Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
TRNY& ŽILETKY Třetí hlas

Rozhovor s pražskými thrashery o novém albu, aneb smrtelně vážná terapie.

Pražský thrashový kvartet KAAR, člen tajemného bratrstva zvaného PISS 3, pravidelný vítěz všech hodnocení módní policie (samozřejmě díky odvážným outfitům bubeníka Ozze) a hlavně zábavný tým na aktuálním albu „Svatej holokoaust“ dozrál a vyšvihl se do špičky tuzemského thrash metalu. Tudíž je na místě vyzpovídat Ozze a kytaristu Honzu.

Čau. Nové album je venku, další etapa existence kapely završena. Když koukám na roky vydání vašich počinů, tak dodržujete dvouletku (kromě prvního dema…). Považujete dvouletý odstup mezi nahrávkami za ideální?

Ozz: Čááááááára Johaneeee, zdravíme tě, tak pojďme na to… a že to byla etapa. (smích) Nevím přesně, jaký by měl být ideální odstup, ale zatím nám to takhle vychází, ať chceme, nebo ne. Ale myslím si, že to je tak akorát.
 
Jak vám šla příprava nových skladeb od ruky? Skládáte ve zkušebně všichni dohromady, nebo má každý song svého hlavního autora, který buď hotovou věc donese na zkoušku, nebo pošle digitální podobu a ostatní se ji naučí za domácí úkol? Jak často zkoušíte?

Ozz: Příprava šla od ruky cajk… pak to celé zahrát už bylo horší. (smích) Skládací proces se poslední roky usadil tak, že Honza přinese riffy a já pak do toho nakydám bicí. Když je vál instrumentálně hotov, Honza dodá text, do čehož mu trošku dost kecám, pak předloží Tomasovi jak do toho hulákat. Při kompletní zkoušce se pak matroš hodí do placu a přejde se na ten pro někoho horší úkol a to je ten zmiňovaný (těžký) domácí. Zkoušíme jak se dá, jednou týdně nebo jednou za čtrnáct dní.   

Honza: „Svatej Holokaust“ jsme dávali dohromady zhruba 2 roky, takže zas tak úplně od ruky nám to nešlo a místy to trvalo, než jsme byli s výsledkem spokojeni. Skládali jsme desku společně s Ozzym. Přinesl jsem nějaký nápad, on to poupravil, nasměroval, nebo jsme přišli na to, že se to vůbec nehodí. Takhle postupně vznikly všechny songy. Kluci se to pak naučili a dodali trochu toho svého. Většinou se sejdeme tak 1x týdně, což myslím, že je tak akorát, když si vezmeš, že každý má i svůj život mimo kapelu.

Vaše písničky mají přehlednou strukturu, v každé je navíc snadno zapamatovatelný refrén či slogan, takže stačí pár poslechů a už si s vámi můžou fanoušci na koncertech prozpěvovat. Snažíte se, aby tyhle záchytné body ve skladbách byly?

Honza: Úplně cíleně to myslím neděláme, ale zároveň chceme, aby každý song měl určitou, jak Ty říkáš, strukturu. Ozz rád střídá tempa, a když se do toho zaposloucháš, tak je to v nových věcech hodně znát, ale pořád se snažíme, aby vše bylo, v dobrým slova smyslu, jednoduchý, přímočarý, nekomplikovaný a nekompromisní, ať už kytarový pasáže, nebo refrény. Není to z důvodu snažit se za každou cenu se zalíbit, ale nám se to prostě takhle líbí, a pokud i fanouškům, tak jsme jedině rádi.

Ozz: Je super, když si fanoušci mohou s kapelou na koncertě zařvat a zapamatovat si text, tak nač to dělat těžký. (smích)

Když máte hotový song, přemýšlíte, jestli se nepodobá nějaké známé odrhovačce, nebo to nemá smysl řešit, protože v thrash metalu už všechno vymyšlené bylo? V počátcích vás občas někdo přirovnal ke KRYPTOR a když poslouchám „Svatej holokaust“, tak mi sólo v „Tančíme s démony“ KRYPTOR zase lehce připomíná… (úsměv) Jinak je ale nahrávka samozřejmě „jiná písnička“…

Ozz: Nepřemýšlíme. Kdybychom na to museli stále myslet, tak bychom nikdy nic nesložili. Často se stává, že Honza s něčím přijde a zdá se nám to povědomý a nakonec se z toho vyklube známej riff od nějaký kapely. Krásnej příklad, že bez první recenze na webzinu Metalexpress bychom ani nevěděli, že píseň „Cirkus, smích a sebevražda“ má skoro nebo stejnej riff jako píseň „Svět co zatočí s tebou“ od DEBUSTROLU. S prominutím znám jen „Udolí Hádu“ a „Deziluzi“, takže když jsem ten song slyšel, tak jsem se musel smát, jak jsme to krásně nechtěně zkopírovali. (smích) Proto asi stále to přirovnání k DEBUSTROLU. (smích)

Zase jste nahrávali v Davosu, jestli se nepletu, tak minimálně počtvrté. Minule jste si pochvalovali spolupráci s Otynem, takže volba je to pochopitelná. Otyn zase fungoval jako spoluproducent? Na druhou stranu – neláká vás vyzkoušet si taky jiný způsob nahrávání s jiným zvukařem?

Ozz: Ano máš úplnou pravdu. Počtvrté a opět v Davosu. Otyn vždy funguje nejen jako spoluproducent, ale i jako další člen kapely, mentor a hlavně kámoš. Je prostě super. (smích) Nejen, že skvěle ovládá každý nástroj, takže se vždy dost podepíše na finální verzi každého songu. Tu a tam za nás něco nahraje. (smích) Takže jednou mu už jen zavoláme, řekneme co a jak a on nám nahraje celé album aniž bychom museli jezdit do studia. (smích) Proto nás asi neláká zkoušet něco nového. Najít tu správnou chemii trvá docela dlouho a my už jsme si ji za ta léta vypracovali, takže už Otyn ví, co od nás čekat, viz „chlapci, vy to nemáte vobec nacvičené. Si něco vymyslíte a pak to neumíte zahrát“. Už ví, jak budeme chtít, aby to znělo a krotí naše úchylný požadavky (smích), což je dost důležitý. Když chemie nefunguje, může se to dost negativně podepsat na nahrávce.

Máte nahrávání jako kapelní mejdan, že se nastěhujete na týden do Vyškova, nahráváte a veselíte se společně, nebo se tam vypraví vždy jen část kapely a nahraje si svoje?

Ozz: Mejdan. (smích) Sebereme se celá kapela a vyrazíme na malou dovolenou. Já mám většinou hotovo po pár hodinách po příjezdu, takže zbytek zájezdu si pak užívám volnou zábavu. (smích) Podle mě je to lepší zavřít se na pár dní do studia a soustředit se na nahrávání a vše okolo, než do studia stále dojíždět na etapy.

Honza: Zatím jsme vždycky jeli všichni najednou a veselý to je jenom vždycky na konci dne po nahrávání. Otyn, kterého tímto srdečně zdravím, nás vždycky ve studiu drží pěkně zkrátka – ranní vstávání a to, že muzikant musí být hladovej, slyšíš každý den. (smích) Ale určitě nemáme v úmyslu studio měnit. Otyn nám za ta léta přirostl k srdci a podílí se i na finální verzi našich songů. Nicméně, každý nahraje svoje a zbytek kapely je více méně u toho a samozřejmě do toho remcá.

Když máte nahráno, necháváte mix a mastering na Otynovi, nebo u toho sedíte s ním? Jestli platí a), tak si necháváte posílat hotovou nahrávku a připomínkujete a připomínkujete…? Kolik mixů vzniklo, než jste byli spokojení?

Ozz: Mix a mastering je plně v rukou Otyna a má naši stoprocentní důvěru, takže nikdo za ním sedět nemusí. Nejen to, že do Vyškova z Prahy je to trošku štreka, takže v dnešní elektronický době by to bylo i neekonomický. A připomínkujeme… a né málo. (smích) Otyn se vždycky zvedá ze židle a to je přesně to, co jsem psal, že krotí naše úchylný požadavky. Ale i tak byl hned druhý mix finální.

Oceňuji, že obaly vašich cédéček zdobí originální malby, pokaždé od jiného autora a pokaždé jde o pěkné obrázky, na nichž nechybí (anti)církevní tématika. Tentokrát vám obal nakreslil Jan Erben (EXORCIZHOBIA) a je to docela Sodoma Gomora. (úsměv) Námět je od koho? Když obrázek vznikal, ladili jste s autorem detaily, nebo nechali vše na něm?

Ozz: Jsme rádi, že se malby obalů líbí. Úplně první myšlenka obalu „Svatého Holokaustu“ byla jiná než ta stávající. S nápadem jakési poslední večeře přišel sám autor Honza Erben. Nápad se nám hned zalíbil a Honzovi se nechala dál volná ruka. On si do toho moc kecat nenechal. (smích) Z naší strany byli pak doladěny všechny ty hříšné detaily kolem, aby to byla pořádná Sodoma Gomora. (smích) Dopadlo to parádně, jsme spokojeni a Jendovi strašně děkujeme.

V textech se držíte podobných témat jako v minulosti – církev, společenské nešvary – ale poměrně hojně i drogám, sebevraždám, nechuti žít… nic veselého, přitom jste takové veselé kopy. (úsměv) Funguje psaní textů jako nějaká terapie, že ze sebe tahle negativa dostanete, nebo to je prostě metalový žargon a neberete to smrtelně vážně?

Honza: Velmi dobrá otázka. Musím ti skoro ve všem dát za pravdu. Jsme veselý kopy, ale každý člověk má i svou druhou, temnou stránku. Je to terapie, ale myslíme to vážně. (smích) „Svatej Holokaust“ je více osobní a převážně vychází z vlastních prožitků. Nesnažili jsme se nic přikrášlit ani volit neutrální témata, jenom abychom dali dohromady nějaký text. A tak jsme do toho vložili naše nálady, pocity, vzpomínky, zážitky, názory, prostě naše životy. No, a myslím, že to funguje. Jasně, není to místy nic hezkýho, ale to už je prostě život. Základem vždycky byly určitý emoce, které v nás ten daný song vyvolal a pak už jsme se jen snažili ty pocity identifikovat a patřičně otextovat. Ve zkratce, použiju tvá slova – smrtelně vážná terapie.

Intro „1095 n.l.“ odkazuje na Clermontský koncil, na jehož základě v následujícím roce začala první křížová výprava, kterou popisuje titulní skladba? Čím vás tohle téma zaujalo?

Honza: Jak už víš tak dlouhou dobu používáme náboženství a církev v našich textech. Je to pro nás takový vzor jak manipulovat s lidmi na základě přesvědčení. Křížové výpravy, jejich smysl a dopad si ještě jako téma určitě do budoucna vypůjčíme. Nejzajímavější na tom je, jak se to vůbec mohlo stát a že to lidstvo vůbec dopustilo. Čistě ateistický pohled.

V songu „Tančíme s démony“ vám se zpěvy pomohli kamarádi z PISS trojky Skoří (EXORCIZPHOBIA) a Boris (CATASTROFY). Jak k domluvě došlo, je asi jasné, ale kdo psal text? Boris zpívá slovensky – to si napsal sám na základě ostatních částí textu? A nahrávali s vámi oba pánové ve studiu?

Ozz: Text si napsal každej sám. My jsme dodali klukům naši část textu, téma o čem by vál měl pojednávat a kluci si složili svůj text do dané části songu, který jsme jim vybrali. Boris nahrával v Catastrofic zkušebně a Skoří to skloubil s nahráváním nového alba EXORCIZPHOBIE. Kluci nám poslali své nahrávky a vše pak bylo přeposláno Otynovi a ten vše nakydal do sebe.

Na závěr jste si nechali chuťovku, „Odraz zničené mysli“ nazpíval Ozz. To napadlo koho? A plánujete hrát skladbu i na koncertech, nebo by to Ozz za bicími neudýchal? (úsměv)

Ozz: Nooooo… po nápadu, že bychom mohli složit něco pomalýho a ponurýho, Honzu napadlo, že bych na to mohl složit text. Něco ve stylu „ty máš v hlavě slušný pekla, tak to hoď na papír“, a jelikož mi tohle nejde, tak jsem byl ze začátku proti. Původně na to měl Honza už složenej text, ale nakonec jsem se rozhoupal a poskládal různé obrazce myšlenek a vzpomínek z minulosti. Text se mi tak nějak stal osobním, takže jsem se s Honzou dohodl, že si to rovnou nazpívám. (smích) Jen refrén zůstal Honzův… nepotřebuju, aby někdo cítil moji bolest. (smích) Hrát song naživo zatím v plánu není. Sice je to pomalý, ale těžko říct, jestli bych to zvládl. (smích) Vím, jak by se dalo udělat, abych si song odzpíval, ale to si nechám pro sebe, někdo by se toho mohl chytit. (smích)

Loni jste odehráli zhruba 15 koncertů, předchozí roky kolem 30. Bylo snížení počtu dáno nahráváním nového alba, nebo jste si potřebovali oddechnout od neustálého hraní? Nebo ubyly příležitosti? Berete všechny nabídky, když zrovna můžete, nebo si vybíráte a zvažujete, jestli má smysl se harcovat někam 200 km a zahrát pro třicet lidí?

Ozz: Snížení počtu koncertů nebylo ani tak dáno nahráváním jako spíš Tomasovými rodinnými povinnostmi. Nedá se koncertovat jako za mlada. (smích nebo pláč) A když už jsou příležitosti, tak máme poslední dobou smůlu, že je to v termínu, kdy někdo z nás nemůže. Takže se snažíme brát to, co nám čas dovolí. A někdy dvacet lidí dokáže udělat lepší atmosféru než 100 lidí ve vzdálenosti 50 km.

Během posledních let jste si zahráli před zajímavými zahraničními partami, např. HOLY MOSES, GAME OVER, NECRONOMICON, DUST BOLT, NERVOSOU, S.D.I., LICH KING… Kdyby vám někdo  před deseti lety řekl, že budete sdílet pódium s některými legendami, co byste si pomysleli? Kterého koncertu si považujete nejvíc?

Honza: Myslel bych si, že si ten dotyčný ze mě dělá srandu. Vážím si toho, kam jsme to s klukama dotáhli. A kdybych musel někoho z tvého seznamu vypíchnout, tak řeknu S.D.I., chlapi byli úplně v pohodě, obrovský respekt. Nicméně si stejně vážím i každého koncertu s PISS3, s klukama z MURDER INC. nebo INFERNAL HERETIC. Když si sednete lidsky i hudebně, to je prostě k nezaplacení. Těch kapel je samozřejmě víc a my je vždycky rádi vidíme.

Ozz: Asi něco sprostýho. (smích) Ale asi bych taky spíš vypíchl PISS trojku, MURDER INC. a další, protože, jak řekl Honza, když si sedneš s někým lidsky i hudebně, tak je to k nezaplacení a to je pak teprve mejdan jako kráva. (smích)

Nevyhýbáte se ani benefitům. Když vás někdo osloví, abyste zahráli pro dobročinné účely, přijímáte bez delšího přemýšlení, nebo si vybíráte koho podpořit a koho ne? Ono se asi nestává, že by nějaký pořadatel chtěl podpořit něco nesmyslného – nebo jo?

Ozz: Jako nevěřící rádi děláme dobré skutky. (smích) Takže když čas dovolí, tak nad tím moc nedumáme a jdeme do toho. Zajímavé je, že pokud si dobře pamatuju, tak na benefičních koncertech je o kapely lépe postaráno než na některých normálních akcích. S žádnou nesmyslnou beneficí jsme se zatím naštěstí nesetkali. By musela být třeba na obnovu kostela. (smích)

Jak se vám daří skloubit soukromé životy a muziku? Jestli správně počítám, už vám není dvacet, ale přes třicet, což je věk, kdy většina lidí řeší kariéry, rodiny… Přitom kapela nějaký čas sežere a když jsem viděl vaše vystoupení v Berouně, tak bylo vidět, že jste sehraní a že to není zadarmo.

Ozz: No kámen úrazu předešlé otázky ohledně koncertů. Mladíci už nejsme. Tomasovi se to skloubit moc nedaří. Jako jedinej má rodinu a asi i kariéru. Takže času mu zbyde minimum a tak můžeme být asi vděčný, že nám ho manželka občas pustí na koncert. Jsme rádi, že sehranost je takhle vidět. (smích) Už jsme spolu nějakej pátek, takže sehranost by tam měla být a možná trošku i je, ale i tak je to dost vydřený,j elikož instrumentálisti opravdu nejsme.

„Svatej holokaust“ zatím vyšel na CD, v plánu je i vinyl. Po trojsplitu jste zůstali v Koníkově stáji, asi nebylo na pořadu dne měnit firmu… Nebo jo? Ono v Čechách není moc na výběr, navíc Koník se o své kapely stará příkladně. A s českými texty se snažit o smlouvu v zahraničí asi není reálné…

Ozz: Jojo, vinyl je naplánován na léto a přesné informace zatím nemáme. Na změnu labelu jsme vůbec nepomysleli… to bychom byli pěkně blbí. (smích) Koník a jeho Support Underground je nejlepší volba pro tuzemskou thrashovou kapelu. Spolupráce a vše kolem, co Koník pro kapely dělá, se v dnešní době nevidí a my jsme strašně rádi, že nám nabídl, aby „Svatej Holokaust“ mohl být pod jeho křídly. A zahraničí jsme vůbec neřešili. Nemyslím si, že by byl až takový problém český text, jelikož exotika v hudbě je super. (smích)

Album jste dali volně k poslechu na Bandcampu i Youtube. Razíte tedy heslo „radši ať si to lidi poslechnou a pak třeba někdo usoudí, že by to měl mít doma na fyzickém nosiči“, než opačný postup, který stejně nikam nevede a někdo to na nějaký server nahraje a není v silách kapely ani labelu hlídat, jestli to někde visí a kontaktovat správce webů, aby soubory odmazal.

Ozz: Razíme cestu, že je nám jedno, že přijdeme o miliony, když si to každej stáhne. (smích) Jak sám víš, tak v dnešní době kdo chce, si to CD koupí, kdo chce, koupí si vinyl a kam dál se všude hudba dostane může bejt kapela jedině ráda. Opačný postup je zbytečný, v dnešní době nemá smysl a kapela na takový úrovni by byla sama proti sobě.

Co plány na rok 2018? Snažíte se dostat na nějaké letní festivaly? Nebo to necháváte osudu?

Ozz: Nevím, co úplně znamená se snažit dostat na letní festivaly (smích), tohle necháváme osudu. Jinak plány… Tomas na podzim čeká příchod druhého přírůstku do rodiny, ale i přes to doufáme, že se nám podaří odehrát dost koncertů na podporu nového alba.

RECENZE

Bandcamp
Facebook
Bandzone

 


Zveřejněno: 03. 06. 2018
Přečteno:
3742 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář