Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
F.O.B. - Outside The Palace Walls

19.-20. 7. 2019, Volyně – areál koupaliště

Pátý ročník festivalu ETEF je za námi a přichází čas na shrnutí dojmů, vypíchnutí nejsilnějších zážitků, pozitiv či negativ. Z mého pohledu opět jednoznačně převládají pozitiva. Vesměs jsou to ta, o kterých jsme referovali i v předchozích letech, ale protože jde o záležitosti, které nejsou na jiných festivalech obvyklé, dovolím si je opět připomenout. Na návštěvnost a atmosféru jednotlivých koncertů má samozřejmě největší vliv atraktivita vystupujících, k nimž se ještě dostaneme, pro mě jsou ale důležité i další věci – areál, atmosféra, ceny občerstvení… Areál koupaliště pamatující první republiku je pro festival ideální, nabízí dostatek místa na sledování kapel i odpočinek, travnatou plochu pro stanování a taky bazén, který hlavně v sobotu spousta metalistů přivítala a ochladila se v parném dni. Ochladit se bylo možné i velmi dobře pitelným pivem Zrzavý bobr 11° za vstřícných 30 káčé, na rozumné výši zůstaly i ceny dalších nápojů či jídla – na ETEF festu se nechá žít za rozumný peníz a náklady nezvyšují ani zbytečné poplatky za stanování nebo parkování – vše je zdarma buď přímo v areálu, nebo v jeho blízkosti. Parkování se proti loňsku podařilo vyřešit pronájmem dalšího prostoru poblíž a taky byly na příjezdové cestě umístěny hlídky pořadatelů, které vše koordinovaly. A poslední záležitost, která byla loni hojně diskutovaná (právem), zvuk, rovněž doznala zlepšení – sound byl snad s jedinou výjimkou parádní.

Ale pojďme na kapely. Start prvního dne obstarali YTIVARG, kteří představili řadu novinek. Nešlo sice o takové věci, jako je změna žánrového zaměření nebo spousta nových skladeb, ale image kapely bylo povýšeno na další level a pódiová dekorace se myslím ještě nikdy nikde neobjevila. Zkratovací tyče možná řada návštěvníků nepochopila a nepoznala, naše backstage jednotka ale pracuje v energetice a tak se nám nápad líbil a přišel nám vtipný. Stejně tak trika muzikantů, kteří byli označeni jako jednotlivé fáze a bubeník jako nulák. Na rozdíl od elektrického rozvodu ale měla kapela hned dvakrát fázi L3, protože se na pódiu vystřídali dva basáci, jeden koncert načal, druhý zakončil. YTIVARG během optimálních pětatřiceti minut přehráli hlavně songy z debutu „Wardenclyffe“, které se převážně nesou v grindovém duchu, ale nechybí ani kroky stranou, tu k blacku, tu k punku/crustu. Pro mě to byla vydařená premiéra s novým bubeníkem Ondrou, který do kapely podle všeho zapadl bez potíží…

Žánrově je ETEF plus minus ohraničen – převládají black, death a thrash metaly, které jsou většinou oldschoolového ražení, k tomu nějaké ty kroky lehce stranou (grind, doom). MARTYRIUM z Malty byli krokem stranou víc než bylo zdrávo. Sice se stále může mluvit o black metalu, ale melodickém, klávesovém. Což by nebylo na škodu, kdyby kapela mělo hudebně co nabídnout. Určitě nejsem cílovým posluchačem, ale muzika mi přišla jako kolovrátek bez invence, jednoduché písničky neměly hlavu ani patu a výkon zpěvačky byl místy taky všelijaký. Přesto se kvintet těšil neobyčejné pozornosti a měl pod pódiem snad největší počet lidí za celý festival. I když kvintet… hlavně zpěvačka. Bujným poprsím se chlubící dáma v latexu byla terčem pohledů nejen přítomných pánů, ale i dam – své přednosti rozhodně neschovávala a vlastní lehce hanbaté fotografie pak dokonce prodávala s oficiálním merchem kapely. A že se s ní vyfotila polovina návštěvníků festu netřeba dodávat; ke cti Mikaely nutno připočítat, že se oba dny pohybovala po areálu, nikoho neodmítla a byla samý úsměv. Prostě si to užívala po svém a ve svých outfitech. (úsměv) Hudebně ale byli MARTYRIUM nejslabší položkou festu.

Nejsilnější položka pátečního programu pro mě přišla záhy. SILENT STREAM OF GODLESS ELEGY. Trochu mi v týdnu zatrnulo, když se na internetu objevila zpráva o zrušení středečního vystoupení na Symbolicu kvůli zdravotním problémům, ale naštěstí se Hančin stav zlepšil natolik, že SSOGE do Volyně vyrazili. A i přes antibiotika, na nichž „nefrčí“ jen zpěvačka, ale i basák, to bylo parádní vystoupení, což je ostatně u kapely tradice. Koncert čerpal hlavně ze skladeb ze „Smutnice“ („Ptakoprav“, „Kdo z nás je víc“, „Synečku“ a „Ten, který ukoval slunce“) a z „Návazu“ („Dva stíny mám“, „Skryj hlavu do dlaní“), nechyběla ani jedna starší, která byla exkluzivně zapěna polsko-anglicky. (úsměv) To je tak, když má kapela dvě verze jedné písně a neví, které halfplaybacky má v přehrávači. (úsměv) „I Would Dance“ aneb „Tanczylabym“, zpočátku polsky, posléze anglicky, ETEF je holt samá extra paráda. Kapela to brala s úsměvem, Hanka přešla plynule z polštiny do angličtiny a mně tahle blbinka utkvěla v paměti a budu ji mít s letošním ETEF festem spojenou navždycky. SSOGE každopádně odehráli skvělý set, který mého kamaráda, ultrablackmetalového fanouška BURZUM, tak okouzlil, že druhý den neměl jiné téma než SSOGE. I po více než dvaceti letech existence kapela získává nové fanoušky…

DEBUSTROL možná taky získává nové fanoušky, ale těch starších je většina – a všichni chtějí dokola slyšet songy z „Vyznání smrti“, „Neuropatologa“ a „Vyhlazení“. Na ty samozřejmě v hodinovém setu došlo nejhojněji, ale hrálo se ze všech poslouchatelných alb, takže nechyběla titulka ze „Světa co zatočí s tebou“, „Yugoslavia“ nebo „Umučená“ a objevila se i motorová pila (jak jsme byli poučeni, s řetězem bez zubů – úsměv). Ve finále pochopitelně došlo na přídavek a „Antikrista“ či „Údolí Hádu“, lidi si to užívali a kapela taky – Kolins a spol. nešetřili úsměvy a dobrou náladou. Mně koncert taky sedl, s chutí jsem si ty staleté odrhovačky sem tam zakřičel a opět došel k závěru, že jednou za čas si DEBUSTROL v takové formě s chutí poslechnu a že do Volyně tihle harcovníci prostě patří. 

Zatímco do DEBUSTROLU všechno klapalo jako švýcarské hodinky (DEBUSTROL skončili ne na minutu, ale na sekundu přesně), pak se program zadrhl. BLAZE OF PERDITION měli na všechno času dost a zatímco všechny předchozí kapely se v pohodě stihly nachystat během 15-20 minut,  Poláci se s tím babrali přes půl hodiny. Jakoby si neuvědomovali, že festival má nějaký harmonogram a ten je třeba ctít. Nicméně když BLAZE OF PERDITION hrábli do strun, přesvědčili o svých kvalitách.  Jejich black metal se spoustou zlomů a atmosférických pasáží měl za tmy to pravé charisma, zpěvák s hlasem pracoval a měnil výraz a po lehkém rozčarování ze zpoždění jsem byl ve finále spokojen. Méně možná kapela, která svůj set musela zkrátit.

A ještě spokojenější jsem byl s produkcí THE STONE. Srbská parta si tentokrát přivezla svého bicmena, takže Honza Kapák si mohl dát oddych a chystat se na poslední set večera a sobotní dvojboj, který ve dvou dnech absolvovala i část THE STONE (podruhé s MURDER). THE STONE nehrají nikterak složitě, ale zato má jejich muzika pořádné drive. Kozeljnik, Glad a spol. to rozjeli v parádním tempu, prastaré blackmetalové motivy (DARKTHRONE jak vyšití – úsměv) se střídaly se starými, nechyběly různě zabarvené vokály ani nějaké ty melodie. Kapela dávala přednost jednodušším písním, které na koncertech zabírají mnohem lépe než ty složitější, a bylo to ku prospěchu věci. 

Závěr obstaral pořadatelský tým aneb BOHEMYST. Ti původně slibovali křest nového alba, ale „Čerň a Smrt“ si na finální podobu ještě musí počkat. K dispozici byla demo verze na páleném CD, ale já si počkám na definitivní dílko se vším všudy. Koncertní prezentace slibuje zajímavý mix death, black i doom metalu s tradičními zbraněmi prověřenými letitými palbami pod praporem AVENGER. Řada motivů je prostě typické duo Kapák/Rámus a žádná změna názvu kapely s tím nic neudělá. (úsměv) Na vyznění debutu BOHEMYST se ale jistě výrazně podepíše charismatický zpěvák Radek, který strčil za klobouk většinu festivalových pěvců, ať to bylo v BOHEMYSTU s extrémním projevem, nebo druhý den s civilnějšími vokály v DARK ANGELS.

První den skončil s nepatrným zpožděním proti harmonogramu, všechno v podstatě klaplo, nic se nepodělalo… Plus minus spokojenost panovala i s návštěvností, která samozřejmě mohla být vyšší, ale necelých 400 hlav taky není k zahození… A déšť, který pár kilometrů od Volyně nabíral na slušné intenzitě, se ETEF festu vyhnul nebo jej jen lehounce škrtl, takže i v tomto směru ideálka. 

Fotky: Ginger

KubaAjzova videa:
YTIVARG 1
YTIVARG 2
MARTYRIUM 1
MARTYRIUM 2
SSOGE 1
SSOGE 2
DEBUSTROL 1
DEBUSTROL 2
BLAZE OF PERDITION

Berryho videa:
YTIVARG
SSOGE
DEBUSTROL
THE STONE
BOHEMYST


Zveřejněno: 24. 07. 2019
Přečteno:
4167 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 07. 2019 22:08 napsal/a Opat
dojmy
BLAZE OF PERDITION zklamání, opakovaně se jim nedaří auru desek dostat do koncertních vystoupení. Hodně je to dáno tím, že na deskách zpívá od počátku Sonneillon, jehož hlas je charakteristický a zajímavý, zatímco naživo pěje basák Wyrd... a to teda byl hodně unavený výkon. Celkově mi ale Blaze moc nesedli, ani zvukově, kdy levá kytara téměř nebyla slyšet, nový bubeník je o dost slabší než Vizun... Viděl jsem je naživo počtvrté a nikdy mě úplně nedostali, nejblíže tomu byli při první příležitosti na Hell Fast Attacku, kde to ještě Sonneillon odzpíval. THE STONE jsem viděl už ani nevím pokolikáté a znovu to odehráli na jedničku, nic jiného od nich ani neočekávám. Dobrý setlist, zastoupeny staré i nové věci. Gladův vokál je naživo ale o dost slabší než Nefasův, navíc mi k THE STONE víc seděl jeho tajemnější vizuální projev... Ale jinak výborné.