Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
HEIDEN – Andzjel

S MURDER INC. nejen o jejich kladně přijaté desce „Umlčen navěky“.

Ahoj, vítám vás opět na Fobii... Jak se zrovna máte a co plánujete v nejbližších dnech, týdnech a měsících?

Pete: Zdravíčko. (úsměv) Je to super, léto, párty, OEF... Letos jsme si přes prázdniny vzali dovolenou – kromě akce 18. srpna ve Svidníku na Slovensku, ale zase už se blíží náš každoroční domácí festival Hell On Lhotka, kam by určitě všichni měli 1. září dorazit, pokud maj rádi pivo, metal a les.

Nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou se pustíme do vaší desky. Když vezmu LP do ruky, tak první, čeho si všimnu, je jiné logo. Proč jste se rozhodli pro změnu a kdo je autorem toho nového?

Pete: Nový logo jsme si nechali udělat proto, že když jsme poprvé hodili minulý EP na YouTube, lidi pod to docela dost psali, že je to v podstatě logo WARBRINGER (což je vlastně asi pravda), tak Lukáš sehnal nějakýho šílenýho Číňana, kterej nám namaloval to nový, který se mně osobně líbí víc. Mimochodem i pod to nový logo lidi psali, že je to kopírka zas něčeho jinýho, si nevybereš dneska (smích).

Lukáš: Protože záviděj (úsměv). Na netu jsem narazil úplnou náhodou na moc šikovnýho kreslíře Kiryu Zjanga z Genocide Art, jeho práce se nám líbila, tak jsme ho oslovili. Doufám, že si někdo z kapely nevycucá důvod pro změnu, jako jsem to udělal já (úsměv).

Benjamin: Tak tak. V dnešní době je těžké být originální. Na druhou stranu u toho loga zůstaneme. Podle mě už jen tvar a stylistika loga vyjadřuje, jakou hudbu chceme hrát. Ostrou a nekompromisní.

Líbí se mi snadno zapamatovatelný obrázek na přebalu, kde si nějaká bytost v kápi přinesla rýč a krumpáč. Předpokládám, že se chystá něco vykopat, což by se dalo považovat za metaforu k hudebnímu obsahu samotného alba. Je to tak?  Kdo se postaral o ilustraci a jaké měl zadání? Mimochodem, i na triku to vypadá hezky. (úsměv)

Pete: Byl to v podstatě hned náš první reálnej nápad. Pamatuju si, že to jsme jeli z nějakýho koncertu, klasicky úplně rozmrdaný, a Fanda to nadhodil. V podstatě to dost koresponduje s tím titulním songem, takže se v podstatě dá říct, že je to nějaká metafora. Kreslil nám to Boris z CATASTROFY (ahoj Borisi, máme Tě rádi!) a jako zadání dostal prostě to, co je tam nakreslený: týpek s kápí v lese u hrobu, v ruce drží lucernu a MODRÁ BARVA hlavně.

Lukáš: Ještě jsi zapomněl dodat, že jsme u toho poslouchali THE PRODIGY.

Benjamin: Přesně jak říká Pete. V tu chvíli jsme si rozmýšleli, jak se vlastně bude album jmenovat. To jsem nadhodil já (úsměv). Páč všichni stále brečí, že hlavní téma našich textů je smrt. Asi si nemůžeme pomoci. Zkrátka taháme ten hnus světa lidem na oči. Pak mě to napadlo, pojmenovat album „Umlčen navěky“. Shodli jsme se a to vlastně nastartovalo tenhle proces.

Franta: Nejdříve to mělo být „Navěky umlčen“, ale aby to bylo zajímavější, prohodili jsme to a tak nějak to prostě vzniklo (smích)

Poslední otázka k povedené ilustraci. Je možné, že postava bude i na budoucích deskách, dostane jméno a stane se z ní váš maskot, třeba jako Eddie u IRON MAIDEN?

Pete: Těžko říct, týpek je docela drsnej, ale spíš asi ne. To už je trochu moc na takovou tu „hej, my jsme kapela a máme svojí imidž“ notu, což bych docela nerad. Máme to v pejči, jako ANTHRAX.

Benjamin: Mně by se to docela líbilo, ale jiné album jiné téma. Nad tímhle jsme spíš neuvažovali.

Kdy jste začali věci na debut skládat a jak to probíhalo? Tvoříte raději doma, nebo ve zkušebně?

Pete: První dva songy (shodou okolností i první dva na albu, když nebudu počítat intro) jsme hráli už tak rok před vydáním alba, takže nám to v podstatě trvalo docela dlouho, nebo jsme na to spíš nechtěli spěchat a mít debut album prostě vyšperkovaný a doladěný po všech stránkách. Skládáme pořád stejně, jako dřív, tzn. někdo přinese zajímavej riff, někdo jinej má zase další riff, ty se daj dohromady a tak dál až k hotovýmu songu. Texty se většinou dělaj až nakonec, a nebo když je text dřív, tak ho pak stejně hrozně moc upravuju, aby seděl do songu, kde má bejt. Většinu věcí na tomhle albu napsal ale Ben, takže asi tak 50:50 home – zkušebna.

Lukáš: Finální podoba songu vzniká až ve zkušebně, kde si k tomu každý řekne svoje. Snad jen u písní „VI. druh“ a titulky jsme měli s Benem jasný názor na strukturu písně už z domova a nejel přes to vlak (úsměv). Většinu nosných riffů dovalil Ben, který tak splnil, co se od něj očekávalo, nějaký ten svěží vítr v kapele. O tom, že je to skvělej basák, nemá cenu dlouhou hovořit. Já se musím přiznat, že jsem se trochu více zaměřil na texty, protože jsme chtěli, aby to konečně mělo trošku váhu a neznělo infantilně, jak nám bylo kdysi vytýkáno. U P.P.S jsme ale udělali světlou výjimku.  

Benjamin: Díky hoši (úsměv). Když jsem k MURDER INC. přišel na post basáka, byl jsem do té doby skalní fanoušek. Když jsem byl na první zkoušce, tak jsem dostal nakázáno, že se po mně očekává, abych byl plnohodnotný člen kapely. Abych přinesl něco svého. Z toho jsem byl nejvíc nadšený. Dostat prostor. A tak jsem konal (úsměv). Jinak většina písní vzniká společnými silami.

Franta: Třeba songa „P.P.S.“ vznikla asi v 1 hodinu ráno během našeho soustředění na kolibě na Lhotce. Prostě každej něco hrál a během 10 minut jsme měli hotovou poslední píseň našeho alba.

„Umlčen navěky“ je nahrávka s velkým tahem na bránu, plná energie a čpící špinavou černotou. Vlivy budou asi kapely typu TOXIC HOLOCAUST apod. Souhlasíte? Co v poslední době posloucháte a doporučili byste našim čtenářům?

Pete: Tak TOXIC HOLOCAUST milujeme určitě všichni, ale neřek bych, že máme nějakou kapelu, která by pro nás byla vyloženě ten velkej VZOR. Pro mě jsou už forever modla DISRUPT, pro Bena ENTOMBED, pro Fandu DISSECTION a pro Lukáše IRON MAIDEN, takže v hudbě jsme každej úplně jinde, ale to spojení je pak... no, posuď sám poslechem alba (smích). Kdybych měl vypíchnout třeba kapelu, která mě v poslední době zaujala, určitě musim zmínit pražskej temnohardcore DECULTIVATE, který jsem viděl za poslední rok snad desetkrát a furt nemam dost, FESTU DESPERATO a jinak samozřejmě švédskej crust a grind je nezemsky krutodémonská muzika.

Lukáš: Tak právě teď si dávám HARDCORE SUPERSTAR. Nedávno jsem po dlouhé době oprášil staré desky od CLAWFINGER nebo „Metalhead“ od SAXON, což jsou výborné zářezy, ale nic, co by někdo neznal.

Franta: S tím souhlasím. Každý jsme stylově trošku někde jinde, né že bychom si nějak odporovali nebo tak, ale prostě když se to všechno dá tak nějak dohromady, vznikne z toho úplně něco jinýho a né něco tuctovýho, co hraje každej.

Benjamin: TOXIC HOLOCAUST… Ano (úsměv) na tom se opravdu shodneme. Ale vesměs se k nám více dostává grind a crust či švédské punkové kapely. To opravdu můžu (úsměv). Kolikrát jsem se snažil propašovat crustové pasáže do „Umlčen navěky“. A vyšlo to - zní to taky trochu jinak a s tím jsme spokojeni.

Dá se říci, že jste v daných mantinelech agresivního thrash metalu došli na konec cesty? Máte obavy, že se vám další songy budou skládat těžko? A nechystáte se v budoucnu trochu experimentovat? Nebo budete žánr „vybrušovat jako diamant“? (úsměv)

Pete: Abych parafrázoval ostravskou fastovou bandu SHEEVA YOGA: „Škatulky jsou na kokot“
Budem pořád thrash, ale tak jako tohle album je (podle mnohých, včetně mě) nasáklý black metalem, další bude znít zase trochu jinak. Řekl bych to takhle: Jo, určitě budem experimentovat a zároveň vybrušovat náš žánr jako diamant. Ale nečekej žádný progresivní kokotiny (smích).

Lukáš: V kapele panuje jasný názor, nehrát to samé dokola, ale být pořád thrash, který všichni milujeme. Takže takové experimenty, jakými prošla SEPULTURA, nečekej. Nedávno jsem u nás v knajpně slyšel zajímavý názor, který měl ospravedlňovat založení revivalu se slovy: „Tebe taky nebude bavit pořád dokola hrát to samé.“ Odpověď: „Nasrat.“

Benjamin: Hah! To vážně ne. Nápadů máme na rozdávání. Moje prozatimní myšlenka je udělat další počin rychlejší, co se techniky týče, a trochu chytlavější. Ale nevíme, jakým směrem půjdeme, to je na tom vždycky to nejlepší.

Když si pročítám texty, tak jsou většinou o smrti a dnešním prohnilém světě. Kdysi jsem četl, že Mille Petrozza sbírá novinové články a pak se jimi inspiruje, když píše texty na nové album. Jak probíhá procedura psaní textů u vás, kdo je hlavně vymýšlí a z čeho čerpá inspiraci?

Pete: Témata máme rozmanitější, než to na první pohled vypadá. Jsou tam ty Lidice, ale o tom až v další otázce, „Na kusy roztrhán“ je podle toho starýho filmu Hellraiser, je tam party pičovinka „P.P.S.“, pak pár těch „zkurvenej svět“ songů a na závěr trochu tajemný lesní blackmetalovosti. Většinou si nejdřív vymyslíme právě nějaký téma a na to se pak píše text. V konečný fázi si to já upravim přesně do songu, aby se to dalo řvát a hrát u toho na kytaru. Jinak texty píšeme já s Lukášem a s Benem.

Benjamin: Inspirace vychází z našich životů. Každý je nějakého názoru. Každého něco nasere ať v práci nebo politika. A tak se to valí. Poslední song „Umlčen navěky“ jsem psal, aby nebyl tak přímočarý, ale aby si v tom člověk vyhledal to svoje. Někdo v tom vyčte jen fantazii, někdo zase nějaké spiknutí. Rozhodně bych chtěl já konkrétně něco, kde si budou moci fanoušci „zazpívat“ s námi.

Hned v úvodu alba odkazujete na vypálení Lidic. Měli jste k tomu zvláštní důvod? Je to teď takový zajímavý trend, že se thrashové party obracejí do minulosti, podobně třeba EXORCIZPHOBIA nakousla téma Mnichovské zrady...

Pete: „Kdo se nepoučí z minulosti, je odsouzenej jí opakovat“. V poslední době se to tu přeplňuje lidma, který si regulérně myslí, že Hitler byl nějakej hodnej strejda, a z toho jsme smutný, takže to vyjadřujem takhle. Nacistický, stejně tak komunistický i všechny jiný lidský zvěrstva nesměj bejt zapomenutý!

Lukáš: Nejsme politická kapela s politickými názory, ale kdysi mi jeden týpek řekl, že za Lidice si Češi mohou sami, tak jsem mu odpověděl tím textem, který mi trval napsat asi deset minut v tom zápalu vzteku.

Ve studiu Davos jste strávili kolik času? Jak probíhalo nahrávání, co vám šlo nejlépe a s čím jste se mořili? (úsměv) Co mix a mastering? Dělalo se víc verzí, než jste byli spokojeni a já jsem si mohl desku u Support Underground objednat?

Pete: Přijeli jsme ve čtvrtek večer, v neděli jsme odjížděli. Nahrávali jsme „klasicky“ nejdřív bicí, pak kejtry a basu s vokálem. Neřekl bych, že jsme se s něčim vyloženě mořili, všechno šlo tak na klid, v pohodovým, přesto rychlým tempu. Stejně, jako minule, jsme se totálně posrali už z první verze mixu, zbytek až do finální podoby jsme nechali na Otynovi (taky ahoj, jestli to čteš), protože on snad ani nic špatnýho udělat neumí (úsměv)

Lukáš: Jsme opravdu moc rádi, že jsme si od bratrů z KAAR tehdá nechali doporučit právě Davos. Akorát mám někdy pocit, že více sedíme v hospodě, než ve studiu (úsměv).

Benjamin: Nahrávání byla fakt pecka (úsměv). Fanda vše zandal na největšího pána. Kytary ok. Samozřejmě, že sóla jsou na víc pokusů. No a já jsem si tu basu fakt vcítil pomalu na první pokus. Ale s Otynem je fakt prdel (smích) a celý to nahrávání byla prostě bomba. Fakt bych neměnil.

Franta: Do studia jsem osobně jel docela se strachem, ale po nazvučení bicích jsem měl asi za hoďku hotovo a tak jsem mohl mile rád vytáhnout flašku Božkova a pořádně to oslavit.

Když jsme u labelu – Support Underground je asi terno, že? Koník se o kapely příkladně stará, poctivě rozesílá promáče na recenze, objíždí s distrem koncerty… Navíc vydává i vinyly – ve vašem případě činí náklad jen 100 kusů. To mi přijde málo, myslím, že bude brzy vyprodáno. Kolik kusů ještě máte na skladě?

Pete: 100 kusů není uplně hodně, ale řekli jsme si „Radši se držet při zemi“, protože je vždycky lepší nechat dodělat další várku, než mít pak 100 vinylů doma pod vrstvou pathosu a prachu.

Lukáš: Podle posledního feedbacku od Koníka je cca ¾ nákladu vinylů pryč, což považujeme za velký úspěch a rád bych tak poděkoval všem fans za kladné přijetí té placky!

Franta: Všichni jsme byli hodně rádi, že se nám povedlo domluvit se na 100 kusech, což se nám zdálo dostačující. Nyní máme posledních pár kusů takže kdo ještě nemá...

Pete P.S.: V době, kdy to dopisuju, už Koník nic nemá, sorry (úsměv).

Líbí se mi, že energii z desky dokážete předvést i naživo, což se občas některým kapelám nedaří. Je nějaká písnička, kterou na koncertě rádi hrajete a řeknete si: „Tak, teď jdeme hrát (třeba) ,Arcifuck‘ a  posadíte se všichni na zadek!“?

Pete: Hah, to je prdel, protože zrovna „Arcifuck“ mam já osobně z celýho setu nejradši, hned po „Pomalý mrdce“ (prac. název songy „Život jde dál“, úsměv), kterou zas hraju rád tak pro oddych, což je taky účel, za kterým vznikla. Hrát koncerty nás samozřejmě hrozně baví, jinak bysme to ani nedělali.

Lukáš: Osobně si nemyslím, že to tak vždy bylo, ale poslední dobou se snažíme vydat na koncertech ze sebe opravdu vše a nejlepší odměnou jste právě vy maniaci pod pódiem. „Arcifuck“ hraji taky rád, ostatně jako všechny věci z toho alba. Až příští rok budeme díky novým válům přestavovat setlist, asi bude hodně dohadů, co vyřadit a co nechat. Možná jedna perlička na závěr. Víš, proč hrajeme všechny věci z nové desky tak, jak jdou na desce za sebou? Protože nikdo není schopný vozit setlisty a jinak poskládanej playlist si v té kapele nikdo nezapamatoval (úsměv).

Benjamin: Já osobně mám rád všechny ty songy. Jsem na to naše „dítě“ opravdu pyšný. Ale ano, „Arcifuck“ hraji hrozně rád, protože je to song, kde mám jednoduchý basový sólo. A to tam prostě miluju.

Franta: Na pódiu tohle neřešíme. Všichni se snažíme set odehrát v co nejlepším tempu bez zbytečných pauz, přestávek, keců a tak.

Hrajete hodně koncertů, jestli sedí údaje na BZ, tak za šest let to bude zhruba 180 vystoupení. To je docela slušná porce… Jak to stíháte? A dá se říci, že berete vše, nebo už si začínáte vybírat? A máte nějaký koncert, kterého si extra považujete?

Pete: Stíhat se to dá docela na klid a pokud ne, tak to aspoň stojí za to, ale pořád jsou tu kapely na neprofesionální úrovni, který toho objedou mnohem víc. Dřív jsme fakt brali úplně všechno, ale teď už si vybíráme, protože si to snad objektivně už můžem trochu dovolit.

Benjamin: Teď je největší nepřítel práce (úsměv). Vše je o domluvě. Víme, že přišla nabídka na koncert. Popovídáme si o tom, a když si řekneme, že jo, tak si to musíme zařídit v práci, na čemž to někdy dost padá, bohůmžel.

Díky výdobytkům moderní doby si najdete posluchače i v zahraničí, což by v minulosti asi nebylo jen tak. Sem tam se najde recenze v cizím jazyce, na jednom serveru vaše album má přes deset tisíc poslechů s kladnými ohlasy. Těší vás tento zájem a co na něj říkáte?

Pete: Vždycky jsme hrozně rádi, když vidíme, jak velkej má naše muzika dosah (úsměv). Nejlepší bylo, když jsme nějak (tušim) loni posílali CDs do Japonska, kde se jich 50 prodalo za jeden tejden.

Lukáš: Přišly nám nějaké kladné ohlasy až z Brazílie, což pro nás znamená opravdu mnoho, protože tam jsou zvyklí na thrash na opravdu vysoké úrovni, když si vezmu desky od staré SEPULTURY nebo vše od VIOLATOR.

Benjamin: Mě to vážně moc těší. Protože když člověk chce, a dělá tu hudbu prostě z lásky k hudbě, tak nemusí tlačit na pilu a srát se pořadatelům do prdele (což jsme nikdy neudělali a jsme na to hrdí).
A ono se to dostane dál. Nejvíc mě potěšilo, když kamarád jel na dovolenou do Švédska, a viděl tam naše triko. Tak běžel za týpkem a zjistil, že je to vážně Švéd a našel si nás skrze YT kanál New wave of old school thrash metal. Což mi připomíná, že bychom mohli udělat už ten překlad textů (smích).

Jestli se nepletu, tak jste zatím hráli hlavně v Česku a sem tam na Slovensku. Co zahraničí? Lákalo by vás, nebo je vám dobře v domácích luzích a hájích?

Pete: Samozřejmě hraní v zahraničí se bránit nebudeme, pokud nás někdo pozve a zaplatí nám aspoň benzín. Ani lidi v Česku mi nerozumí, co zpívam, takže jazykový bariéry se nebojim (úsměv).

Lukáš: Na podzim se rýsuje nějaké Polsko a na jaro máme v plánu nějakou mega alkoholik mini tour po Evropě s KAAR, což by pro nás určitě byl jeden z milníků v naší historii. Doufáme, že vše klapne.

Franta: Zahraničí by určitě nevadilo. Ale z vlastních zkušeností si to všechno musíme udělat radši sami, takže to bude ještě chvíli trvat.

Benjamin: Chce to nějaký TourTrip (smích), samozřejmě nás to láká.

Už skládáte nové songy? Kdy se můžeme těšit na nové album a co vzkážete čtenářům?

Pete: Máme už něco rozpracováno, co nevidět budeme rezervovat místo u Otyna na příští léto, takže určitě je na co se těšit. Čtenářům bych chtěl vyjádřit, pokud nás znaj, obrovský díky za mega podporu, která nás pořád tlačí nahoru, a těm co nás neznaj, budem určitě rádi, když si poslechnou naší tvorbu, nebo zavítaj na nějakou kalbu.

Lukáš: Také velké díky za support. Co vzkázat… Lidi podporujte underground a autorskou tvorbu dále, choďte na koncerty, kupujte merch, buďte v pohodě a poslouchejte rock´n´roll!!!! Díky.

Benjamin: Nové songy se chrlí, i když v pomalém tempu, kvůli volnu a dovoleným, ale na sto pro se do toho obujem, jako vždy. Čtenářům bych chtěl vzkázat DÍKY!!! Na některých fans jde opravdu vidět ta radost z naší tvorby a ta „loajalita“. Je to skvělý. Vy jste skvělý. Nenechte UnderGround umřít a see ya někde na party.

Franta: Radost našich fanoušků je pro nás ta nejdůležitější věc, a naši fanoušci nám jí oplácí tím nejlepším způsobem… obrovská podpora, takže díky. Nový věci už se dávaj do kupy!!!

Děkuji moc za rozhovor a doufám, že se uvidíme na nějakém koncertě.

Pete: Díky za příležitost šíření rozumů, see you in hell! (úsměv)

RECENZE

Bandcamp
Bandzone
Facebook


Zveřejněno: 19. 08. 2018
Přečteno:
3529 x
Autor: Kubina | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

25. 08. 2018 12:23 napsal/a Richard Abraham
Nové CD
..jo Murder Inc je super kapela a toto CD je vynikající. Vřele doporučuji.