Sedmipalec, to jest ideální formát na lumpárny, tak asi přemýšlely dvě party ze severu naší země. DROM, jejichž lokací je Liberec, se spolčili s chacharama z Ostravy BBYB, prohodili si své skladby a nahráli je dle svého vlastního umu a vkusu. Zajímavý nápad u žánrově silně rozdílných kapel... doufejme, že zůstalo jen u výměny songů a ne třeba spodního prádla, nebo manželek.
Poslouchání sedmipalce je pro mě tělocvik. Formu sportovní činnosti preferuju trochu jinou než jen pustit, sednout, chvíli poslechnout, zvednout se, otočit a… v tomto bodě je tento vinyl jiný a nutno říct „nasrání“ hodný. Každá strana hraje totiž jinou rychlostí. Což je pro mě, jako majitele manuálně ovládaného gramofonu, peklo. Tohle se nepovedlo a štve mě to. Co mě ale neštve a naopak dost baví, jsou obě skladby. Jak ta na straně D, tak i ta na B.
Mně je mnohem známější a hudebně bližší hudba DROM, jejichž desku „Tady bůh není!“ považuju za jednu z top desek loňského roku a tím pádem je jasné, že je celkem nereálné, že bych z „Papírového nečasožrouta“ měl mít špatné pocity. Nemám. Ještě jednodušší to mám v tom, že originál v podání BBYB neznám, tudíž není s čím srovnávat a pro mě se jedná v podstatě o věc od DROM. Song je to super, to bez debat. Silně chytlavě vystavěná záležitost v post metalovém rytmu s naléhavým Charlieho řevem, gradující pasáže, sedm minut, na které nemůžete říct ani popel. Je s podivem, jak hudba DROM funguje, když už tento žánr považuju za dávno vyčerpaný a některé kapely vycházející z podobných kořenů mi už i vyloženě vadí. U DROM je tomu naopak. Ještě stojí za připomenutí, že tento loni vydaný sedmipalec navazuje na též loni vydanou už zmíněnou velkou desku a splitko s BLUES FOR THE REDSUN. Jo… to se to tak někdy sejde. Tak snad nebudeme čekat dalších X let na novou věc.
BBYB znám jen tak okrajově. Vím, že tam působí omaskovaný Kino666, který si z toho dělá prdel a jeho vtip je mi sympatický. Přečtěte si jeho tourreport v poslední Buryzoně a bude vám jasné, o čem tady píšu. BBYB se věnují elektro grindcore, ale tady se drží poměrně na řetězu a „Věčný hlad“ je sice elektro sypec, ale nikoliv splašený. Beaty pulsují, ale prořezává je poměrně čitelná kytara, nad vším dominuje řev, přesto to má jasnou halvu a patu a zní to… dobře. Industriální rachot se sice v půlce lehce zacykluje, ale temný elektro spodek skladby funguje velice slušně. A s takovouto předělávkou nemám rozhodně problém. Skladba je oproti originálu, který vyšel v roce 2014 na split albu s ruskými MORO MORO LAND, o poznání kratší, ale v tomto případě se jedná o ideální délku.
Seznam skladeb:
1. DROM - Papírový nečasožrout (BBYB cover) 06:51
2. BBYB - Věčný hlad (DROM cover) 04:51
