Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

O nahrávkách dvou kapel, které před časem vydaly novinková alba, jsme si povídali s Václavem Votrubou.

Čau Venco. Pravidelní čtenáři Fobie si možná řeknou, že je u nás nějak „převotrubováno“. (úsměv) Každý rok dvě recenze na nahrávky tvých kapel a projektů, navíc každý rok i rozhovor… Ale když mě rozhovory s tebou baví, protože se na to nevykašleš a odpovídáš pěkně podrobně, tak, jak to máme na Fobii rádi. Tak doufám, že ani tentokrát nezklameš. (úsměv) Když u těch rozhovorů jsme – baví tě  rozhovory? Poskytuješ je samozřejmě i na další portály, baví tě potom odpovídat na podobné dotazy? Ono není snadné pro tázající vymýšlet zajímavé otázky, a stejně není snadné vymýšlet originální odpovědi…

Ono samozřejmě záleží na samotných dotazech, protože občas dostaneš jalové otázky typu: Jak dlouho hrajete? Kolik vás je v kapele? Kolik máte CD? To s kvalitní novinařinou nemá příliš společného… Na druhou stranu mnoho rozhovorů se dělá do zinů a tam je to hlavně o lásce a snaze kapelám pomoci ke zviditelnění, takže i takovou formu propagace respektuji. A to je právě ono. Rozhovory jsou propagace, leckdy jediná, kterou kapely na naší scéně mohou dostat. Je třeba si jí vážit. Ona totiž jedna věc je, jak kvalitní muziku hraješ, ale třeba u mě je to tak, že mě i z určitého procenta ovlivňuje samotná osobnost muzikantů, interpretů. A o těch hodně napoví právě rozhovory. Dám ti příklad – hudebně se mi celkem líbí kontroverzní Myrkur, ale nedokážu se přenést přes její názory, respektive komunikaci skrz rozhovory. Prostě je mi vyloženě nesympatická. A když jsme u rozhovorů… Vzpomněl jsem si na rozhovor s nejmenovanou českobudějovickou kapelou v jednom internetovém rádiu. Dotaz: Kolik jste odehráli koncertů? Odpověď: Zatím jen jeden. Dotaz: Jaký byl nejlepší? Odpověď: Vzhledem k tomu, že jsme odehráli jen ten jeden, tak ten. Dotaz: Hráli už jste v zahraničí? Odpověď: Ne. No, bylo mi té kapely líto. (smích)

Ono taky není snadné vymýšlet originální a zajímavou muziku. Ty „živíš“ tři kapely a většinou jsi podepsaný pod muzikou i texty. Řešíš, nakolik je Tvá tvorba originální, nebo už je to v dnešní době s originalitou tak těžké, že jde hlavně o to, aby měla muzika hlavu a patu, byla dobře zahraná a nahraná?

Originalita pro mě není prioritou, důležitější je pro mě osobitost. Rozpoznatelnost rukopisu… Ale teď na posledním koncertě THE RIVER OF THE LOST SOULS za mnou přišel nějaký klučina z publika a říkal mi, že nikdy nic podobného neslyšel. To člověka samozřejmě potěší. Každopádně nebažím po originalitě, naopak mě baví vycházet z mých oblíbených kapel. Například „The Old Storm“, poslední song na debutu THE RIVER OF THE LOST SOULS, je cílenou hudební poctou BLACK SABBATH. A tak bych mohl pokračovat dále…

V srpnu vyšla najednou alba DARK ANGELS a THE RIVER OF THE LOST SOULS. V případě první kapely jde o čtvrtou řadovku a dá se říci o etablovanou partu, zato THE RIVER... je žhavá novinka. Začněme tedy čerstvou krví na scéně… i když na jaké scéně? Kam vlastně THE RIVER... zapadají? Do škatulky progresivní rock zapadne kde co…

To je otázka, na kterou neznáme odpověď. Je to totiž složitější, než jsme si mysleli. Rád bych, kdyby nás někdo řadil do progresivnější, alternativnější rockové scény, ale máme jeden obrovský handicap a bude těžké se ho zbavit… Lidi už nás za ty roky mají zaškatulkované za ryze metalové muzikanty. A tato železná košile je nesmírně těsná. Faktem je, že jakmile jsi jednou součástí jedné scény, je těžké se vymanit a třeba se pokusit vstoupit na půdu pro tebe nepříliš známou. Ono to totiž souvisí se vším – znáš promotéry, kteří dělají metalové akce, kapely, které jsou čistě metalové. Vlastně si uvědomíš, že máš kolem sebe jen metalovou komunitu. O to větší výzvou pro nás tedy bude přesvědčit i lidi odjinud, že se metalu sice malinko dotýkáme, ale hraje u nás jen minoritu.

„The Midnight Album“ jste nahrávali jak? Na obalu je uvedeno, že jsi se postaral o „recorded, mixed, mastered, produced“.

„The Midnight Album“ vznikalo úplně stejným způsobem jako desky AFTER RAIN – točilo se na etapy v několika studiích. Důvod je prostý – původně jsem myslel, že THE RIVER OF THE LOST SOULS budou pouze studiový projekt. Jakmile se ale mašina dala do pohybu, bylo evidentní, jaká škoda by to byla. Každopádně jen pro zajímavost – nejdřív jsme natočili CD a pak teprve odehráli první koncert. Proces byl tedy obrácený, než je běžně zvykem.

Můžeš trochu představit metalovému publiku neznámé muzikanty? VVV trio (Votrubová, Votruba, Vondrka) zná, doufám, každý, ale jména Barbora Urbanová, Luboš Pokorný a Tomáš Mezera asi něco řeknou jen málokomu…

Báru jsem měl v merku už v roce 2011, kdy z DARK ANGELS odešla zpěvačka Eva Markvartová. Osud to měl ale vymyšlené jinak, a nutno dodat, že vážně dobře. (smích) Její hlas je pro nás jako stvořený. Tehdy Bára zpívala v kapele HAARPH, kde byl jejím parťákem Tomáš Mezera, který zároveň hraje v deathových VIHAR. Luboš Pokorný se mi ozval na inzerát, chtěl jsem zkusit spolupráci s někým pro mě dosud neznámým. Před tím hrál v kapele SATYCARION.

Proč po nahrání alba odešel Luboš Pokorný? A čím to, že jej nahradil David Zíka, který v minulosti hrál hlavně tvrdé žánry – i když on je to takový hudební všežravec… Padli jste si s Davidem do oka, když se připojil k DARK ANGELS?

K tomu se váže celkem úsměvná historka… David na nás vyrazil, když jsme hráli v Budějovicích se XIII. STOLETÍM. Po koncertě nás vychválil do nebes, jak to na něj zapůsobilo, a o několik dní později se stal členem kapely. Nevědomky se totiž trefil do okamžiku, kdy jsme věděli, že se naše cesty s Lubošem rozejdou. V rozchodu nebylo nic dramatického, jen prostě nezavládla ta pravá chemie. To se stává…

Obal k „půlnočnímu albu“ neobsahuje texty. To dnes nebývá obvyklé – proč jste slova do bookletu nezařadili? A o čem texty pojednávají? Jde o nějaký koncept?

Já své texty nerad zveřejňuji, baví mě, když lidé při poslechu spekulují, co tím básník chtěl říct. A ta emoce úplně jinak vyzní z úst zpěvačky, která ji dokáže procítit, než když je to hozené na papíře. O koncepční album se nejedná. Chtěl jsem jen, aby skladby spojovala hudební a slovní melancholie…

Nahrávku jsi věnoval řadě muzikantů, kteří již nejsou mezi námi. Proč padla volba na tuto ekipu: Brian Jones, Jimi Hendrix, Janis Joplin, Jim Morrison, Kurt Cobain a Amy Winehouse?

Původně jsem chtěl album věnovat jen Amy Winehouse, ale pak jsem usoudil, že celý klub sedmadvacátníků je plný skutečně ztracených duší. Všechno to byly velké osobnosti, géniové, kteří rychle vzplanuli a poté zhasli. Čest jejich památce.

„The Midnight Album“ vyšlo pod slovenskými Metal Age, DARK ANGELS rovněž, předtím AFTER RAIN, takže asi panuje oboustranná spokojenost. Dnes už firmy nemůžou kapelám nabídnout žádné extra podmínky – v čem spatřuješ výhodu toho, že CD na sobě má logo labelu? Vyzkoušel sis vydávat CD ve vlastní režii, tak můžeš srovnávat…

Vydání DARK ANGELS bylo domluveno dlouho dopředu, ale ohledně THE RIVER OF THE LOST SOULS se mi Peter z Metal Age ozval hned, co jsem zveřejnil první informaci, že se chystá nová kapela. Moc jsem tomu ale nevěřil, protože Metal Age přece jen vydávají tvrdší muziku. Když jsem mu však poslal hotovou nahrávku, zareagoval kladně a já měl samozřejmě radost. To že všechny mé kapely momentálně vydávají Metal Age Productions, je pro mě určitá vizitka, že se asi nejedná o úplně hloupou muziku. (smích) A v čem je největší výhoda? Jednoduše nám to zlepšuje renomé. Metal Age Productions jsou letitý a na Slovensku bezesporu velmi významný label. Těší mě naše spolupráce.

DARK ANGELS vydali novinku po třech letech. Došlo za tu dobu v kapele, kromě výměny rytmické sekce, k nějaké řekněme ideové změně? Jaké rozdíly vidíš (slyšíš) mezi současným a minulým albem?

Nemohu mluvit za ostatní, ale u mě osobně došlo k výrazné ideové změně. Ty tři roky byly velmi důležité. Osobně jsem si ohledně kapely dost věcí ujasnil, na mnoho věcí jsem změnil názor, zjistil jsem, že jsem mnohdy honil vzdušné známky… Asi jsem prostě dospěl. Když jsme rychle po sobě vydávali první dvě alba s Radkem, celkem rapidně se o nás zvedal zájem a my jsme věřili, že můžeme jít rychle dopředu. Jenomže ono v určitém bodě dojdeš na mez, odkud už je to těžší. Není to jen o muzice, ale o penězích, štěstí na lidi a tak dále. Zkrátka a dobře… hodně věcí jsem přehodnotil a dnes jsem z hlediska kapely podstatně šťastnější. Neříkám, že jsem ztratil ambice, jen už si kapelu užívám z trošku jiného pohledu. Ostatně přesně s takovou vizí jsem zakládal THE RIVER OF THE LOST SOULS – chtěl jsem si vytvořit kapelu vyloženě pro radost. A to se podařilo. RIVER pro mě byli a stále jsou úžasná hudební terapie.

Ale zpátky k DARK ANGELS… My jsme v poslední fázi dost bojovali s pozicí bubeníka. To je naše dlouholeté prokletí. Jsem naprosto přesvědčený, že Honza Kapák DARK ANGELS zachránil. On si to nejspíš vůbec neuvědomuje, ale je to tak. Nebýt jeho, bylo by možné, že by „Venomous Embrace“ byla pozdravem na rozloučenou. Věřím, že jsme bojovníci, kdyby ne, ta kapela by už zažila několik rozpadů, ale tady už mi to přišlo fakt vážné, protože kvalitních bubeníků, kteří by byli fajn i po lidské stránce, je skutečně málo. A když už jsou, tak je vůbec nezajímá zatuchlý valivý metal, který produkujeme. Jeden týpek mi dokonce řekl, že pokud by k nám nastoupil, museli bychom se přetransformovat na metalcore. To víš, že jo… (smích) A pak jednoho dne Radek Honzovi prostě oznámil, že je novým členem DARK ANGELS, otevřel flašku a bylo to. V jednu chvíli složité, a nakonec tak jednoduché… Do toho o několik měsíců později nastoupil na basu David Zíka a kruh se uzavřel. Je to klišé, ale dlouhé roky jsem necítil, že bychom byli tak semknutí a na jedné vlně. Je vtipné, jak je to jednou dole a šmahem nahoře. (úsměv)

Mně na albu trochu „překáží“ z mého pohledu násilné zvraty, kdy se skladba rázem překlápí z jednoho tempa do druhého, přičemž ony nářeznické pasáže mi překvapivě přijdou kontraproduktivní, řekl bych, že vaše síla je ve středních tempech, potemnělé muzice. Co ty na to?

Asi tě překvapím, ale já s tebou souhlasím. Být to jen na mě, tak zrychlení maximálně z jedničky na dvojku, když se rozjíždí buldozer. (smích) Ale DARK ANGELS nejsem jen já. Když to tak ostatní cítí, respektuji to.

Proč jste s DARK ANGELS nahrávali ve studiu, když si THE RIVER... vystačí s domácími podmínkami?

Protože ve studiu je úplně jiná morálka. Honza mi nedávno říkal, že by další deska DARK ANGELS mohla vznikat stejně jako AFTER RAIN, ale ne, to v žádném případě. Je za tím neskutečná práce, která mě sice baví, ale nemám na ni čas. A ani uši… (smích) I další desku THE RIVER OF THE LOST SOULS bych rád točil v jiném studiu.

Zatímco u THE RIVER… texty neuvádíte, u DARK ANGELS ano – kdo je autorem? Kladete na texty stejné nároky jako na muziku? Na rovinu – když jsou slova v angličtině, většinou jim nevěnuji až takovou pozornost, a počítám, že to tak má většina posluchačů.

Autorem je Radek Popel, takže na tuto odpověď nebudu ten pravý… Každopádně Radek je jako Aleš Brichta, texty dělá takřka až ve studiu. (smích)

V bookletu je u Petry uvedeno příjmení Došková – čím to? (úsměv) A když už jsem u bookletu – proč jsou v něm písmenka tak mrňavá?

Je to vtipné. Radek mi byl dokonce za svědka, proto by měl vědět, že je Petra má manželka. Ale víš co, after party byla pěkná a v určitém věku jsou okna čím dál více rozevřenější. (smích) A booklet… Předpokládám, že cílem je, aby sis texty nemohl přečíst a následně mu je zkritizovat. (smích)

Ač se to nezdá, hrajete docela dost koncertů. Při vytížení vás všech asi není snadné se shodnout na termínech, hlavně Honza toho má hodně (AVENGER, MASTER´S HAMMER…). Plánujete koncerty hodně dopředu? Máte nějaký systém, třeba internetový diář, kam píšete, kdy kdo nemůže? Počítám, že teď mají prioritu MASTER´S HAMMER, těm asi musí všechno ustoupit…

Koncerty jsou velký kompromis, který jsme udělali, když k nám přišel Honza. Věděli jsme, že je časově vytížený, a to v té době ještě nikdo netušil, že se vrátí MASTER´S HAMMER. Ale nechci tím říct, že za omezením aktivit stojí jen on. To vůbec není pravda… Popravdě to navázalo na to, o čem jsem mluvil v jedné z předešlých otázek. Dřív jsem se snažil hrát co nejvíce, alespoň 30 akcí ročně. Dnes vím, že je to hloupost. Hrajeme podstatně méně a pro mě je každý koncert malým svátkem. Hraní si užívám citelně více. Jinak MASTER´S HAMMER jsou samozřejmě absolutní prioritou. Ale zatím jsme kvůli nim zrušili jen jeden koncert, takže myslím, že skóre dobré… Já Honzovi MASTER´S HAMMER nesmírně přeji. Jsem z něj nadšený. Ten kluk si jede vlastní sen a je vzrušující to pozorovat zpovzdálí. (úsměv) Zároveň má můj hluboký respekt, že i přes tento úspěch pokračuje s tak malou kapelkou, jakou DARK ANGELS jsou.

Na konci září jste obě alba pokřtili na společném koncertu DARK ANGELS a THE RIVER… Jak akcička dopadla, kolik došlo lidí, kolik jste prodali cédéček? (úsměv)

Všehovšudy tak 60 lidí i s barmankou a majitelem klubu. (úsměv) Před deseti lety bychom brečeli, dnes jsme vděční. Klasický upřímný silový metal je dnes pasé, proto je i taková podpora úspěchem.

Kromě muziky se věnuješ spisovatelství. Kniha kovu, její první díl, se dočkala vesměs příznivých ohlasů, teď se chystá druhá část. Můžeš poodhalit, jak jsi s přípravou daleko, na co se můžou čtenáři těšit a kdy se knížka dostane na trh? Že by tip na vánoční dárek? (úsměv)

Dvojka Knihy kovu je hotová a jak říkáš, ideální tip na vánoční dárek. (úsměv) Opět to bude pěkná morda textu, která čtenáře zavede do světa dvou odlišných žánrů – doom metalu a grindu. Psaní této knihy jsem si užíval. A než se naděju… jde se na trojku.

Myslím, že jsme probrali kdeco, jestli Tě ještě napadá něco, co by měli čtenáři vědět, sem s tím…

Snad jen bych rád zmínil, že jsem v létě vydal druhý román nazvaný Šumavský Děs. Jedná se o uvolněné čtení s nádechem hororu, ale i humoru. První náklad je už těsně před vyprodáním, takovou odezvu jsem ani v nejmenším nečekal. Všem, kteří mě podpořili, upřímně děkuji!

A ještě mě napadá jedna věc… Do konce roku bych rád vydal sólové minialbum. S metalem a rockem nebude mít nic společného, snad mě za to lidi nesežerou (smích)

Johane, díky za super pokec!

RECENZE THE RIVER OF THE LOST SOULS

RECENZE DARK ANGELS

Facebook
Bandcamp
Bandzone


Zveřejněno: 05. 11. 2017
Přečteno:
3555 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář