Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
Heathen Convention 2024

LP 2017, PHR Records / alternativní rock / Česko

Nedávno mi kamarád řekl něco na způsob, že buď může vyjít deska, aby vyšla deska, nebo může vyjít deska, aby vyšlo Něco. Ono velké N je míněno směrem k výpravě gramodesek; jednou je vinyl vložený do obyčejné kapsy a v lepším případě doplněný aspoň obyčejným vnitřňákem, podruhé je to gatefold nebo jinak bohatě vypravená edice. A UŽ JSME DOMA se v případě prvního asfaltového vydání materiálu z roku 2012, kdy vyšel na CD, dočkali Něčeho. Balení alba „Pohádek ze Zapotřebí znovuudělání fortelné“ je… fortelné. Člověk si při tahání příloh z přebalu připadá jako kouzelník – nejdřív vytáhne černý vinyl, pak dvojlist s texty a obrázky, poté plánek stolní hry, na jehož rubu nechybí informace o nahrávání a sestava, a nakonec ještě pravidla hry a dvanáctiploškovou hrací kostku (tu si samozřejmě musí každý vystřihnout a slepit). Klobouk dolů, co všechno kapela vykoumala, malíř namaloval a co byl vydavatel ochotný zrealizovat. Všechny přílohy jsou z tvrdého kvalitního papíru a všechna slova ve čtyřech jazycích – kromě češtiny v angličtině, polštině a francouzštině, jasný signál, že UŽ JSME DOMA mají fanoušky na celém světě, navzdory tomu, že zpívají v jazyce mateřském.

Nedá se říci, že bych byl přímo fanouškem UŽ JSME DOMA, nicméně si jejich nahrávky vždycky s chutí poslechnu – v okamžiku, když nám vydavatel pošle na recenzi některý z vydaných počinů. Tudíž mé znalosti diskografie jsou děravé („Jeskyně“, „Parník“, „Hollywood“), ale vzdělání si postupně doplňuji. Tudíž jsem si doplnil i informace k „Pohádkám“, resp. jejich fortelnému znovuudělání – a tady jste citace Papagájova, ze které je leccos patrno: „Deska vydaná v roce 2012 zatím pouze na CD je novou verzí staršího alba z roku 1995. Původní písničky se na tomto albu dočkaly nového aranžmá, upraveného pro současnou sestavu a hlavně jsou nahrané za současných studiových možností. Nová verze ,Pohádek‘ se tak dá považovat za nové a samostatné album.“

Takže mám jasno – tahle nahrávka má zajímavou historii, psanou v několika etapách – a to, že došlo k novému nahrání již jednou realizovaného kompletu, zase vysvětluje kapela: „Zhruba od června do prosince roku 2011 UŽ JSME DOMA znovu nahráli písně z alba ,Pohádky ze Zapotřebí‘. Potřeba nového ,kabátu‘ byla patrná již v době vzniku těchto písní, neboť při nahrávání došlo k technickým chybám, které se na původní nahrávce velmi výrazně podepsaly. Miroslav Wanek se rozhodl písně poměrně výrazně přepracovat a to nejen v aranžích, kde saxofon nahradila trubka a pozoun, ale také ve strukturách, na několika místech v melodiích a tempu a přibylo i několik zcela nových motivů a pasáží.“

Poslední část kapelního vysvětlení je určena hlavně znalcům původní verze, k těm žel (nebo dík?) nepatřím a tudíž nemohu sloužit podrobným rozborem typu „tady původně bylo to a teď je tu ono“. Jistě, mohl bych si nahrávku někde stáhnout a pak začít pitvat obě formy, ale ono by to k ničemu nebylo – fanoušci kapely to dobře ví sami a duším nezainteresovaným, kterým je hlavně tahle stať určena, by to stejně nic moc neříkalo.

Tak to vezmu z jiné strany. Z mého pohledu je „pohádková“ deska nejpřístupnější z těch, které od UŽ JSME DOMA znám. Na „Jeskyni“ taky byly hitovky, ale taky skladby nesnadno uchopitelné, totéž platí o „Hollywoodu“, ale „Pohádky“ jsou skoro pořád lehce stravitelné a k posluchači přívětivé.

Je to dáno častým zapojením piana, které se stará o přívětivé melodie, a překvapivě se o ně stará i trubka, třeba hned v první písni „Tadyna“. Je to dáno i vokály, jež jsou většinou čisté, melodické, v „Ránoc“ jde o tak silné momenty, že je nelze vyhnat z hlavy, jak jsou chytlavé – a přitom nejde o nějaký kalkul, ale o lehce ujeté polohy – ujeté jako ujeté, nikoliv že by ujely k falši. K pestrosti alba přispívá i vkusné zapojení nástrojů „na okraji“, třeba „Bílou hůl“ načíná foukací harmonika jako z filmu Tenkrát na Západě, po níž  následuje rytmicky i nástrojově přepestrá hudba, což platí i na další skvost „Znovu“ – v obou případech jde místy o skoro popové věcičky. Z lehkosti lehce vybočuje „Vodník“ s hrubším vokálem, „Hlína“ zakončující stranu A je místy minimalistická, muzikanti šetří své nástroje a tak je pěkně slyšet každé brnknutí i úder do bicích, ale postupně song nabírá na tempu i košatosti.

Úvod strany B je takřka majestátní, trubka kouzlí melodii, která by mohla sloužit jako znělka nějaké důležité události, „Todobot“ pak nabírá na rozvernosti, teatrálnosti, refrén sice působí jako pěkná blbina, ale když ono to funguje, hlavně díky skvělým vokálním polohám. Piano v „Ažpakovi“ „situaci“ uklidňuje, stejně tak jemný zpěv, stopáž je ale trochu přepálená, dost dlouho trvá, než se píseň trochu rozjede, a různé ruchy a zvuky sice působí netradičně, ale že by byly ku prospěchu věci? Třeba hučení vysavače mi přijde úplně zbytečné – ale je to v podstatě jediná větší výhrada k jinak výborné nahrávce. Tu šperkuje i „Tání“, další klenot, který si vystačí s krátkým textem a v němž se objevuje i saxofon, kapelou svého času používaný hojněji. „Kouzelník“ je (a)rytmická šílenost, ale ještě pořád to není nic proti chaotické poslední položce (ještě před ní je krátká hříčka „Málokdo). „Kůželína“ je neskutečný brajgl, ale opět myšleno v dobrém – punkový feeling, drive, z ničeho nic bubínky jakéhosi domorodého kmene (zase bych řekl, že by stačila kratší perkusní pasáž) a na závěr opět rodeo. (úsměv)

Texty Miroslava Wanka jsou jako vždycky svérázné, ale mají své kouzlo. Jako obvykle se neodvažuji tvrdit, že všemu rozumím, ale i tak mě to baví. Jeho hra se slovy je excentrická a když si jeho pohádky čtu, napadá mě, že je na tom jako Jára Cimrman – jeho pohádky taky u dětí propadly. (úsměv) Ale dospělákům se líbí…

„Pohádek ze Zapotřebí znovuudělání fortelné“ je skvělá nahrávka, v případě LP edice navíc v krásném provedení – pro fanoušky kapely nezbytnost, pro fanoušky alternativního rocku povinnost a pro ostatní minimálně zajímavost. Doporučuji.

Reedice – nebodováno.

Seznam skladeb:

  • Strana A:
  1. Tadyna
  2. Ránoc
  3. Bílá hůl
  4. Znovu
  5. Vodník
  6. Hlína
  • Strana B
  1. Todobot
  2. Ažpak
  3. Tání
  4. Kouzelník
  5. Málokdo
  6. Kůželína

Čas: cca 50 min.

Sestava 2011:

  • Miroslav Wanek – kytary, piano, samply, zpěv
  • Pepa Červinka – basové kytary, zpěv
  • Adam Tomášek – trubka, zpěv
  • Jaroslav Noga – bicí, perkuse
  • Martin Velíšek – štětce, barvy

Hosté:

  • Johnny Jůdl – sólová kytara, fagot
  • Jan Jirucha – pozoun
  • Martin Crysman Zahradník – foukací harmonika
  • Petr Smékal – tenor saxofon

www.uzjsmedoma.cz
http://bandzone.cz/uzjsmedoma
www.phr.cz

 


Zveřejněno: 24. 04. 2018
Přečteno:
3775 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

24. 04. 2018 18:33 napsal/a stefanos
kouzlo nechtěného
Původní má ano potopený zvuk, otázka je jako, známe trendy dojebané remastery předělávky atd., no jsem zvědavý. Serepetičky byly i minule. Jinak hodně původních ´kultovních nahrávek´ jsou zmršeniny a stejně pak lepší, než vylepšeniny