Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
Heathen Convention 2024

S Pantherem nejen o přeskakování z jedné kapely do druhé.

Panther je bubeníkem, který už třináct let buší do bicích v TORTHARRY, a to je mu teprve 32 let. Od roku 2016 navíc působí ve FINAL FLAG, takže střídá nejen kapely, ale i žánry.

Ahoj Panthere, celkem nedávno jste s FINAL FLAG absolvovali menší turné, jak se vydařilo?

Ahoj kamaráde, bylo to naše druhé turné, první proběhlo před dvěma lety k debutu. Byl to takový skok rovnýma nohama do vody, ale já mám Skořiho rád, je to parťák, se kterým jsem chtěl udělat kapelu už před x lety a po tuším osmi to konečně klaplo. (úsměv)

Takže, kde se vám hrálo nejlépe?

Já jsem z časových důvodů nemohl absolvovat první dvě zastávky, to byly Pardubice a Praha. Připojil jsem se na Obscenu, tam to bylo super! Pak určitě křest v Trutnově, perfektní byl multižánrový Nights Sound a Slavonice.

Je pro tebe těžké přeskakovat z TORTHARRY do FINAL FLAG a opačně?

To snad hele ani ne. Jsem odmala zvyklý hrát více stylů. Když mně bylo dvanáct, volal bratr Jirky Schelingra Milan, že jim odjel bubeník na dovolenou a jestli s nima nechci odehrát tři skladby ve Snídani s Novou. Tak asi od té doby mě začaly bavit výzvy. 

Třeba i popík?

Já určitě neposlouchám jen metal, rád si doma zahraju Carlose Santanu, z českých třeba  -123 MINUT a tak různě. Takže klidně i popík, ale to si nechávám na důchod, až nebudu moct s ťapkama. (úsměv)

Nové FINAL FLAG jste nahrávali ve studiu Barn, byla to tvá první zkušenost s tímto studiem?

Né, už druhá. Nahrávali jsme tady poslední desku TORTHARRY a vlastně na moje doporučení Skořimu se tam spáchal FINAL FLAG. Dan Friml – klobouk dolů, to je u nás absolutní špička, výborný zvukař, co ti jen tak něco neodpustí. Má vystudovanou vážnou hudbu a může i dirigovat, je to ďábel. (úsměv)

Jak jsi se vlastně do FINAL FLAG dostal, byl jsi jejich první volba?

To jsem tuším nebyl. Původní myšlenka byl bubeník WEHRMACHT, ale to by ti lépe osvětlil Skoři. Myslím, že jsem byl až třetí volba. Prvotní plán byl půl na půl, česko-americká sestava.

Vraťme se v čase do daleké historie, kdy jsi začal hrát na bicí?

Nejdříve jsem mamce rozmlátil celou kuchyň (úsměv), v sedmi letech mi pak Ježíšek nadělil první soupravu. Každej buben jiná barva, kopák z kotle, zelený, červený buben, modrý buben, taková šílená souprava, ale rád na ní vzpomínám. Táta nevěděl, jestli mě to bude bavit, tak nechtěl vykrvácet. 

Byl jsi samouk?

Nejvíc mě naučil táta, pak jsem samozřejmě prošel liduškama, ale ty lidušky u nás, to je jak do pochodový kapely, trubkáři… to chodíš spíš za trest.

Tvé první kapely?

Moje první kapela byla ve čtrnácti letech AVENGER (nikoliv ten jihoeský, pozn. red.), potom od sedmnácti do osmnácti v trutnovském BRILIANU a pak už si mě stáhli TORTHARRY. 

Jak se o tobě vlastně dozvěděli?

Kluci jezdili se zvukem po královéhradeckém kraji a tak si mě vytipovali. Jejich bubeník Juan měl na horách chalupu a nestíhal. Oslovili tedy mě a u Máci (ex-kytarista) na narozkách opili tak, že jsem jim podepsal doživotní smlouvu. (úsměv) Vlastně jsem k nim nastoupil a hned mě čekalo turné s BELPHEGOR po Brazílii. 

Máš nějaké bubenické vzory?

Odjakživa John Henry Bonham z LED ZEPPELIN, Keith Moon z THE WHO, v dětství určitě táta. Ze současných například Fredrik Widigs z MARDUK a James Stewart (VADER). To je úplně jiná liga, tam je znát ten rozdíl mezi námi, co hrajeme pro radost, a špičkami, co se bubnováním živí. 

Tři zásadní alba?

Tak tady to mám úplně jednoduché – LED ZEPPELIN I, II, III. Kdybys se zeptal na čtyři, tak ještě LED ZEPPELIN IV. (úsměv) Na tom jsem vyrůstal. Vlastně nebyla ani oblíbená alba, spíš oblíbené skladby. Ještě bych rád zmínil Michaela Jacksona a například jeho „Thriller“. Tam je spousta muziky.

Tvé tři oblíbené filmy?

Přelet nad kukaččím hnízdem, trilogie Návrat do budoucnosti, Vykoupení z věznice Shawshank. Taky mě hodně baví životopisné příběhy, třeba Ray, Edition Piaf…

A co horrory?

Ani ne, člověče, já býval jako dítě často sám doma… (úsměv), navíc jsem člověk, co se rád směje, to už raději crazy komedie s Leslie Nielsenem.

Pojďme na otázku poslední, jaké máš plány na zbylé měsíce roku, ať už hudební, nebo osobní?

Tak hlavně se konce roku dožít. (úsměv) Chystáme už věci na nové album TORTHARRY, mělo by v roce 2020 (možná 2021) vyjít jako desátá řadovka ke třicetiletému výročí kapely. S FINAL FLAG se už taky něco kuje. Eric by rád v Česku trávil alespoň tři měsíce v roce. Tak uvidíme. Myslím, že jsme jediná kapela na světě, která vydala druhou desku a neměla ani jednu zkoušku. (úsměv) Taky se koná jubilejní desátý ročník festivalu Nasajem s Masajem, který s tátou pořádáme a jehož výdělek jde na opravu školy v Africe. Pomalu se začíná s Czech Death Festem na příští rok. No a v osobním životě? Přestavba domečku a práce na dalším Pantherčátku. (úsměv)

Moc díky za odpovědi a ať se daří!

Díky moc. 

FINAL FLAG
TORTHARRY


Zveřejněno: 29. 09. 2019
Přečteno:
4696 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář