Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

Stále ještě málo známé jméno na hardcoreové scéně je kapela POSTEA, která loni vydala zajímavou desku „Město“.

POSTEA debutovala nahrávkou „Město“, kterou vydala nejdříve na CD a potom i na LP. Jelikož se jednalo o první oficiální zářez v historii kapely a jméno této party nepatří mezi nejznámější pojmy, proběhl tento rozhovor, na který v drtivé většině odpovídal kytarista Sáloš, kterého v několika odpovědích doplnil zbytek skupiny.

Recenzi na vaši loňskou desku jsem začínal slovy: „Východočeská parta realizovala loni svou druhou nahrávku, přičemž ta první, pojmenovaná ,Demo‘, vyšla už v roce 2014. Je tedy evidentní, že se tady nikam nespěchá. Otázkou je, tak jako u většiny kapel, do jaké míry za to můžou vnější okolnosti patřící k běžnému životu, nebo se jedná o záměr.“ Tak jak to s vámi je? Jedná se o klasické problémy s časem a sestavou, nebo jste tak dlouho pilovali materiál?

Ahoj, zdravíme. Máš pravdu, chvíli nám to dalo. Nicméně, sešlo se tu dohromady víc aspektů, tak to vezmeme popořadě.
Sestava se od začátku v podstatě nezměnila, je nás pořád pět. Jedinej rozdíl je ten, že nejdřív jsme hráli se samostatným vokálem (Petras), ale kvůli časovejm možnostem už hrajeme jenom ve čtyřech a Petras se momentálně věnuje především textům.
Teď k těm důvodům „výmluvám“. Jednak jsou to určitě časový dispozice - většina kapely už dneska sice žije poblíž Žamberka, ale v minulosti jsme se na zkoušky k Žamberku sjížděli třeba z Brna nebo Hradce Králové. Současně skoro všichni měli ještě nějaký vedlejší projekty a kapely, mezi který bylo potřeba rozprostřít svůj čas. Další věc byla určitě příprava materiálu, která nám ne vždy zrovna odsejpala. Ale hlavně jsme taky před nějakou dobou vzali existující songy a roztřídili na dvě hromádky (alba) s tím, že jednu část (převážně ty starší) si nahrajeme ve zkušebně sami a tu druhou, což byly ty z alba „Město“, zkusíme nahrát někde ve studiu. Tou dobou ještě všechny songy z „Města“ připravený nebyly, ale jiný už existující a nenahraný nám tam zase koncepčně nezapadaly. Tak jsme někdy v průběhu 2016 začali nahrávat, jenže nahrávání svépomocí se natahovalo, šlo to pomalu a výsledek nebyl zrovna přijatelnej. Mezitím byly nějaký koncerty, což znamená manipulaci s aparátem a ve výsledku zněl každej song zvukově jinak, tak jsme to zahodili. Mezitím se dokončily věci na „Město“, se kterýma jsme šli začátkem roku 2018 do studia, v srpnu vydali digitálně, v říjnu na CD a v prosinci na LP. V každým případě ten renonc v podobě nahrání nenahraných věci bychom rádi jednou dohnali.

Z mého pohledu jste poměrně neznámá kapela. Je to jen můj úhel pohledu, nebo si opravdu teprve prošlapáváte cestu a jméno POSTEA teprve budujete?

Tohle se bude lišit region od regionu. U nás na východě (Orlicko-Ústecko) se o nás ví, ale ve zbytku republiky si cestu spíš prošlapáváme. Ono je to závislý na kloudný nahrávce, kterou jsme do loňskýho roku neměli. Dokud nebyla nahrávka, tak jsme nechtěli zakládat profily, protože jsme tam neměli pořádně co dát a když nejsou profily, tak není ani způsob jak zjistit nějaký informace. Na východě to šlo i bez toho, protože se tady skoro všichni osobně známe a míváme tu nejvíc koncertů, takže tady se o nás vědělo. Mimo náš region jsme se podívali spíš výjimečně. Každopádně za poslední zhruba dva roky, co jsou nějaký naše věci k dohledání na YouTube a je venku ta nová nahrávka, chodí nabídky na hraní z různých koutů ČR (a pár i mimo). I v Praze teď díky novým kontaktům míváme hned několik koncertů do roka, což dřív vůbec nebylo.

Když se znova vrátím k recenzi. Psal jsem tam, že ohýbáte hardcore všemi směry. Dokážete se s tímto názorem ztotožnit? Jak vy byste popsali vaši hudbu člověku, který vás nikdy neslyšel?

Tohle přirovnání se nám celkem líbilo, takže rozhodně ano. „Město“ je už trochu jinde než to, s čím jsme kdysi začínali. Ta muzika je teď členitější, používáme víc efekty, snažíme se budovat nějakou atmosféru. Melodický linky jsme tam chtěli mít od začátku, jen jich je teď asi víc. Je tam víc změn tempa, ale určitě chceme zachovat i rychlejší punkovou rytmiku.
Za tu dobu, co fungujeme, jsme nasáli hromadu nejrůznějších inspirací a to se do toho musí zákonitě propsat. Nálepky, kterou mají pro nás nejvíc inspirativní kapely, jsou něco jako epic crust, dark hardcore apod. To je něco, kam se to snažíme směřovat.

Tím se dostáváme k vlivům. Dokážu si představit, že ty budou pěkně barevné a jen o jednom stylu to u vás nebude… Jak to tedy máte a klidně buďte konkrétní s oblíbenými kapelami.

Jasně. Super věc je, že máme v kapele poměrně podobnej vkus. Když budu mluvit za sebe, tak těžiště mám pořád v hardcore punk / crust kapelách. Výčet by byl dlouhej, tak to nějak zredukuju Začalo to např. s TRAGEDY, HHIG, FROM ASHES RISE. Potom určitě  EKKAIA, MADAME GERMEN, SVALBARD, GERANIUM, ALPINIST, LENTIC WATERS, DOWNFALL OF GAIA, FALL OF EFRAFA a jejich různý pohrobky, SARABANTE, DRIP OF LIES atd. Ale mám rád i klasiky jako DOORS, Floydy, ALICE IN CHAINS, PIXIES. Instrumentálky jako GIAA, RUSSIAN CIRCLES, KOKOMO. Z českých  kapel je hodně inspirativní právě i v recenzi zmíněná GATTACA nebo třeba NIC. Tohle všechno se v naší muzice asi může odrážet.

Zdenda: Mezi český kapely bych za sebe přidal ještě DROM a ESAZLESA...

Jonáš: Za mě rozhodně TOOL a z českých bych rád zmínil třeba TRIBE-J.

Pocházíte z východních Čech z Žamberka a okolí. Na mapě to vypadá, že je to všude daleko. Máte v tomto městě něco jako základnu pro živé hraní, případně kde se cítíte jako doma, když jde o koncertování?

Možná to vypadá, že tam chcípl pes, ale není to zas tak zlý. Přímo v Žamberku je malej pivovar se sálem. Tam bývá několik akcí do roka. Pravidelnej hardcore punk festival - Against the Stream (dřívější fest Proti Proudu), kterej už roky pořádá Kunvaldská alternativa / Veganfood. My tam děláme naše koncerty, který jsou podobnýho zaměření (Kanäl fest aj.). A nejsme jediná kapela, která to tam využívá. Místo je to super, vychází nám ve spoustě věcech vstříc a zvuk se tam dá udělat poměrně solidní. Čili naše domácí hřiště je právě tenhle pivovar Kanec. Donedávna u Žamberka fungoval Statek u Krtka, kde se hrávalo. Potom je hned vedle město Letohrad, kde bývají thrashový akce (White Sneakers Party) a občas i deathmetalovo-grindový večírky (Garage Night). Jednou do roka je tam větší akce Kunčický Kravál, kde jsme letos součástí line-upu. Nedaleko je Modrý Trpaslík (Česká Třebová), kde dělá akce Němá Barikáda. Nebo Potštejn / Rychnov nad Kněžnou, kde zase akce pořádá místní stálice Radio Jerevan. Zkrátka kapely tu nějaký jsou a skoro každá si tu někde občas něco uspořádá.

Jak jste aktivní, co se týče živého hraní? Je to složitější i díky poloze vašeho města, nebo je to naopak výhoda?

Zpočátku to šlo ztuha. Nebyla nahrávka, nebylo moc čím se prezentovat, takže většina koncertů byla přes kamarády u nás na východě. Každopádně poslední cca dva roky se situace výrazně zlepšila. Máme víc kontaktů, víc spřízněných kapel. Najednou chodí 3-4x víc nabídek než dřív, což je super. Žamberk nakonec zas tak špatnou polohu nemá. Do Brna i do Prahy to trvá asi dvě hodiny. Jsme schopný dojet v podstatě kamkoliv.

Na albu se prezentujete dvěma vokály. Osobně mi ten dámský – Věrči přijde mnohem zajímavější než ten pánský. Jak s hlasy pracujete a proč tam máte dva?

Původně jsme začali s jedním vokálem (Petras), ale protože občas nemohl, začala zpívat i Věra. A v době, kdy oba vokály fungovaly společně, vznikl text na „Řev němých“, kde se hlasy střídají. Petrase potom nahradil ve zpěvu Zdenda. V době nahrávání to byla ještě poměrně čerstvá výměna. Věřin vokál je a bude vždycky dominantní, nicméně v průběhu minulýho roku jsme přidali ještě i druhej doprovodnej. Důvod je ten, že tím chceme muziku zase trochu nakopnout, ozvláštnit, zpestřit, aby to nebylo příliš monotónní, co se zpěvu týče.

Texty máte hloubavé a jsou v češtině, což je věc hodná vyzdvižení. Čeština byla u vás jasná volba? A jak se díváte na tuzemské kapely, které zpívají anglicky?

Zdenda: Co se textů týče, nejsou psány prvoplánově a často je potřeba se nad jejich významem zamyslet. Je to pro nás taky jedna z forem předání myšlenek posluchači a přiblížení palčivých témat blíže k lidem. Jsem rád, že se v textech objevuje, i když ne možná přímo, například kritika – sociální nerovnosti, dezinformací, nesmyslného shromažďování kapitálu, rasistických i dalších předsudků. Snažíme se lidem ukázat jiný pohled na zažitá témata a rozvinout diskuzi.

Petras: Čeština pro nás byla jasná volba, protože anglicky si maximálně tak objednám pivo a zeptám se, kolik je hodin. (úsměv) Rozhodně si nemyslím, že česká kapela musí zpívat česky a v podstatě se na to dívám dost neutrálně. Problém nastává tehdy, kdy přijdeš s vyloženě zoufalou výslovností. V tu chvíli bych se radši držel češtiny. Za mě by to byla jasná volba, i kdybych mohl psát texty v jiném jazyce. Čeština je krásná, dá se s ní dobře vyhrát a myslím, že to, co do textů dostanu v češtině, bych stejně v jiném jazyce nezvládl. Navíc určitě ne každej posluchač ovládá angličtinu a je fajn, když si naše texty může přečíst a třeba se nad něma i zamyslet v klidu, mimo dosah koncertního hluku. 

Loňská nahrávka vyšla nakonec i na LP, kterému předcházelo CD. Jste všichni zastánci vinylu a proto jste se rozhodli vydat album i na LP, nebo v tom bylo trochu i toho „dnešní doba si vinyl žádá“?

Byla to spíš ta druhá možnost. Na CD jsme se domluvili jako kapela v podstatě okamžitě. To LP jsme domluvili až dodatečně s Kamčou (Kamčův D.I.Y. Swět), kterej nám s vydáním pomáhal. Vlastně to byl jeho nápad, ale jsme za to dneska moc rádi, že jsou vinyly na světě. Za to mu patří náš dík. A současně i Mirkovi z Phobia Records, kterej to celý zařizoval. Příští nahrávka půjde na vinyly taky a už asi i v trochu větším nákladu.

Nahrávali jste u Hromyho. Jak tuhle seanci hodnotíte a jaká je s Hromym spolupráce? Přemýšleli jste třeba i o jiné alternativě, třeba o nějakém totálně DIY nahrávání, nebo jste od začátku měli jasno, že to studio na nějaké úrovni opravdu chce?

U Hromyho to bylo perfektní. Malý útulný studio. Hromy to dělá už roky a je to znát. Uměl poradit, byl ochotnej a trpělivej. Hlavně u ladění finální podoby. Celkově jsme s tím zvukem spokojeni. Příští nahrávku zkusíme asi zase u něho, když to půjde. O jiný alternativě jsme přemýšleli hlavně pro nahrání starších věcí, ale nepodařilo se nám to dokončit, tak jsme to zatím odložili.

Jaké máte plány do budoucna? Bude další nahrávka dřív než za čtyři roky?

Aktuálně máme připravenou zhruba polovinu věcí na další desku – „Cesta“. Chtěli bychom to nahrát koncem roku / začátkem příštího. Bude to zase nejspíš 5-6 věcí se stopáží okolo 35 minut. Dále naši kamarádi ČLOVĚK V PLÍSNI chystají jakousi kompilaci, kde bychom chtěli přispět nějakym tim songem. Ve vzduchu je i výlet po Evropě, ale to je teprve na začátku jednání. No, a do budoucna nás čeká určitě ještě splitko s NĚMOU BARIKÁDOU. To je povinnost!

Díky za váš čas a odpovědi!

My děkujeme za otázky a za prostor se vyjádřit.

RECENZE

Bandcamp
Facebook


Zveřejněno: 15. 09. 2019
Přečteno:
4203 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář