Středeční odpoledne bylo jako stvořené pro výlet někam na koncert. Něco málo po šestnácté vyráží naše pětičlenná zbirožská sestava směrem na Prahu. Cesta a parkování poblíž klubu Nová Chmelnice proběhlo v pohodě a s hodinovým předstihem do otevření dveří dáváme zavděk vietnamské restauraci naproti klubu.
Do klubu vcházíme tak akorát, aby se mohlo začít, nicméně se mi zdá, že návštěvnost není nikterak velká, odhadem tak padesát fans. Zabereme příhodné místo, nestačíme ani dopít pivo a na pódiu již svojí metalovou jízdu rozjíždí francouzští EXISTANCE, kteří otevírají na „Apocalypse Over Europe Tour" cestu metalovým ikonám RIOT V a PRIMAL FEAR. Svižný heavy metal nabitý mladistvou dravou energií ihned zaujal kytarovou hrou a výraznými bicími. Trochu se mi zdál upozaděn vokál, ale to nic neměnilo na skutečnosti, že mě (nás) jejich vystoupení bavilo. Jen na škodu bylo, že EXISTANCE odehráli krátký pětiskladbový set. Ale to je úděl předskakujících.
Večer v klubu jede na plné obrátky, prvotní číslo návštěvnosti již dávno neplatí. Nová Chmelnice je zaplněna, ale pořád je to tak akorát, aby se dalo slušně projít do předsálí, kde se prodává merch, anebo třeba k baru, kde fronta je tak akorát. Tak jak se přehnala první metalová smršť, tak rychle uběhla i přestávka a po krátkém intru se ozývají tóny americké letité bandy RIOT V, jež svůj set otevírá bojovnou hymnou „Victory", titulní z letošního alba „Armor of Light". V bojovném heavy/power metalovém duchu se pokračovalo dál a z nového alba kapela přehrála minimálně ještě tři písně. A protože mám hodně rád hutnější podkres, tak se mi líbil bublající úvod skladby s houpavě hitovou náladou „Angel's Thunder, Devil's Reign". Po následném poslechu této písně doma ze studiové nahrávky byla koncertní podoba o mnoho lepší, protože měla zadumanější ksicht než ten přeslazeně oslavný. (úsměv) Výrazné bicí, kytarová souhra, čistý vokál. Rychlou hudbu s kytarovými sóly usměrňovala zatěžkaná basa. Co víc si přát.
O trochu delší pauza než ta předešlá, menší úprava na pódiu, ale vesměs je vše již přichystané. Zanedlouho se opět ozývá intro a PRIMAL FEAR do nás natlačili nejen starší hity, ale samozřejmě i nové kousky z nového alba, ke kterému jedou turné pojmenované jednoduše prévě podle něj „Apocalypse". A my jsme se mohli přesvědčit o kvalitách kapely s již dvacetiletou historií a s více než desítkou nahrávek na kontě. Zmiňovaná deska byla zpěvákem Ralfem Scheepersem víckrát v průběhu setu připomínána a tak bylo nabíledni, že hrací čas PRIMAL FEAR obsahoval takřka polovinu „Apocalypse".
Začátek koncertu po epickém rozjezdu i s menším pyroefektem se mi zdal po předešlých kapelách fádnější a celkově zvuk se působil nevýrazným dojmem, který však vzal za své již po třetí písni. Možná to bylo také tím, že se nedalo nevšimnout, že kytarista Tom Naumann zpočátku něco naznačoval technikovi (odposlech, kytarový box)... Zaujal hlasový Scheepersův rozsah od klidnějších poloh až po tóny šplhající do výšek – čistě náhodná podobnost s Robem Halfordem se nezapřela. Zaujalo i bubenické sólo Francesca Jovina a vůbec jeho celková práce, přičemž do ryrmu v „King of Madness" si prozpěvoval celý sál. Poté následovala hutnější a šlapavější hitovka „The End is Near" a vyhrávky a sóla obou kytaristů byly excelentní nejen v ještě excelentnější pomalé písní „Fighting the Darkness".
I přesto, že poslední dobou moc neposlouchám power či speedmetalové kapely, tak jsem si tento večer dokonale užil. Po zvukové stránce i celkově pro mě byli nejvýraznější RIOT V. A nezbývá než dodat jen to, co vím již dlouho: „Metal Is Forever" a „In Metal We Trust", čili byli PRIMAL FEAR ten večer nejlepší...? (úsměv)
