Ahoj. Jelikož jsme na Fobii s CHOKED BY OWN VOMITS zatím žádný rozhovor nedělali, mohl bys krátce kapelu uvést – kdy a v jaké sestavě vznikla, kolik lidí se v ní protočilo, kolik vydala hudebních nosičů a kolik odehrála koncertů…
Zdarec. CHOV jsem založil na konci roku 2004, po rozpadu CBDS (CLOUD BURST THE DIGESTIVE SYSTEM), společně s bratrancem alias Řiťákem za bicími, které drtil i v CBDS a o nějaký měsíc později se přidal Pavel na druhou kytaru (nyní BOWELFUCK). První koncert byl někdy v druhé polovině roku 2005. S Řiťákem jsme nahráli pouze demo a první splitko. Což bylo někdy v roce 2006 a byla to naše první zkušenost se studiem a tím vlastně začala spolupráce s Hellsoundem, potažmo Honzou Kapákem. Tím zdravím samotného Ředitele Pekla ;). Když byl připraven materiál na další split, tak se bohužel Řiťák odloučil a od té doby se věnuje rodině a podobným věcem. To bylo první období, kdy jsme hledali bicáka. Protože jsme se před tím na pár koncertech potkali a spřátelili s UMBRELLOU resp. MOČOVÝMI KHAMENY (obě bandy za bicími Džízr), tak po čase neúspěšného hledání nějak došlo k domluvě, že Džízr daný materiál nahraje alespoň ve studiu. No, a jelikož jsme si lidsky a i alkoholicky :) fajně sedli, tak se z toho rozjela dlouhodobá spolupráce. Což mi připomnělo jeden popisek z plakátu, kde u našeho loga bylo „Alko grindcore ve stylu AGATHOCLES“ :). Hrávali jsme „A for Arrogance…“ můj oblíbený song. První koncert s Džízrem byl zároveň první mimo ČR, tedy v Poznani na Gore Galore Festu 2008… Cca o rok později jsme jeli opět (již potřetí) do Hellsound studia a zde nahrávali první album „Shit Autopsy“. Což byl počátek spolupráce s Nice To Eat Your rec., tedy s Vláďou z FLESHLESS a vlastně i s Rotten Roll Rex. Abych ještě vysvětlil – split „Zombie Jegers“ vyšel až po albu, aby matroš nezůstal ležet v šuplíku, jinak byl nahrán dříve. Původně mělo vyjít na jakémsi 4-5 splitu v Kanadě, snad i se SPASM, ale z toho samo sešlo. Ještě bych neměl zapomenout na Honzu Vláška (ex-DEAF AND DUMB), který tvořil malby na většinu našich obalů, a někdy v té době jsme se seznámili. Tímto tě zdravím Maestro ;). Po vydání „Shit Autopsy“ se více koncertovalo… za zmínku stojí Obscene Extreme, Mountains of Death ve Švýcarsku a Death Feast v Německu… tj. rok 2009. Pavel hrál chvíli na basu, ale to ho moc nebavilo, což vedlo k tomu, že se naverboval další alkoholik :) Filip, který drtí basu dodnes. Poté se hlavně koncertovalo a chlastalo ;). V roce 2011 nás pozvali na společné tour ULTIMO MONDO CANNIBALE z Itálie. Což byl masakr :-D. Projelo se Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Čechy a Německo. Chlast tekl až dost. V roce 2012 byl zajímavý výlet na Ukrajinu, při cestě se opět hrálo v Liptovském Mikuláši, pak měl být Lvov, který naštěstí odpadl, protože po asi 7-8hodinovém čekání na hranicích bysme ho stejně nestihli a následně Kyjev – Zverovision 2012. Cesta dlouhá a náročná… když jsme odehráli, tak asi hodinu na to jsme sedli do auta a přes 20 hodin cesta domů… asi 1500 km, neskutečně skvělý zážitek :o. Protože jsme se taky dokopali udělat nějaké nové skladby, tak jsme ke konci roku 2012 jeli nahrávat. Tentokrát jsme se rozhodli vyzkoušet jiné studio, a to Davos maestra Otyna, tímto tě zdravím zvíře ;). Jednalo se o matroš na splitka, část vyšla na CD s NARCOLEPTIC a část na kazetě s ABORTION (zde je skladba „Teplákárna“, která vznikla ještě za dob Řiťáka a vlastně i hymna „Já bych chtěl bejt furt nalitej“ ;), která je též z té doby a byla připravena jen v hlavě a teď se konečně zrealizovala). Split s ABORTION měl být původně 7“ EP, ale poté, co se domluvila kazeta, se přidalo pár skladeb z toho druhého splitu, aby to nebylo tak krátké ;). Měla, možná ještě má, vyjít i CD verze v Brazílii, ale tomu už moc nevěřím… čeká se už moc dlouho. Na rok 2014 jsme se nějak dostali do kontaktu s Chimpy festem v Londýně a nato se mi podařilo domluvit další tour. Hráli jsme v Německu, Holandsku, Anglii a Belgii. Super výlet, hlavně z Anglie jsme byli nadšení. Na přelomu roků 2014/2015, kdy byla postupná snaha dělat další songy, se půl roku jezdilo na zkušebnu a celkem k ničemu. A to ještě každý bydlel úplně jinde a cesta na zkoušku a zpět zabrala skoro pět hodin!!!! Což nedávalo smysl. Tady začínalo takové divné období, kdy jsem měl pocit, že stojíme na místě a i přes snahy se to neměnilo a to bylo špatně. Dopadlo to tak, že na akci v Německu jsme měli takovou poradu, co se děje a co dál, na což Pavel po 10 letech odešel, že ho to nebaví. No mohl se sám vyjádřit dřív. Normálně jsme se domluvili jako kámoši a vše v pohodě. Jen se od té doby poněkud distancoval a skoro se nevidíme… asi se z něj stává Pražák :-D. Zdár! :-D Ta akce byla zajímavá tím, že se hrálo v zámeckých sklepích. Přijelo se na dvůr zámku a šup dolů a dolů. Následně jsme pokračovali ve 3. Zajímavá akce byla ještě Total War fest v Maďarsku a September to Dismember v Itálii, kde jsme se seznámili s Portugalci GORGASMICO PORNOBLASTOMA. Už v tu dobu jsme trochu diskutovali o postu bicáka, jelikož tam byly občasné alko/technické přešlapy :). Ale přátelství a parta měly prim, tak se jelo dál. I když to občas způsobilo nechuť tvořit dál. A čas běžel. Do toho už Džízr plánoval rodinu. Prvotně se mělo další album nahrávat už z kraje roku 2016, ale situace a přírůstek do rodiny to nedovolily. Když už bylo patrný, že posun v tvorbě a rodina nepůjdou v klidu dohromady s pohodovým chodem kapely, tak jsme se domluvili, že začneme oficiálně hledat nového bicáka a nahrávání zachrání Honza, pokud už nebude někdo nový. Druhý termín ve studiu byl na listopad 2016. Ještě před tím proběhlo tour Portugalsko/Španělsko (viz. odpověď dál) a skvělý výlet do Kodaně, kde jsme hráli na Grindcore Family Weekend. Sám jsem byl zvědavý, kolik jsme odehráli koncertů, tak jsem na Bandzonu zjistil, že jen asi okolo 160 +/-.
Nahrávky:
- 2017: Shit World - 2nd full (Nice To Eat You, rec,, Rotten Roll Rex) CD
- 2015: Split tape * ABORTION (Give Praise Records)
- 2014: 5 year full of shit / More shit and vomit - Live CD + DVD (DIY) CD, DVD
- 2013: Shit is comming back to life - split CD * NARCOLEPTIC (NTEY) CD
- 2009: Shit autopsy 1st full CD (NTEY, Rotten Roll Rex) CD
- 2008: Zombi Jegers - Split CD * S.C.A.T. (Rotten roll Rex)
- 2006: Mírně naprasklej teletubies za kinem - Split CD * MOČOVÝ KHAMENI (DIY) CD
- 2005: Je to v prdeli! – Democasette (DIY)
Vaši starší tvorbu prakticky neznám, jen jsem si něco poslechl na webu – a když srovnám skladby z novinky třeba s těmi na „Shit Autopsy“ či splitkách, tak to je propastný rozdíl. Dříve to bylo takové to umca umca s prasečím kvičením (nejen…), na novince hrajete regulérní old school grind bez funny „příkras“. Proč a jak došlo k takovému přerodu?
Rozhodně nemládneme. Je to takový přirozený a postupný vývoj. Kdybys toho poslechl víc, tak se ta propast zmenší ;). Člověk se hráčsky i skladatelsky posunuje. Ale nikdy jsme nebyli vyloženě umca umca, vždy bylo minimálně 50 % grindu a punkovo crustové vlivy jsou tam taky… za dob Řiťáka nás většinou na živo přirovnávali k LAST DAY OF HUMANITY, díky jeho krutým sypačkám ;). A bez sypaček to není grind… To mi připomnělo, když jsme verbovali Džízra („Když ptáčka lapají….“), později si stěžoval, že je to samá sypačka, že když jsme ho lákali, tak jsme mu slibovali umca umca pohoda :-D. Dřív to bylo více o zábavě a vyblbnutí se. Čím pitomější hlášku někdo žblebtnul tím lepší název skladby :). Ale to člověka časem omrzí a přestane bavit, chce tomu dát nějakou hloubku, smysl, posun. Když jsem si pouštěl finální nahrávku „Shit World“, tak jsem si sám říkal, že to zní pomalu jak jiná kapela, ale po dalším poslechu mi to přišlo skoro stejný :-D. S tím rozdílem, že tentokrát je vše tak, jak by mělo být, správné tempo, čitelný zvuk, čistě zahrané atd. Konečně tam vylezly všechny detaily, které mají. Dá se říct, že jsme si tady našli konečně svůj zvuk, celkové vyznění. Někdo mi říkal, že je z některých nahrávek slyšet, že se ještě trochu hledáme, tady mám pocit, že jsme se našli ;).
Přiznám se, že mě „Shit World“ hodně příjemně překvapilo. Nečekal jsem vlastně nic, dal si CD do přehrávače víceméně ze zvědavosti a dostal pecku – a to nejsem grindu nakloněný posluchač, baví mě v podstatě jen nějaké ty staré kapely typu NAPALM DEATH nebo CARCASS, z našich kapel aktuálně KAOSQUAD. Co na ten přerod řekli, nebo řeknou vaši dosavadní fanoušci, kteří byli zvyklí na něco jiného? Už máte nějaké ohlasy, ať už záporné od „tanečníků“, nebo naopak kladné od nových fanoušků?
Zatím jsou reakce velmi pozitivní… už několikrát jsem slyšel, hlášky typu, že si to museli pouštět x-krát dokola, „slyšel jsem to zatím dvakrát… ale pokaždé 3 hodiny v kuse“, že je to po dlouhé době album, které opravdu nadchlo a tak. Čurby i Bilos to hodně chválili. Reakce celkem kopírují mé vlastní nadšení/překvapení. Je pravda, že když jsem si to doma pouštěl na PC v Guitar Pru a dolaďoval nějaké detaily, tak už tam ten materiál zněl celkem zajímavě a říkal jsem si, že by to neměl být úplný shit :). Jinak člověk stojí nohama na zemi a ví, že to není nic převratného. Recenze teprve polezou ven a rozesílají se CD. Tohle je první CD, které zní tak, jak bych si představoval a to jestli se to někomu nebude líbit, už není moje starost :-). Hvězdný dodatek – KAOSQUAD mě též mile překvapili, tím zdravím Víťu ;).
Proměnou prošel i zvuk, i když zase soudím jen podle poslechu z netu… na starších nahrávkách zní hlavně bicí „plechově“. Chápu, že se to tak někomu líbí i to ke grindu patří, na „Shit World“ ale máte zvuk jak kule, bicí duní, kytara je ostrá a basa příkladně bručí. Šli jste do studia s takovouhle představou, nebo to vykrystalizovalo až při nahrávání?
Jak jsem psal v první odpovědi. Bylo to takové složité období. Věděl jsem jen, že album musíme nahrát a že musí dopadnout co nejlépe. Jinak to může jít taky komplet do kopru. Pokud nenastane potřebný posun, tak nevím, co by bylo dál. Představa, že bych s tím seknul, mě děsila a bylo to něco nepředstavitelného. Zároveň jsem měl pocit, že když bude hotová nahrávka, tak se bude lépe hledat nový bicák.
Zpět k nahrávání. Do studia jdu s tím, že se z toho vytříská, co v danou chvíli a v rámci možností půjde. Musí to znít zase o kus lépe než minule. Hlavní rozdíl je asi v aparátu a v rukách. Od minulého nahrávání jsem u kytary vyměnil skoro vše (aparát, snímač…). Člověk se poučil z chyb a rad, které pochytil. Aparát v obýváku také není na škodu. Za poslední rok jsem toho nahrál asi tolik, co za předchozích deset let :) a skládání a cvičení s programem Guitar Pro (dále GP) udělalo taky své. Je to vlastně jako když hrajete s metronomem. (Pak člověk začal slyšet na zkušebně věci, které dříve neslyšel :-)). Díky tomu zní kytara konečně tak, jak bych chtěl, a jsou slyšet detaily, které mají být slyšet. Nejsou schovaný v tom bahně jako např. na „Shit Autopsy“. Bicí se podařilo perfektně nazvučit, bez triggerů... hra maestra bubeníka si sedla jak prdel na hrnec! To klobouk. Basa vše krásně doplnila a tvrdí muziku! Filip též vyměnil kytaru a ta nová basa pěkně souzní s kytarou. Nic se nějak specielně nezvučilo, postavil se aparát, poštelovaly se dva knoflíky a jelo se. Celkově vše dobře fungovalo dohromady. Když jsme poslouchali jednotlivé nástroje, tak to bylo trochu punk, ale když se to pustilo dohromady, tak nám lehce spadla brada a ve studiu zhoustla atmosféra :-D. Všichni si uvědomili, že z toho leze něco víc, než jsme sami čekali a bylo to cítit ve vzduchu. To se nedá popsat, co jsme zažívali :-D, chvílemi to vypadalo, že straší! Takový to, že je cítit, že jde o něco důležitého, byl to docela haluz. Pár dní po návratu ze studia jsme si volali, jestli se nám to zdálo, nebo jestli to bylo doopravdy :-). Když jsme měli nahranou asi polovinu, tak nějak vypadla elektřina a zvukovka přestala komunikovat. Tak bylo napětí, jestli to vůbec dotáhneme do konce… ale Honza je prostě profík. Vzal telefon, někam zavolal, pak přijel borec z voblasti AJ TÝ, dalo se to do rychtyku a další den se jelo dál. Dva dny před nahráváním vokálů jsem byl nervózní, abych to tím nepokazil ;). Ale Fíla mě pak podporoval a pilně zásoboval různými nápoji a tak podobně :), až se tréma zahnala. Chvílemi jsem si myslel, že se při tom otočím naruby, ale naštěstí se tak nestalo. Na to, že mě tři týdny před nahráváním škrábalo v krku, to dopadlo celkem dobře!!! Bylo to pro mě celkově takové hektické období… řešily se vztahy, rodina… (nejen u mě), přípravy na nahrávání probíhaly až do samotného odjezdu do studia. (Některé kytarové party jsme se ještě učili hrát ve studiu…protože skladby byli dokončeny necelé 2 týdny před nahráváním :-D). Škrábání v krku vyřešily až prášky na žaludek a ATB, když už bylo nutné jít v prosinci k doktoru. Předtím jsme ještě stihli odehrát dva koncerty s GORGASMICO PORNOBLASTOMA, kteří sem přijeli na víkend. Poslední noc to na mě už komplet padlo, horečka jak prase atd.. Pak jsem je odvezl na letiště a rovnou k doktoru. :( Finální mix se dělal až přes vánoční svátky, protože po první fázi nahrávání jsme byli už tak vymletý, že už to prostě nešlo. Jak to vše posloucháš pořád dokola, tak už nevíš, čí jsi. Doma to stálo za prd, tak jsme po Vánocích jeli do studia :).
Zvuk se povedl perfektně… ve studiu jsme tomu začali říkat UFO :-D. Ideální volume se při poslechu pozná tak, že rezonuje nábytek v místnosti :-).
Aktuálně nemáte bubeníka, takže album naklepal Honza Kapák. Jak náročné je nahrávat s někým, kdo není členem kapely? A jak se Honza učil materiál? Poslali jste mu nějaké pracovní nahrávky, nebo do toho šel až ve studiu, když jste přijeli a řekli „tady to chceme takhle a tady takhle“?
Tohle nahrávání bylo celkově dost odlišné od těch předchozích, ale určitě velmi dobrá zkušenost. Byl jsem z toho trochu nervózní, ale to, že se jednalo o Honzu, mě na druhou stranu uklidňovalo ;). Skladby jsem měl připravené v GP, kde byly komplet sepsané kytary a bicí dle představ kytaristy :) a to jsem posílal Fílovi i Honzovi. Honza je mazák a profík až do samého pekla, finální podklady dostal asi 3 dny před nahráváním! Pár drobností jsme si vysvětlili nahrávkou ze zkušebny nebo svahilštinou. Bylo znát, že ho to začalo bavit, tak si to sám užíval. Část skladeb jsme vlastně na zkušebně ani nehráli. Jen jsme se je učili podle GP a nahráli až ve studiu. Někdy si říkám, že to, jak to bylo připravováno „na rychlo“, nebylo moc času nad tím přemýšlet a vymýšlet kraviny, tak to tou spontánností ovlivnilo vyznění nahrávky.
Kecal vám Honza do připravené muziky? (úsměv)
Minimálně. Pár šíleností na bicí jsme museli vypustit :-D, jinak v pohodě. Na místě se ladily jen drobné detaily.
V bookletu je uvedeno, že Hell Johan, jak Honzovi říkáte, nahrál i nějaké „guitar bziiik“. Počítám, že jde o ona sóla v několika skladbách. Nebo se pletu? A proč sis je nenahrál sám?
Ano, správně, máš za 1 ;). Tahle spolupráce vznikla už u alba „Shit Autopsy“, kde Honza něco na požádání přihodil, takže bylo jasný, že ho opět oslovím. I když jsem měl většinu připravenu v GP a při snaze bych to dal, tak jsem chtěl, aby to nahrál on, nejsem sólový kytarista ;) a vím, že Honza to dá dle mých představ a taky jsem neměl čas se to pořádně naučit :-D, i když nešlo o nic složitého. Ale abych nebyl takový flákač... nahráli jsme ještě jednu extra skladbu, která není na albu a má vyjít na 7“ EP s GRUESOME DTUFF RELISH a v té je taková punkovější vyhrávka, kterou jsem... záhadně nahrál na první pokus :-). Vyhrávky na splitech s NARCOLEPTIC a ABORTION nahrával Pavel. To trvalo dlouho, ale zní to dobře.
Nevím, jestli jste v minulosti měli u všech skladeb texty, tentokrát ale každý song, kromě závěrečně instrumentálky, slova má. Otázka první – proč je část v češtině a část v angličtině? Beztak ti není prakticky nic rozumět…
Nějaká snaha o texty byla už od začátku, na prvním splitu dokonce pár věcí česky a celkem srozumitelně (např. skladba „Rum“, takový turbo punk). I na „Shit Autopsy“ bylo celkem dost sepsáno a i jsme se podle toho snažili halekat ve studiu, ale moc velký efekt to nemělo. Tam nebylo rozumět absolutně ničemu. Ale zpět k otázce. Něco bylo napsáno rovnou v angličtině, to se tak použilo a v bookletu je to jen v engliš version. Do češtiny se to nepřekládalo, přišlo mi, že by to znělo divně ;). Jsou zde i 3 skladby, které jsem původně napsal pro projekt CRUEL FACE OF LIFE („Fast way to hell“, „Like thousands suns“ a „Cruel face of life“), které byly otextovány v češtině a do bookletu se přidala engliš version. Skladby se nám líbily a nebylo dost času napsat více nových, tak se použily :). Stejně tak se přidal překlad u dalších věcí, které jsem „otextoval“ já ;). Jinak poslední koncert CRUELU byl v prosinci 2014 a nepočítá se s obnovením. Zde hrál na basu taky Filip, tak skladby už znal.
Doma praktikuju to, že když si pustím album, tak si někdy čtu texty se zpěvem a docela se v tom zorientuji i rozumím. Zkus to, myslím, že by ses taky někde chytil ;).
Otázka druhá – když už jste muziku posunuli do vážných sfér, proč jsou některé texty, s odpuštěním, slaboduché? Ty vážnější jsou pak napsané dost jednoduše. Nestálo by za to se i v tomhle směru trochu posunout? Nebo to lidi víceméně neřeší a texty si čtou jen recenzenti? (úsměv)
Ty slaboduché asi myslíš „Syrečky...“ a „Čokovoko...“, to tak prostě mělo být. Tedy myslím téma. Já mám rád syrečky a kluci pálivé... dost pálivé :-D. Prostě jsem to napsal tak, jak mě to napadlo a moc jsem to neřešil. Možná i „Malá doba temna“ se na první pohled zdá „slaboduchá“, ale ta není jen o aqua, má vážnější podtext, ale to asi málo kdo pochopí. :) Naštěstí na to nejsou žádné předpisy a nikdo neurčuje, o čem mají texty být a jak mají být psané. To je právě na hudbě krásné, uděláš si to podle svého. Ale abych to trochu rozvedl, na prvním místě je pro mě hudba. U textu je pro mě hlavní, aby to dobře sedělo do úst a šlo to dobře s hudbou. I v téhle oblasti je u nás průběžný posun. A slova jsem chtěl mít všude, v žádném případě jsem tam už nechtěl chrčet jen tak naprázdno tvrdé ýý, to dost ochuzuje celkové vyznění. A ta jednoduchost je taky ovlivněna tím, že jsem texty řešil až jako poslední... některé opravdu na poslední chvíli. Sepisoval jsem je pár dní před odjezdem do studia. To už jsem pak opisoval více méně titulky, rozhovory z filmu (Moucha viz. intra) a nějak si to poupravil či rozvedl :-D. Nejhůře to asi odnesla skladba „Fusion“. Některé texty měly jen útržky, dle kterých vznikl základ pro hudbu, a pak se to v rychlosti nějak dotáhlo. Takže jo, příště to bude určitě zase o kus lepší ;). Nějaká ponaučení z tohoto nahrávání určitě vzešla. No a upřímně mám pocit, že texty si přečte tak 10 % lidí, tedy v lepším případě. A přijde mi, že většinou podle textu, nebo spíš názvů skladeb určují žánr hudby. Ne podle samotné hudby, což je trochu na hlavu. Pro mě jsou to dvě odlišné věci.
Myslel jsem, že ve studiu otextujeme i poslední skladbu, ale už jen název, aby vystihoval to, co vyjadřuje skladba, by byl moc složitý. Nakonec se to nechalo bez vokálu. Samotná hudba zněla zajímavě, byla to poslední skladba, tak jsem plácnul, že to bude prostě „The End of the Shit World“ a nazdar.
CD vyšlo v kooperaci NTEY a Rotten Roll Rex. To jsou firmy, u kterých jste vydali většinu dosavadního materiálu. Byli jste dopředu domluveni, kde novinka vyjde, nebo jste přemýšleli o změně? Co na hotový materiál říkal Vláďa Prokoš? Byl překvapený, nebo tušil, s čím se do studia chystáte?
S čím jsme šli do studia netušil asi nikdo... já tak napůl :). Přijde mi, že si to Vláďa ještě neposlechl nebo to radši moc nekomentoval. Nějaká domluva dopředu byla. Ale poté, co byla hotová nahrávka, jsme všichni cítili potřebu to zkusit nejdříve rozeslat do světa, ale z těch vyšších míst bohužel žádná reakce. Pak jsem ještě zkoušel domluvit spolupráci více labelů po světě, ale to mi přišlo, že spolu nechtějí spolupracovat. Takže to dopadlo, jak to dopadlo. Momentálně ještě řeším vinylovou verzi, na které jsme byli domluveni, ale nějak z toho sešlo. Takže pokud by měl někdo z vydavatelů zájem vydat album na LP, nebo se alespoň podílet, tak ať se neváhá ozvat. Něco málo už mám nakontakováno, ale ještě budu obesílat. Měly by tomu pomoct i recenze, které postupně lezou ven.
Jaká je výhoda, když CD vyjde v kooperaci tuzemského a německého vydavatelství? Cílíte tímhle i na velký německý trh? Máš představu, jaký podíl vydaných nosičů se prodá u nás a jaký v zahraničí?
Nic moc zajímavého se nekoná, Marko si vzal část CD a tím to víceméně hasne. Což je asi škoda, ale ještě není všem dnům konec. Přehled kdo kolik prodal, fakt nemám :).
Se zahraničím souvisí i koncertování, s koncertováním chybějící bubeník. Tak to vezmeme postupně. Člověka za bicí hledáte, přesto koncerty nějak zvládáte – jestli to správně chápu, tak bicmen odchází a přesto s vámi už víc jak rok ještě pokračuje… a pokračovat bude, dokud někoho neseženete?
Šílená situace, ale je to tak, jak říkáš :-D. S Džízrem máme dohodu, že když to půjde termínově, tak daný koncert odehrajeme, ale nebudeme to nějak lámat přes koleno (rodina atd.). S tím jsem začal domlouvat i letošní tour. Tedy buď najdeme někoho nového, kdo s námi pojede a pokud ne, tak má Džízr opět dvoják. Odtluče to za MOČÁKY i za ČOKOVOKO. Borec co!! To klobouk. Zároveň musím konstatovat, že letos jsme museli odmítnout nejvíce koncertů, co pamatuji. Nejen v ČR :(. S touhle situací souvisí i to, když Filip říká, že hrajeme více v zahraničí než doma. Což tak je, cca poslední dva roky. Tomu nahrávají tour, která jsou pro nás lákavější návštěvou cizích zemí a když to jde, člověk se někam rád podívá. Pak už se nedá nic moc dělat s jednotlivými koncerty. Buď to termínově půjde, nebo ne. Bohužel to většinou nešlo. Je to o volném o čase, kterého s rodinou ubylo. Chvíli to bylo napínavý i s vystoupením na Obscenu. Původně měl být Džízr v práci a k tomu už měl vyplácanou dovolenou. Takže jsem v jednu chvíli oslovoval bubeníky čistě na OEF. Známá dohodila i Jacka z polských NUCLEAR VOMIT, který měl zájem a byl v záloze. Protože několik dalších oslovených opět termínově nemohlo. Nakonec to Džízr v práci nějak ukecal, prohodil směny a šel do toho s námi. A dopadlo to peckově.
Proč je problém do vcelku známé kapely sehnat tlučmistra? Měli už jste nějaké zájemce, ale neprošli? Je složité k vám zapadnout, nebo je složité zvládnout materiál podle vašich představ?
Jak se říká, o bubeníky byla, je a bude nouze ;). Oslovil jsem dost lidí, ale ti, co mají zaběhlou kapelu, už nemají potřebu řešit něco dalšího, nebo většinou měli už 2,3,4 kapely. Jednou jsem slyšel i 8!!! Takže buď není čas, anebo to prostě nezahrají. Zkoušeli jsme jednoho typa, ale ten nedal sypce. Teď se ozval jeden známý, tak čekáme, až pošle nějakou ukázku, ale je to opět skoro 100 km od nás. Též vidím trochu problém v naší poloze. Rakovnický okres mi přijde taková černá díra. Hrát punk, tak no problém, ale náš rachot, to už je horší. Jsme uprostřed ničeho. Být na Moravě, tak máme větší šanci někoho sehnat. Takhle zatím jezdíme na zkoušku 100 km do Ústí nad Labem. Jinak lidsky jsme pohodáři… to lidi vědí... (a taky dobře vědí, že když si tu tombolu rozkradli, že ji nemůžou vyhrát) :) :-D a už tolik nekalíme :-D, více se věnujeme hudbě. Tak pokud by měl někdo zájem to zkusit, budeme rádi, neváhejte napsat. Rozjedeme to. Rád bych hrál celé album naživo, včetně druhé kytary, aby to bylo plnohodnotné. Příští rok by konečně mohl klapnout plánovaný výlet do Mexika.
Loni jste odehráli turné v Portugalsku a Španělsku. Jak dopadlo? Máte nějaké neuvěřitelné historky, nebo všechno proběhlo v poklidu, klapalo podle plánu a ani jednou jste nezabloudili? (úsměv) Jak koncerty na Pyrenejském poloostrově vypadaly? Dá se to srovnávat se středem Evropy, myslím co do vybavení klubů, počtu návštěvníků a jejich chování na koncertech či reakcí?
Dopadlo dobře, přežili jsme :-D. Byl to výlet plný tolika zážitků, že se těžko něco vyzdvihuje. Vozili nás kluci s GORGASMICO PORNOBLASTOMA, s kterými jsme se seznámili na September to Dismember festu v Itálii. Zalíbili jsme se a chtěli nás pozvat. Kluby a návštěvnost je velmi podobná jako tady. Hlavní rozdíl je v tom, že je tam prostě vedro a celý ten denní koloběh je časově posunutý. Takže když to shrnu, tak to bylo jako na noční směně, alias cca desetidenní mejdlo. Většinou se chodilo spát v 6 nebo 7 ráno. Akce začínaly nejdříve v 10. Což, jak nejsme zvyklí, nás brzy dohnalo v podobě spánkového deficitu :-D. Někdy už to nebyla moc prdel, ale nějak jsme to zvládli. V jednu chvíli jsme i přivykli tempu :-D. Asi tak od 4. koncertu. Ten byl zrovna ve Španělsku v Palencii. To byl nejdelší přejezd, asi 450 km. Vozili nás starým Fordem transit s pneu, které nevzbuzovaly moc důvěru :-D, jelo to max. asi 80 km/h a naštěstí cestou splašili rezervní kolo. Kluci si mysleli, že tímhle autem to ujedeme asi za 3 hodiny a všechno pořád v klídku, času dost :-D. Měli jsme tam být v 11 večer. Cestou nám ještě rupla guma na dálnici, naštěstí se v té rychlosti moc nedělo a prostě jsme se zasmáli, vyměnili kolo a jeli dál. Na akci jsme přijeli asi okolo 3. ráno. Tam pohodička, nikdo nic neřešil. Zeptali se, jestli je vše OK a oni ať se jdeme najíst. Že bude hrát 2. kapela a my jako 4. Prostě no stress. Po akci 3 hodiny spánku a jelo se znovu tu štreku. Tím, že přejezdy trvaly déle a vše bylo dost langsam, znamenalo méně času na obhlídku města a dalších míst či památek. To nás trochu mrzelo. Hráli jsme v pěkně vybavených klubech i na squatu, v kuchyni asi 3x3 m :-D. Prdel byla. Po posledním koncertu jsme se vrátili do Lisabonu, kde jsme měli objednaný auto v půjčovně. Po zaplacení mraků poplatků nám ho teda půjčili a pokračovali jsme na jih do Algarve. Tam jsme měli apartmán s bazénem. Tady jsme pak různě vyjížděli na okolní pláže, maják a podobně. Mimo to jsme se brutálně připálili u bazénu a sem tam popíjeli. To bylo super. Celkově je to krásná země. Lidi jsou tam víc v klidu, nikam vystresovaně nespěchají, víc žijou, užívají si života. Podobně jako Italové a Španělé. Pak se vrátíte do Čech a vidíte tu otrávenost, spěch a podobně (podle toho je pojmenovaná skladba „Stressland“). Určitě se tam chci znovu podívat.
Letos v říjnu se chystáte se na turné do Anglie. Máte tam nějaké kamarády, fanoušky, kteří se tam o vás postarají, nebo budete klasicky nocovat po klubech a squatech? Organizujete si tyhle výlety sami, nebo vám pomáhá nějaký šikula?
Tohle tour domlouvám já. Stejně jako předešlý výlet do Anglie, z roku 2014. Jedeme svou dodávkou, opět s MOČOVÝMI KHAMENI. Už tam máme nějaké kontakty a dobré ohlasy z toho minulého tour, tak to šlo domluvit celkem dobře. Jen mě překvapilo, že neklaplo nic při cestě – Německo, Belgie – ještě k tomu je to v pátek a sobotu. Takže bude 7 koncertů čistě po Anglii. Mysleli jsme, že pojedeme i víc na sever, ale nesehnalo se dost kontaktů, aby se to smysluplně propojilo. Spaní většinou u někoho doma, někde jsme si zajistili ubytování. Posledně to bylo celkem v pohodě, tak doufám, že to bude podobné. ;). Anglie je taky moc krásná země, hlavně mě uchvacuje svou historií a památkami. Hrady, katedrály a podobně. Někdy je to hodně silný zážitek. Lidé též velmi přátelští. Těšíme se tam. To mi připomnělo jednu noc v Portugalsku. Jednou k ránu nás přivedli k typovi, kde máme spát… byl na to „opravdu“ připravený. Nejdřív otevřel pokoj, kde byl naskládaný nábytek až ke stropu. A ve finále nás chtěl nacpat do v podstatě „kotce pro psa“, který byl součástí bytu, mělo to plastový okna, ale byl to prostě humus. Naštěstí jsme řekli, že tohle už fakt ne. Takže se k ránu hledalo ještě náhradní spaní. To už bylo v pohodě, matrace i postele. Pak 3 hodiny spánku a zase dál. Občas si do kluků musíme ze srandy rýpnout – „dog-chamber“ :-D.
Jste aktivní od roku 2004, takže už leccos pamatujete. Jak se během těch let scéna proměnila? A jak se proměnila pozice CHOKED BY OWN VOMITS? Existuje ještě pořád něco jako česká grindová scéna, která byla v devadesátých letech celkem profláklá, že se říkalo, že u nás je grind na světové úrovni? Kterou kapelu u nás aktuálně považuješ za nejlepší? A na jaké pozici vidíš svou kapelu? (úsměv) Podle mě jste s aktuální plackou zamířili hodně vysoko…
Přijde mi, že tím jak je všechno dostupnější a dostupnější, myšleno mimo jiné nástroje, technika a nahrávací možnosti, tak je všeho víc a víc, nejen kapel. Bohužel na úkor kvality a lidi jsou přehlcený, přežraný, zmlsaný. Koncertů je mraky, jen si vybrat. Pak se někdo diví, že je menší návštěvnost. Objevila se ksicht-knížka (Facebook), která velmi usnadňuje komunikaci, ale na druhé straně možná drží lidi více u PC a ne v reálném životě. Nějaký extra přehled si nedržím, ale grindová scéna se určitě drží, i když dříve byla asi výraznější a zajímavější, byly osobitější kapely. Ale čas plyne a kapely dozrávají, tak to bude snad lepší. Hodně jedou SPASM a JIG AI. INGROWING opět startují motor. Nejlepší kapela těžko říct. Co se naší bandy týče, tak se postupně posouváme, rozšiřujeme naše jméno atd., tím by se měla posunovat i naše pozice :-). Nové album by mělo pomoct. Někdy mi přišlo, že je o nás zájem spíše v zahraničí, ale třeba se mi to jen zdálo ;).
Též mě těší obrození vinylů a hlavně klasických kazet, které v jeden čas vymizely a teď se vrací. Bohužel u vinylů už je v některých případech cítit snaha vyšponovat cenu, co to jde.
Snad jsme probrali všechno důležité, ale jestli jsme na něco zapomněli, tak sem s tím…
Co říct... ať jsou lidi víc v pohodě, neřeší kraviny, chodí na koncerty a podporují kapely pořízením nosičů a merche :-D. Krom toho ti posílám velký dík za tento rozhovor a za recenzi alba. Další velký dík posílám Vláďovi (NTEY) a Džízrovi!
kvetak.fekal@seznam.cz
