Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
LLYR

22. 9. 2019, Praha - Lucerna Music Bar

V neděli se v Lucerna Music Baru konal firemní večírek vydavatelství Day After Records. Zahrála tady tři jeho želízka v ohni a to, že se všem (labelu + kapelám) řemeslo daří, dokumentoval ambiciózní tah uspořádat koncert v prostoru, který při své maximálně využité kapacitě pojme až tisíc lidí. Tenhle počet naštěstí (pro nás) nedorazil, ale i tak bylo v sálu dost plno a jestli to byly tři stovky nebo pět, nedokážu, kvůli netradičnímu uspořádání klubu, odhadnout.

Večer odstartovali Západočeši ESAZLESA, kteří vpluli do sálu pomalými tóny úvodní skladby „Odvrácení se“ ze zatím poslední desky „Společnost psů“. Logický tah a zároveň i velmi dobře zvolený úvod setu, kdy od nenásilného vybrnkávání v shoegaze stylu přejde skladba do postrockově chytlavých momentů. Velká škoda, že po takhle emotivní věci kapela přestala hrát a radši si užila potlesk, než aby rovnou přešla k dalšímu songu, což by bývalo mělo mnohem větší efekt. Nicméně i přes takovýto drobný hnidopišský detail se „Esa“ předvedli ve slušné formě, kdy jim to opravdu hrálo, a to jak v těch pomalejších pasážích, tak i v těch vypjatějších. Tím pádem příznivci této kapely museli být s koncertem nadmíru spokojeni.

Jednou z nedávno se rozzářených tuzemských hvězdiček jsou NIKANDER. Žánr, s kterým pracují, je chvályhodný, protože směr – stoner/doom, který si vzali za své, v našich končinách v podstatě nikdo nehraje. Což ale neznamená, že je tím pádem vše zalité růžovými barvami, jako třeba obal poslední desky ESAZLESA (je růžový, ale dobrý není ani trochu). Snaha NIKANDER je mi sympatická, ale ani živé provedení mě nedokázalo výrazně uchvátit, stejně jako loňská deska, a to i přesto, že nové skladby z čerstvého splitu jsou ještě o něco víc chytlavé a taková „Těžké kovy“ je jasná hitovka. Jenže zhruba po třetí věci se mi dostavuje pocit, že už toho vokálu/řevu zpěvačky mám dost a přemýšlím, jestli ten dobře zvládnutý hudební podklad je něco víc než jen dobře zahraný stoner/doom… pořád nevím.

Co vím ale jistě, je, že LVMEN jsou hudební šlechta. Je jedno, v jaké sestavě jsou zrovna na pódiu, vždy to funguje na 100 %. Po vydání poslední desky jsem je viděl počtvrté, vždy s nějakou změnou na postu kytary, ale pokaždé to bylo skvělé. Vlastně není potřeba psát něco víc než jen to, že LVMEN opět vyučovali, aniž by to byl jejich záměr. Je těžké být objektivní, když vás tahle kapela provází tak dlouho a máte rádi všechny její desky, hledat tak nějaké „ale“ jde jen stěží. Poslední dva roky je set složený ze stále aktuální desky „Mitgefangen Mitgehangen“, která se dočkala dalšího, už třetího, znovuvydání, a tak úvod pochopitelně obstarala „Krobotovka“, aby nadupaný závěr patřil recyklované „I“, za kterou se na projekci objevila smrtka s kosou… proč asi. Pryč od negativních emocí. Tenhle večer byl pozitivní. Kapela úspěšně ukončila své turné, lidí přišlo hodně a na to se lze dívat jen a jen optimisticky. Potěšením je, že fans dorazili na kapely, které jdou mimo mainstream, prezentující se poměrně nekompromisní muzikou, navíc jsou z domácích luhů a hájů a i tak naplní malou Lucernu. Což mi dává naději, že ne vše je u nás ještě úplně blbě.

Nezbývá než si přát, aby LVMEN zůstali v takové formě, v jaké se momentálně nacházejí a tak doufejme, že práce na novém albu vypuknou a deska vyjde v nějakém rozumném termínu.


Zveřejněno: 26. 09. 2019
Přečteno:
3860 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 09. 2019 16:23 napsal/a Michal Němec
razítka a dohady
Zážitek z koncertu mi částečně zkazila historka u vstupu, kdy slečna měla sice hezký úsměv, ale zapomínala dávat razítka, po předložení řádně koupeného lístku.Jsem se od místních holohlavých vyhazovačů dozvěděl, že to nic neznamená a že jsem si ten lístek určitě sám podvodně vytiskl. Nakonec jsem se zpátky dostal, ale příjemné to dvakrát nebylo.