Když pominu první kapelu UPSIDE DOWN!CZ, která letošní festival otevírala a kterou jsem neviděl, a Davida Krause, tak letošní ročník Berounských Letorostů nabídl sofistikovaný výběr spřízněných kapel. A když jsem zmínil Davida Krause, tak ten byl také jako nespočet jiných muzikantů propojen s jazzově funkovým kombem LAURA A JEJÍ TYGŘI. Nicméně pro mě velkým tahákem byla asi osoba navýsost nejpovolanější a to legendární kytarista Michal Pavlíček, který ve své osobě je pomyslnou spojnicí takřka všech vystupujících na letošních Letorostech. A jen pro představu jeho hudební větev (pomyslná ruka) by mohla mít třeba takový dosah (nehledě na dějovou linku) Střihavka - Pavlíček - STROMBOLI - Čok - MOPED.
Letošní Letorosty byly postaveny na velkých osobnostech naší rockové scény, přičemž už jen samotná kapela STROMBOLI samozřejmě přivezla ty nejpovolanější. A tak ať je ten výčet kompletní, tak na scéně s Michalem Pavlíčkem se na pódiu ukázaly persony z počáteční (1986) sestavy kapely. Klaudius Kryšpín za bicími, vedle něho Jiří Veselý na basu, na protější straně od Pavlíčka za klávesami se představila Vendula Kašpárková a uprostřed excelentním hlasem vládla Bára Basiková. Asi nemá cenu vyzdvihovat hudební um, protože to by bylo nošení dříví do lesa a vše, co bylo o této kapele možné říci, bylo vlastně již řečeno. A přes studený vzduch, který se nesl v pozdních hodinách od Berounky, nenechali STROMBOLI nikoho na pochybách, že bouřlivá hora téhož jména s hity „Veliké lalulá“ , „Košilela“ anebo s nevinnou „Carmen“ opět neúnavně chrlí svoji horkou lávu.
Se STROMBOLI si píseň „Ó hory, ó hory“ zapěl i sám její stvořitel Vilém ČOK, který letošní Letorosty uzavřel se svojí kapelou BYPASS. Po STROMBOLI, kvůli pozdní hodině (hodinový časový skluz) i kvůli chladnému vzduchu, se areál vylidnil, ale to „bláznivého“ Vildu neodradilo a svým svojským rockově pankáčským způsobem nasázel skladby své nynější kapely, ale i skladby z jeho autorské dílny z působení v kapelách let minulých, anebo které složil pro jiné interprety či předělal. A to je i název jeho turné „2+1 Tour“. Dvě vlastní a jedná píseň pro jiné. A tak jsme mohli slyšet písně „Hudba je nejvíc“ „Makám jako kráva“ a „Půlnoční závodní dráha“. Anebo „Na Václavským Václaváku“, „Vykropím si kedlubnu“ a „Karel nese asi čaj“. Píseň „Pan Doktor“, kterou nazpíval Vilém Čok s Vojtou Hubingerem pro MOPED, v kterém v jeho začátcích před x-lety samozřejmě působil, také nechyběla.
Trochu jsem zpřeházel line-up, ale to nevadí. Před STROMBOLI vystoupila LAURA a JEJÍ TYGŘI, přičemž jejich produkci jsem vyplnil u občerstvovacích stánků a s hlavně teplou kávou, na kterou jsem odešel po vystoupení kapely MOPED 56. Vojta Hubinger, kytarista a zpěvák v jedné osobě, je člověk, který má zásluhu o znovuzrození festivalu Berounské Letorosty, o čemž jsem se zmiňoval již v loňském reportu. Trojici v současnosti doplňuje ještě basák Pepa Nesnídal a Áda Vitáček (ex-PLEXIS) na bicí. Kapela na festivalu předvedla novinkové album „Cvokhaus“. Pohodový, veselý a skočný punk rock zakončili pánové s pomalou skladbou „Do nebe ne“.
A protože jsem toto moje povídání vzal takměř zkrátka od konce, tak by byla slušnost tento nestandardní report ukončit začátkem. A těch spojníků by se dalo u vystupujících na Letorostech najít určitě povícero a takovým pojítkem, když se vrátím kamsi na začátek kariery frontmanů kapel, může být i jeden muzikál, kde v alternaci Máři byla v Bára, Heroda Vilém… a vraťme se opět k našemu „rozcestníku“. K Michalu Pavlíčkovi nemá daleko Kamil Střihavka, který se prezentuje s kapelou LEADERS. A když se pořád točíme kolem těch jmen, tak určitě nesmím zapomenout na další bubenické eso, kterým je Patrik Sas. No, a aby toho nebylo málo, tak určitě další výraznou postavou je kytarista Petr Henych. Lovec podpisů by byl dnes snad v sedmém nebi. „Po nebi tu pluje Zeppelin, voníš holka jako rajskej plyn…“ a textaře a původní kapelu již není třeba představovat. Nemohly chybět a nechyběly hity jako „Holka čapni draka“, „Země vzdálená“ anebo z Kamilovy sólové dráhy „Woo-Doo“ či balady „Když se snáší déšť“. „Highway To Hell“ tento grandiózní set.
Grandiózní bylo zakončení samotného setu s horrorovým zvukem akustické kytary a temného zpěvu při skladbě „Magické noci“ od PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE. Spojení dua Michal Pavlíček & NAČEVA, i když spolupracují delší dobu, bylo pro mě nové a jejich podání „rockového šansónu“ bylo zajímavé hudební obohacení. A zajímavé také bylo, jak se Mistr vypořádal taky grandiózně s prasklou strunou, byť prolítlo i nějaké slušné slovo. (úsměv)
A protože David Kraus zpíval o blbých a hloupých holkách, tak snad nebude vadit, když tento report ukončím. A nezmínil jsem jazzově a funkové a dechové kombo LAURA… Tak snad příště… Produkce Letorostů určitě blbá nebyla, mně se festival s výběrem kapel líbil. A určitě návštěvností a produkcí by to měl být příslib do dalšího roku, přičemž festival by měl proběhnout v Králově Dvoře, který by měl Letorosty hostit s Berounem na střídačku.
