SATYRICON, SUICIDAL ANGELS, FIGHT THE FIGHT

SATYRICON jsou velmi častými návštěvníky naší země, přesto je snad každá jejich show narvaná k prasknutí. Osobně se na Satyra, Frosta a jejich koncertní souputníky také vždy rád vydám, přestože jsem je viděl už zhruba sedmkrát. Je vždy fajn, pokud vystoupení předchází nějaká studiová novinka, případně je něčím ozvláštněno. Loni na Brutal Assaultu SATYRICON přehráli celé zásadní album „Nemesis Divina“, tentokrát se v setlistu zase dalo očekávat několik skladeb z nového počinu „Deep Calleth Upon Deep“.

Jakožto support jedou se SATYRICON turné jejich krajané FIGHT THE FIGHT a řečtí thrash metalisté SUICIDAL ANGELS. Sice bych si uměl představit mnohem vhodnější předkapely (například před dvěma roky na stejném místě vystoupili mimo jiné VREDEHAMMER, kteří svou hudbou sedli), ale tak proč si nedat multižánrový večírek.

Start byl vzhledem k nočnímu klidu naplánován už na 17:30, při FIGHT THE FIGHT se tak k Akropoli srocovalo ještě množství lidí, i tak měli norští mladíci, jejichž eponymní debut letos vydali Indie Recordings, solidní podporu pod pódiem. Někteří členové mi byli i dokonce trochu povědomí, byl jsem si ale jist, že jsem FTF nikde neviděl. Až z webu labelu na mě vykoukla informace, že již dříve působili pod názvem OSLO FAENSKAP. No a hádejte, kdo byl jako support SATYRICON na stejném místě dva roky zpátky?

Žánrově se ani pod novým názvem Norové příliš nezměnili. Internet hlásí hardcore-punk, pod kterým si přeci jen představím něco trochu jiného. FIGHT THE FIGHT hrají energickou hudbu na pomezí metalcore, hardcore a chvilkami i thrashe. Sice nejde o nic extra originálního, má to ale švih, sílu a vlastně mě to i docela bavilo, ač podobnou hudbu nevyhledávám. Pětice dává důraz i na vizuální prezentaci, synchronizované pohyby nebo aparát s měnící barvou byly takovou zajímavostí, ale detaily jsou základem celku. Nebyl jsem z FIGHT THE FIGHT nijak odvařený, ale určitě neurazili. Stihli asi jen čtyři skladby, takže ani pocit stereotypnosti se nedostavil. Norům pomohl i naprosto perfektní nabušený zvuk, jehož vysoká úroveň se naštěstí udržela po celý večer.

Se SUICIDAL ANGELS už jsem pár (i koncertních) zkušeností měl a nikdy jsem nebyl příliš nadšen. Nemohu si pomoci, jejich thrash metal mi přijde až příliš obyčejný, bez jakéhokoliv svojského přístupu, prostě naprostý standard, kterého je všude plno. Přijde mi to tak i z desek, jeden čas jsem párkrát projel „Sanctify the Darkness“ (2009), ale jinak je to podle mě vše na jedno brdo.

To je však názor jednoho posluchače, další stovky lidí s odlišným dojmem byly přítomny v Akropoli a vytvořily Řekům fantastickou atmosféru. Chvílemi to byl opravdu solidní kotel, k němuž podobná hudba vždy vzbuzuje. Svůj názor však neměním ani po dalším setkání se SUICIDAL ANGELS. Potřeboval bych aspoň špetku něčeho, co kapelu odlišuje od ostatních a v čem není slyšet jasná inspirace legendami žánru. U Řeků nic takového nenacházím. Navíc pokud mám k dispozici něco málo přes půl hodiny, nepřijde mi úplně šťastné neustále skandovat a případně i zastavovat skladby za stejným účelem. Když si vezmu, jak to tam třeba DESTRUCTION sypou bez přestávky dvojnásobnou dobu, nemám pro tohle moc pochopení. Kolem a kolem, nemůžu SUICIDAL ANGELS vyčítat cokoliv z hlediska technického (zvuk paráda, odehrané dobře), ale bohužel, nechytlo mě to ani tentokrát.

Setlist SUICIDAL ANGELS:

1. Capital of War
2. Bloodbath
3. Front Gate
4. Seed of Evil
5. Moshing Crew
6. Apokathilosis

Půlhodina na přestavbu a SATYRICON za potemnělého intra nastoupili bez většího zdržování na scénu, aby rozbalili úvodní pecku „Midnight Serpent“ z nového alba. Její první část mě naprosto odrovnala už při prvním poslechu a naživo to mělo ještě větší sílu. Satyr znovu s krátkými vlasy jako z období desky „The Age of Nero“, standardně s pekelným stojanem na mikrofon, kázal, jak se sluší a patří. Sice byla znát jistá únava hlasu, ale možná o to více zle vše znělo.

SATYRICON se příliš nezdržovali, po „Our World, it Rumbles Tonight“, „Black Crow on a Tombstone“ a „Deep Calleth Upon Deep“ přišlo krátké intermezzo, jinak ale show odsýpala, tak to mám rád. Občas Satyr vstřícně poděkoval všem příchozím (dle svých slov byl na pražský koncert zvědavý, důvody si však nechal pro sebe), žádné velké zdržovačky a halekačky ale neprobíhaly. Po intermezzu došlo na méně časté zářezy v setlistu „Walker Upon the Wind“, „Repined Bastard Nation“ a „Commando“, následované skladbou, kterou Satyr nazval kapelním „fight songem“ – „Now, Diabolical“.

Prostor samozřejmě ještě musela dostat nová deska (a ještěže tak, protože jinak byl setlist z velké části složen z mnohokrát slyšeného), melancholická „To Your Brethren in the Dark“ byla tutovkou, neb ji SATYRICON hráli na každé z předchozích štací turné. Následující song pak šlo jen tipovat, neboť jej Norové poctivě střídali. Z možností „Blood Cracks Open the Ground“, „The Ghost of Rome“, „Dissonant“, „Black Wings and Withering Gloom“ a „Burial Rite“ došlo na tu poslední, což byla z mého hlediska dobrá volba.

I tentokrát došlo na Satyrovu hru na kytaru, nejprve v instrumentální věci „Transcendental Requiem of Slaves“, na níž následovala hitovka „Mother North“, tentokrát bez dlouhého rozezpívávání před startem. Při této black metalové hymně se nějaký ocas začal po frontmanovi sápat, tak dostal hned vyčiněno od ochranky. To jsou nápady… Po „Mother North“ první odchod z pódia, to však SATYRICON nikdo nevěřil. Znovu Satyr s kytarou, tentokrát už klasicky při „The Pentagram Burns“, po které následovaly ještě punková „Fuel for Hatred“ a naprostá jistota na závěr v podobě „K.I.N.G.“. Sice Norové nehráli původně avizované dvě hodiny, 15 skladeb je ale poctivá nálož.

Nebyl to nejlepší koncert SATYRICON, který jsem kdy viděl (ten byl před dvěma roky v Akropoli, hehe), přesto to bylo velmi poctivé, energické, magické a profesionální. Satyr působil komorněji, zda to bylo vystupování přizpůsobené nové tvorbě, nebo se prostě úplně necítil ve své kůži, kdo ví, přesto zase předvedl charismatický výkon a celý sál si podmanil. Jako vždy jsem ze show SATYRICON odcházel spokojen. Samozřejmě bych si rád dal i vícero starších skladeb, ale vzhledem k tomu, že mám rád veškeré studiovky, jsem nadšený vždy.

Setlist SATYRICON:

1. Midnight Serpent
2. Our World, it Rumbles Tonight
3. Black Crow on a Tombstone
4. Deep Calleth Upon Deep
5. Walker Upon the Wind
6. Repined Bastard Nation
7. Commando
8. Now, Diabolical
9. To Your Brethren in the Dark
10. Burial Rite
11. Transcendental Requiem of Slaves
12. Mother North
13. The Pentagram Burns
14. Fuel for Hatred
15. K.I.N.G.

Fotky: Jindra Kosák