Po devíti letech se stalo něco, v co už málokdo doufal. LVMEN jsou zpět a to s novou deskou. Paradoxní na tom je, že se vlastně nikdy nerozpadli, jen ten čas tak rychle letí… Bohužel ne vše okolo LVMEN se nese jen v pozitivním duchu. V době, kdy jsem se chystal na aktuální album sepsat pár řádků, dorazila z tábora kapely příšerná zpráva… bohužel to v historii LVMEN nebylo poprvé, kdy někdo ze členů odešel na druhý břeh.
Jsem nevýslovně šťastný, že jsem si nenechal ujít jejich červnový plzeňský koncert. Kdo ví, kdy bude další. Jejich set ve mně vyvolal smíšené pocity, ale ty byly zapříčené tím, že jsem si nové album, které se na akci přehrálo celé, ten večer teprve zakoupil a tou dobou ho neměl tím pádem zmapované. Teď je situace úplně jiná a toho času, který jsme spolu strávili… Nakonec jsem nahlédl pod skořápku, následně pochopil a nezbývá mi než znovu smeknout.
Hudba LVMEN měla v době své největší slávy široký dopad a to nejen v našich končinách a ne jen u lidí v HC scéně. Jejich pojetí hardcoru, post metalových postupů, díky vokálům i ema, nemělo minimálně u nás obdobu. Lidí, kteří na tuhle kapelu přísahají, bude neustále velké množství. Počítám se k nim. K deskám LVMEN se několikrát ročně vracím a vždy si jejich poslech dokážu užít. Nakonec to platí i o „Heron“, s kterou to byl několikaletý boj, ale i tam to přišlo.
„Mitgefangen Mitgehangen“, což v překladu znamená „S kým tě chytnou, s tím tě pověsí“ je německé přísloví použité z filmu „Lékař umírajícího času“. Už z tohoto faktu je jasné, že LVMEN pracují se stejnými výrazovými prostředky – jejich tvorba byla v minulosti podobnými citacemi vynikajícím způsobem doplňována ve velkém množství.
Nové album se na první poslechy jeví jako poměrně nelehce stravitelná záležitost. Působí neučesaně, přetéká nápady a na poměry kapely je i výrazně tvrdší, za což může i finální sound. Přitom začátek vyznívá poměrně přístupně. Od prvních tónů „XXII“ je jasné, že se kapele podařilo stvořit další věc, kterou bez přehánění lze řadit vedle klenotů jako jsou „IX“ nebo „XIII“. Jak se stala „devítka“ nesmrtelnou díky recitaci „Bláznivin se rozsévá nazdařbůh...“, tak v „XXII“ se zrodil další aspirant na nesmrtelnost. Nad uhrančivým kytarovým riffem se nesou slova namluvené Miroslavem Krobotem: „K sobě se obraťte a na sobě pracujte jako na odkazu universální moudrosti… od jednotlivců musí vzejít slovo celému světu. Světlo vaše...“. Další geniální moment v historii kapely, která po mluveném slovu promění skladbu v těkající rozbušku a naplňuje ji typickými atributy, jako jsou tepavá rytmika kombinovaná s pomalejšími momenty. Skladba pracuje s dynamikou a s nespočtem chytlavých kytarových partů. A i když na „Mitgefangen Mitgehangen“ lze zaslechnou mnoho zajímavých pasáží, celkově působí „XXII“ jako nejlepší věc na albu.
Pochopitelně ani zbylé skladby nezaostávají. Je těžší se prokousat jejich složitější strukturou, jelikož se v nich toho odehrává opravdu hodně. Při poslechu na vinylu jsem z počátku nebyl schopný se zorientovat v tom, jaká věc ještě hraje a kdy už začíná další, to ale ničemu vyloženě nevadilo a je to jen důkaz toho, že LVMEN netvoří úplně standardním formátem, kdy by se jednotlivé části příliš opakovaly. Celá nahrávka však přirozeně plyne a lze ji bez problému vnímat jako jeden celek.
Na „Mitgefangen Mitgehangen“ jsou čtyři nové skladby, které jsou na závěr doplněny předělanou věcí „I“. Ta je poupravená, dokonce je nově zakomponována trubka, i když nejchytlavější ústřední pasáž pochopitelně zůstala. „I“ má na desce své místo, nijak nevybočuje, ale úplný smysl toho, proč byla znovu nahrána, mi stále nedochází. Každopádně kruh se uzavřel a jen doufám, že ne definitivně vzhledem k oné nešťastné události.
K velké pestrosti přispívají i vokály a v případě lVMEN už i zmiňované mluvené slovo. Různých vsuvek, nasamplovaných citací z filmů atd. je tady stejně jako v minulosti velké množství a jelikož má kapela pro jejich umístění cit, dělá to poslech rozmanitější. Barevnější jsou i vokály, na kterých se kromě členů kapely podílela celá řada jejich kamarádů a tak lze zaslechnout třeba Banána, který „přikládá vodu svěcenou“, ale třeba i Ivana (FLOWERS FOR WHORES), nebo Vaška (PLEASE THE TREES).
Jak bylo u LVMEN pravidlem, dbalo se na grafiku. Ta nebyla ošizena ani tentokrát a tak se dvojice Pegasů nakreslených ve stejném stylu jako opeřenec na „Heron“ krásně vyjímá na petrolejovém podkladu. Potěšující je i kvalita zvuku, která je přesně taková, kvůli které si vinyl kupujete.
LVMEN podnikli albový návrat, který jejich fanoušky nemůže zklamat. „Mitgefangen Mitgehangen“ se odvíjí v mantinelech, které kapela vytyčila už dávno, přesto i po takové dlouhé době od vydání svých prvních věcí mají LVMEN co říct a nepůsobí vyčpěle. A to se od doby, kdy byla kapela plně funkční, vylíhlo na světě tisíce kapel, které pracují s podobnými hudebními atributy, přesto si LVMEN, stejně tak jako NEUROSIS, dokázali udržet od těch všech kopírek odstup a ukázat, kdo je tady šlechtou.
Hodnocení: 85%
Seznam skladeb:
- XXII
- XXIII
- XXIV
- XXV
- I
Čas: cca 46 minut
Sestava:
- Hvsar – samply, klávesy, vokál
- Mirda – kytara
- Melnick – bicí
- Tyson Cosby – kytara
- František – basa
