Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
ETEF 2024 (19.-20. 7. 2024)

O detektivní práci v křivoklátských lesích s reinkarnací Sherlocka Holmese (úsměv).

Ahoj detektive. I když detektiv, který nic nevyřeší, ale jenom hřeší… je to vůbec detektiv? (smích) Když už si hraješ na vyšetřovatele, máš nějakého oblíbeného knižního nebo filmového?

Zájem na objasnění vražd byl obrovský, ale když mozek zaplaví hormon fenylethylamin a tělo je zmítané zvířecím chtíčem, i tak dobrý detektiv jako já podlehne a vše jde stranou. Mám rád Lincolna Rhyma, Van Holsta, majora Zemana, Nicka Cartera, detektiva Štiku, ale nejradši samozřejmě Kalaše a Dale Coopera.

Minule jsi říkal, že tě napadlo udělat detektivní příběh o vraždách v trampských osadách. Z této myšlenky ale na albu zbyla jen jedna položka, „Smrt v hospodě U šesti trampů“. Téma jako takové tě nakonec nepřišlo tak silné?

Spíš mně tenkrát šlo o propojení tvrdé muziky s  westernovým zvukem a také jsem toho času prozkoumával staré legendární trampské osady, což už teď moc nepěstuju. Vlastně trochu pěstuju, minulý týden jsem byl na Packardu, na Zlatém dnu, kde jsem nechal na totemu svoje necrokalendáříky. Není vůbec vyloučené, že se k tomu ještě v budoucnu dostanu.

Nové album se odehrává v křivoklátských lesích. Už před časem jsi se o nich zmiňoval v souvislosti s houbařením, ale co vraždy? Inspirovala tě nějaká skutečná?

Žádná konkrétní. Když jsem začal na albu pracovat, tak jsem si spíš představoval zasazení děje někam do Beskyd. Až při pozdějších toulkách Křivoklátskem jsem děj přestěhoval tam a vše najednou pro mě, coby tamního rodáka, začalo být mnohem osobnější a celý příběh mě pohltil.

Pojďme na tvůj příběh… ten se dá rozšifrovat díky stati v bookletu a videu, na kterém pan Baubín, bývalý portýr křivoklátského hotelu Sýkora, vypráví, jak se vše událo… To video je vážně bomba – pana Baubína jsi našel kde?

Včelař Baubín je můj soused, díky jehož včelám se daří mému sadu. Objevil jsem v něm neskutečný herecký talent. Je to skvělý vypravěč a byl už k vidění i v předešlých mých klipech. Všem doporučuji jeho skvělý med.

Na místa činu jsi dorazil v nablýskané „šestsettrojce“, legendárním to voze kopřivnické automobilky, která se objevila v detektivkách s majorem Kalašem v podání Rudolfa Hrušínského. Inspiroval tě k tomu tenhle detektiv excelující ve čtyřech filmech? Nebo máš k T603 nějaký zvláštní vztah?

No jasně, je to odkaz na Kalaše. V 603 budu jezdit i v novém klipu „Zvíkovecké harmonium“ a pokud natočím v budoucnu další klip, zas tam v ní budu jezdit. Je to nejlepší detektivní vůz všech dob.

K čemu jsou dobří forenzní hypnotizér a boromejka narkotizérka? (úsměv)

K zaměstnání a rozvíjení posluchačovy fantasie. Určitě zastávají ve vyšetřování důležité funkce a v příběhu nějak užiteční jsou. Zatím ale nevím jak. Jen tak mě napadli během lucidního snění, když jsem se pokoušel astrálně cestovat.

Tvoje vyšetřování zhatila dívka… Nazaru Bokaz nezní zrovna česky – kde se tahle nymfa a múza v jednom vzala? Na albu se prezentuje i jako zpěvačka – měla předtím nějaké vokální zkušenosti, nebo jsi ji objevil ty?

Celý jsem to už psal do jiných rozhovorů, ale rozhodně to není na škodu stále opakovat. Je to celkem silný příběh. Takže, její jméno je anagram. Objevil jsem ji během houbaření v Brdech, kolabující za rulíkovým keřem, kam se vydala vyzkoušet jeho účinky. Kuliček záměrně snědla osm, protože si předem zjistila, že deset už jich je smrtelných. I těch osm s ní ale pěkně zacvičilo. Neustále ztrácela vědomí i pojem o časoprostoru. Srdce jí bilo na poplach frekvencí 250 tepů za minutu. Naložil jsem ji do vozu a odvezl na kliniku, kde jsem nechal doktorům svůj kontakt. Po pár dnech mě zkontaktovala a obdarovala nasušenými šípky a knihou o přírodních jedech coby dojemné poděkování za záchranu života.
Neustále si zpívá. Vždy a všude. Jednou z našich společných kratochvílí je karaoke, kdy rádi zpíváme dueta Matušky a Pilarky, nebo Vondráčkový. Zkusil jsem ji nechat nazpívat v GummiStudiu nějaké pasáže a byl jsem unešen, jak dobře funguje její soprán s mým hlasem. Nakonec jsem na tom postavil celé album.

Asi to s tebou neměla zrovna lehké… (smích) Nechat se natáčet a fotit v lese při kopulaci…

To byl její nápad. Dlouho jsem vymejšlel nějakou zajímavou scénu a stylizaci do bookletu. Chtěl jsem se nafotit v historickém kupé prezidentského vlaku, jak si třeba Sambar čte noviny a my vedle něj kopulujeme, nebo něco podobného, ale byl problém s pronájmem takovýchto vlaků. Podobně to exlo i na dalších místech, až ji vlastně napadlo zvěčnit se během vykonávání soulože u naší oblíbené Bílé skály na Velízu, kde jsme vlastně skoro jako doma. Ta scéna je všeříkající.

Nemodlenka je podle pověstí strašidlo, které odnášelo děti, jež se nechtěly modlit. Vy jste s Nazaru počali jakousi obdobu onoho strašidla a taky se podobala můře – nechal ses při výběru jména inspirovat právě tou pověstí?

Trošinku. Nikdy jsem to slovo neslyšel až do chvíle, kdy mi Nazaru vyprávěla o nějaké kolegyni z práce jako o „takové nemodlence“. Hned mi bylo jasný, že se Nemodlenka stane stěžejní postavou zatím zcela nejasného příběhu. Nakonec v příběhu začne sama vraždit.

Čím to, že to tvoje „vyšetřování“ nejvíc naštvalo místní lišky? Neměly ony náhodou vzteklinu? (úsměv)  Nikde jsem se nedozvěděl, co s tebou a Nazaru v té noře, do které vás odvlekly, dělaly? A jak to  vlastně dopadlo s Nemodlenkou?

Liškám byla na Křivoklátsku v dávných dobách přisuzována úloha dnešního čápa, co přináší děti. Když se narodilo dítě, přinesla ho z nory liška. Když dítě umřelo, odnesla ho zpět do nory liška. Dokonce místní drželi jednu neděli v roce jako Liščí neděli, kdy matky napekly přes noc preclíky a věšely je pro své ratolesti na stromky v zahradě, jako že jim je přinesla liška. Jinak lišky v příběhu ví o všech vraždách a zároveň sledují vztekle mé nešťastné vyšetřování. Nemohou se již na to koukat, tak mě vylákají na jedno místo, kde mě i s Nazaru zatáhnou do nory-podsvětí a tím nadobro zmizíme ze světa. Nemodlenka nevím. Jistě někde vraždí dál pocestný. Celý příběh je do dneška dost nejasný.

Zamiřme na muziku. Opět jsi složil a nahrál hodně působivé skladby. V recenzi jsem napsal, že „když celé album označím jako hypnotizující, nešlápnu vedle, když jako harmonické, nešlápnu vedle, když jako prosvětlené (nebo sluneční, když už čerpám u přirovnání z názvů skladeb), nešlápnu vedle, a když si jej pustím místo ukolébavky, zaručeně příjemně usnu. (úsměv)“ Myslíš, že to tak je, nebo to vidíš (slyšíš) jinak?

Říkáš to dobře. Celé album je snové, příjemné a přitom znepokojující. Já v něm nacházím všechno a nemám v současnosti potřebu poslouchat vlastně nic jinýho. Po probuzení mě jeho poslech zaplaví skvělou náladou a nabije energií, sexuálně mě stimuluje, během dlouhých jízd mě na nočních silnicích udržuje díky své pestrosti v bdělosti a v posteli usínám s blaženým úsměvem, těšíce se na kouzelné křivoklátské mrtvolné snění.

Čím si vysvětluješ, že řada posluchačů to má s tvými nahrávkami podobně? První poslech je nebaví, přijde jim to celé takové fádní, ale postupně se do alba „dostanou“ a ve finále jsou nadšeni, tedy ti, kteří mají k tvé návykové muzice nějaký vztah.

Záměrně nedělám hudbu na první poslech, taková se často brzy omrzí. Vyhýbám se dotažení načaté hitové linky a prvoplánovanosti motivu. To nejmocnější a nejmagičtější vkrývám dovnitř a nechám to objevovat až při opakovaných posleších. Pokud si opravdu posluchač nechá mou hudbu dostat pod kůži, může s ním pěkně zacvičit. Ne nadarmo mají obaly alb KVIAR KAVALIER od začátku malou nálepku „nur fur starken nerven“. Ta hudba je opravdu silně návyková a magická, ale je potřeba dát jí čas.

Když na albu, jež je koncepční, začínáš pracovat, nastíníš si napřed celý příběh a pak na něj začneš skládat muziku, nebo vzniká muzika nezávisle a pak teprve textuješ?

Při práci na tomto albu jsem neměl nejmenší tušení, co se z toho vyklube za příběh. Věděl jsem jen, že chci udělat detektivku v přírodních reáliích. První vznikl neurčitý „Forenzní hypnotizér“, poté „Zpívej zpívej studánko“, „Otýlie hárá“, „Nemodlenka“ a další, nesourodé věci. Až když později začaly vznikat místopisné křivoklátské skladby, začalo to jakýsi podivný smysl dávat. Až ke konci se nějak všechno propojilo a já dovymyslel příběh. Hudební nápady vznikaly většinou při, nebo bezprostředně po, křivoklátském toulání a často mě hned k nápěvům napadaly texty.

V bookletu jsou texty v češtině, na webu máš překlady pro zahraniční fanoušky – kolik jich v cizině máš? Když vydáš CD, hlásí se stálí zákazníci a chtějí poslat fyzický nosič? Digitálnímu šíření muziky, se tuším nevěnuješ, nemáš alba na Bandcampu ani YouTube… Považuješ za potřebné mít při poslechu v rukou i booklet, aby byl dojem z díla komplexní?

Štve mě, jak se dneska hudba drolí a alba se neposlouchají jako celek. Vždy jsem miloval pořídit si album oblíbený kapely a soustředěně si ho užívat s bookletem a texty v ruce. Moje alba jsou veskrze všechna koncepční, kde je citlivě vybíráno pořadí skladeb a celé má nějaký vývoj. Neoddělitelně k albu patří samozřejmě obal s výpravným bookletem. Stejně jako když jdeš na neznámou operu, tak jsi často bez brožury a libreta ztracen. Jinak ano, fanoušci mě sledují a první týden vydání nové věci prodám většinou zhruba polovinu nákladu. Řekl bych, že zahraniční fanoušci tvoří zhruba 20-30 %.

O obal se opět postaral Franta Štorm. Na titulce jste všichni pěkně namalovaní, uvnitř jsou Frantovy typické malůvky, hlavně ty kruhové mají nápad, jen je třeba se pečlivě dívat… Necháváš všechno na Frantovi, nebo jste spolu nad obrázky seděli a vymýšleli je spolu?

Franta se již do mého světa dovede natolik vcítit, že se mi vyplatí mu důvěřovat. Pošlu mu jen hudbu, vysvětlím, o co jde, a jsem si vždy jistý, že budu jeho grafickými nástřely unešen. Většinou pro album vymyslí i jedinečný font.

Jak sis užil lesní focení? Kolik obrázků jste pořídili, než všechno klaplo podle představ? Hlavně asi aby Nazaru neukázala něco, co by mohlo pohoršovat? (úsměv)

Užil jsem si to jako každou jinou kvalitní lesní soulož. Tady byl problém pouze se Sambárem, kterej měl zlomenou nohu a museli jsme ho náročným terénem ke skále dostat. Fotek se nacvakalo strašně moc a vybraly se vlastně jen dvě. Né kvůli pohoršování. To my děláme rádi a všude (úsměv), ale nějak z těchto vybraných fotek vyzařuje něco víc.

Nahrávání opět probíhalo ve tvém studiu a se stejnými kumpány. Tenhle model ti vyhovuje na sto procent? Po jiném způsobu práce netoužíš?

Ani za mák.

Sám si vyrábíš i videa – tentokrát ale zatím „jen“ ono vyprávění pana Baubína a trailer. Ono to víceméně říká všechno, takže je otázka, co dát do klipu… nebo nějaký chystáš?

Dodělávám teď klip ke „Zvíkoveckému harmoniu“. Je to překrásná melodie, kterou jsem složil minulou zimu jednoho mrazivého večera skutečně ve Zvíkovci v hospodě U šesti trampů. U záchodu jsem nalezl harmonium, na které jsem okamžitě a spontánně tuto melodii složil. Po cestě domů jsme si melodii pořád notovali a hned se zrodil i text.

Co KAVIAR KAVALIER? Už před rokem se objevil klip k songu „Exstirpace karunkuly“, která se počítám objeví na chystaném albu. Jak jsi s ním daleko a kdy se na něj můžou fanoušci těšit?

Jsem zhruba ve třetí čtvrtině alba. Většinu nahraných skladeb už mám dokonce nabouchanou Honzou Kapákem. Co nejdřív dodělám zbytek a počítám, že do léta bude album venku. Bude to svižné, živé veselé album opěvující jako vždy nezvyklé sexuální praktiky, sadismus, vrátíme se do podivných, bolestných gynourogastro vyšetřoven, utýráme pár holek a rozrajcujeme se na nočních dogging  akcích. Bude se zpívat ve větší míře česky a bude to hodně hitové.

RECENZE

www.necrocockworld.com
Facebook
Trailer

 

 


Zveřejněno: 16. 12. 2018
Přečteno:
5375 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

21. 12. 2018 15:29 napsal/a Corvus
†
Neskutečně se těším na Nazařin soprán na novém albu kavaliérů. Naprostá povinnost pro mé pojizerské snění!
21. 12. 2018 15:11 napsal/a Corvus
†
KOBRA ZUZANA!!!
20. 12. 2018 07:12 napsal/a Josef
genius
Necrocock je génius a Křivoklátské martyrium je bez nadsázky jedno z nejlepších alb všech dob.
19. 12. 2018 13:00 napsal/a sepulnation
och
Borec!
18. 12. 2018 20:56 napsal/a zryl
no
co říci snad jen že ten člověk je kokot