FINAL FLAG – Capture the Flag

Když v roce 1987 vyšlo album „Shark Attack“, byly Skořímu minus dva roky. (úsměv) Americká parta WEHRMACHT tehdy přišla s porcí skočných crossover thrashových vypalovaček, které jsou populární dodnes, stejně jako nálož „Biermacht“, která vyšla v roce 1999, kdy se Skoří narodil. Proč tady zmiňuji dvě zdánlivě nesouvisející záležitosti? Protože WEHRMACHT pořád existují, v roce 2014 zahráli na Obscenu a tam se jejich současný zpěvák Eric Helzer (osmdesátková alba nenazpíval…) „sčuchnul“ s předákem naší EXORCIZPHOBIE a u sklenky dobré vody (smích) pánové vymysleli (plus minus) hardcorový projekt. Zpočátku si nápady posílali poštou (samozřejmě elektronickou – úsměv) přes oceán a když bylo všechno připraveno, přidal se Jiří Rosa alias Panther z TORTHARRY, který album „Capture the Flag“ nabubnoval. Nahrávání probíhalo odděleně, u nás ve studiu Pulton, v USA v renomovaném Opal Studios, a zvuk je k dané muzice akurátní. Všechny nástroje jsou pěkně slyšet, mně se nejvíc líbí zvuk bicích, které zní pěkně šťavnatě, ale ani kytary nezní nepatřičně. Výsledný mix je pak přímo ideální, zpěv na optimální úrovni vůči zbytku, výrazná basa… dobrá práce od Kevina Hahna (producent a zvukař z Opal Studios), který spolupracoval třeba se SCORPIONS.

K těm má produkce FINAL FLAG ale poměrně daleko. Když jsem si poprvé „Capture the Flag“ pustil, přišly mi na mysl osmdesáté roky minulého století, časy, kdy se hardcore prolínal s thrash metalem i punkem, hlavní byla zábava a nikdo moc neřešil, jestli to není moc melodické nebo naopak neurvalé. Hrálo se tak, jak to tehdy muzikanti cítili, a FINAL FLAG to cítí podobně jako WEHRMACHT nebo třeba DAYGLO ABORTIONS. Skočné melodické skladby disponují silným hitovým potenciálem, který se nejspíš naplno projeví při živých vystoupeních, na kterých si fanoušci zaskákají z pódia a zamoshují v kotli. Prakticky na kteroukoli ze šestnácti skladeb. Každá disponuje chytlavými motivy, a je jedno, jestli se blížíme spíš k punku jako v úvodní „Swallow All the Drugs“, k HC jako ve druhé „Female Accomplice“, nebo k thrash metalu jako ve čtvrté „Uncle Tom“, v níž se pěkně v sypačkách vyřádil Panther. Mně je právě ta divočejší poloha kapely nejmilejší, ale na druhou stranu je dobře, že je nahrávka pestrá, že se objevují i takové věci jako „Johnny´s at the Disco“, ve které se chvíli jede na HC, chvíli na surf rockové vlně. Některé skladby pak procházejí zajímavým vývojem, třeba „Prison Break“ začíná nenápadně ve středních tempech, pak se vyloupne příjemné sólíčko, po němž muzika nejprve opatrně, později výrazně přitvrdí a končí thrashovou rotykou.

Angažmá Erica Helzera se ukazuje jako dobrý tah. Jeho hlas k produkované muzice zapadá přímo ideálně, když je třeba, přitlačí na pilu a jeho projev lehce zhrubne, většinou se ale nese v poloze, jakou známe od hardcore vokalistů z osmdesátých let – žádné velké extravagance, ale přirozený výraz. Ve sborech pomáhá i Skoří, ale jeho vklad není zásadní, což je dobře, protože má charakteristický výraz a okamžitě by každý začal přirovnávat FINAL FLAG k EXORCIZPHOBII. To mě sice občas napadne i v souvislosti s muzikou, ale opravdu jen občas, Skoří si dal pozor, aby kapely odlišil.

A liší se i poslední věc od originálu. Vrtalo mi hlavou, co to je sakra za profláklou melodii, ale nemohl jsem si „Palestinians“ s ničím propojit, až později mi došlo, že jde o cover ANTHRAX „Indians“. Eric, který je mimochodem autorem všech textů, si tady trochu pohrál se slovy a text kosmeticky upravil, název pak změnil, aby posluchače zmátl… syčák jeden. (úsměv)

Jestliže o muzice se dá mluvit jako o moderním retru, tak o obalu jako o retru na druhou. (úsměv) Černobílý digipack „narušuje“ akorát červená pusa „vlepená“ na druhou stranu čtyřstránkového přebalu, na které vystupuje z auta sličná teroristka se samopalem v ruce. Pěkný obrázek, asi by upoutal více pozornosti na titulce, kde se nachází policejní auto zabořené do nějaké prohlubně - a  nad karambolem kroutí nešťastný polda hlavou a dumá jak se z toho dostat… Vnitřek vložené knížečky obsahuje texty černé na bílém a krátkou děkovačku.

Support Underground opět vytáhl z klobouku zajímavou nahrávku, která je jako dělaná na dlouhé letní večery, ať už živě na festivalech, ve sluchátkách při blbnutí na skejtu nebo na grilovačce. Ale kapela se určitě neztratí ani v klubech, kam právě v listopadu míří.

Seznam skladeb:

1. Swallow All the Drugs
2. Female Accomplice
3. Insurgency
4. Uncle Tom
5. Johnny´s at the Disco
6. Be the Movie
7. Prison Break
8. Hang´em High
9. Hey Officer
10. Cutloose
11. The Incorporated Eights
12. White Wine
13. Run From the Cure
14. Take Me to Your Leader
15. Get it Back
16. Palestinians

Čas: 38:26

Sestava:

• Eric Helzer – vocals
• Tomáš Skořepa – guitars, backing vocals
• Jiří Rosa – drums

www.facebook.com/FinalFlag
http://www.supug.cz