druhá basa). Zdenda: „Nikdo nevěděl, co se bude hrát. Až Čert jednoho krásnýho dne přitáhl CD AGATHOCLES – ,Razors Sharp Daggers‘, tak jsme si to všichni poslechli a zjistili jsme, co asi budeme hrát – že začneme hrát grindcore. Pak se do toho přidal trošku crust“. Toť citace z březnového magazínu Telepatie, mapujícího hudební podsvětí. A pochopitelně o něco později se přidal na doporučení kamaráda Kódla nepřehlédnutelný Iny. Takhle nějak přišla kapela na svět. Ve VB nastoupila v nové omlazené sestavě Čert - bicí, David - kytara, Ivan - zpěv, Pajko - basa.
Žádný představování, žádný dlouhý kecy, všichni přítomní, kterých mohlo být dle mého odhadu cca 50, stejně věděli, s kým mají tu čest. Čert jen stručně vyjádřil svoje pocity ve smyslu: „Budeme hrát, ať se to někomu líbí, nebo ne. Možná si někdo hned po koncertě řekne že to je píč***na, ale GRIDE je prostě moje dítě.“ Hned po prvním válu vznikl problém se šlapkou, i po druhém, i po třetím, to už přispěchal na pomoc Honza Kapák s lepící páskou, a pak už se přibrzdilo pouze z nutnosti osvěžení muzikantů. Fláky následovaly v tomto sledu: „Lobotomie vírou“, „Manipulace“, „Možnost volby?“, „Kudy kam“, „Znovu a zpět znovu“, „Blu-82/b“, „Tradice“, „Posedlost“, „Amnézie“, „Geometrie řádu“, „Naděje v míjení“, „Made in hell“, „Básník vstoupil a vzal si slovo“ (z posledního LP „Hluboká temná modř“), „Nekopej, nehledej, nechoď moc daleko“, „Vymrdanej xicht“, „Slova“, „Modlitba politickýho sadomasochismu“, „Tanec bláznů“, „Konec s otevřeným koncem“, „Argument“, „Inside“, „Destrukce rozumu“, „Uniformita“, „Parlamentní utopie“, „Arogance moci“. A jako bonus „Policejní stát“, kdy byl přítomný Iny vyzván, aby ho vysekl po jeho, lehkým úsměvem jasně naznačil, že už fakt ne.
Čertovo tempo a rytmus jsou pořád čertovsky řízné a přesné, po právu je to právě on, se kterým GRIDE stojí a padají. Asi není úplně nutné navázat tam, kde v zimě 2018 skončil starý line-up, nesnažit se za každou cenu imitovat Inyho projev, což někdy bývá kontraproduktivní, ale zachovat si vlastní ksicht a dělat muziku, která muzikanty baví a postrčit tuhle grindovou káru s HC nárazníky zase o kus dál. Ivana, coby novice u mikrofonu, jistě přijmou za svého i ortodoxní fanoušci vyznávající tento živočišný hudební rank, troufnul bych si říct i sportovní disciplínu. Restart se povedl (až na tu šlapku), GRIDE mohli odjíždět z VB se zdviženou hlavou a s prsty symbolizujícími Metal Horn. V prosinci vyjde u Insane Society Rec. 12" LP „Hluboká temná modř“, tím se uzavře kapitola „starých“ GRIDE a zároveň se začíná psát historie „nových“ GRIDE. My (Jihočeši) se můžeme těšit na setík v rámci volyňského Satan Klaus festu 29. 12. Ti, co to mají blíže ku Praze, mohou zajít 26. 10. do Modrý Vopice.
Formát takových to akcí je naprostá pohoda. Postavit aparát, naladit, 30-40 minut náhulu a další. Ve 21 start, o půlnoci the end. Doma na odstranění tinnitu sluchátková terapie v podání TOOL - „Fear Inoculum“...
PS. Pokud si někdo z účinkujících připadal kvůli mému focení s bleskem (což dělám velice, velice nerad) jako na rychlokursu svařování, tak se mu omlouvám, ale v Biu nejsou na tuto disciplínu (focení) ideální podmínky, to ale k UG kultuře taky patří.
