V souvislosti s brazilskou džunglí se často zmiňují velcí predátoři. Jedním z nich, který je na vrcholu potravního řetězce, je určitě kapela KRISIUN. Tři sourozenci z Rio Grande působí na scéně bezmála 30 let. Za tu dobu si vydobyli mezinárodní renomé 11 dlouhohrajícími záznamy. Trio mě dvakrát zdecimovalo naživo nekompromisní živou produkcí a desku "The Great Execution" (2011) si dost považuji, protože jako by přes optický hranol lámala světlo na thrashmetalové fanoušky.
Letošní počin "Scourge Of The Enthroned" byl vydán 7. září pod hlavičkou Century Media Records. Dominantou přebalu, jenž nakreslil Elinar Kantor, je zneklidňující trojka okřídlených démonů páchajících ve vesmíru neplechu. Po otevření LP si mohu přečíst texty ke všem písním, co jednotliví muzikanti používají třeba za značku strun a prohlédnout si obrovskou kapelní fotografii. Uvnitř je zasunutá vinylová fošna i CD; takže se při procházce v lese nemusím zaobírat točením klikou na gramofonu. Na zadní straně nechybí seznam skladeb i se jménem producenta Andyho Classena. Teď už k samotnému poslechu.
První na řadě je titulní skladba celého díla. V úvodu KRISIUN dávají šanci se ještě jednou nadechnout, protože pak už moc příležitostí nebude. Náhle se kytarista Moyses objeví s ohromným riffem, k němuž se brzy připojí ostatní instrumenty, jež rozpoutají doslova organické peklo na Zemi. Alexův charismatický vokál a basové linky do běsnění rytmicky pasují jako prdel na hrnec. Něco na tom bude, že byl kdysi bubeníkem. Připočtu-li k tomu Maxovo bleskurychlé vojenské mlácení do rytmičáku, co by do boje povolalo i padlé bojovníky, dostanu vítězný vzorec, na který jsem od bratrů zvyklý. Řezničina "Demonic III" se koncepčně spojuje s obrázkem alba. Text se zmiňuje o sourozenecké věrnosti třech bratří, navíc jsou v něm použitá správná slova pro tento hudební směr. Jde o daleko bohatší opus, jenž je přehlídkou mimořádných dovedností. Bubeník se mistrovsky páruje s kytarami, které několikrát úplně změní techniku hraní, ať už jde o sólování nebo celistvě, sekaně a krátce hrané tóny. Mám pocit, že jde o stěžejní vál. Zbytek záznamu těží z podobných nápadů a dále rozvíjí brutální nápor na ušní bubínky. V klipovce "Devouring Faith" se pokračuje v rozhněvaném old school death metalu. Nachází se zde dvě sóla s odlišným rukopisem. První jako by tam vystřihl Kirk Hammet a druhé Jeff Hanneman. První stranu desky uzavírá hudební krveprolití "Slay The Prophet". Moyses zde hraje minimalistické riffy doplněné o Alexovo kompaktní basu. Z toho by vykolejil nejeden vlak. Smyčka kolem krku se na chvíli povolí v nejharmoničtějším místě celé desky, ale jen opravdu na chvilku, protože mlátička z Jižní Ameriky se rozhodla posluchače zničit.
Druhá strana začíná pořádně masným flákem. "A Thousand Graves" bude pro běžného posluchače těžko stravitelnou písní, nicméně pro brutálního metalového hroziče půjde o mistrovské dílo. Některé kapely po několika letech experimentují – ne vždy to dopadne dobře. KRISIUN se po odbočce na "Forged In Fury" (2015) vrátili k tomu, co umí nejlépe. To už musí být v krvi, jinak si nedovedu představit, kde se v nich bere tolik agrese. Jako hrom plný elektřiny udeří "Electricide". Kytary s rytmem jsou opravdu bláznivé. Z chytlavé melodie se přejde do pochodu, jenž si banda může patentovat. Úvodní motiv se rozloží na jednotlivé noty do rozsekaných bicích, po sólu se hraje dokonce thrash metal. Předkrm před finále "Abysmal Misery" si na začátku a konci zahrává s tichem, což je jako klid před bouří. I když party s dvojkopákem jsou téměř statické, tak táhlé navazující tóny dávají vzpomenout na zlaté časy VADER. Moyses vytáhl z rukávu jedno pomalé a jedno rychlé sólo, ale nejsou moc dlouhá, protože by byla škoda při cestě do cíle polevit. Dalo by se říci "to nejlepší na konec." Vezmu-li to nejlepší, co jsem na "Scourge Of The Enthroned" slyšel, dám to se zvýšenou intenzitou dohromady, nejspíše dostanu skladbu "Whirlwind Of Immortality", která by mohla kandidovat na nejlepší extrémní písničku letošního roku. Pulzující riff v nižší tónině otevře celé dílo zkázy, než se k němu přidají ohnivé bicí a bude se hrát výše. Jednotlivé melodie, připomínající soundtrack konce světa, zalézají pod kůži, i když do nich mlátí jedno z nejrychlejších beranidel na světě. Kolik párů paliček se na tohle muselo zlikvidovat? Jsem moc zvědavý, jestli to vůbec půjde zahrát na koncertě.
Výrazně lepší než předchůdce "Forged In Fury". Na něm mi vadila nudící dlouhá stopáž jednotlivých skladeb a nižší tempo. Letošních 38 minut uteklo jako divoká voda. Díky skvělému zvuku s velkým dynamickým rozsahem (nahrávalo se ve studiu Stage One v Německu) se jedná o impozantní práci, kde bratři nechali všechny své zkušenosti. KRISIUN je jedna z nejvíce konzistentních band na světě, protože dosud nenahrála vysloveně špatnou desku. "Scourge Of Enthroned" se v klidu může rovnat s těmi nejoblíbenějšími.
Celkové hodnocení: 9/10
Přesné hodnocení: 9,5/10
Seznam skladeb:
- Strana A:
- Scourge Of The Enthroned
- Demonic III
- Devouring Faith
- Slay The Prophet
- Strana B:
- A Thousand Graves
- Electricide
- Abysmal Misery (Foretold Destiny)
- Whirlwind Of Immortality
Čas: 38:08
Sestava:
- Alex Camargo – basa, vokál
- Moyses Kolesne – kytara
- Max Kolesne – bicí
