Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
Heathen Convention 2024

Za deathmetalové SECTESY si vzal slovo David \"Dejvy\" Krédl.

SECTESY se drží old school deathmetalového kopyta a nehodlají nikam uhýbat. Hlavní hybnou silou kapley je kytarista David „Dejvy“ Krédl, který ví naprosto přesně, čeho chce dosáhnout. V otevřeném rozhovoru popisuje jak chod kapely, tak i dění okolo svého festivalu Symbolic, který se letos dočká druhého pokračování.

Ahoj Dejvy, jsem rád, že sis našel čas na odpovědi. Loňský rok je už dávno minulostí. Vyšla vám v něm druhá deska, odehráli jste řadu koncertů… jak bys zhodnotil minulý rok z pohledu SECTESY ty?

Hell-o chlape. Asi bych byl za pokrytce, pokud bych tu teď chtěl žehrat na stav věcí, které se aktuálně kolem nás dějí. Nejsme mladí, krásní ani jakkoli přehnaně aktivní, a přesto se nám v minulém roce podařilo překročit stín lokální kapely a dostat tak své jméno před zraky dalších párů očí, které o naší existenci neměly v roce minulém ani tušení.
Deska si pomalu ale jistě nachází své posluchače (již se kupodivu rekrutují ve větším počtu než její odpůrci) a zvláštně požitkářské je i sledovat vzrůstající zájem o merchandise s logem naší kapely.
Opravdu tedy vládne spokojenost. Bohužel přípravy na novou desku se díky koncertní vytíženosti (a práci kolem SYMBOLIC festu) úplně zastavily, ovšem složeno již nějaký čas mám, takže jen čekám, až uzraje čas a najde se skulinka pro dotvoření dalšího umrlčího celku.   

A z tvého osobního pohledu? Vydařily se všechny tvé plány?

Pokud máš na mysli ty „SECTESí“, tak asi ano. Dlouho jsem společně s naším dvorním zvukařem Holym hledal zvuk desky, který by podtrhl její atmosféru. To se nakonec po několikaměsíčním ladění podařilo, takže v tomto směru panuje (i teď s odstupem času) spokojenost.
Pro kapelu jsme pak našli pracovitého vydavatele, který se do nás nebojí investovat (to považuji za obrovský úspěch) a nejedná s námi jen v oblasti hypotéz. Domluvili jsme se na CD/LP/MC + na reedici staré (vyprodané) desky společně s DVD. Jak je vidno, vše zatím funguje bez zbytečných zádrhelů, takže i v tomto směru panuje maximální spokojenost.
Bohužel se nám na sklonku loňského roku nevyhnuly personální rošády (což považuji za obrovský lidský neúspěch), ale už i na to jsem si za ty roky svého muzicírování zvykl. Nová posila zapadla, tak snad vše pojede ku spokojenosti kapelního celku. Tohle považuji za hodně křehkou věc, na které mi opravdu záleží. Víc než na pomyslných úspěších lpím na přátelské atmosféře uprostřed tvůrčího jádra. Bohužel se v kapele objevily i zdravotní problémy, a tak se nám nevyhnulo ani ono nepopulární odříkávání nasmlouvaných akcí. Na druhou stranu jsme JEN lidé a NIC není důležitějšího jak zdraví. Takže i přes toto se dokážeme překlenout.
Pokud tě pak zajímají plány festivalové, i zde musím hovořit řečí zrcadlící se v obyčejné lidské spokojenosti. SYMBOLIC jsem původně zamýšlel jen jako trochu neskromnou oslavu svých 40. narozenin. V průběhu podzimu vše nabralo nový směr, když se ke mně přidal Petřín (majitel pražského klubu HELLS BELLS), který má narozeniny v podobném termínu jako já. Začalo se plánovat a spřádat a spřádat a plánovat, až vše nakonec vyeskalovalo v regulérní třídenní festival o bezmála 5a30ti vystupujících kapelách. Inu... nezačali jsme úplně skromně... (úsměv)
Bylo pak neskutečným zadostiučiněním vidět v areálu ty stovky lidí, kterak nám přišly „pogratulovat“ k plnému završení našeho dětství... (úsměv)  

Jaká funguje v kapele chemie? Za skladatelské nitky taháš ty, ale nelze předpokládat, že ti kluci odsouhlasí úplně všechno. Dochází mezi vámi k výměně názorů a skladby postupně ladíte dohromady? Jaký je vlastně Dejvy šéf?

Jiný než byl před lety (úsměv)... dnes jsem již otevřený kritice a nestojím si tvrdošíjně za svým názorem. Rozloučil jsem se s despotismem a... zklidnil se. Ovšem co se týče skladatelského procesu, je vše při starém, tzn. vše zůstává úplně stejné jako před lety. Skladbu přinesu do zkušebny, až když cítím, že je z mého pohledu dokončena. Kluky v průběhu skládání seznamuji s fragmenty, ale vždy se čeká až na hotový produkt, který jim společně s rozepsanými tabulaturami pošlu. Pak se teprve začíná zkoušet a ladit finální podoba dané skladby (zde přichází jediný vymezený prostor pro jejich kreativitu, která je samozřejmě korigována mou představivostí). NIKDY bych nemohl prezentovat pod svým jménem hudbu, za kterou si 100% nestojím. Stručně řečeno, kluci jsou prodlouženou rukou k uspokojení mých představ a vizí.
Mám asi štěstí, že za ty dvě desky SECTESY mi nebylo k přepracování vráceno vůbec nic. Naopak k nelibosti některých členů sám kolikrát zasáhnu do příprav a skladbu si v průběhu zkoušení ještě vezmu domů, abych ji poupravil. Jsem šťasten, že nám sedí tato forma tvorby práce, a tak odpadají zbytečné dohady nad finálním zněním kapely. Jsem rád, že kluci pochopili, že skrz SECTESY chci prezentovat hlavně své pocity a vize, a přijali tento můj pohled za svůj.

Na nahrávce se zabýváte old school death metalem. Dokonce jsou v některých skladbách použity i postupy tehdejších ikon žánru. Reakce budou určitě různé. Jednomu to přijde jako vykrádání, druhému jako pocta… osobně se na váš přístup dívám způsobem, že mi je vaše hudba příjemně znějící, skvěle se poslouchá a nemám potřebu v ní hledat nějaké zdroje. To provedení má svůj ksicht.

Těší mě, že máš na tuto věc právě takovýto pohled. Upřímně, čekal jsem asi ještě víc urýpaných poznámek, takže jsem vlastně až překvapený, jak posluchači můj nápad se „vzdáním holdu“ přijali. Ať si kdo chce co chce vypráví na mou adresu o skladatelské impotenci, za sebe říkám „zakomponování legendárních riffů“ (tedy fragmentů z metalové historie) do svých skladeb pro mě bylo mnohem těžší, než kdybych dával do kupy jen své nápady. Problém byla tempa, struktura... a narovinu, taky mé až zbožné vnímání oněch historických momentů.
Byly dny, kdy jsem celé skladby donekonečna upravoval, protože mi vše mé připadalo oproti těm nádherným melodiím nicotné a nedostačující. Byly to děsně frustrující momenty, které nebraly konce. „In the Secretion of Upcoming Days“ mnohdy vznikalo opravdu v bolestech - je zvláštní, že na mě teď deska působí uceleně, nenuceně, příjemně a pozitivně. Je fajn, když to někdo s naším materiálem má podobně...

Na desce je coververze od MORGOTH. Proč právě ona? Troufám si tvrdit, že na cover jste asi měli víc aspirantů - které další skladby tě láká předělat v budoucnu?

Proč MORGOTH...? Na to asi bude zvláštní odpověď. Ona ta skladba je vlastně taková... nijaká. Neproplétá se jí žádná melodie (které jsou mé tvorbě až tvrdošíjně vlastní), má jen riffovou strukturu bez čehokoli majestátně fascinujícího, a přesto... mě ve své době (tedy době vzniku) nesmírně zasáhla.
Celá má tvorba (ať už pro DESPISE nebo SECTESY) je vlastně JEN o vzdání holdu. Pořád jsem v duši ten fanoušek bez dechu, který hltá hudbu, jež mu je nabízena, a separuje ji ve smyslu toho, co ho oslovuje a co si chce znovu a znovu pouštět do uší.
MORGOTH a jejich „Sold Baptism“ jsme hltali ještě na videokazetách společně s klipy BRUTAL TRUTH, XENTRIX, BENEDICTION, GOREFEST, DEATH, NAPALM DEATH, OBITUARY, CANNIBAL CORPSE, SEPULTURA... atd... atd.
Když jsem se před deskou rozhodoval, zda nahrajeme již sezkoušenou a koncerty prověřenou věc od OBITUARY, nebo dáme prostor MORGOTH, rozhodl jsem se pro druhou variantu. Neptej se mě proč, prostě jsem to tak cítil.
Jinak coverů mám v hlavě strašnou spoustu... sám však nevím, co bude příště. Ve svém rádiovém pořadu na BEATU jsem před pár měsíci slíbil, že další přijdou na řadu MASTER’S HAMMER... tak uvidíme.

Jak jsi spokojený s pozicí SECTESY na scéně? Máš ambice posunout kapelu někam nad rámec běžné koncertní aktivity? Je reálné uvažovat o nějakém zahraničním výjezdu, atd.? V kapele jste přece jen už v určitém věku, práce, rodiny… Není to už úplně sranda. Nebo to vidím moc pesimisticky?

Vlastně, vidíš to dost realisticky. Až mě však překvapuje, že nabídky tu jsou... a je jich dost. My však nechceme tlačit na pilu. Tohle není smyslem této kapely. Všichni už máme odehráno své, a tak se v první řadě chceme živým hraním bavit. Už se nechceme hnát za něčím tak povrchním, jako je zvyšující se cifra odehraných koncertů.
V kapele je pět rozdílných entit - pokud se shodneme, že je nějaká koncertní nabídka zajímavá, kývneme. Nehledíme na peníze, vzdálenost a počet naslibovaných hlav, co by měly stát pod pódiem. Osobně nejvíce dbám na přístup pořadatele - pokud mu je vlastní slušnost a pokora, je většinou ruka v rukávu. (úsměv)

Máš na vaší tvorbu reakce ze zahraničí? Jak od fanoušků, tak třeba z médií, vycházely vám třeba recenze v cizině, byl zájem o to udělat rozhovor...?

Tohle je věc našeho vydavatele. Recenze chodí bez přestávky vlastně pořád od data vydání CD. Upřímně je mi jako muzikantovi úplně jedno, jakou řečí je recenze na mou tvorbu napsána. Nerozděluji hudbu podle národnosti - hudbu beru jako universální nástroj. Vlastně, pokud jde o mě, ani jsem neměl v plánu někam posílat promo CD jen proto, aby tam to CD bylo a prášilo se na něj. Dokonce jsem se na toto téma bavil s METAL AGE a důrazně jsem apeloval na to, ať CD neposílají úplně všude.
Nicneříkající recenze dehonestují práci hudebníků a degradujícím způsobem sráží jejich snažení do sfér zbytečnosti. Já osobně obeslal 10 domácích recenzentů s jednoduchým dotazem ve znění: „Uděláš si na mou práci čas a dáš jí několik poslechů, abys mohl fundovaně opsat mé snažení a své pocity z něj, či nikoli?“ Většina mi odepsala kladně a dala si s recenzí práci. Nejde mi o body, nejde mi o vyznění - jde mi jen o úctu. To je celé.
Nenávidím recenze psané ve spěchu převážně hodnotící prvních 10 vteřin každé skladby. Je pro mě milejší vstřebat zdrcující kritiku od člověka, který dal CD čas a opravdu si ho několikrát poslechl, než číst chvalozpěvy od někoho, kdo si neposlechl pořádně ani intro, které CD otevírá.  

Jakou nejzvláštnější reakci na vaši hudbu si zaregistroval, ať už negativní, nebo pozitivní?

Tady ti asi nebudu moci sloužit... marně si snažím na něco vzpomenout, ale... nevím. Popravdě se ani moc o názory lidí nezajímám. Ne snad proto, že by mi byl jejich názor ukradený, ale spíš proto, že v některých lidech vidím až agresi při argumentaci, a na této rovině já se bavit nehodlám.
Hudba je spanilá věc, kvůli níž by neměly vznikat rozbroje. Buď tě něčí tvorba oslovuje a máš chuť do ní pronikat a hledat v ní něco, co s tebou vnitřně rezonuje, či nikoli, a pak raději svůj zájem upneš jiným směrem. Moc mi nejde do hlavy, proč však hudbu, která je ti cizí, špinit a navrch ještě urážet muzikanty, kteří stojí za jejím vznikem. Vždyť to úplně postrádá jakýkoli smysl.
Jako muzikant se snažím svobodně vyjadřovat JEN své emoce, a pokud se najde někdo, koho má tvorba osloví, je to vzácný dar. Pokud nikoli, je tolik jiné hudby, která mu může sedět, že nevidím důvod pro to, aby mě stavěl do pozice svého nepřítele.

S posledním albem jste vyměnili vydavatele. Album vyšlo u Metal Age Productions, jaký měl tento přestup význam? Změnilo se něco?

Ono je to zamotanější. Po rozpadu DESPISE jsem začal uvažovat nad novou kapelou. Z legrace jsem utrousil pár slov na OBSCENU před Vláďou z FLESHLESS. Ten se toho chytl a já, aniž bych měl byť jen název oné kapely (natož něco jako náznak byť jen jediného riffu), si s ním podal ruku.
Jakožto člověk snažící se vždy a za každé situace držet slovo jsem mu k vydání první materiál SECTESY také nabídl. Už tehdy jsme měli nějaké nabídky, ale já nechtěl urazit naši domluvu.
Před vydáním druhého CD jsem si ale uvědomil, že nejsme kapela hodící se svým vyzněním do Vláďovy stáje, a tak jsem kývl na námluvy METAL AGE.
Přeci jen zde jsme blíže tomu, jakou firma razí hudební politiku... old school DEATH METAL jim není cizí a mají vize propojené s těmi mými. Domluvili jsme se i na LP a reedici jedničky s DVD. Zatím panuje spokojenost... uvidíme, co přinese budoucnost.

První desku „The Shreds of Oblivion“ provázely videoklipy, které jste natočili ke všem autorským skladbám. Myšlenka zajímavá a v podstatě ojedinělá. Jestli jsem to dobře pochopil, všechna videa měla vyjít na DVD, které jsem nezaznamenal. V jakém je tohle stádiu?

Ufffffffff... předně projekt „oklipování“ všech našich autorských skladeb byl nejobsáhlejší projekt, do kterého jsem se kdy pustil. Vize zasadit vše do časosběru jednoho obyčejného hřbitova se mi zrodila v hlavě těsně před rozjetím celého tohoto klipového kolotoče.
Vše je opravdu vymyšleno jako časosběr - 4x ročně jsme dojížděli s celým štábem do Kšel u Českého Brodu, kde jsme vždy natočili jeden klip. Celá tahle taškařice tak zabrala přesně dva roky. Sám sobě jsem byl scénáristou, režisérem, hráčem, maskérem, uklízečkou, jednatelem, střihačem i koproducentem. Sáhl jsem si na dno, ale dle mého pohledu se celá akce povedla. Minimálně v tom, že jsem si splnil sen. Sice to nebylo úplně zadarmo, ale stálo to za to.
Ohledně vydání: vše vyjde na bonusovém DVD k reedici naší první desky. Domluva s METAL AGE zněla jasně - nejdříve nová deska, pak nová deska na LP, pak reedice první desky s DVD, a pak reedice debutu na LP. Zatím tedy jedeme podle plánu. Myslím, že DVD se i s reedicí jedničky objeví na trhu někdy v příštím roce.

K nové desce žádné video nevzniklo, proč?

Zatím jsem nenašel čas na realizaci. Mám v hlavě opět vizi, která by měla trumfnout náš první podnik s hřbitovem. Snad se najde chvíle na zhmotnění mých snů. Celé bych to ale chtěl pojmout jinak, přesto stále v intencích nastoleného schématu.
Tentokráte však nemám v plánu oklipovat celou desku, ale jen dvě skladby... ovšem se speciálním bonusem ve speciálním balení.

Vaše stylizace se zabývá zombie tématikou. Jako zombie jste například natáčeli na hřbitově, potom se procházeli po lese, pekli si vuřty, zaskočili si na pivo. (úsměv) Asi musíš mít kolem sebe schopnou partu kamarádů, kteří jsou ochotni jít do takových akcí s tebou...

To nejsou už ani kamarádi - spíš rodina. Ani kamarádi by dle mého netrpěli vrtochy starého pána, jež se zrcadlí ve třech hodinách maskování a v čtyřech natáčecích při minus 10 stupních od jedné do páté hodiny ranní (úsměv).
Všem z našeho teamu (hercům, maskérům, kameramanům, technikům, manželkám s hřejivými náručemi i lidem od cateringu) patří obrovský dík a poklona až k zemi.

Kde bylo nejtěžší natáčet? Hřbitov musel být docela oříšek, nebo se pletu? Už jenom tam natáčení zařídit.

Vůbec nikdo si neumí představit, co to obnáší za „obštrukce“. Sáhl jsem si na dno, ale měl jsem vizi a nechtěl jsem slevovat. Šel jsem si za svým a ono se to nakonec povedlo. Starostu obce to stálo místo, já mám na krku žalobu, ale výsledek je ohromující.
Nejtěžší asi bylo dostat na hřbitov kolotoč. Asi nechceš detailně popisovat trable s tím spojené, zvláště s přihlédnutím k faktu, že se natáčelo někdy v lednu. PEKLO!!!!!!
Přesto vše klaplo a v teamu jsme mohli jako kolotočáře EDU přivítat třeba všem známého Shindyho, který se role zhostil s bravurou a jako naprostý profesionál.

Loni jste si zahráli na Obscenu. Jak vnímáš tenhle festival a jaké to bylo se ho účastnit z pozice vystupujícího?

Tak hraní na OBSCENU pro mě nebylo až zas tak nové. S DESPISE jsme se na „trutnovských prknech“ objevili už v roce 2004. Jinak mnoho let jsem moderoval a hrál na středečním WARM UPU, což se vlastně s drobnými přestávkami (s přesahem až do nedělní after party) děje dodnes...
Jinak, na OBSCENU jsme měli hrát už v roce minulém, ale kytarista si zlomil v ten nejnevhodnější okamžik (tedy snad týden před festem) ruku, takže jsme museli vystoupení o rok odložit. Tímto bych chtěl Čurbymu poděkovat za shovívavost, trpělivost a chuť si na nás počkat.
Vystoupení pak bylo skvělé - miluji atmosféru OBSCENU. Za svůj život jsem nevynechal jediný ročník, takže pro mě byla čest být opět OBSCÉNNÍ součástí.

Loni proběhl první ročník festivalu Symbolic, který je z tvé hlavy. Zřejmě byl úspěšný, když letos proběhne dvojka, na které vystoupí kapely i světového významu. V době, kdy se říká, že je festivalů nadbytek, jsi přispěl do tohoto kolotoče i ty. Co je hlavní motivací pro člověka udělat si svůj festival? Je to pro tebe určitá forma svobody a pocitu, že si vše zásadní uděláš sám?

Tak v jednom člověku dělat festival typu SYMBOLIC opravdu nejde, to by bylo čiré bláznovství, ale máš pravdu v tom, že je dobré na celý ten kolotoč dohlížet a mít hlavní rozhodovací slovo v momentě, kdy dojde na jakékoli lámání chleba.  
Původně jsem něco jako pořádání festivalu vůbec nezamýšlel. Celá akce vznikla jen jako oslava mých a Petřínových narozenin... jenže ono přišlo přes 250 gratulantů, zahrálo více než 30 kapel a upřímně: ta atmosféra byla tak opojná, že nešlo nepřemýšlet nad pokračováním.
Nakonec jsme se rozhodli zkusit štěstí znovu. Řekli jsme si však, že pokud do toho půjdeme, zkusíme dělat spoustu věcí jinak, než je jinde zvykem.
Za sebe mohu říci, „že mám již něco objeto“, a tak mohu srovnávat. Budujeme nové jméno a chceme vybočovat. Třeba už jen line-up je krapet odlišný od toho, na čem staví konkurence. Stejné to chceme mít s cateringem, přístupem k fanouškům a vlastně i kapelám... prostě jde nám o to STÁT si za tím, co děláme, a v první řadě z toho mít dobrý pocit. SYMBOLIC není hlavním zdrojem našich příjmů, tak si to můžeme dovolit.

Děkuju ti za čas, který si věnoval otázkám, moc si toho vážím! Na závěr bych se ještě jednou  vrátil do roku 2017, mohl by jsi nahodit do éteru tvé TOP 10 za loňský rok?

Ufffffffff... asi bych volil jiný žebříček, než který tě zajímá. Přiznám se, že jsem v poslední době nenašel moc nových kapel, které by mě jakkoli přesvědčily v tom „odložit“ staré páky a věnovat se novinkám...

Nejsem ani ten typ, co si hltí hard disc dnes a denně novou a novou muzikou. NAOPAK - mým cílem je kompletovat sbírku starých nahrávek, které mě roky provází mým životem, a dávat jim čas, který si zaslouží. Proto spíše dokupuji na CD a LP věci, které mi chyběly... a ke kterým se s chutí a v pravidelných intervalech chci vracet.

Díky za čas a energii, kterou jsi věnoval zajímavým otázkám, a těm, kteří rozhovor dočetli až do konce, děkuji za míru tolerance s mými odpověďmi. Uvidíme se na koncertě SECTESY a nebo na SYMBOLICU. Přihlaste se, dáme spolu žejdlík.

RECENZE

Facebook


Zveřejněno: 27. 05. 2018
Přečteno:
3701 x
Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

31. 05. 2018 18:13 napsal/a Johan
Parádní rozhovor
Tohle je naprosto perfektní pokec, radost číst a všechna čest oběma stranám. Když na pěkný otázky někdo odpoví takhe košatě a upřímně, je to radost a motor do další práce...