Předpokládám, že většina lidí, kteří se zajímají o domácí undergroundovou scénu, se už někdy v předešlých letech setkala s muzikou kapely FORREST JUMP (dále FJ). Nakonec aby ne, když tahle parta z jihomoravských Bučovic řádí na pódiích už od roku 2001 a na svém kontě má i pět řadových CD. I na našem webu je, dá se říct, pravidelným hostem, a jestli jsem se dobře díval, tak vyjma minulého alba na Fobii nalezneme recenze prakticky všech jejích předchozích nahrávek. Pokud se jedná přímo o mě, tak jsem byl hudbou kapely asi nejvíce osloven v období vydání jejího debutového CD „Killusion“ (2005), na němž tehdy pánové v textech ještě používali především angličtinu, a češtinu, ke které se v následujících letech přesunuli natrvalo, využili pouze ve třech věcech. V dalších etapách fungování jsem tvorbu FJ sledoval spíše příležitostně než nějak podrobně a pravidelně, takže když přišla nabídka na recenzi jejího aktuálního bezejmenného nosiče, musel jsem si nejprve trochu osvěžit paměť. (úsměv) A jelikož mě ukázky nového materiálu docela zaujaly, rád jsem na napsání článku kývnul.
V souvislosti s hudbou Jihomoravanů se asi nejčastěji objevují pojmy jako hardcore, crossover nebo nu metal (možná, že by někdo přihodil ještě něco dalšího) a tak nějak v tomto duchu se tedy odehrává i 12 aktuálně představených písní, tvořících novou eponymní placku. Řekl bych, že vyznění desky je v daných mantinelech vcelku rozmanité, máme zde jak songy s převážně tvrdším výrazem, kde prim hrají ostré kytary, tak i jemnější kousky, které by díky melodickým pasážím mohly uspět i v takřka čistě rockových vodách. Nedílnou součástí muziky FJ jsou rovněž samply, jež má na starosti basák Marek Loučka, a které různou měrou přispívají k výsledné atmosféře jednotlivých skladeb. Jelikož kapela šlape velmi dobře jako celek, není asi úplně na místě někoho z jejího osazenstva vyzdvihovat nad ostatní. Přesto ale zmíním zpěváka Pepu Michálka, který svým energickým vokálním výrazem, v němž sice převládají hrubší party, ale zaznamenat je pochopitelně možné i další různé polohy, dodává songům jistou přidanou hodnotu, bez níž by některým z nich nejspíš malinko něco chybělo. Určitě můžu kvitovat, že se skupina před těmi mnoha lety rozhodla vydat v textech cestou zpracování mateřského jazyka, protože si myslím, že po této stránce nabízí opravdu velice zajímavá (a pro někoho taktéž i kontroverzní) témata, která stojí za pečlivou pozornost posluchačů. Jako vrchol bych v tomto směru uvedl skladbu „Na dotek“, v níž společně s Pepou zpívá Lenka Suchomelová.
Dalším z kvarteta hostů, kteří se na tomto CD podíleli, je velmi známý bubeník Pepa Cigánek, který natočil bicí party ve čtyřech kouscích. Tento muzikant mimochodem za svou hudební kariéru spolupracoval se spoustou interpretů různého stylové ražení, namátkou mohu uvést třeba Aleše Brichtu, Karla Gotta nebo skupiny TITANIC, TÖRR či VELKÁ MORAVA.
Skladby, které jsou kolektivním dílem kapely, byly nahrané v letech 2017-2018 v osvědčeném studiu Šopa zvukového mistra Standy Valáška, který se společně s FJ ujal i produkce desky. Ta vyšla letos v květnu v podobě jednoduchého lakovaného digipacku (grafiku obstaral Pavel Kurtin) pod křídly slovenského vydavatelství Slovak Metal Army, jako jeho celkově 23. počin. Zajímavostí je, že v poměrně krátké historii této firmičky jsou FJ vůbec první českou skupinou, která s ní navázala spolupráci.
Myslím si, že FORREST JUMP namíchali pro posluchače zdařilý hudební mix, který už sice v dnešní době asi nikoho úplně na zadek neposadí, ale spoustě fandů uvedených hudebních stylů by přinejmenším mohl udělat radost. (úsměv) Hodnocení 7 a půl bodu.
Seznam skladeb:
- Z pijavic
- 160628
- Dna
- Normotvor
- Na křídlech nočních můr
- Běsy
- V záplavách
- Wlass
- Na dotek
- Zlom
- Dávívám
- Maso
Čas: 44:10
Sestava:
- Pepa Michálek – hlasy
- Erik Kosa – kytara
- Mira Kosa – kytara
- Marek Loučka – basa, samply, ruchy
- David Nevěčný – bicí
Hosté:
- Pepa Cigánek – bicí (2, 4, 6, 8)
- Vlasa – kytara (8)
- Lenka Suchomelová – hlas (9)
- David Zbavitel – hlas (1, 3)
