ZINEKontaktSpolupráceRedakceLinksDatabáze koncertů

Fobia zine

INFO BOX

Fenomenální Futuretro od TATA BOJS se vrací živě i vinylově - infočíst info »

Společné víkendové turné ARCH OF HELL, AWRIZIS a SECRET OF DARKNESS - infočíst info »

CAPTURE THE FLAG PARTY: FINAL FLAG, LAHAR, KAOSQUAD - infočíst info »

Christmas Mazec 2017 - infočíst info »

HYPNOS vyrazí na československé tour 2017 - infočíst info »

INSANIA má nový klip a vyrazí na SPAM Tour - infočíst info »

PRVNÍ HOŘE se chystají s novou deskou vyhodit do povětří Rock Café! - infočíst info »


Další nové články

11. 11. 2017 | Postřehy
VLADIVOJNA LA CHIA – 8 hlav hudbycelý článek »

9. 11. 2017 | Ankety
IMMORALITY – „Deset otázek“celý článek »

1. 11. 2017 | Postřehy
Listopadové tipy – alba & koncertycelý článek »

17. 10. 2017 | Ankety
ALTARAGE – „Deset otázek“celý článek »

13. 10. 2017 | Ankety
ALTER EGO – „Deset otázek“ celý článek »

6. 10. 2017 | Ankety
ANSELM – „Deset otázek“ celý článek »

1. 10. 2017 | English
ULTHA – ULTHA is my diary and my catharsis. I have to write or I would lose my mind.celý článek »

1. 10. 2017 | Postřehy
Říjnové tipy – alba & koncertycelý článek »


Koncerty

18. 11. 2017
Brno (Bajkazyl)
DISEASE - d-beat raw punk kolovrátek z Makedonie p...

18. 11. 2017
Brno - Favál
WINTER IS COMING TOUR Společné víkendové turné ...

18. 11. 2017
Plzeň-Klub Parlament.
Mass Cremation Fest vol:1. Start 19:00. Vstup:200...

24. 11. 2017
Třinec - Barrocko
WINTER IS COMING TOUR Společné víkendové turné ...

25. 11. 2017
Mladá Boleslav - Orthodox club / Farářova sluj
SOBOTA 25. 11. 2017 Orthodox club / Farářova sluj ...

25. 11. 2017
Šumperk - H-club
WINTER IS COMING TOUR Společné víkendové turné ...

1. 12. 2017
Velké Meziříčí - Depo Club
Hrají: DUKLA VOZOVNA ( Pardubice ), ZATÍM NIC ( Br...

2. 12. 2017
Znojmo - Go Go Klub
Hrají: ILEGALITY (SK), T.D.O., KUSAVÉ SANĚ, PANDEM...

Naše profily

RSS kanál RSS kanál
myspace
bandzone

Web Archiv


flash player not installed
» Rozhovory » AVENGER – Vždycky stojí za to pokusit se udělat svůj život lepším... a jak to dopadne, nechat zcela na přírodě, ta má totiž výhradní právo na poslední slovo...

15. 10. 2017AVENGER – Vždycky stojí za to pokusit se udělat svůj život lepším... a jak to dopadne, nechat zcela na přírodě, ta má totiž výhradní právo na poslední slovo...

O novém albu, dění v kapele, chystaném ukončení činnosti AVENGER a vzniku nové kapely BOHEMYST jsme si povídali se všemi členy AVENGER (BOHEMYST).

Nejdříve jsme se vrátili do nedávné minulosti a probrali se služebně mladšími členy kapely okolnosti jejich nástupu do AVENGERU.

Jak došlo k tomu, žes byl angažován do sestavy AVENGER? Znal jsi kapelu třeba před patnácti lety, nebo ses s kluky a jejich tvorbou seznámil až poté, co jsi nahrával s jinými kapelami v Hellsoundu?

Radek: AVENGER jsem samozřejmě znal, i něco málo z tvorby, ale osobně jsme se poznali až na společném koncertě, tuším, že to byla nějaká IFA párty. Blíže jsem se s Honzou potkal až při natáčení bicích pro druhou desku AFTER RAIN v Hellsoundu. Pak následovalo natáčení „Embodiment Of Grief“ s DARK ANGELS, kde si mě Honza vyhlédl a následně mě oslovil, což mě hodně překvapilo a potěšilo, protože AVENGER jsem měl vždy v úctě, už od dob Open Hell festu, kdy jsem je viděl poprvé naživo.

Jirka: Okolností, které zapříčinily mé angažování v kapele, bylo hned několik. S Honzou a Rámusem jsme se znali už delší dobu ze společných koncertů, u Honzy ve studiu jsem byl poměrně častým hostem kvůli nahrávání dalších kapel, ve kterých působím/jsem působil (QUIETEN, INNER HATE). Kdo u Honzy někdy nahrával, tak ví, že je řádně prověřen v tom nejlepším slova smyslu, dalo by se tak říct, že jsem od roku 2009 absolvoval jeden trochu delší konkurz. (úsměv) Navíc si Honza zkusil s QUIETEN nahrát jednu desku a pár koncertů naživo, takže se ukázalo, že po lidské i hudební stránce mezi námi všechno šlape víc než dobře. O mém potenciálním působení v AVENGERU jsme se spolu s kluky už v jednu chvíli bavili o pár let dříve před mým nástupem, ale pravý čas ­nastal právě před těmi třemi roky.
Trefil‘s to úplně přesně, první koncert AVENGERU jsem navštívil někdy v dubnu 2002, od té doby jsem se častěji a častěji vyskytoval na jejich koncertech, sem tam si koupil CD, takže minimálně živý repertoár jsem znal velmi dobře. 

Franto, ty jsi v AVENGER krátce působil v roce 2002, po dlouhých letech ses do sestavy vrátil. Jak k tomu došlo?

Infernits: Kytaru jsem tenkráte v roce 2002 pověsil na dva hřebíky a nebýt dvacetiletého výročí AVENGER v 2012, kdo ví, jestli by tam nevisela ještě teď. Nějaký čas poté sháněli DESIRE FOR SORROW (DfS) kytaristu a jelikož jsem se mezitím stihl přestěhovat o nějakých 40 km blíže a ta muzika byla přesně dle mého gusta (úsměv), naskočil jsem k nim. Následný návrat k AVENGER před pár lety byla shoda pár časoprostorových okolností, odešel jsem z DfS, nemaje v plánu cokoli kapelního podnikat a pár dnů na to jsem dostal nabídku od AVENGER. Váhal jsem sice (neb jak se říká, nevstoupíš dvakrát do stejný řeky), ale jenom chvilku a jsem rád, že je vše, tak jak je. Řeka je to sice ta samá, ale voda v ní teče tak nějak jinak, než dřív (úsměv).

Sledoval jsi kapelu během těch patnácti let – jak se ti její vývoj líbil?

Ono to nebylo celých 15 let, ale jenom 12 (úsměv). Je prima, že navzdory občasným personálním změnám se AVENGER vždy udržel v chodu. Na koncerty jsem chodil stále, takže vidět/slyšet AVENGER se povedlo vždy alespoň 1-2x do roka, pokaždé na živo super. Hudebně se mi vývoj AVENGER líbil od chvíle, kdy jsem je objevil, muzika je to pestrá a každé další album mám radši, každé je jiné, přesto (pro mne) stále lepší a lepší. Třetím rokem už jsem u AVENGER zpět a tady je vývoj fajn, samé pozitivní věci (úsměv).

Jak na tebe starší nahrávky AVENGERU působí? Které album se ti líbí nejvíc, totéž skladba.

Jirka: První dvě desky pro mě reprezentují atmosférou doby, kdy příbuzné žánry extrémního metalu ještě existovaly hlavně v „undergroundu“, všichni se učili technicky s hudbou a nástroji pracovat, zkoušeli experimentovat, dobu, kterou já jsem na vlastní kůži aktivně nezažil. Přijde mi to hodně upřímné, nekalkulované a zároveň jako pořádnej nářez. (úsměv) Pak se ale taky občas stane, že v playlistu v autě někomu naskočí naprosto obskurní demo nějaké švédské kapely z roku 199X a ukáže se, že to všichni znají a všem se to líbí, díky čemuž to naše hudební souznění dává naprosto smysl a člověk si uvědomí, proč se mu vlastně ten „starej“ AVENGER tolik líbí. (úsměv)
Nejvíc se mi líbí aktuálně nová deska a neříkám to proto, abych dělal promo. Nejmilejší skladbou AVENGERU všeobecně je mi „Před bouří“, z nové desky pak „V harému smrti“.

Radek: Paradoxně se mi líbí stará dema, zvuk je sice celkově kanál, ale je slyšet ta brutalita projevu obou bratrů. Neskutečné bicí a zabijácký zvuk Rámusovy kytary. (úsměv). Z desek mám asi nejraději „Feast of Anger / Joy of Despair“ a top song je pro mě „Radost z beznaděje“, mám z něho vždy husí kůži, když ho hrajeme naživo. Ale mám samozřejmě rád spoustu dalších, z nové desky například „V bezbřehé samotě“, „Rusínova bitva“, „Vnitřní vesmír“, „Mír“...


Taky jsme se dostali k nějakým osobním informacím…

Radku, máš v životopisu spíše kapely měkčího metalového ražení (TRAIS, MOTORBAND), ve kterých jsi zpíval melodicky, pak něco trochu tvrdšího (DIEVISION, DARK ANGELS, AFTER RAIN, RITES OF PAIN), v nichž  ostřejší polohy používáš, ale AVENGER je víceméně extrém – je pro tebe těžší zpívat celý koncert takhle vypjatým hlasem, nebo je naopak složitější zpívat čistě?

Radek: Nevím, jak to mají ostatní zpěváci, ale pro mě je mnohem namáhavější a obtížnější zpívat čistě. Ono je to i logické, protože u čistého projevu se musí hlídat hned několik aspektů – intonace, výslovnost, barva, síla a technika. Extrémní vokál toho dost schová, ale samozřejmě záleží také na technice, protože když se něco naučíš špatně, tak si akorát tak ubližuješ a vše jde hůř. U zpěvu obecně hraje roli také momentální psychický a fyzický stav, takže někdy je to pohoda a jindy těžká dřina. Ale musím říct, že mě to naplňuje takovým způsobem, že si nedovedu představit, že bych nezpíval. A to, že volně střídám různé styly zpěvu to jen umocňuje, protože mi to umožňuje vyjádřit daleko obsáhlejší škálu emocí.

Ve „svých“ kapelách se staráš i o grafiku obalů. Při vší úctě – když koukám na poslední dva pro DARK ANGELS a AVENGER, tak jsou všechny podle stejného mustru. Osm stran, texty černé na bílém, uprostřed fotka, na titulce nějaká „potvora“… Příliš kreativity tady nevidím… Účel to samo splní, ale v dnešní době chtějí lidé víc, nebo aspoň já… (úsměv) Je to i důvodů řekněme úsporných, aby tisk nestál ranec?

Radek: Teď nevím, jestli ti někdo nevyměnil booklety, ale texty černé na bílem nejsou ani v jednom ze zmíněných obalů. (úsměv) (Uáááá, moje chyba, omlouvám se za dezinformaci, jsou bílé na černém, pozn. Johan.) Obal je vždy strašně subjektivní záležitost. Já za sebe můžu jen říct, že nedělám obaly nahodile podle toho jak se zrovna podívám z okna. Vždy jde o poměrně promyšlenou záležitost. Někdy přesně vím co chci, někdy se to formuje během práce na ústředním motivu. Věř mi, že ten proces je velmi kreativní. (úsměv) Ale samotný formát bookletu, potažmo celého CD obalu má své hranice. Osm stran je standardní objem, který používá většina kapel. 2 strany zabere obálka a zbylých 6 stran pro texty a případně foto kapely (zde je také malá dezinformace – polslední deska Dark Angels neobsahuje fotku). Cena zde hraje také roli, ať už za grafiku nebo za výrobu. Málokdo si může dovolit dát za jen za grafiku pro obal CD třeba 10 000 Kč. Je pravda, že podle několika ohlasů z mého okolí už mám typický rukopis a moje práce je rozpoznatelná. Teď je otázka, zda je to dobře. Ale myslím, že posuzovat mou práci podle dvou obalů nelze, jelikož už jich mám na kontě několik desítek...

Jakou technikou vznikal obrázek na titulní stranu? Je to kresba, nebo nějaká montáž?

Radek: Jedná se o fotomanipulaci, kdy se spojují části různých fotek či obrázků aby se dosáhlo potřebného výsledku. Něco se digitálně domaluje, jsou za tím hodiny úprav a nekonečné procházení fotek ve fotobankách. Zrovna „Mír v harému smrti“ je asi ze 40 různých fotek. Ale je to také dané tím, že jsem do obrázku nacpal obrovské množství skrytých i velmi viditelných symbolů. Já mám rád obaly, kde je pořád co objevovat. A hlavně by měl vždy odpovídat obal hudbě a náladě textů, to je pro mě velmi důležité.

Jirko, při vší úctě k ostatním kapelám, ve kterých jsi hrál nebo hraješ, AVENGER je asi trochu jiná liga. Kapela s historií, spoustou nahrávek, šikovnými muzikanty… což platí i o tobě, podle někdejších Honzových slov. Ale – překvapilo tě něco během těch tří let, co jsi v kapele? Myslím co se týká schopností kolegů, fungování kapely?

Jirka: Pokud se týká schopností jednotlivých členů, tak bych řekl, že jsem věděl, do čeho jdu a že to bude super, výjimku představuje možná Radek, u kterého mě vždycky znovu překvapí, jak skvěle umí zpívat, povětšinou během zvukovky na pódiu (když se v tu chvíli směju, tak je to kvůli tomu - úsměv). Ohledně fungování pak to, jaká je v kapele pohodová atmosféra, do jaké míry se Honza snaží posouvat dál s vývojem hudby, kterou tvoří, a že se jako kapela všichni snažíme zlepšovat naše výkony.

V portfoliu máš kapely různých žánrů – black metal (MALUM, BLACK HOLE 23), death metal (INNER HATE), grind (POTHEAD) či alternativní rock (QUIETEN). Jaký žánr je tvůj nejoblíbenější?

Jirka: Úplně špatně položená otázka, měla by znít: jaké žánry se Ti nelíbí? (úsměv) Možná bych vyloučil českou dechovku v C dur X. Ve skutečnosti jsou moje aktivity ještě širší. Ale já hudbu přes žánry úplně nevnímám, pro mě je to jeden celek, který předává různé emoce, abstraktní koncepty, příběhy...

Franto, původně jsi hrál na kytaru, teď drtíš baskytaru. Který nástroj je ti bližší? Baskytaru jsi vlastnil, nebo jsi do ní investoval kvůli hraní v AVENGER?

Infernits: Baskytaru jsem v tu chvíli doma neměl, ale nabídka byla: „Nechceš to u nás zkusit? Všechny cajky ti dáme k dispozici.“ Do basových začátků jsem teda nepotřeboval materiálně vůbec nic, stačila chuť a odhodlání. Až po pár zkouškách, když jsem se u AVENGER zabydlel, našel jsem si baskytaru, která mi více sedla a tím i malinko zainvestoval. Doma raději chytnu kytaru než basu, ale zase s kapelou mne basa baví moc, každý nástroj má něco svého.

Máš zajímavě řešený basový zesilovač (pro pořádek – dřevěnou bedničku, v níž je zesilovač umístěný včetně propojovacích kabelů). Jednak je to praktické, ale taky to dobře a originálně vypadá. To sis vyrobil sám? Kde ses k tomu inspiroval?

Infernits: Jo jo, je to vlastní konstrukce. Samotnou realizaci aktuálního kousku na basový cajky jsme dělali se synem, který se tvorbě ze dřeva věnuje (dělá fantasy meče, vařečky, apod. - http://infernits.com/drevo/. Bedýnka je inspirována přírodou a vlastní leností (úsměv). Zesilovač je v jednom rovnou s prostorem na pedalboard (vysílačka, ladička, overdrive - vše pospojované, včetně napájení), na koncertě stačí jen připojit do zásuvky a repro, vzít si vysílačku a hraje to (úsměv). Ušetří to mnoho času i technických komplikací se zjišťováním co a proč zase nefunguje. Když se návrh bedýnky dobře vyladí, může tam být i místo na náhradní baterky, nářadí nebo studený nápoj (úsměv). Sem tam si poupravím i nějakou kytaru k obrazu svému, pro hraní s DfS postupně tři (Kramer Vanguard, AXL Mayhem a nakonec došlo i na Bernie Rico Jr. Jekyll 727). Jsem rád se dřevem více v kontaktu, navíc vizuální stránka má také své důležité místo (úsměv). Přijde mi škoda pohledu výrobců schovávajících téměř vše pod vrstvy akrylátových barev nebo různé plastové nástřiky imitují kde co, případně to šoupnou rovnou do koberců, ale v tovární výrobě je to žel většinou standard. Jsem pro jednodušší, ale zároveň individuální věci i postupy. Docela mne překvapil zájem, se kterým se potkávám téměř všude, kam přijedeme. Se zesilovačem je to teď podobné jako dříve se zmíněnými kytarami. Mám rád dřevo a ještě raději v surovější podobě, kdy se dá využít jeho křivek jako výhody, rovnou pro účel dané věci, rozhodně nechci vyřezávat pouhé hranaté krabice se zaoblenými rohy. Rád bych se výrobě takových všemožných dřevěných vychytávek věnoval čím dál více, i pro další „zájemce“. Tímto tedy díky za nečekaný prezentační prostor (úsměv).


A pak už došlo na nové album…

Petře, letos se AVENGER dožívá pětadvaceti let. To už je kus života… Když jste kapelu v roce 1992 s Honzou zakládali, napadlo by tě, že v roce 2017 budeš dělat rozhovor k novému albu?

Rámus: Nad tím jsem nikdy nepřemejšlel, AVENGER chvíli byl, pak skoro nebyl, pak zas byl a tak to šlo pořád dokola. No a jak čas plynul, tak jsme se najednou ocitli v roce 2017 s novým albem a to je super, ne?

Honzo, album „Mír v harému smrti“ je venku. Když jej srovnáš s předchozím „Bohemian Dark Metal“, jaké slyšíš rozdíly a v čem se obě nahrávky podobají?

Honza: Zvuk je jinej, přístup k stavbě harmonií je jinej, texty jsou jiný. Nemyslím si, že bych dělal pořád dokola stejný songy, každá deska AVENGERU podle mě přináší nový úhly pohledu. Ale mám už zaběhlej styl skládání, způsob hry na nástroje, pracovní postupy při zvučení. S tím těžko něco udělám, i kdybych chtěl (jako že nechci). Taky mam přírodou napevno danej způsob vnímání emocí a estetiky  – rezonuju s věcma, co jsou intenzivní, pravdivý, pocitový, temný. V těchto mantinelech se nevyhnutelně potácí i moje vlastní tvorba. Určitý rukopis za ty léta přeci jen už mám... Největší rozdíly mezi alby má tedy na svědomí čas... Stále se učím ve všech smyslech slova. Jsem stále zkušenější muzikant, zvukař a vlastně i lidská bytost.

Podle údajů v bookletu jsi album nahrál sám. Chápu, že je to pro tebe jednodušší, protože jsi složil muziku, napsal texty, prakticky ve studiu bydlíš… Ale bylo ve hře, že by se na nahrávání podílel i někdo další z kapely? Klukům to nevadí, že jsou jen live hráči a na podobu nahrávky nemají žádný vliv?

Honza: Ach jo... už zas. Tyhle otázky miluju (úsměv)...

Tak za prvý jsi info v bookletu nepochopil úplně správně. Ano, je pravda, že desku jsem cca z 80 %  nahrál sám, ale skoro všichni v kapele přispěli taky svou troškou do mlýna. Navíc na albu máme i hosta Ivana Boreše, kterej nahrál dva skvělý předěly na klasikou akustickou kytaru.

Za druhý... Jo, jsem samostatná jednotka a na skládání repertoáru ani na výrobu nahrávek nikoho nutně nepotřebuju. Tohle je věc, kterou asi těžko pochopí někdo zvenčí... AVENGER nikdy nebyl  „klasická“ kapela, kde se kreativita odehrává v kolektivu 3 a více lidí. Už od ranejch let existence kapely jsme s Rámusem neměli na výběr, museli jsme se z důvodu nedostatku vhodnejch spoluhráčů spolehnout jen sami na sebe. Nebejt tomu tak, naše první nahrávky by nikdy nevznikly. Z nouzovýho řešení, kdy jsme všechny party ve studiu točili jen my dva, se za ty léta stal pohodlnej zvyk a svým způsobem rozpoznatelnej ksicht  kapely. Vím, že to je nezvyklej formát, ale funguje.

Celou dobu si nepřeju nic jinýho, než aby AVENGER měl stabilní a plně funkční sestavu. Prohlídni si fotky z jednotlivejch alb, vždycky jsme se prezentovali jako kapela, bez ohledu na konkrétní zásluhy   jednotlivejch členů nebo podle odvedený práce. AVENGER není můj solovej projekt a snažím se vyhnout tomu, aby to tak bylo chápáno. Vždycky, když se sestava ustálila, bavili jsme se o společným nahrávání... Ale dřív, než na to došlo, sestava se zpravidla opět rozsypala a s ní i jakýkoliv plány. To je i případ aktuální desky. Za ty léta jsem se naučil na nikoho moc nespoléhat a na nic nečekat.

Ano, na tvorbu a nahrávání jsem měl v kapele v podstatě monopol.. Ale nejsem si vědom toho, že bych si ho vynucoval silou... možná před lety, když mi bylo kolem 20... možná... každopádně to už jsme dávno nechali za sebou. Považuju AVENGER za kruh přátel, máme kapelu jako příjemnou výplň volnýho času,

nikoliv jako bitevní arénu. Věř, nebo nevěř, okolo nahrávání žádný dohady nebyly. Kdyby kdokoliv projevil silnou touhu nahrávat a vyvinul by adekvátní iniciativu nastudovat a vypilovat nahrávaný materiál, rozhodně by nezůstal nevyslyšen…


Když jsem otázky klukům posílal, vycházel jsem z toho, jak jsem chápal informace v bookletu, tj., že album nahrál pouze Honza. To se v předchozích větách vyvrátilo, ale když už kluci tak zajímavě odpověděli…

Nové album nahrál jen Honza. Nemrzí tě, že jsi se na tom nemohl podílet?

Jirka: Já jsem se na něm přeci jenom trošičku „brnknul“, nahrál jsem na něj část kytarových sól, ale nemrzí mě to vůbec. V době, během které jsem do kapely přišel, byla už podstatná část materiálu složená. Už když jsem slyšel průběžné výsledky (ze kterých jsem byl nadšený a pořád jsem), bylo mi jasné, že by to jinak ani nešlo, ten materiál vnímám jako kompaktní, zároveň pestrý a s celkovou koncepcí, jež ho rámuje. Je to prostě v rámci žánru (nejen v ČR) strašně kvalitní skladatelský počin, který musel mít právě jednoho skladatele, jinak by nevznikl. Od toho se odvíjela i potřeba průběžného nahrávání v jednočlenné sestavě. (úsměv) To bychom se totiž jinak museli do Hellsoundu všichni přestěhovat. Mám zároveň fakt radost z toho, že můžu album interpretovat a hrát naživo.

Radek: Ona to tak úplně pravda není, já na desce zpívam ve dvou skladbách. Ale bylo zbytečné to vypisovat do bookletu a myslím, že je to i celkem zajímavé pro posluchače. Jen ať zkusí odhalit, které to jsou. (úsměv)
Honza je komplexní muzikant a dokáže vytvořit neuvěřitelné kompozice a následně je nahrát. AVENGER takhle funguje už hodně let, a já jako služebně nejmladší to mohu jen respektovat. Navíc deska už byla vlastně hotová, když jsem do kapely přišel. Ale další společná deska už se bude určitě dělat klasickým způsobem, v kapele je skvělá chemie a to je pro společnou práci to nejzásadnější.

Rámus: Popravdě mrzí, ale kecej géniovi do řemesla, když postupně spřádá temný nitky pro tak epochální album. Nějak to už několik let neřeším, dokážu se realizovat jinak.

Infernits: U AVENGER léty zaběhlý mechanismus. V době, kdy jsem podruhé přišel k AVENGER, byl materiál na nové CD už hotový a já se na něm stále učím, jak že ta basa v metalu vlastně funguje (úsměv).

Všechna starší alba vám vyšla na gramodesce. Co novinka? Já bych se hodně přimlouval, konečně bych si přečetl texty bez lupy. (úsměv) Už o vydání na vinylu s někým jednáte?

Rámus: Ještě nejednáme, ale asfalt by to chtělo už pro ten skvělej front cover od Radka. Dneska už není takovej problém udělat limitovanou edici a postarat se o prodej, takže určitě bude, uvažujem o spoluvydání a více labelama, do jara příštího roku to určitě bude venku.

Honzo, nahrával jsi během pěti let… Jak to probíhalo – to jsi pořád něco předělával, dolaďoval, nebo jsi prostě neměl čas a k tvorbě a nahrávání se dostal jednou za čas?

Honza: Od obojího trochu. První demáče vznikly na jaře 2013, dvě další skladby pak vznikly ještě během zbytku roku. V únoru 2014 jsem začal točit naostro a trvalo mi skoro rok, než jsem do záznamu nasekal všechno potřebný. Pak následoval zhruba půlrok ladění a míchání... Nadšení z výsledku postupně vystřídalo zklamání (úsměv), měl jsem poměrně jasno v tom, jak by měla deska znít a nedařilo se. Následovaly dva perný roky marnejch pokusů o mix/master a ukládání materiálu k ledu. Popravdě, ani teď nejsem spokojenej úplně na 100 %, byť si myslím, že to nakonec dopadlo fajn. Mezi tím jsem samozřejmě nahrál tunu muziky jinejch kapel / mejch zákazníků ve studiu. Obecně platí, že dost často na vlastní tvorbu vůbec nemám čas natož chuť... Kolikrát uplynou týdny nebo i měsíce, kdy invenci a puzení tvořit zcela vybijím při práci na cizích projektech a na cokoliv dalšího vůbec není nálada...

Ne, že by mě muzika na albu nějak výrazně překvapila, přece jen tvůj rukopis je znát, ale „Rusínova bitva“ je přece jen trochu jiné kafe. Nevím, jestli se mnou budeš souhlasit, ale já v ní slyším BATHORY a CALES. Považuješ tyhle kapely, nebo spíš projekty jednoho muže, za inspirativní, a hrály roli, když jsi tuhle epickou parádu skládal?

Honza: Můj velkej obdiv k dílu Petra Blackie Hoška není nic tajnýho. Ten chlap má v sobě něco zcela unikátního. Čehokoliv se v hudbě dotkne, to promění v klenot. Po celý léta studuju jeho alba (a je jedno jestli vybereš ROOT, CALES a nebo jiný věci) jako žáček, kterej otvírá učebnici. Ne, abych se naučil vyrábět kopie, ale abych pochopil, jak přistupuje k akordům, harmoniím, stavbě skladby, zvuku  apod. Jeho dílo mělo a má zcela určující podíl na tom, kým dnes jako muzikant jsem. Je naprostá fantazie hrát s ním teď pod záštitou MASTER´S HAMMER a pozorovat, jak si k obrazu svému předělává ty starý nedoknutelný hymny. U kohokoliv jinýho bych to považoval za neskutečný rouhání a prasárnu (smích). Ale Blackie ty songy opravdu nakopává a obtiskuje se do nich, aniž by jim uškodil... to nikdo jinej neumí. Nemůžu se dočkat nový fošny MASTER´S HAMMER, kde spolu s Frantou spojíme síly.

Ano, BATHORY taky miluju. To máme ostatně s Blackiem asi společný (úsměv).

Co se týká mojí hudby... proces skládání je pro mě zcela intuitivní a podvědomej. Nikdy nepřistupuju k práci s tím, že bych chtěl znít „jako“… Snažim se tvořit vlastní dílo.

Texty jsou obecně docela depka. Přehrabuješ se ve smyslu života (aspoň já to tak chápu), smrt je prakticky všudypřítomná. Vidím tam jen sem tam nějaký světlejší záblesk, který spočívá ve svobodě, což není myšleno politicky, ale co do životního stylu. Vykládám si to správně? Co tě vede k těmhle úvahám?

Honza: Fakt? No vidíš, a já jsem si myslel, že jsem napsal desku s pozitivní pointou. Ano, smrt je na albu všudypřítomná a také je zde řeč o různých strategiích jak se s ní vyrovnávat. Jen slabomyslný se může vzpírat přirovnání světa k harému smrti... prostě to sedí, ať se nám to líbí, nebo ne. Odvěký řád  vždycky bude mít navrch, odchod nás čeká úplně každýho a nikdo z nás neví, jestli třeba ne hned zejtra nebo za hodinu... Pokud tohle považuješ za depku, tak OK. Nemůžu za to, že dnešní „společnost“ je natolik zdegenerovaná, že pod záštitou humanity neučí děti od útlýho věku to nejdůležitější, co by měly vědět – že člověk je ve svý podstatě stále jen zvířátko, kus přírody, že smrt je neoddělitelná a normální součást života stejně jako zrození, že příroda je systém (v textu jsem ho nazval dokonce diktaturou), kterej nejde vochcat a i nejsilnější ego by mělo mít pokoru před silama, který nemáme ve svejch rukou. Nejedná se o nic negativního nebo pozitivního. Prostě to tak je. Já chápu, že osobní setkání s řáděním smrtky (nebo něčím podobně těžkým) v kruhu blízkých je vždycky rána mezi oči a pro někoho může mít zcela fatální následky (texty „V harému smrti“, „V bezbřehé samotě“)... Ale skutečně silnej člověk svůj život tvoří a hledá způsoby, jak bejt spokojenej, bez ohledu na objektivní okolnosti (texty „Cesta Svobody“, „Vnitřní vesmír“). Kdyby úplně všechno selhalo, vždycky má člověk minimálně sám sebe, vnitřní sílu... Vždycky stojí za to pokusit se udělat svůj život lepším... a jak to dopadne, nechat zcela na přírodě, ta má totiž výhradní právo na poslední slovo... (text „Mír“). Takže asi tak... plus mínus... v kostce...

Co mě k těm textům přivedlo? Žiju, cítím, vnímám, přemýšlím... nic víc, nic míň.

Zajímavý text je určitě ten k songu „Rusínova bitva“. Asi trochu tuším, kde je pozadí, ale můžeš se o něm podělit i s fanoušky? Proč zrovna Rusín?

Honza: Ten text je o hodně zvláštní situaci, do který se před několika lety dostal můj otec. Táta JE Rusín, narodil se a vyrůstal na Slovensku těsně u ukrajinskejch hranic. Takže proto (úsměv). Má vrozenou nedomykavost srdeční chlopně a doktoři mu při vstupu do důchodovýho věku doporučili operaci, aby se vyhnul pozdějším komplikacím a zvýšil tak pravděpodobnost dožití vyššího věku. Měl to bejt v podstatě rutinní zákrok, ale zvrhnul se v čtyřměsíční hospitalizaci na Motole a boj o život. První měsíc po operaci táta strávil v umělým spánku odkázanej na strojový udržování životních funkcí, ve vysokých horečkách. Když se z toho nakonec, i k údivu samotnejch doktorů, dostal, vyprávěl neskutečný příběhy, co zažil. Chápej:  ne, co se mu zdálo... co zažil. On prožil kus života jinde, kdesi mezi životem a smrtí... Jestli se jednalo o opiovej trip a nebo nějakou astrální zkušenost... kdo ví... každopádně pro mě to je (i z dalších osobních důvodů, který tady nebudu pitvat) neskutečně silný téma... Text je autentickej popis tátových prožitků a jedná se o skladbu, kterou považuju za to nejlepší, co ze mě kdy vypadlo...

Proslýchá se, že AVENGER k poslednímu dni letošního roku ukončí činnost, respektive se přejmenuje. Nový název už je taky znám, ale asi ne veřejně, tak za prvé proč ta změna a za druhé jaký bude nový název?

Honza: Tak... za prvý, je to pravda, tyhle změny máme v plánu. Za druhý, ano je to z mojí hlavy, ano, Rámus je v podstatě proti. Celou záležitost jsme dlouze diskutovali na zkušebně i při cestách na koncerty a následně jsme hlasovali s výsledkem zhruba 3:1 pro změny a jeden neví... nebo 3:2... něco takovýho. (úsměv) Čili v kapele v tomto bodě nepanuje úplně stoprocentní shoda, nicméně jsme se nakonec domluvili, že to stojí za to zkusit.

Za třetí, důvodů máme hodně, od ryze praktickejch až po ty dejme tomu v emotivní rovině. To, co bych chtěl komunikovat ven směrem k fanouškům, je ujištění, že rozhodně se nejedná o rozkol, opak je pravdou, jsme v životní formě. Když neberu mě s Rámusem, aktuální sestava AVENGERU je v podstatě čerstvá kapela, sešli jsme se v tomto složení relativně nedávno. A šlape to jako nikdy. Energie a vůbec celý fungování kapely se natolik proměnilo, že cítím potřebu oddělit se od starejch časů, nevláčet za sebou minulost jak kouli na noze a budovat výhradně budoucnost.

Na rozdíl od Rámuse si nepotrpim na nostalgii, podle mě vůbec o nic nejde, fans, co si AVENGER oblíbili, s náma plynule můžou pokračovat pod novým názvem BOHEMYST. A zbytku světa je to stejně úplně u prdele, co uděláme (nebo neuděláme). Padaly argumenty, že coby nováčci budeme častějc v pozici předkapely, bude obtížnější prodej a propagace nový značky... Uvidíme... Každopádně tyhle argumenty narážej na zeď, kterou nezboří... Pro mě je muzika osobní, takřka intimní činnost. Nechci „obchod“, „užitek“ nadřazovat nad samotný jádro věci a nebojím se nezájmu. Možná bych nad tim přemejšlel, kdyby mě AVENGER živil... ale tak silnou nebo legendární pozici AVENGER nemá, aby mi to dělalo vrásky. Pokud budu mít pocit, že BOHEMYST je kapela, kde všechno je dobře, úplně mi to stačí ke 100% spokojenosti bez ohledu na efekt. Na základě diskuze s klukama vyšlo najevo, že to v kapele vidíme z většiny stejně...

Očekávám, že pod novým názvem se sestava ještě více stmelí a začnou vznikat věci, který by samostatně nikdo z nás nedokázal. Budeme sice „začínající kapela“, ale jdeme do toho všichni s mnohaletou zkušeností a hlavně se zapálením, který má právě jen a jen nová kapela, kde se buduje na zelené louce... Těším se na první zkoušku, první song, první text, první koncert, první desku...

Je to zcela intuitivní krok a nikdo z nás neví, jestli je to dobře... počkáme a čas nám to poví…

Petře, jsi jediný člen sestavy, který z kapely ani na chvíli neodešel (Honza měl krátkou pauzu…), táhneš praporec s krásným logem celou dobu. Přejmenování asi není z tvé hlavy, tak mi řekni, co si o něm myslíš… Jaké v tom vidíš výhody a jaké nevýhody?

Rámus: Máš pravdu, změna názvu rozhodně není z mý hlavy. A co to přinese? Na tuhle otázku je těžký odpovědět, je to nová výzva pod novým jménem, a jak víme, ne všichni lidi dobře nesou takovýhle obraty. Základní koncept novýho materiálu je připraven, budeme to společně dotvářet a na jaře 2018 s ním vylezem, máte se všichni na co těšit. 

A co si myslí zbytek kapely o tom, že by se AVENGER měli přejmenovat... Jaké v tom vidíte výhody a jaké nevýhody?

Jirka: Myslím, že to není úplně přesná informace, odpověděl bych na to trošku z jiného konce. Jako člověk, který funguje již mnoho let v rámci jedné poměrně úzce vymezené hudební komunity, jsem prošel mnoha projekty s vzájemně si velmi podobným, popřípadě naprosto shodným personálním složením. Rozhodně bych však netvrdil, že to byly stejné kapely pouze s jiným jménem. Není to jenom otázka „brandingu“, ale i tvého osobního vztahu jako muzikanta k té které kapele, jaké pocity v tobě daná hudba a skupina lidí, se kterou to děláš, vyvolává, a co do ní vkládáš. Tudíž, velmi obecně řečeno, jedná se o daleko složitější proces, než jenom „změníme si jméno, protože to bude cool“. Když ten tvůj vztah trvá 25 let, tak máš s tou imaginární partnerskou „osobou“ v podobě kapely, která tě provází dvě třetiny tvého života, vztah podobný manželství a jeho vnímání se zákonitě postupem času mění. Taková rasantní změna pak může být prostě vyjádřením potřeby posunu k výrazově odlišné hudbě, bez ředění odkazu toho, co už jsi vytvořil. A to uděláš, právě když ti jde především o muziku a to, jak v ní vnitřně existuješ. Z tohoto pohledu mi určitý „restart“ přijde jako příležitost nabrat novou energii do dalšího působení.

Radek: Já jsem o tom dlouho přemýšlel a asi ani teď nedokážu jasně říct, zda jsem pro nebo proti. Chápu všechny argumenty pro, a startovat něco nového je vždy vzrušující záležitost. Ale na druhé straně je mi líto té pozice, jakou si AVENGER za těch 25 let vybudoval i přes všechny komplikace a problémy. Takže jsem v této otázce velmi rozpolcený. Neznamená to však, že jsem proti tomu abychom stvořili BOHEMYST. Vlastně ani nejde o přejmenování, ale o novou kapelu, přímého následníka AVENGER. A jelikož budeme tvořit společně, tak se na to opravdu těším. Každý vnese něco ze sebe a věřím, že to bude jen ku prospěchu.

Infernits: Ono už to není tajný? (úsměv) Tuhle myšlenku nastartoval Honza, přednesl několik důvodů, proč by bylo fajn dojít k přeměně/posunu a za mne s tím nešlo nesouhlasit. Ale v zásadě, není to o přejmenování, ale o nastartování něčeho nového, na AVENGER navazujícího. Vlastně třeba ani není potřeba nad tím pomýšlet z pohledu výhod/nevýhod. Proč uvažovat pořád jen pragmaticky? Chuť objevovat nebo intuice nás mohou snadno posunout k novým obzorům. Navíc, loď nepotápíme, koráb AVENGER doplul do přístavu, posádku jen nalodíme na BOHEMYST a vyrážíme dál. (úsměv) To platí určitě nejen v hudbě, čím dál více na lidech okolo vidím, že přichází doba, kdy se již dokáží utrhnout ze zaběhnutých kolejí a vyrazit za srdíčkem bez ohledu na možné nevýhody. To je moc fajn. (úsměv)

Dá se pod novým logem čekat nějaká stylová změna?

Honza: Desku BOHEMYST už mám v základních obrysech hotovou. Odpovím šalamounsky (smích), Rámus je s materiálem spokojenej, takže žádný stylový kotrmelce se evidentně nekonaj... Ale zároveň se nebudeme ničeho bát jenom proto, že to se v naší kapele „prostě nedělá“ (úsměv)... Nechte se překvapit. I my se necháme překvapit (úsměv).

25 let AVENGERU na scéně, to zaslouží pořádnou oslavu. Vy jste tu svou už odkládali, jak to tedy nakonec bude? Platí Satan Klaus? Kdo s vámi bude slavit?

Rámus: No je to šílený, čtvrtstoletí pod vlajkou AVENGER…  Zakončíme tuhle éru kde jinde než ve volyňskym kulturáku 25. 12. 2017 na tradičním Satan Klausu. Nechci bejt jak tajemnej hrad v Karpatech, ale hosty zveřejníme, jakmile bude vše na 100 % domluveno. Bude to opět masakr, tak si datum 25. 12. zapište do kalendáře!!! 

RECENZE

www.avengermetal.cz
Bandcamp
Facebook
Bandzone

sdílet
Přečteno: 807x Autor: Johan | Další články autora
Datum: 15. 10. 2017

FotoGalerie (Počet obrázků: 1) AVENGER

Diskuze (Počet příspěvků: 3)
Super rozhovor.
Se změnou názvu také určitě nebudu mít problém. Jen netočit kormidlem dějin moc kupředu, zpatky ni krok :-), aby to nebylo kontraproduktivní. Slovy klasika J.C. škol nemám, mám jen jídelní lístek hotelu Pötöffy, tak by mne zajímal doslovný překlad slova Bohemyst. Pokud by to měla být bohyně, pak je potřeba varovně zvednou prst a vydat se do Hellsoundu resp. před studio, kde stojí pro některé z nás zcela zapovězený artefakt, který mohl mít zdejšího mistra zvuku negativní vliv. Ostatně jsme ho chtěli odstranit již dávno (smích). Za rozhovor velkej dík a novou epochou kapely se nechám rád mile překvapit. immortal | 16. 10. 2017 21:44:05
No problem.
Avenger / Bohemyst – stran výměny názvu (bez ohledu na důvody) je tuzemská paralela k Celtic Frost / Triptykon. No problem. Přeju hodně zdaru! Berry | 16. 10. 2017 17:57:22
Změna názvu...
... mě mrzí. Osobně tohle nemám rád a přijde mi to prostě pitomý (bez urážky). Pro mě budou Bohemyst pořád Avenger :-) Nové album je skvělé!!! Doufám brzy ve vinyl. Parádní rozhovor! Peťan | 15. 10. 2017 16:04:22

celá diskuze » | vložit příspěvek »



Novinky

18. 11. 2017 | Autor: Johan
BRUTAL ASSAULT 2018 - BEHEMOTH!čtěte zde »

18. 11. 2017 | Autor: Johan
UNDER THE SKIN mají nový videoklipčtěte zde »

17. 11. 2017 | Autor: Mikael
KREYSON - Best of tour - trailer Ičtěte zde »

17. 11. 2017 | Autor: Johan
Na Capture the Flag Party 25. 11. 2017 v Písku zahrají místo MORTIFILIE KAOSQUADčtěte zde »

16. 11. 2017 | Autor: Johan
Novým basákem MASTER´S HAMMER je Petr Rámus Mecákčtěte zde »

15. 11. 2017 | Autor: Johan
Winter SLAP FEST 2017čtěte zde »

15. 11. 2017 | Autor: Johan
PRIESSNITZ vyrazí na tradiční předvánoční turnéčtěte zde »

15. 11. 2017 | Autor: Johan
Do Česka míří CRISIX!!čtěte zde »

14. 11. 2017 | Autor: Johan
Barbora Poláková je Po válce a pozpátkučtěte zde »

14. 11. 2017 | Autor: Johan
Neústupnost valašského kraje - YARVAR COCHAčtěte zde »

další novinky ...

Reklama

flash player not installed

Nejčtenější za 30 dní

30. 10. 2017 | Reporty
HENTAI CORPORATIONcelý článek »

22. 10. 2017 | Rozhovory
Mičl (PRŮMYSLOVÁ SMRT, fanzin Destruktorrr) – Pokud ti vyhovuje víc bezpečí a nemáš rád narušování osobního prostoru, hraj metal. Pokud ti nevadí nebezpečí a chceš v životě něco zažít, buď punk! (I. část)celý článek »

12. 11. 2017 | Rozhovory
Tomáš (Skoří) Skořepa (FINAL FLAG, EXORCIZPHOBIA) – Je vždycky hrozně super, když zjistíš, že tví hrdinové jsou i po lidské stránce naprosto skvělí.celý článek »

29. 10. 2017 | Rozhovory
Mičl (PRŮMYSLOVÁ SMRT, fanzin Destruktorrr) – Hardcore není ghetto! A věci kolem něj se dají dělat i jinak. A to i bez podepisování smluv s major labelama, keců o zaprodání se, strachu z pomluv, obav ze zrady vlastního přesvědčení atd. (II. část)celý článek »

6. 11. 2017 | Recenze
TROLLECH – Každý strom má svůj stíncelý článek »

1. 11. 2017 | Reporty
THRASH NIGHTMARE vol. 5, 28. 10. 2017, Písek - Divadlo Pod Čaroucelý článek »


Poslední diskuse

ALTARAGE – Endinghent
Datum: 16. 11. 2017 23:44:30
Autor: Opat
Titulek: ...

diskuse k článku »

ATREXIAL – Souverain
Datum: 16. 11. 2017 13:58:41
Autor: Opat
Titulek: ...

diskuse k článku »

ULCERATE, BLAZE OF PERDITION, OUTRE
Datum: 15. 11. 2017 17:30:25
Autor: Johan
Titulek: Fotogalerie doplněna!

diskuse k článku »

ASGARD – Una Maquina Infernale
Datum: 13. 11. 2017 07:18:59
Autor: Cyberolas
Titulek: ...

diskuse k článku »

TROLLECH – Každý strom má svůj stín
Datum: 11. 11. 2017 12:17:39
Autor: jeff
Titulek: Necha???????

diskuse k článku »

TROLLECH – Každý strom má svůj stín
Datum: 10. 11. 2017 08:54:36
Autor: Asura
Titulek: Odpovědi

diskuse k článku »


Partnerské weby

Fobia Distribution e-shop Metalopolis.net Metal Forever & Metal Man True empress

Reklama