Člověk prostě nemůže znát všechno. Přesně tuto větu jsem si řekl poté, když jsem v říjnu 2017 šmejdil v katalogu německého labelu High Roller Records a objevil tam informaci o vydání nové desky doomových PROCESSION. Pustil jsem si singl a byl jím nadobro polapen. Třetí velká deska této čtveřice mě okamžitě dostala.
PROCESSION jsou kapelou, která hraje tradiční doom metal. Vznikli v Chile roku 2006 a na kontě mají dvě EP a tři velké desky, včetně té poslední „Doom Decimation“, o které bude řeč tentokrát. Z důvodu lepších možností nahrávání, vydávání desek i koncertování, se PROCESSION z Chile přesunuli do Švédska. Nyní se tak jedná v podstatě o evropskou kapelu.
„Doom Decimation“ vyšlo u zmiňovaného labelu na vinylu i na CD, vinylová verze pak má několik barevných variant. Nechybí texty, informace, velký plakát. Obal je hodně zajímavý a mezi fanoušky dost rozporuplný. Někomu se líbí, jiným ne. Osobně mi přišel šeredný, ale postupem času se mi začal líbit a oblíbil jsem si ho. Takže i po grafické stránce panuje nakonec spokojenost.
Na desce samotné nalezneme celkem osm skladeb. Instrumentálka „The Warning“ spolehlivě slouží jako intro. Skvělé navození atmosféry, kterou dokážou PROCESSION ještě více vystupňovat. Od klidného vybrnkávání až po hutný kytarový náklad a kolosální riffy. Intro plynule přechází do skladby „When Doomdays Has Come“. Zde kapela naplno představuje svůj potenciál. Těžké kytarové riffy, střední tempo a čistý, parádně srozumitelný zpěv. Přechody v pomalé a tíživé pasáže jsou dokreslovány kytarovým sólem. PROCESSION představují samozvané následovníky tradičních doomových kapel jako SAINT VITUS, PENTAGRAM nebo CANDLEMASS. Právě posledně jmenované považuji jako největší inspiraci pro PROCESSION.
Jednotlivé skladby nabízí skvělé momenty. Jsou bohaté na změny tempa, mají perfektní feeling, nechybí dlouhá kytarová sóla, která se jen tak neoposlouchají. Nebyl by to doom metal, kdyby PROCESSION zpomalili na minimum a plíživým tempem drželi posluchače hluboko v bahně těžkou rukou. Typickým případem je song „Lonely are the Ways of Stranger“. Celé této apokalypse vládne přesvědčivý, výrazný a čistý zpěv frontmana Felipeho. Mimochodem tento zakládající člen PROCESSION to drtí i v NIFELHEIM a DESTROYER 666. Ale zpět k desce „Doom Decimation“. I přes všechnu poctivou doomařinu, cítím z alba pozitivní energie, nadšení a úsměv. Deska je perfektně vyvážená a akorát tak dlouhá. Skladby jsou výborně poskládané a v momentě, kdy máte pocit, že vás PROCESSION utahají, přijde změna a PROCESSION jsou hodně heavy. Vůbec, to propojení doomu a heavy metalu je zde prostě dokonalé. Mezi skladbami nemám favorita. Stejně mě baví již zmiňované songy i třeba instrumentálka „Democide“ či závěrečné devítiminutové dílo „One by One They Died“.
Mé první seznámení s tvorbou PROCESSION dopadlo perfektně. Vlastně nevím, co bych desce „Doom Decimation“ vytknul, protože její jediná nevýhoda je holý fakt, že nevyšla v sobě slavných alb jako „Epicus Doomicus Metallicus“ či „Born Too Late“. V každém případě se jedná o prvotřídní záležitost na doomové scéně. Milovníci tradičních kapel mi jistě dají za pravdu.
Seznam skladeb:
- The Warning
- When Doomsday Has Come
- Lonely Are the Ways of the Stranger
- Amidst the Bowels of Earth
- Democide
- All Descending Suns
- As They Reached the Womb
- One by One They Died
Čas: 44:36
Sestava:
- Claudio Botarro Neira - baskytara
- Uno Bruniusson - bicí
- Jonas Pedersen - kytara
- Felipe Plaza Kutzbach - kytara, vokály
