V sobotu 10. listopadu se toho v Praze dělo poměrně dost. Měla jsem jasno ale už delší dobu v tom, že pokud někam tuto sobotu vyrazím, bude to loď Avoid na náplavce u Výtoně. Ne, že by mě nezajímal jeden z posledních koncertů GRIDE, ale přervaná Sedmička (zvlášť po zkušenosti z minulého týdne na DOOM), v kombinaci s kocovinou z pátečního koncertu GUST a SECT, mě varovala, ať si tu tlačenici hodně dobře rozmyslím. Našli se i tací, kteří chtěli stihnout obojí – koncert THE TOWER na lodi a poté přesun na sedmičku na GRIDE, což se ve finále neukázalo jako dobrý nápad, protože večer začal nabírat na zpoždění. Komplikace s kytarovým aparátem se nakonec úspěšně vyřešila a jako první s půlhodinovým zpožděním začíná BORNE BY TEMPEST. Ambient/drone one man projekt mě nijak neoslovil, i když jsem se snažila dát mu šanci. Většinu setu jsem tak prostála venku na cigáru a pokecem s kamarády. Po deváté hodině se začínají chystat THE TOWER – naposledy jsem je viděla na velice vydařeném koncertě v květnu v Café v lese. THE TOWER tu hráli společně s pražskými TRAHIR před DEMON HEAD z Dánska.
S kluky z THE TOWER po příchodu na loď prohazuju pár slov, jsou lehce rozladění z časovýho skluzu a nedostatečný zvukový zkoušky z důvodu chybějícího odpovídajícího kytarovýho boxu. Je znát nervozita, která bohužel provází i začátek jejich gigu. Když kytaristovi Ondřejovi praskne struna, dohraje song bez ní a pak se pustí do výměny – nabírá se skluz večera číslo dvě. Další song s nově nataženou strunou nezní úplně čistě, nicméně pak to Ondra napravuje a THE TOWER dohrávají svůj set do konce už s čistým zvukem. Velikou radost mi dělají tracky ze splitu s MÖRKHIMMEL, atmosféra na lodi je pravá, doomová a osobně mi z hlasu kytaristy Igora běhá mráz po zádech. Ač byli kluci evidentně nervózní, hodnotím jejich vystoupení kladně. Mě opravdu zklamat nemůžou.
Před desátou večer, což je hraniční čas pro ukončení koncertu v podpalubí, se rozehrávají TIM HOLEHOUSE & TOURETTE BOYS. Na koncert jsem nešla tak úplně nepřipravená, takže jsem nějakou vizi, co mě čeká, měla. TOURETTE BOYS začínají sami, nejen prázdná židle v popředí s přichystaným mikrofonem však značí, že to tak nebude po celou dobu jejich koncertu. Upřímně musím říct, že bez zpěvu Tima Holehouse jsem si jejich gig užívala daleko víc. Možná mě odradil můj předsudek o chlápcích v klobouku, možná mi jeho nástup za mikrofon jednoduše rozhodil nadšení a euforii ze samotných TOURETTE BOYS, kteří si dle mě vystačí naprosto sami. Mám z objevu týpků s touretovým syndromem ale velkou radost a pokud bude v Praze tahle německá psychedelie opět koncertovat, půjdu zas.
Loď Avoid má pro koncerty v podpalubí neuvěřitelný kouzlo. Nízký strop, plápolající kamna, dřevo, svíčky, přítmí... Kapely, co tu hrály v sobotu večer, do tohoto místa sedly naprosto skvěle a budu se těšit na další koncerty podobného žánru právě tady. Lodi Avoid, držím ti palce, abychom o tebe jako o jedno z nejvíc atmosferických míst do budoucna nepřišli.
