Kdyby se k projektu IPAH dostal nějaký lékař, mohlo by ho napadnout, že jde o zkratku závažného plicního onemocnění – idiopatické plicní arteriální hypertenze. Mně se zdá správné prozaičtější vysvětlení – a sice, že jde o zkratku iniciál pánů, kteří z většiny nahrávku pořídili – Ivo Plaček a Aleš Hrnčál aka Aleister. Oba muzikanti už mají leccos za sebou či vedle sebe, Aleister kapelu WARCHILD, Ivo Plaček je z poslední doby znám díky spolupráci s Necrocockem, kterému nabubnoval album „Lesní hudba“ nebo „The Urinal Therapie“ vyšlé pod hlavičkou KAVIAR KAVALIER. Spolupracoval i s Vencou Votrubou na CD AFTER RAIN (opět bicí), v roce 2011 vyšlo CD projektu SEPTAGON CHIMERA, na němž se s Ivošem podíleli někteří bývalí členové MASTER´S HAMMER, o dva roky dříve dosud jediný nosič kapely JARRARACA, kde Ivoš zpíval… jeho pravěké působení v EKG resp. IMMORTALITY je spíše záležitostí pro kronikáře, ale to, že stál u základů tuzemského doom metalu, mu vzít nelze (obě zmíněné kapely jsou zmiňovány jako jedny prvních doommetalových vlaštovek).
IPAH je sice nejčerstvější Ivošova záležitost, ale podle slov hlavního mozku sahají kořeny (tehdy nejspíš bezejmenného projektu) do období po ukončení činnosti IMMORTALITY, což bylo někdy na přelomu let 1993/1994. Už tehdy Ivoš psal do šuplíku, ale neměl k sobě parťáka, pak přišly výše zmíněné aktivity a až teď uzrála doba na realizaci „Mrchožrouta“. Ten se ve skvostném provedení objevuje na titulce jinak strohého digipacku, v němž se nenachází texty, ale jen základní informace týkající se obsazení a nahrávání. Grafika je jednoduchá, ale očím libá, Chymus odvedl kvalitní práci.
S hudbou je to trochu složitější. Nebo s jejím zařazením. Slovo alternativní obsáhne kdeco, IPAH asi mají nejblíž ke svéráznému doom metalu, ale nelze to brát jako přesné ukotvení, hraje se totiž i svižněji, a hlavně zvláštně. Hodně zvláštně. Kdo měl tu čest se SEPTAGON CHIMERA, nejspíš objeví nějaké paralely, což nemyslím jako přirovnání po hudební stránce, ale spíš po stránce přístupu, neortodoxních postupů a nebojácného používání kdejakých, možná až pokleslých výrazových prostředků – ať už kompozičních, nebo vokálních. A totéž platí o textech. Ty bych si docela rád přečetl, ale i z toho, co chytám při poslechu, je jasné, že Ivo sepisuje ptákoviny a neohlíží se při tom na nic. Sám říká, že jde o debilní rýmovačky, jelikož si rád dělá srandu ze všeho, z každého a především ze sebe.
Nahrávku uvozují kremační varhany, které nahrál hostující Vít Janata, plynule navazuje specifický mix black a doom metalu, zpočátku pravěkého ražení, posléze se objevují i nějaké ty avantgardní vsuvky, i tak mám ale pocit, že muzika v „Lichenivorus“ nemá až tak daleko třeba ke starým demáčovým ROOT. Od dvojky „Deprezze“ už se ale pohybujeme ve sférách podivna, které přiživují ženské vokály, hudba je ryze avantgardní (nepopsatelná) a ve finále to „zabíjí“ „Rolničky“. Už tady jsem začal pochybovat, jestli brát nahrávku vážně, nebo jako recesistické dílo, kterému pravda nechybí punc originality, možná i dekadence, ale na druhou stranu když se ozve hospodské halekání doprovázené akustickou kytarou a akordeonem („Lebka“), má to blíž k parodii než k tradiční metalové formě. A o to asi oběma hlavním protagonistům šlo – vyblbnout se. Chvílemi mám pocit, že inspirace přicházela i od MASTER´S HAMMER a jejich „Šlágrů“, je to podobně ujeté.
Ivošův „nezpěv“ je taky docela dobrá divočina, spíše hulákání, místy prapodivné recitování, například v „Hitlerovi“, který to taky pěkně schytal – jednak jde o jakési obludné techno, jednak v textu dostává Áda na frak, a nejen on se v něm objevuje, ale i Eva Braunová, Charlie Chaplin nebo mimozemšťan. Sem tam se samozřejmě nějaká stravitelnější pasáž objeví – mně přijdou nejzajímavější „Opeřenci“ s docela chytlavou melodií, dětskými hlásky a spoustou použitých nástrojů, což dohromady vytváří docela pestrou mozaiku; a ty holčičí vokály... dcery (předpokládám...) IP a AH se pěkně vyřádily.
Zvuk pořizoval Aleister ve svém studiu a rezervy jsou v tomto směru značné. Blackosh sice nástroje namíchal optimálně, ale celkově je sound takový divně zahuhlaný, což přičítám náběrům, které by ani sebelepší mastering nedokázal vyčistit; ale možná se pletu a nahrávka zní přesně tak, jak to pánové chtěli. Ale když si po vyslechnutí „Mrchožrouta“ pustím jiné CD, rozdíl ve zvuku je většinou znatelný.
Obecně jde o nahrávku, nad kterou bude většina metalistů nejspíš lomit rukama. Já z ní taky nejsem kdovíjak odvázaný, ale myslím si, že na ni nelze nahlížet běžnými měřítky. Ivoš si to udělal pro radost, pár potrhlých hledačů bizarních záležitostí si bude lebedit a já se klidně přiznám, že si sem tam taky nějaké pasáže dokáži užít a nad veršovánkami pousmát. Ale bodování na mně nikdo chtít nemůže. (smích)
Seznam skladeb:
- Lichenivorus
- Deprezze
- Lebka
- Kopýtko
- Mrchožrout
- Divizna
- Hitler
- Opeřenci
- Lichenivorus pt. II
Čas: 49:16
Sestava:
- Ivo Plaček – hudba, texty, vokály, bicí, sampler, efekty
- Aleister – kytary, basa, ukulele, klávesy, akordeon, sbory
a:
- Vít Janata – kremační varhany
- Petr Blackosh Hošek – sbor, mix, mastering
- Dagmar Pavlíčková – housle
- Nela Salmonela Plačková – sbor
- Adéla Hrnčálová – sbor
- Tomáš Netušil – foto
- Chymus – obal
https://www.facebook.com/IPAHband/
http://bandzone.cz/ipah
