Australská death metalová scéna patří k těm ojedinělým, avšak, jako většina těchto zajímavých scén, je i dost malá. Ať už vezmeme v potaz kapely jako PORTAL, IMPETUOUS RITUAL či TEMPLE NIGHTSIDE, zjistíme, že se všechna uskupení točí kolem stejných lidí. Velkým plus tedy je, že ač tyto kapely sdílí stejné členy, každá z nich má svůj vlastní přístup k metalu smrti. Avšak všechny tyto přístupy mají jedno společné – aplikují na posluchače enormně náročnou stěnu "hluku". Zkrátka, metal, jenž v Austrálii vzniká, zajímá jen opravdu zfanatizované jedince.
Asi by bylo zbytečné označovat nějaká z uskupení za "nejextrémnější". Tam, kde vás PORTAL zadupou kakofonní ekvilibristikou ("Ion"), tam vás IMPETUOUS RITUAL uzemní drásavou atmosférou. Pokud jsme ale u druhé jmenované kapely, jež minulý rok vydala skvělý zásek "Blight Upon Martyred Sentience", snadno se napojíme i na v tomto článku recenzovanou kapelu. Totiž GRAVE UPHEAVAL. Právě zde totiž působí Ignis Fatuus, jenž na nahrávkách IR nahrává vokály a kytaru. U GRAVE UPHEAVAL pouze vymění struny a řev za bicí. Ignise, jenž nahrává bicí také u dnes již legendárních PORTAL, doplňuje muž, jehož totožnost není známa. Nicméně na novince, již australští (ne)pojmenovali jednoduše "Untitled II", aby tak navázali na pět let starý debut „Untitled I“, nahrál jak basu, tak kytaru, a k tomu ještě nezemský ryk, jenž stěží nazvat zpěvem.
Obálka, jež novinku zdobí, přesně vystihuje jak metal smrti v podání GRAVE UPHEAVAL zní - minimalisticky, ale s pořádnou dávku strachu a hnisu. O vydání bezejmenné novinky se postaral label Nuclear War Now! Productions. Pod ním jsou upsána jména jako BLACK WITCHERY, BESTIAL RAIDS, BLASPHEMY.. takže je zřejmé, čemu se tato americká stáj věnuje.
K novince Australanů lze přistupovat dvojím způsobem, ale jeden z těchto přístupů bude vždy špatný nápad. Je to jednoduché. Muzika, kterou se GU prezentují, není žádná technická onanie. Přistupovat k jejich tvorbě jakožto k technickému umění může vést pouze k nespokojenosti. Již od prvních minut alba, kdy se hudba jen plazí jako morem nakažený jedinec, je zřejmé, že k muzice GU je třeba přistupovat jako k těžce meditativní záležitosti. Uměl bych si představit, že v pomalých pasážích, kterých je na albu opravdu mnoho, by se to mohlo líbit fanouškům určitých funeral doomových uskupení. Například TYRANNY. To ale jen v určitých pasážích.
Doménou Australanů jsou totiž náhlé výpady do rychlých, zadupávajících pasáží, kde krásně vynikne Ignisovo leč primitivní, ale účelné bubnování. Připomíná postupující válečnou mašinérii. Třeba "trojka" je totální anihilací. Zvuk je parádní. Tím nemyslím čistý, je to špinavost, ale trefně hutná a těžkopádná. Doporučuji poslech ze sluchátek. Potřebná atmosféra tak více vynikne.
Netvrdím, že je muzika variabilní, a ani bych to od dvojice nepožaduji. Skladby samozřejmě mají každá svou strukturu, ale základním pilířem je hutný kytarový riff. Napadá mě označení "drone/death". Co se týče samotných vokálů, jsou to spíše jen nezemské a hluboké výkřiky z útrob země. Jsou posazeny hluboko v produkci, jen v již zmíněné "trojce" dojde i na jejich vyšší polohu, ale je to naprosto ojedinělou záležitostí.
GRAVE UPHEAVAL, jak se od nich dalo očekávat, nevytvořili nic lehkého na poslech. Hudba je velice minimalistická, hnusná, prolezlá morem a nakažená "drone/death" metalovou monotónností. Je to meditace, je to rituál, ale určitě to není technická onanie. Lepší zítřky nepřijdou, válka trvá.
Seznam skladeb:
- II-I
- II-II
- II-III
- II-IV
- II-V
- II-VI
- II-VII
- II-VIII
Čas: 57:07
Sestava:
- Ignis Fatuus - bicí
- (není známo) - basa, kytara, vokál
