Jihomoravská RISPOSTA rozsévá zmar už spoustu let. První hmatatelné zmínky se datují k roku 2006. Od té doby se v kapele prostřídalo několik osob, přesto všechno se kapela drží stále svého kopyta. Tuhle partu sleduji od roku 2009, kdy vydala pro mě osobně jednu ze dvou nejlepších desek na domácí crust scéně – „Schválen byl nový řád“. Je to už dlouho, uteklo hodně vody, ale hudebně se RISPOSTA neustále věnuje crustu a ve svém žánru patří k tuzemské špičce.
LP „Zaplať si sám“ má zajímavý příběh, který ale u HC kapel až tak nepřekvapí. Tahle deska sice vyšla loni v prosinci, ale nahraná byla už v roce 2014. V říjnu 2016, před tímhle samostatným dvanáctipalcem, však vyšlo split album s BRICANYL TURBUHALER, na kterém je zaznamenaný čerstvější materiál. Takže zde recenzovaný vinyl je sice tou poslední vydanou věcí v diskografii kapely, ale o obsahu to tak úplně říct nejde. Vem to ale čert. Rok sem, rok tam, mně samotnému trvalo deset měsíců, než jsem si album koupil.
To, čeho si u RISPOSTY cením, je, jak tu svojí nakládačku dokáže předat posluchačům. Jejich crust dokáže člověku vymlátit duši z těla, hudba samotná potom působí jako syrová flákota, bicí se snaží utlouct posluchače do bezvědomí, přesto má ale kapela dar vytvořit songy, které mají vždy nějakou zapamatovatelnou pasáž, záchytné body a pro mě osobně něco jako určitou hitovost, i když uznávám, že v tomhle spojení to zní dost divně. Plusové body u tvorby RISPOSTY jdou na vrub užívání metalových vlivů, čímž zas nechci tvrdit, že se jedná jenom o jednoduše pojatý crust metal. V průběhu poslechu se však často stává, že se nad d-beatovým tlukotem prožene metalová kytarová smršť. To už ostatně bylo citelné na splitku s KUTYA HARAP... kytaristům nemůže být cizí ani thrash metal. Tohle tvrzení pěkně demonstruje samotný pozvolný začátek desky, což je už taková kapelní klasika, tzv. metoda klidu před bouří, která za pár vteřin pochopitelně nastane.
Kromě pěkně provedeného obalu, který je složen ze tří rozkládacích panelů a je v lesklém provedení, což působí parádně, deska i skvěle hraje. RISPOSTA opět vsadila na studio Hellsound a ta volba byla znovu správná. „Zaplať si sám“ zní pěkně ostře, nástroje jsou čitelné a Mirův vokál, hrubý jako crust káže, je i přes veškerou nasranost neustále čitelný a srozumitelný. To však neznamená, že si s Mirou zazpíváte. Texty kratšího charakteru jsou spíš nářkem věčných nihilistů. K HC scéně patří kritika a tak ji tady máte. Obžaloba lidského stáda, nešvary současné doby, lhostejnost, i na církev dojde… vše je ale naštěstí napsané tak, že je to na hony vzdálené tomu, aby vám bylo za zpívajícího trapně. Naopak.
RISPOSTA poskládala na tuhle sympatickou desku deset věcí, které pokračují ve vytyčeném směru. Nic nového, přesto stále funkční a dobré. Agresivní kytary a d-beat tempo jsou pořád pevným základem, navíc je tahle pevná složka umně proložena změny temp, což je vždy osvěžující, posluchač tak dostane šanci se na chvíli vydýchat. Přes dvacet minut dlouhé album plné výživného materiálu je tak akorát a jako už poněkolikáté RISPOSTA dokázala, že její nahrávky stojí za to doma střádat.
Seznam skladeb:
- strana A
- Zaplať si sám
- Kybersvět
- Kapitalismus v novém vydání
- Nepřizpůsobiví občané
- Uniforma
- strana B
- Tíha moci
- Kontrola
- Věčný boj
- Přežívání
- Posedlost věčností
Čas: cca 23 minut
Sestava:
- Mira – kytara, vokál
- Vápno – bicí
- Tomáš – basa
- Klobi – kytara
