Nejbližší koncerty
  • 23. 03. 2024Jarní akce Necro metal Pilgrims přiveze do ostravského kl...
  • 23. 03. 202423.3.2024-Plzeň-klub Parlament. FUNERAL PILE Blackened ...
  • 23. 03. 2024Alternativní metal v Ponorce. Mayon (Opava) chystají des...
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
F.O.B. - Outside The Palace Walls

10. 11. 2018, Praha – Strahov 007

Je pravdou, že impulzem k výletu do Prahy bylo oznámení velkých změn v táboře GRIDE a možnost vidět kapelu v pro mě zásadní sestavě nejspíš naposledy. Ale taky je pravdou, že jsem od recenzování splitka ThANX / TELESA OHNEPAL a následném rozhovorování s oběma partami chtěl materiál z alba „zkontrolovat“ i živě, a když se rozhodl vyrazit i kamarád, bylo o sobotním večerním programu jasno. (Johan)

Kamarád bral oznámení o posledních dvou koncertech GRIDE před změnami v sestavě poměrně lehkovážně, ale potom, co se objevila zpráva, že změny v kádru nabývají drastických rozměrů a v kapele zůstává jen Čert, měl jasno, že se musí jedné z těchto dvou posledních akcí zúčastnit. A jelikož nemá cenu něco odkládat a je lepší to udělat hned, jevila se Praha jako ideální příležitost. (Coornelus)

Na strahovský kopec jsme přijeli kolem půl osmé, klub ale zatím zíval prázdnotou. Až jsme se lekli, že na pražskou rozlučku GRIDE si fanoušci cestu nenajdou… Naštěstí se v okamžiku, kdy začala hrát TELESA OHNEPAL, lidi z ničeho nic seběhli ze všech rohů i zvenku a  kladenská kapela měla ke svým třiceti minutám důstojnou kulisu. Mně se pochopitelně líbily hlavně songy ze splitka, protože ostatní neznám (úsměv). Zhruba polovinu setu jsem si tedy s Kratosem pobrukoval (po pěveckém extempore předchozí den jsem na víc neměl sílu – úsměv), třeba „Naturu“, „Sedmý smysl“ a „Mozaiku“, vrchol pro mě přišel s chytlavou hitovkou „Malé vítězství“. Kapela podávala svou tvorbu s naprostým přehledem, všichni instrumentalisté dokazovali svou zručnost a Kratos si to na pódiu taky pěkně užíval. Vidět legendu tuzemského hardcoru rozhodně stálo za to. (Johan)

A legenda se za mikrofonem objevila i v ThANX. Amrita Sena taky netřeba představovat, někdejší zlobivé dítko českého hardcoru je už nějaký ten pátek hodné a od roku 2014 řve do mikrofonu v ThANX. ThANX měli hned v úvodu trochu pech, když se Pepovi pokazila kytara a musel sáhnout po náhradní, na druhou stranu jsme byli svědky koncertu, který se asi nebude hned tak opakovat, protože druhá kytara prý hraje úplně jinak než ta hlavní. Možná syrověji, aspoň mi to tak přišlo, že byl koncert tvrdší, než jak zní skladby z alba. Z něj se samozřejmě hrálo a to jsem se chytal (např. „Opti mystická“, „Země česká“), když se hrály starší kousky, bylo to se mnou horší, ale i tak mě koncert zhruba ¾ hracího času bavil. Pak už mi přišlo, že je to na HC poměry trochu dlouhé i že Amritovi trochu dochází dech, ale rád jsem ThANX viděl. (Johan)

O TELESA OHNEPAL a ThANX mám povědomí hlavně díky Johanovi a jeho recenzím a rozhovorům, ale produkce obou kapel není vyloženě to, co bych vyhledával, naproti tomu mít možnost vidět obě spřátelené party naživo jsem uvítal. Jak zmiňoval Johan, zpočátku to vypadalo, že budou mít kapely přesilovku nad publikem, ale odkud se najednou lidi seběhli... to mi je záhadou. Smutnější fakt byl, že jak už to teď bývá na všech akcích, na mladého člověka nenarazíte, a tak jestli tam nějací mladší ročníky byly, tak to dokázaly svým zjevem umě maskovat. Mezi odrostlé kluky ale určitě patří kladenští TELESA OHNEPAL. Ti hrají srozumitelný hardcore punk, který nabízel kratší vypalovačky, ale i tempově pestřejší věci, přesto lze v klidu tvrdit, že působili přímočařejším a stravitelnějším dojmem než jejich parťáci ze splitu. Půl hodinky dlouhé vystoupení pro mě ale bylo dostačující. (Coornelus)

ThANX do svého setu vstoupili poměrně ostře, což neodnesla jen prasklá struna, ale ke konci i hlas Amrita, který si držel solidní parametry do nějaké půlhodiny. A půlhodina je zhruba taková hraniční doba, jakou by měl dobrý punkový set trvat… ThANX si podobně jako jejich kolegové z TELESA OHNEPAL hrají, to co je zrovna baví a co jim momentálně přijde dobré použít, proto klidně zazní trubka na úkor kytary. Přímočařejší punk věci se střídají s klasickými HC postupy z devadesátých let, což není na škodu, jen mi občas přišlo, že některé přechody vyzněly lehce krkolomně. Tento dojem se ale jistě váže na fakt, že nemám ThANX „naučené“. (Coornelus)

„Až řeknu tři, tak se to začne mazat!“ Mám takový pocit, že ani na ty tři nedošlo a už tady byla „Dynamika pohybu“. Moshpit se rozjel na úrovni důležitosti akce a já jen doufám, na rozdíl od Inyho, že většina lidí věděla, že se právě odehrává rozlučka s kapelou, která za sebou zanechala tak silné stopy. GRIDE přehráli průřez tvorby a jak bylo vidno, ať zazněla jakákoliv skladba a bylo jedno z jakého to bylo zrovna období, dopad byl vždy výživný. Krátké skladby, instrumentálně náročné záležitosti v drtícím tempu a Inyho štěkot, to vše ve výborné zvukové kulise gradovalo a tak bylo co nevidět v okolí pódia „38° ve stínu“ a kdekdo si mohl připadat jako v „V kundě Panny Marie“, aby závěr setu člověka paralyzoval a navodil mu tak skvělou „Nahotu, ochablost, disfunkci“. Když už nás GRIDE svlékli do naha, v závěru hodili do placu ještě čtyři věci a bylo po rozlučce. Po rozlučce, po které dopadly na člověka chmury z konce éry téhle tolik výjimečné kapely, kdy nastanou jen „Dlouhé dny v nejistotě“. Koncert to byl skvělý a mám pocit, že každý, kdo přišel, tak nelitoval. Spokojeně působili i členové kapely, kteří nešetřili úsměvy, jeden dokonce vykouzlil i Pája. (úsměv) Půlhodina utekla rychle jako „Závody chrtů“ a i když by leckdo snesl ještě o dvě tři skladby navíc, GRIDE už měli napilno opustit pódium, aby mohli jet někam směrem na jih... „No tak co zdržujete, my jedeme světit kostel do Švýcarska... jeď, vole…" (Coornelus)

Říká se, že je lepší skončit na vrcholu. Nevím, jestli GRIDE opravdu letos skončí, nebo se Čertovi podaří složit novou sestavu, ale svým způsobem to konec jedné éry je. Na loučení s Inym, Puffym, Paayou a Michalem nakonec dorazilo nějakých sto lidí, což je na jednu stranu docela slabota, na druhou přišli ti, kteří mají kapelu opravdu rádi a kteří si to skvěle užili. Pod pódiem to celou půlhodinu vařilo, lidi řvali s Inym texty a na konci se možná odstavilo i nějaké to dojetí, nebo jak ony pocity popsat. Koncert byl strhující, GRIDE přehráli stěžejní šlágry a přehráli je fantasticky; nejspíš šlo o nejlepší vystoupení kapely, jež jsem zhlédl. (Johan)

Fotky: Coornelus


Zveřejněno: 14. 11. 2018
Přečteno:
4019 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář