Severomoravská SEPPUKA letos vydala páté řadové album, z kterého dýchá minulost na všechny strany. Kapela nezapře rok vzniku, ale tak trochu „se zapírá“ před fanoušky (není příliš vidět jinde než „okolo komína“…), takže je na čase probrat nejen aktuální dění, ale i zavzpomínat na minulost. Partnerem v rozhovoru byl Daniel Sikora alias Sikesos či Sikes D., který byl u pokládání základního kamene kapely a který v ní vydržel celých třiadvacet let.
Ahoj, SEPPUKA patří mezi služebně starší party, vznikla v devadesátých letech, což byla doba metalu zaslíbená. Jak jste se vlastně dali dohromady? A proč SEPPUKA?
Čaues všem.
SEPPUKA vznikla na podzim v roce1996, takže už v tom vlaku jedeme nějaký pátek. Důvod vzniku byl jednoduchý. Prostě se pár členů bývalých už nefunkčních kapel, co měli k sobě blízko, jak lidsky, tak i hudebně, dalo dohromady. Název SEPPUKA (jež nemá nic společného s Brazilci SEPULTURA, jak se mnozí dodnes domnívají) vypadl jednou kolegovi z úst a bylo jasno. V té době jsme frčeli na filmech a symbolech samurajů, takže se název hned uchytil. Prostě seppuku = harakiri, rituální sebevražda samurajů, proto SEPPUKA.
Kdo dnes tvoří sestavu? Máte ještě nějaké „vedlejšáky“, případně v jakých kapelách jste v minulosti hráli?
Po nějakých změnách v sestavě je momentální sklad kapely stávající:
Daniel „Sikesos“ Sikora (*1970) – kytara, zpěv, dřívější kapela KOMTUR. Kytaru trýzní asi od od r. 1985, samouk.
Mario „Mario“ Waliczek (*1970) – kytara, dříve KOMTUR. Kytara od r. 1984
Tomáš „Sikes“ Sikora (*1967) – baskytara, dříve kapely STRESS, KOMTUR, a aktivně taky působí v kapele IMMER, které je spoluzakladatelem. Baskytara od r. 1992, do té doby kytara od roku 1979.
David „Nimrod“ Nerodil (*1982) – na bicí hraje od roku 1997, v 98. stál u zrodu kapely DEVASTATHOR, která se v roce 2012 přejmenovala na GREEDHALE. K SEPPUCE se pak přidal na konci roku 2016. Dříve hrával s kapelami GROWING FEAR, SCOUND a jako záskok odehrál koncerty s WITCHHAMMEREM a punkáčema BACKFLIPING DOG. Příležitostně hraje i s VISACÍM ZÁMKEM REVIRVÁL.
Nejste už nejmladší (úsměv), takže jste zažili staré dobré metalové časy… Ke kterým kapelám jste tenkrát vzhlíželi?
Myslím, že máme hlavně štěstí, že jsme z většiny vyrůstali v době, kdy naše duše kojily kapely jako AC/DC, MOTÖRHEAD, JUDAS PRIEST, IRON MAIDEN, VAN HALEN atd., které nám vložily do srdcí rytmus, trpělivost, dravost i cit rock and rollu a o pár let nato třeba PANTERA, SEPULTURA, jež do žil nenávratně nalila hustotu síly, ohně, palby a inspirace, ze které můžeš čerpat stále!!! A nesmím zapomenout, že spousta polských kapel, jako KAT, TURBO, TSA, které na počátku 80. let byly v plné síle, nám za puberty v komančském režimu otevřela oči a žhavila nás svými koncerty! Bylo jich spousta, ale to by bylo na dlouho. Za to těmhle velikánům velké díky!!!
Poměrně brzy jste se dopracovali k debutu, resp. prostřednictvím Crystalu vyšla na CD již nějakou dobu nahraná a snad i šířená nahrávka. Jak to tehdy vlastně bylo? Vydali jste si nejdříve nějaké nosiče vlastním nákladem a pak vyšla ofiko verze?
Vždy jsme si všechny nahrávky vydávali sami. S Crystalem jsme měli společně akorát jednu kompilaci, která ani nevím, jak tehdy dopadla. Pozdější chvilková spolupráce s klukama z Crystalu byla jen o tričkách.
A ha, já měl za to, že jste u Crystalu CD vydali, na dobových inzerátech jste byli ve společnosti R.E.T., HYPNOTIC SCENERY, DISSOLVING OF PRODIGY… Přesto, kolem roku 2002 to pro vás byla nejlepší doba co se zájmu týká? Když srovnáš prodeje CD tehdy a dnes, je to propastný rozdíl?
Prodej je stále stejný. Myslím, že víš, jak to v naši zemičce chodí. Nedáš do kapsy, tak nehraješ, nefunguješ, nejsi vidět atd. Spousta dobrých kapel funguje jako my, někteří už to dávno vzdali, protože měli asi jiné vize, ale my to děláme pro sebe a lidi, které to bere. Má to i lepší stránku. Nikdo ti do toho nekecá a děláš to, co tě baví. Sice se všem nezavděčíš, ale to snad ani nejde.
Za ty roky jste odehráli řadu koncertů… Můžeš připomenout nejzdařilejší akce, které ti zůstanou v paměti navždy? A co zahraničí?
Za ty roky byla koncertů spousta, takže těžko říct, který byl nej. Za sebe připomenu pár akcí, např. v r. 2011 (obec Krumvíř) jsme si v místním kulturáku zahráli s Brazilci TORTURE SQUAD, výborní a skromní kluci, hrající super thrash, v r. 2013 (Most, jízdárna) zase mj. s kluky z DEBUSTROLU, i když tehdy se nějak extra nepovedla účast, ale bylo to i tak moc fajn. Nesmím zapomenout na r. 2015, to jsme si zahráli před CAVALERA CONSPIRACY (Garage Club Ov Martinov) a následně v Polsku, na Dark festu, se spoustou nadupaných kapel nejen z Polska. Ale taky různé fesťáky a motosrazy, hlavně našich dobrých kámošů z Black Dragon, kde bylo vždy moc fajn a je na co vzpomínat. My jsme si užívali každou akci a všechny kapely mi dají za pravdu, když řeknu, že nejlepší, nebo nejpovedenější je koncert, kde je pod pódiem plno a fanoušci se baví. Pak je to oboustranné a kapela i fans si můžou vzájemně předat mocnou energii!!! A naštěstí se pořád něco děje. Za to dík!
Výjezdům za hranice jsme se nikdy nebránili. U sousedů v Polsku a na Slovensku jsme už několikrát hráli, a co se týče jiných zemí, uvidíme, s naší češtinou…
Nevím, jestli se mi to jen zdá, ale přijde mi, že jste ukotveni v regionu kolem základny Český Těšín a na větší vzdálenosti moc hrát nejezdíte. Je to tím, že už vás harcování po nocích na akce na druhý konec republiky, kam může přijít padesát lidí, nebaví, nebo s novou deskou plánujete atakovat i pódia dál než „kolem komína“?
Je fakt, že nejčastěji hrajeme v regionu, ale sem tam jsou i výjezdy, třeba Slovensko nebo Polsko, jak se zmiňuji výše. Ale na to, že jsme bez managera a makáme v továrnách, je fajn, že si nás lidi pamatují a pořád zvou. Jsme za to vděční a to si piš, že nehledíme nikdy na to, pro kolik lidí hrajeme. Pokud tě to bere, tak prachy ani lidi neřešíš. I když je fakt, že plný dům potěší!!! Jinak pro nás má každá deska zvláštní kouzlo, vzpomínky a zážitky a každá nová je prostě čerstvá. Je fajn, že ať je kritika jakákoliv, ohlasy jsou vesměs dobré a kdo desku koupil, svoje si tam našel. Proto to děláme!
Jaká je v současné době na Těšínsku situace na scéně? Dá se mluvit o několika kapelách, které spolupracují, pořádají koncerty, vzájemně se na ně zvou… plus o fanouškovské základně, která čítá alespoň padesát hlav, které na ty koncerty chodí? Nebo je to u vás spíše na vyvěšení černé vlajky?
Těšínsko a okolí je v pohodě, prostě domácí půda. Sami děláme každým rokem v listopadu akci s názvem Metal Tsunami, kde si zabuříme, většinou společně s kapelou IMMER a další dvě přizveme. Po těch letech (letos 9. ročník) víme, že ty čtyři kapely, když je start akce v 18:00, úplně stačí na super rockový mejdan, protože stejně to musíš ve 22:00 zabalit, jinak domatoři a bonzáci okamžitě bonzují na policii, že rušíme noční klid. (smích)
Když to shrnu, tak ta situace je sice celkově horší, než to bývalo dřív (tím nemyslím fesťáky, s těma se roztrhl pytel), to víme všichni, ale dá se to. Když dělají akci muzikanti, je dobré, že aspoň ví, co je třeba zařídit a co to obnáší. Když to dělá laik, který neudělá žádnou propagaci, chce hned vydělat a ani neví, že musí mít zvukaře, světla, povolení atd., tak je to většinou v prdeli. Navíc se okamžitě ožere a sere na kapely!!! Prostě v undergroundu, kde se pohybujeme nejvíc, to tak funguje, takže za každou dobrou akci jsi fakt vděčný!
Čeština je v textech jasná volba? Kdo je jejich autorem a o čem pojednávají?
S texty, které jsou všechny v češtině, jsem se popral já (Sikesos). Bohužel angličtina mi moc neříká, nenašel jsem zatím čas se jí věnovat, takže to pěju tak, jak mi prostě zobák narostl! Přeložit texty do angličtiny by myslím nebyl problém, ale úplně doslova to stejně nebude. V minulosti nějaké pokusy byly, ale časem jsem pochopil, že je to v jazyce, kterému rozumíš, nejlepší. Jsme česká kapela a lidi aspoň ví, o čem vřískáš. Téma je většinou život sám, věci, které nás denně obklopují, lidská blbost, chamtivost..., ale někdy vletíš i do nějakého jiného světa.
Aktuální album dělí od předchozího šest let. Je to pro vás ideální rozestup, nikam nespěcháte, nebo vás brzdily nějaké trable, případně výměna bicmena?
Jak říkáš. Největší brzda byl chaos v sestavě. Basák se odstěhoval do Hradce, takže to už byla na zkoušku fakt štreka, no a bicmen se nám na stará kolena zamiloval a spálil mosty – za vším. Oba chlapy máme strašně rádi, ale prostě to život tak naplánoval a neuděláš nic. Proto jsme museli dobrat basáka a bicmena. Ti se museli doučit jak koncertní věci, tak nové kusy, které se postupně namakaly. Bylo to třeba taky nechat uzrát a čas letí jako prase. Proto ta pauza.
Kde jste „Oheň v krvi“ nahrávali a jak jsi s výsledkem spokojený? V jakém nákladu CD vyšlo? Nějaké firmy jste oslovit nezkoušeli, počítali jste s vydáním vlastními silami?
CD „Oheň v krvi“ bylo, jako většina našich alb, vytvořeno v GM Studiu v Jablunkově, v domácím prostředí kamaráda a zároveň klávesáka ADOR DORATH. Vše vznikalo v pohodové atmosféře a spolupráce s ním je radost!!! Myslím, že na naše podmínky, když nemůžeš dělat muziku na 100 % (protože tě neživí), dopadla nahrávka podle našich představ a jsme relativně spokojeni. Je v ní zase něco jiného než na předchozích albech, zvuk se docela povedl, tak snad nakope i vám!!!
Album je vydáno jako vždy svépomoci, proto v nejnižším nákladu 300 ks, což je pro nás ideální i co se týče pořizovací ceny. Koupit si ho můžete za famózních 200 Kč, což je myslím totální hubička. Zatím jde na odbyt dobře, ale to z počátku pokaždé.
Nějaké firmy u nás (jelikož jsou texty česky) jsme oslovili, ale většinou už to nedělají, nebo jsme se jim netrefili do gusta. Není se co divit, u nás je kapel přehršle a myslím, že po všech zkušenostech k tomu chybí trochu i síla.
S počtem thrashových kapel se u nás roztrhl pytel a mladá generace do toho jde po hlavě. Řada partiček to drtí na velmi dobré úrovni a co je potěšitelné, i celkem originálně, kapely jsou od sebe rozpoznatelné, když tedy uvedu ty nejznámější spolky – MURDER INC., EXORCIZPHOBIA, KAAR, LAID TO WASTE… Sleduješ, co se na scéně děje? Máš z renesance žánru radost? (úsměv)
To víš, že mám radost a všem fandím. Popravdě, tyhle kapely jsem si poslechl až po přečtení tvé otázky, předtím jsem je neznal. Je to hlavně tím, že je jich fakt hodně, nedá se to stíhat!! Ale jsem rád, že jsou mladí dymaři, kteří do toho mlátí a bere je to. Když vidím většinu mladých lidí, co jsou zabalení v kapucích, pohledy mimo a ve sluchátkách sračky, že bych to nevydržel poslouchat ani dvě sekundy, tak je mi zle!!!
Co grafická stránka věci? Obal CD, web? Jsou pro vás tyhle záležitosti důležité?
Takové věci si děláme sami, v rámci možností. Hodí se do placu myšlenka, která se nějaký čas piluje a pokud se to nepřekombinuje, tak z toho vznikne dobrá věc. Tyhle věci graficky dělá brácha, má na to vrozený talent, což je pro nás štěstí a velká pomoc, že nemusíš hledat drahé firmy. I když si tyto věci děláme svépomoci, nebereme nic na lehkou váhu. Dobrý obal bije do očí, tím albu dodá víc šťávy i šance o sobě dát vědět.
A aktivní nadupané stránky vypovídají o kapele leccos!!!
Tady asi trochu píchnu do vosího hnízda. (úsměv) Vlastní web určitě vždy vítám, protože prefabrikované platformy (Bandzone, Facebook) jsou ve spoustě věcí limitující, ale ten obal… Grafika je z dnešního pohledu překonaná a těch prohřešků proti typografickým pravidlům… Není to trochu škoda, když už vydáváte CD jednou za pět šest let? Nebo to vidí jen zlomek lidí, kteří jsou posedlí jakousi dokonalostí? (úsměv)
No, obal jsme chtěli původně nechat nakreslit, ale nějak se to seklo a nakonec se nám i trochu rozjely názory, tak se obal udělal jednodušeji na compu, ale nám se líbí. Buď je to tím, že nejsme až tak nároční, nebo to bylo to nej, co nás nakonec napadlo. Album se mělo jmenovat „Zuřící býk“, a nejde o býka v koridě, jak jste si mysleli. Jde o gladiátora a tím, že se s nimi taky roztrhl pytel, jsme nakonec zvolili „Oheň v krvi“, což je v podstatě o nás „staříkách“, které to pořád bere! A chyby jsi našel určitě proto, že jsi profík, nebo už jsme měli provozní slepotu. (úsměv)
No abychom to ukončili veseleji – jaké ambice a plány momentálně máte? Předpokládám, že když už tu káru s názvem SEPPUKA táhnete tolik let, že to hned tak nezabalíte…
Dokud nás senilita nevyprudí, stáří nedohoní a zdraví neopustí, tak valíme dál. Nás se jen tak nezbavíte!!! (smích)
