Už jen podle názvu ČLOVĚK V PLÍSNI je jasné, že se kapela nebere smrtelně vážně. Trutnovská parta, která vznikla teprve v roce 2015, se srandy nebojí, což je znát i při poslechu CD. Ale naštěstí to není celé jen o legrandě, i když pár zbytečných blbostí se kapele taky povedlo vytvořit.
V prví řadě potěší nápad. Kluci z kapely vydali po domácku realizované CD, ale s jeho formou si vtipně pohráli. Na první pohled totiž nahrávka vypadá, jako že se jedná o sedmipalec. Po vyndání obalu z igelitového sáčku na vás ale nevypadne vinyl, nýbrž klasické CD. Tohle se fakt povedlo. Odfláknutý není ani vnitřňák, kde na osmi stránkách nechybí texty a doplňující malůvky. Podle stylu obrázků a použitého fontu písma bych kapelu spíš tipoval na crossover thrash, naopak logo zase vypadá jak od death grind party. Celkově se mi tenhle vtipný koncept, aneb jak vytvořit něco jiného, dost zamlouvá.
Hudebně se ČLOVĚK V PLÍSNI drží grindových otěží, do kterých proplouvá crust a občas pomalejší hardcore pasáže. Takže takový klasický mix, který rozhodně neurazí a jeho nastavení na krátkometrážní nahrávku je naprosto ideální. Sedmnáct minut dlouhá deska obsahuje jedenáct věcí a to ta poslední, v bookletu nezveřejněná, má přes sedm minut. No name song se ale kapele vymknul z ruky, ono přes šest minut poslouchat sestříhané hlášky od Izera (což asi bude kapelní oblíbenec), z Pošty pro tebe nebo podobně obskurního pořadu, zakončený minutovou vypalovačkou, je záležitostí, u které se kapela určitě dost nařehtala, ale pro běžného konzumenta je té legrandy až moc a logicky se míjí efektem. Je mi jasné, že opakovaný vtip teprv začíná být vtipem, ale věnovat tomuhle šest minut, kdy má deska stopáž sedmnáct minut, je prostě ptákovina.
Hlavní část „Ze všeho hezkýho...“ je však záležitost, která není špatná. Samozřejmě se zde najdou věci, které kapela nemá úplně pořešené. Takový jeden z neduhů, kterým české kapely trpí, je skutečnost, že střídají češtinu s angličtinou. ČLOVĚK V PLÍSNI to má nastavené 50 na 50 a tenhle fakt ještě nikdy žádné kapele nepomohl, naopak.
Deset věcí na nahrávce z pochopitelných důvodu uteče stejně rychle jako bubeníkova kanonáda, doprovázená kytaristou a basákem. Tohle základní instrumentální trio doplňuje dvojice křiklounů – což není na škodu a alespoň jsou vokály pestřejší, i když i tady se bavíme o průměrně odvedené práci.
ČLOVĚK V PLÍSNI hrají takový klasický grind, který nemá ambice být nijak inovativním, ale na druhou stranu se nemusí stydět a stát v koutě. Kouzlo podobných kapel je hlavně na grindových mejdanech, ale když má vydaná nahrávka takovouto rozumnou stopáž (nepočítám-li závěrečnou blbost), tak se člověk nemusí obávat ani domácího poslechu.
Seznam skladeb:
- Podřízni se
- Dík
- Doomsday
- Bacteria
- Destrukce
- Sentenced to life
- Zmar
- Power of progress
- Člověk
- Day by day
- -
Čas: 19:06
Sestava:
- Číča - kytara
- Koláč - vokál
- Munky - bicí
- Jevgenij - vokál
- Stráňa - basa
