Nadpis této stati sice uvádí dvě kapely a dvě skladby, ale ono to není tak jasné, jak se zdá. Na kazetě se sice sešla dvě jména, ale obě se realizují týmž songem, jedni coby autoři a interpreti, druzí coby „remixátoři“, i když v případě OMM by správně mělo být „druhý“ a „remixátor“, protože jde o jednočlenný projekt.
BLUES FOR THE REDSUN nahráli „Deadspace / Knocking On The Cemetery Gates“ nejspíš v roce 2015, protože 1. ledna 2016 ji zveřejnili na Bandcampu. Další rok a něco trvalo, než vyšla na fyzickém nosiči, v tomto případě magnetofonové kazetě, která je asi pro Kubánce a spol. nejmilejším prostředníkem pro předávání tónů a zvuků. A když už kazetu do světa vyslali, tak si s ní pohráli, respektive si pohrál vydavatel Analog Freaks. Černá kazeta je vložena do papírové skládačky, která vypadá přímo honosně, což ostatně kombinace černé a zlaté barvy vždy. Na vnější zlaté straně je titulní cover opět odkazující k drogové závislosti (se kterou BFTR tématicky pracují na všech vydaných počinech) a slunce s paprsky z injekčních stříkaček (autorem je VH / Fraktura Lebeční) je bezesporu dobrý nápad – ale cesta za sluncem lemovaná uschlými stromy coby pařáty nevěstí pro zbloudilou duši nic dobrého. Uvnitř je zlatě na černém info k nahrávce i text v angličtině i v češtině, takže žádné náležitosti nechybí. Za balení patří všem protagonistům pochvala…
S chválením muziky už je to těžší. Respektive je to těžší s poslechem. Několik citlivějších jedinců poslech a psaní recenze rovnou odmítlo s tím, že nemají zrovna v plánu sebevraždu… (úsměv) Ani já se k ní nechystám a tak jsem si poslech naordinoval na dopoledne, protože čert ví, co by se mohlo stát večer. (úsměv) BFTR totiž posluchače vůbec nešetří. Už jsme to psali opakovaně, v recenzích na předchozí počiny nebo na živá vystoupení, že tahle parta hraje „zlou“ a „odpudivou“ muziku, která je pro většinu posluchačů za hranou. Ony uvozovky v předchozí větě nejsou myšleny jako negace, ani jako negativismus, ale jako zvýraznění, protože to, co se z kazety line tentokrát, je snad ještě větší marasmus než dříve. Hlavní roli hrají zatěžkané drnčící a dronící kytary, ke kterým se v podobném duchu přidává baskytara, sem tam přijde úder do bicích a vcelku nenápadně se songem linou nějaké ty pazvuky. Není třeba spěchat, takže většina tónů dozní a teprve poté přijde další zaburácení. Takhle se to převaluje skoro šest minut, kdy se začnou dít z mého pohledu zajímavější věci. V první řadě se trochu zrychlí a bicí se zapojí mnohem více, v druhé otevře Kubánec pusu a začne odchrchlávat první sloku. Po ní přichází nejsilnější momenty, ze zatěžkaného základu se vynořují smířlivější melodické vsuvky, které muziku posunují o level výš, ale přitom ctí ducha bolestivé a potemnělé muziky. Druhá sloka je odeřvána snad ještě vypjatějším hlasem, a po ní je tu druhý vrchol – psychedelická pasáž připomínající doprovod k halucinacím nebo něčemu podobnému, co narkomani zažívají. Je to sice lehce zohýbané a zefektované, ale působivé. Méně už návrat na začátek; ne, že by mi ono dronění a bahnění vyloženě vadilo, spíš mi přijde tahle pasáž trochu natažená. Ale v pravý čas se vrací řev a finále pak patří hraní si se zvuky, které je pro mě stravitelnější než to, co dělá Radek Kopel.
6/10
Druhá strana kazety je ještě tvrdší oříšek. Za prvé – nemám rád remixy. Za druhé – nechápu jejich smysl, nevím, co na nich někdo vidí zajímavého, mně to nic neříká. U remixu v podání OMM pak platí, že z původní skladby toho moc nezbylo. Nevím, jak to Jozef Tušan dělá, ale asi prohnal původní nahrávku počítačem a výrazně ji proměnil, takže zní jako elektronicko-ambientní hudba, nejspíš pro ještě větší podivíny, než jsou posluchači BFTR. Tím nechci Jozefovu práci snižovat, určitě si s tím hodně pohrál a v podstatě se mu taky povedlo udělat hudbu stísněnou, temnou a nervy drásající.
-/10
Seznam skladeb:
A: BLUES FOR THE REDSUN – Deadspace / Knocking On The Cemetery Gates
B: OMM – Deadspace / Knocking On The Cemetery Gates
Čas: cca 35 min.
Sestavy:
BLUES FOR THE REDSUN
- MT – drums
- MB – bass
- AB – guitar/visual
- EO – noise/effects
- JM – guitar/throat
OMM
- Jozef Tušan
