DESIRE FOR SORROW – Visions

Přáli jste si někdy být nesmrtelní? A dokážete si vlastně představit, co všechno by to znamenalo? Právě určité zamyšlení nad tímto tématem přináší nová deska „Visions“ českobudějovické smečky DESIRE FOR SORROW, která právě vychází u MetalGate Records! Nástupce úspěšného debutu „At Dawn of Abysmal Ruination“ je koncepčním počinem, v jehož jádru leží příběh právě o lidském triumfu nad smrtí a s ním spojenými následky, zasazený do cyberpunkové budoucnosti. Toliko s promo letáčku vydavatelské firmy MetalGate Records, která zaštítila vydání druhého alba „Visions", které se objevilo v blackmetalovém podsvětí přesně po roce od vydání splitka „Damnation & The Rotten Brood" s havířovskými AWRIZIS.

Album uvozuje potemnělé, symfonické intro, na které naváže rychlé tempo první zpívané skladby „Resurrection". A již s prvním songem jde vypozorovat, že po hudební stránce to bude vchod do trochu jiného hudebního „žánru", než tomu bylo u debutové nahrávky. Není to však odbočka z melodického blackmetalového stylu, který můžeme znát z prvotiny a který je zde samozřejmě stěžejní, ale tuto temnou (atmo) stopu doplňuje velmi výrazně symfonický mustr. A po vyslechnutí celé stopáže alba můžu jen zkonstatovat, že „Visions" je spojení black metalu s vážnou hudbou, které nemusí kdekomu sednout. Tím ovšem není míněno, že album je špatné. Naopak, jen kombinace těchto žánrů, které se víceméně dělí o hudební pozici skoro fifty fifty, nemusí být pro posluchače přijatelná. Ale kdo ví.

Nakonec i pro mě bylo proniknutí do alba nelehkým úkolem. A když jsem začal porovnávat novinku s debutem, zůstala níže miska váhy, kde leželo první album. To, co zůstalo i na "Visions", je temná, ale rychlá blackmetalová hudba, která je okořeněna spoustou zajímavých melodií, riffů a vyhrávek, třeba jako v „Take the World", kde úvod obstarává hrubý growl, který doplňuje dominantní a zároveň poznávací hlas DFS, kterým je smrtící a mrazivý Zikyho skřehot. Oproti „At Dawn of Abysmal Ruination" je současná nahrávka po hlasové stránce méně barevná. V tomto směru mně přišla jednička více sympatická, neboť kromě zmiňované kombinace vokálů jsme mohli slyšet sborový zpěv anebo jemný ženský hlas.

Velmi výrazným článkem debutu byly klávesy, které samozřejmě nechybí ani zde, ale tentokrát jsou udělány tak, aby působily symfonickým dojmem. I tak jsou zde skladby, kde je dominance kláves nepřeslechnutelná, třeba v „Undead Thralls" nebo v „Resentful Sun", v nichž jsou slyšitelné čisté klavírní party doplněné šepotavým skřehotem, který pěkně umocňuje bezmocnost a (ne)pochopení věčného žití. Nejvíce sympatickými a nejvýraznějšími skladbami alba jsou z mého pohledu „Army of the Dying" a „Edge of Abyss", které mají (v první variantě) hutnou zatěžkanou, (v druhé variantě) svěží melodii, která se symfonickým doprovodem sklouzává až kamsi k orientálnímu hudebnímu modelu, potažmo k ruským prvkům. Takových výrazových prostředků by se na albu našlo povícero. Kontrabas umocňuje mohutnou a rychlou skladbu „Derelict Race". Pomalá melodie střídá rychlou v titulní „Visions“ a  vše se nese v duchu schizofrenické tváře, roztržky v sobě samém...

Aktuální album „Visions" přináší zajímavé momenty, které tuto nahrávku dělají přitažlivou, ale nabízí se otázka, proč z nahrávky nezůstanou v hlavě nějaké záchytná body. Ale i tak jsem se k albu vracel (díky jednotlivým momentům) a v pohodě vždy opětovně sjel celou nahrávku, což ukazuje, že je zajímavá, variabilní a tím pádem nemá čas nudit a vždy se vyloupne nějaký zajímavý okamžik. Druhým otazníkem je, zda se k tomuto albu budu vracet v budoucnu. Paradoxně jsem si od zrecenzování debutu, který mě velice zaujal, nepustil ani tuto nahrávku (kromě nynějšího porovnání obou alb), nicméně jsem se k jednotlivým písním (klipům) „vracel" na internetu. Každopádně koho debut DESIRE FOR SORROW zaujal, tak tomu doporučuji sáhnout i po tomto počinu, který je zabalen do slušivého moderně vyhlížejícího digipacku, jehož modro temná stránka nabízí svět futuristický a depresivně naladěný s opticky obrácenou stránkou obálky. Dvanáctistránkový booklet je opět pěkně zpracován, ale postrádám pro mě povinné uveřejnění sestavy. A jen pro pořádek ještě dodám, že tentokrát se nenahrávalo ve studiu Šopa, ale v brněnském Sonidos.

Seznam skladeb:

1. Cold Cell
2. Resurrection
3. Take the World
4. Visions
5. Army of the Dying
6. Edge of Abyss
7. Undead Thralls
8. Last Chapter
9. Derelict Race
10. Resentful Sun
11. Shadow Memories

Čas: 40:07

Sestava:

• Jiří „Ziky" Zíka - kytara, zpěv
• Marek „Horvi" Horváth - kytara
• Karel „Vlajda" Vlášek - basa
• Jan „Johny" Pavlíček - klávesy
• Jan Nirnberg - bicí

Současná sestava:

• Jiří Zíka - kytara, zpěv
• Marek Horváth - kytara
• Libor Všetečka - bicí

http://www.facebook.com/desireforsorrow