Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

9. 9. 2017, Sušice – Chatová osada Luh

Název zřejmě posledního open air festivalu sezóny jsem v minulosti samozřejmě zachytil, ale vždycky mě odradila informace, že se akce koná v „nějaké“ chatové osadě kdesi za Sušicí. Myslel jsem si, že jde o  místo „čert ví kde v lesích“, až letos mi kamarádka vysvětlila, že je to asi minutu pěšky od Santosu, na kterém se koná Metal Madness. A pro jistotu mě na místo konání odvedla, abych tam případně trefil, kdybych se rozhodl letošní ročník navštívit.

A protože line-up mi přišel zajímavý, počasí bylo celkem OK a kamarád se taky rozhodl zúčastnit, nic nebránilo vyrazit. Kolem půl sedmé jsme dorazili na místo konání, které je pro akce podobného druhu takřka ideální. Chatovou osadu Luh tvoří zhruba dvacet chatek, volejbalové hřiště, ohniště a nejdále od města něco jako bar a „nepódium“. „Nepódium“ je betonový plácek, na který z jedné strany navazuje dřevěný přístřešek a z druhé pro potřeby festivalu navazoval velký stan chránící diváky před případným deštěm, pro sedící byl připravený druhý stan, takže případná nepřízeň počasí byla elegantně vyřešena.

První kapelu jsme nestihli, ale stihl ji Berry…
Trio GIBBUS (ex-CUI BONO, AZID, LIVER GARNISH, aj.), nová akvizice sušické scény, je sestaveno ze starých místních harcovníků punku a hardcoru, aby nyní generovalo dřevní, tříakordový, anarchistický punk. Historicky první koncert, šest válů jako ochutnávka, vlastní nekompromisní texty zpečetěné předkem Františkem Gellnerem. Zahráno zručně, předneseno naléhavě a upřímně.

Když jsme do areálku dorazili, pro nějakých patnáct přihlížejících hráli UNSOLVED CASE z Kralup nad Vltavou. Je určitě dobře, že pořadatelé zvou kapely, které v okolí nehrají a je tak šance objevit něco nového a srovnat, jak se hraje hardcore punk u nás na jihozápadě a jak jinde. UNSOLVED CASE servírovali hardcore ve středních tempech ve složení jedna kytara, jedna basa, bicí a sólový vokál. Což se později ukázalo jako výhoda, protože pánové měli čitelný zvuk. Energický zpěvák pobíhal po place a do vcelku propracované muziky křičel a přitom dobře artikulovat texty, který, myslím, byly v angličtině. Kapela působila solidním dojmem, já bych ale přivítal více rychlejších pasáží a taky mám radši ostřejší, vypjatější zpěv.

Obého se mi dostalo při vystoupení další kapely z větší vzdálenosti od Sušice, z Chrudimi dorazivších NOMA. NOMA  funguje coby trio, přičemž o vokály se dělil kytarista s basákem, ten první jich obstarával většinu. A ač se jednalo o melodický svižný hardcore staré školy, zhruba takové, jakou kdysi produkovali TELEX a další HC party první vlny žánru v Čechách, NOMA se zatím hledá. Hudebně dejme tomu, i když většinu postupů už každý slyšel stokrát, problémem ale byly vokály, hlavně kytaristův. Nevím, nakolik se na vyznění podílel zvukař, ale část viny nese i zpěvák, který to křičel, jako kdyby to dělal poprvé. Špatná práce s dechem, špatná artikulace, texty horko těžko napasované do muziky, tady je před kapelou hodně práce, aby to za něco stálo. A trapný text o hajném – lesa pánu bych okamžitě vyškrtl z playlistu, byť komedii Ať žijí duchové, ze které si kapela vypůjčila část textu, mám rád.

První kapelou, kvůli které jsem vážil cestu, byli UCHÁZÍM. Sice jsem je v posledních letech vídal poměrně často, ale neomrzeli mě. V Sušici to zpočátku bylo trochu zvukově haprující, ale po chvilce se to srovnalo do poslouchatelné polohy. UCHÁZÍM přehráli průřez tvorbou, nechyběla letitá „GNWP“, která dobře korelovala s plachtou na pódiu, nechyběly hitovky typu „S čerty nejsou žerty“ ani skladby z předposlední desky „Marnostroj“ v čele s titulní kompozicí, hrálo se i z aktuální desky, ale spíše méně než více. Chápu, že pro ty, kteří nemají kapelu najetou, může muzika UCHÁZÍM mnohdy působit překombinované a hůře stravitelné, mně se ale tvorba party z Prachaticka líbí moc a dokonce bych kluky označil za hitmakery – vedle složitějších pasáží se vždy vynoří něco tak neskutečně chytlavého, že se na to dá i tancovat. (úsměv) Poslední song se musel obejít bezy basy, protože Bodza přetrhl strunu, ale to už nic neměnilo na výborném dojmu.

LAHAR zajímali nejvíc lidí, někteří navíc byli zvědaví na nového frontmana Růžu, kterého při sporadickém koncertování písecké party ještě neviděli. A nejspíš byli zklamáni, stejně jako já. Zvuk. Nevím, kde se stala chyba, ale Růža byl prachmizerně slyšet, a když už slyšet byl, tak byl jeho vokál nějak podivně zkreslený. Po první skladbě jsme se u zvukaře sešli dva, oba se stejnou připomínkou – není pořádně slyšet zpěv, a když totéž vepředu někdo nakukal Růžovi, ozval se s prosbou o vylepšení situace i zpěvák. Moc platné to nebylo, a marně přemýšlím, kde se stala chyba, protože následující kapela měla zpěv v cajku. Ale jinak LAHAR opět dokázali, kdo je králem tuzemského thrashe. Jeden hit za druhým, lidi začali reagovat, kus jedné skladby odeřval jeden z fanoušků z blatenské sekce, došlo i na nějaké to nošení diváků nad hlavami a ve finále se proletěl i Růža. Setlist tvořily prověřené fláky „Stý ze sta“, „Neviditelná fronta“, „Řecko“ či „Déšť“, lidi si vykřičeli i přídavky, ale zvuková pachuť na jazyku zůstala.

БУТ mi přijdou jako kapela, která není příliš vidět, nebo jak to přiléhavěji nazvat. Já se s nimi potkávám sporadicky, vždycky jsem ale spokojený... a pak na ně zapomenu. Snad už mi tentokrát v hlavě zůstanou… V Luhu totiž odehráli parádní koncert, který podpořil velmi dobrý zvuk. Aby se v tom čert vyznal – každá kapela měla zvuk jiný. Parta ex-členů INGROWING a GRIDE (a dalších kapel…) drtí old school masakr grind s lehkými náznaky death metalu, a drtí ho parádně. Minutové šlehy nemají šanci začít nudit, odsýpají v ultra rychlém tempu, mají srozumitelnou strukturu a řád, prostě takhle mě grind baví a když je navíc celá kapela instrumentálně na výši a zpěvák to dává s přehledem, vyklube se z toho kvalitní zábava. V té došlo i na nějaké covery (BRUTAL TRUTH, NAPALM DEATH) které do tvorby kapely ideálně zapadly. Opět se divočilo i nosilo, ve finále i díky zvuku nejlepší vystoupení večera.

Na poslední kapelu UPROSTŘED PÁDU naše mini výprava čekat nechtěla, takže jsme to před půlnocí zabalili a vyrazili k domovům. To Berry vytrval…
Děčínská kapela UPROSTŘED PÁDU je z pohledu pamětníka hardcore/punkové scény její nová, svěží krev jakkoliv nezatížená dávnými stigmaty, svazujícími scénáři nebo hýčkáním si jejích nesčetných dogmat. Má přirozený elán, nadšení, zdravou nasranost a tolik potřebný nadhled. Nezdráhám se ji připodobnit k současnému odkazu KRITICKÉ SITUACE. Texty, kde se rýmuje sděleními, která se vybavují v nezkaleném, čirém světle. Rozhodně překvapení, a to nejen v rámci 9. ročníku festivalu Šumava Against, který tahle početná smíšená partička uzavírala hluboko v noci.

Akce se, myslím, povedla, počasí vcelku vydrželo – spadlo jen pár kapek a krutá zima nepřišla –, zato přišla odhadem stovka fanoušků, takže pořadatelé snad mohli být spokojeni. Tak věřme, že za rok načnou druhou desítku.

Fotky: Šemík


Zveřejněno: 13. 09. 2017
Přečteno:
3812 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

13. 09. 2017 12:22 napsal/a Karstan
Bez nadpisu
Naprostá pohoda, skvělá společnost, stany - moc díky pořadatelům. Jen jsem se moc těšil na novou akvizici Laharu a docela zklamání z toho špatného zvuku. Zase se můžu těšit znovu - třeba na Trash Nightmare :-) Jinak jsem se docela podivoval, nad velkým počtem přítomných čtyřnohých miláčků. Asi to opravdu musí být nepostradatelní společníci, protože jejich citlivý sluch musí dostávat dost zabrat. Nevím, jestli by jim nebylo ten večer doma líp...