Jedním z hlavních vývozních artiklů protinožců je momentálně zlokov dotažený do té nejextrémnější podoby, jakou si lze jen představit. Kdo by si v myšlenkách na Austrálii nevzpomněl na slovutné PORTAL, GRAVE UPHEAVAL či třeba poměrně mladou krev TEMPLE NIGHTSIDE. Jsou to uskupení, jenž by se dala přirovnat k moru. Jejich death metal je totiž neskutečný nátlak, mohutná stěna, která drtí vše živé. Stejně, jako jsou vzácná jejich živá vystoupení, tak je i vzácné potkat někoho, kdo si v jejich muzice libuje. Já jsem jeden z nich.
Ač v jiných krajinách, jako je ku příkladu Španělsko, vzniká jakási reakce na toto australské hnutí (ALTARAGE, ...), tak rovnat se Austrálii může v tomto snažení snad jen Kanada (ADVERSARIAL, MITOCHONDRION, NUCLEARHAMMER). Je to také líheň neskutečného zla skloubeného s disharmonií a hnilobou. Vstoupit do chřtánu těchto uskupení se může rovnat smrti, ale také neskutečně intenzivnímu hudebnímu zážitku.
Nicméně v této recenzi se nebudeme věnovat ani jednomu z těchto uskupení, ač vazby na PORTAL a GRAVE UPHEAVAL tam jsou. IMPETUOUS RITUAL totiž nejenže pochází z Austrálie, ale v jejich řadách jsou právě členové výše zmíněných kapel. Tyto chlápky z Brisbane má už od prvního alba „Relentless Execution of Ceremonial Excresence“ pod křídly label Profound Lore Records, kterého si já velice vážím, jelikož každý rok plodí neskutečné nahrávky. Tento rok přišli IR k mému potěšení se třetím albem, s názvem „Blight upon Martyred Sentience“.
Právě toto zmíněné album bylo v mém hledáčku velice dlouho. Stejně, jako očekávám nová alba PORTAL, BLAZE OF PERDITION, ATARAXIE, SVARTIDAUDI či EP dalšího islandského spolku SINMARA, řadím tedy i novinku IMPETUOUS RITUAL k těm pomyslným černým hřebům roku 2017.
A jak vlastně IMPETUOS RITUAL zní? Mluvil jsem o konexích PORTAL a GRAVE UPHEAVAL, nicméně muzika IR je bestiálnější, primitivnější, hnilobnější, ale onen tlak na duši je tam jasně znatelný. První skladba je toho naprostým důkazem. Nejedná se o žádnou sypačku, nýbrž o temně se táhnoucí doomovou skladbu, kdy kytary vytváří až ambientní plochy, a vokál Ingnise je jako netvor vyvržený z hlubin země. Toť „Void Cohesion“, netypická poloha IR a jakési předpeklí na začátek nového alba. Nicméně tuto pomalou polohu dotáhnou Australané k ještě většímu absolutnu v jiné skladbě...
Pakliže jste IMPETUOUS RITUAL po zážitku z „Void...“ nevypnuli, brány pekel jsou vám otevřeny a následující dvouminutová „Apoptosis“ vás semele, nebo uhrane a budete dychtit po další náloži - a to přesně je ten stav, kdy už si vás Australané omotali kolem prstu stejně jako mě. Nekonečně kvílející kytary, tepající bicí a vokál naprosto mimo zemskou realitu. Následující trojice skladeb se nese v obdobném duchu. Je zajímavé sledovat, jak se s každým dalším poslechem skladby otevírají a stávají se více přístupnými. Ona třeba pasáž kolem času 0:50 v „Inordinate Disdain“ skrývá pod pokličkou i vcelku „chytlavý“ riff. Nicméně ten záhy rozdrtí Ignis svým vokálem vytaženým do vyšších poloh.
Výše píši o „tepajících“ bicích, start „Untoward Evocation“ je přesně takový. Bicí sice znějí primitivně, ale do hudby pasují náramně a já si je užívám.
I agresivní skladby v sobě skytají množství variací. Nejedná se o sypačky od začátku do konce. Sem tam jsou skladby prošpikovány i pomalými valivými pasážemi, kde hrají prim především kytary, které jsou v těchto chvílích opravdu mocné.
Jestliže jsem mluvil o úvodní skladbě „Void Cohesion“ jako o temné táhnoucí se skladbě, tak vězte, že sedmá „Sullen“ jí o úroveň ještě převyšuje. Osobně bych se nebál ji označit za nejpovedenější skladbu na albu, ač to není onen agresivní ryk, nýbrž hnusně doomové peklo. Tato skladba je majestátní seancí všeho zlého. Dlouho jsem neslyšel takto povedenou věc, co se atmosféry týče a myslím, že ještě dlouho neuslyším. Když linoucímu peklu začne ještě sekundovat odbíjení kostelního zvonu, tak je dílo dokonáno.
IMPETUOUS RITUAL rozhodně naplnili očekávání. Přesně toto si od nich slibuji a přesně na toto se těším. Laťka se bude v mezích žánru těžko překonávat, avšak další očekávaní-hodná alba jsou na obzoru...
Seznam skladeb:
- Void Cohesion
- Apoptosis
- Inordinate Disdain
- Untoward Evocation
- Synchronous Convergence
- Denigrative Prophecies
- Sullen
- Feculence Reveled
- Intransience
Čas: 43:11
Sestava:
- Typhon - basa
- Necros Craigos - bicí
- Omenous Fugue - kytara
- Ignis Fatuus - kytara, vokál
