2012, 2014, 2016, 2018. Každý sudý rok se strakonická skupina CONOPED připomene nějakým záznamem, většinou takovým, který lze označit jako demo. Chápu to u debutu, možná i u druhé nahrávky, ale do třetice už to chtělo reprezentativnější nosič i balení. Deset minut muziky by se krásně vešlo na sedmipalcovou gramodestičku, u které by černobílý DIY obal ve větším formátu a na kvalitním papíru nevadil. U CéDéeRka ale působí přeložený okopírovaný dvojlist odstrašujícím dojmem, i když na druhou stranu metoda „vystřihni a nalep“ použitá na vnitřní dvojstraně připomene staré časy a ke CONOPED sedne. Jako dobrý nápad lze označit i koncertní fotku s popisky „kdo-co“, zato vnější strany vypadají blbě, hlavně kvůli kopírování – z tiskárny by obal vylezl v nepoměrně lepší kvalitě, o čemž svědčí přiložený digitální obrázek.
Sextet skladeb přirozeně navazuje na materiál z demáčů „Hovno hoří!“ a „Dotek civilisace“ resp. na kousky umístěné na kompilaci „Posloucháte jižní Čechy 4“. Takže se strakonicko-blatenský kvintet stále pohybuje na pomezí hardcoru a thrash metalu s občasnými odskoky k punku. V recenzi na prvotinu jsem psal, že má malinko navrch HC, postupem času CONOPED pozvolna přitvrzovali a nyní je slyšet thrash metal více. Ale jako metalovou bych kapelu neoznačil, je to tak nějak akorát uprostřed… Úvodní a titulní skladba „Všechno tě drtí!“ má blíž k HC, na mysl se mi dere TELEX, který v podobném duchu stavěl své kompozice před třiceti lety – svižné tempo, chytlavá muzika, všudypřítomný vokál, žádný prostor na oddych a za necelou minutu je hotovo. I druhý zářez začíná hardcorově, houpavá muzika se zpočátku nikam nežene, ale bicí od počátku tepají a po kratinké mezihře se muzika překlápí thrashovým směrem – a znovu je to hodně chytlavé, takže po několika posleších uvíznou všechny melodie v hlavě. A jednu pasáž mám neodbytně spjatou s koncerty, protože úplně vidím Zbyňka, jak při slovech „pro peníze“ přidává svá „rozmáchlá gesta“, na která by si mohl obstarat trade mark. (úsměv)
Nejsilnějším kouskem je bez debat „Lež“. Její ústřední motiv jako kdyby vypadl z HC/thrash učebnice, je neskutečně hitový, nutící k „tanci“, tady se nebojím CONOPED označit jako hitmakery jako hrom. Při domácím poslechu je navíc začátek pěkně rozložený do sterea, je evidentní, že pánové i s panem zvukařem přemýšleli nad detaily. Oním mistrem zvuku není samozřejmě nikdo jiný než Honza Kapák, který kapele v Hellsoundu „ušil“ přiléhavý zvukový kabátek, nikterak nadupaný, spíše hardcorový než thrashový, staroškolský, ale k produkované muzice mi přijde adekvátní, hlavně je výborně čitelný, srozumitelný…
Dobře srozumitelný je i Vencův křik, i u frontmana je pokrok třeba vůči debutu obrovský. Schválně jsem si přečetl šest let starou recenzi, kde jsem si dovolil kapele radit. (úsměv) Co přesně? Tady je opáčko… Za prvé – nebát se častějších kytarových vyhrávek nebo sólíček – pár se jich objeví, ale klidně bych jich snesl mnohem víc. Za druhé – křikořev je v pohodě, ale hlubší polohy by stály za pečlivější artikulaci – on je občas problém s tím, že text nejde úplně ideálně do muziky a tak musí Václav něco zadrmolit. A za třetí – klidně bych přidal více sborů. Aniž bych si hrál na velkého učitele, dvě ze tří připomínek si pánové vzali k srdci a opravdu muziku vybavili větším počtem vyhrávek a sólíček. O Vencovi už řeč byla, ale u sborů to vzalo opačný trend, ty zmizely úplně. A kdybych se nevrtal v minulosti, ani by mě nenapadlo, že by tu měly být. Takže tady si šla kapela svou cestou a rozhodně udělala dobře.
Všech šest songů má potenciál zaujmout, texty pak mohou přimět k zamyšlení. I když jde o klasická žánrová témata, i zde se textař vyjadřuje obratněji než dříve, a snadno do ideového konceptu (společenské nešvary různého charakteru, od přístupu k přírodě přes církev, politiku, chamtivost, stres…) zapadá i jedna vypůjčená báseň od ruského poety M. J. Lermontova.
I když tvorba CONOPED není nikterak revoluční, dobře zvládnuté řemeslo to je, navíc zábavné, což neplatí jen o koncertech – i poslech v klidu domova mě baví. Celkově jde o dosavadní vrchol tvorby jihočeské kapely, která kdyby byla aktivnější (koncertovala hojněji a dál od domova, nevydávala pálená CD, ale fajnovější nosiče), šlapala by na paty věhlasnějším souborům.
Seznam skladeb:
- Všechno tě drtí!
- Bezvýchodná situace
- Lež
- 4
- Sebe se ptej
- Číše života
Čas: 10:07
Sestava:
- Zbyněk – kytara
- Lukáš – basa
- Tomáš – bicí
- Venca – hlas
- Ivan – kytara
