Čas, který uplynul od začátku nahrávání po vydání připomíná doby dávno minulé. Za komoušů bylo vcelku běžné, že deska vyšla dlouho po studiu, ale dnes je to většinou otázka mnohem kratší doby. Arakain ale postihly patálie v médiích hojně přetřásané, takže jen pro jistotu ? odchod Petra Koláře do středního proudu, následně Marka Žežulky do Divokýho Billa, příchod Honzy Toužimského - a neustálé odkládání termínu vydání alba má své opodstatnění. To nakonec vyšlo až začátkem března. Ke mě se ale dostalo až v červnu a žádný velký nadšení jsem neprojevoval. Pár poslechů a šup do police s nápisem ?vrátit?. Jenže na nedávném Basinfirefestu mě Arakain hodně potěšil, takže jsem po cédesu sáhl znovu.
Nejslabší položkou alba jsou texty k songům Hříšný touhy a Král nudy, podle mě absolutní hlouposti. Ostatní slova si drží slušnou úroveň (dělí se o ně Kolář a Kub, jednou přispěl Němec) a líbí se mi víc než spousta textů Aleše Brichty. A třeba Jesus Business mě překvapil otevřeností, se kterou se kapela trefuje do zneužívání víry k zištným účelům.
Hudebně mě Warning! po patřičném počtu poslechů baví mnohem více než předcházející Metalmorfóza. O autorství se spravedlivě podělili Urban s Kubem a každej si vystřihl pět rychlých a jeden pomalý kus, kdo je autorem minutového intra se mi zjistit nepodařilo. Doby, kdy Arakain ústy Brichty prohlašoval, že neumí napsat pomalou písničku jsou dávno pryč, ale ani jedna z pomalých písní se asi hitem nestane. Hříšný touhy mají otřesný text a je to taková tuctovka. Chtěl bych ti říct je hudebně přecejen zajímavější, ale trochu minimalistická, což naživo asi fungovat nebude. Takže koncertní hity musíme hledat jinde. Ten první je jasnej ? klipovka Strom života splňuje všechny hitové požadavky ? povedený text, tvrdý základ, melodický refrén (a na disku navíc duet obou zpěváků). Podobně na tom je Nevidomý hráč, který sice není hudebně zrovna nejzajímavější, ale refrén ho opět pasuje na koncertní tutovku. Za nejlepší skladby považuju Černý koně a Písečnou samotu. Černý koně jsou postaveni na střídání pomalých a svižnějších ploch, ale hodně nahoru jim pomáhá na Arakain netradiční kytarová práce a snad orientem načichlé sólo. Závěrečná Písečná samota v pomalejším úvodu zaujme hlavně kytarovou dvojjakostí, kdy si každej hraje to svý, ale později přichází skvělá pasáž se snad nejlepší pěveckou a bubenickou formou z celé nahrávky a k tomu navíc nastupuje excelentní sólo ? fakt paráda ? akorát úplný konec je trochu násilný.
Instrumentálně je Arakain samozřejmě velmi silný, tady je to bez výhrad. Totéž platí o zpěvu, který je rovněž výborný. I další doprovodné záležitosti splňují i ta nejpřísnější měřítka, ať už je to booklet s dvěma fotkami sestavy, na jedné parta, která album nahrála, na druhé už nová skorosestava ? bez bicmena, ale s Toužimským, dále texty, fotky, všechno graficky moc hezky vyvedený. Nakonec jsem si nechal zvuk ? a je to opravdu paráda. Natočeno v Propasti a v Břevnově a každý nástroj je snadno identifikovatelný, včetně důrazné baskytary. Mě ale nejvíce potěšil zvuk bicích, přesně podle mého gusta.
Nakonec jsem přišel na to, že Warning! rozhodně není na první poslech. Do materiálu jsem pronikal pomalu a postupně, ale myslím, že se to vyplatilo. Arakain je po tomto albu na dobré cestě, uvidíme, jak dopadne další výtvor s dvěma novici v kapele. A docela se na to těším.
Čas: 53:07
Seznam skladeb:
- Warning!
- Vnitřní hlas
- DNA
- Nevidomý hráč
- Hříšný touhy
- Král nudy
- Náruč hrůzy
- Černý koně
- Jesus Business
- Strom života
- Noční můry
- Chtěl bych ti říct
- Písečná samota
