Nejbližší koncerty
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
  • 28. 04. 2024Neděle 28.4.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ. SLOW FALL (Finla...
  • 29. 04. 2024RAEIN (IT) + Stormo (it) + Nervy
  • 04. 05. 2024Při příležitosti vydání split LP Toxic future / Life disa...
  • 06. 05. 2024CLOAKROOM (USA, Relapse) + PANENSKÉ PLAMENY
  • 09. 05. 2024NĀV + Łūt
  • 10. 05. 2024Již dvanáctý ročník rodinného metalového festu BUGRFEST p...
TELEPATIE VI

CD 2017, Century Media Records / death/doom metal / Anglie

Dalo by se říci, že VALLENFYRE jsou takovou sázkou na jistotu. Jejich kovové umění plné crustu, doomu a zlehka i punku je neměnné. Jen se občas někde ubere a jinde zase přidá. Nicméně je nutno podotknout, že jsou pánové z ostrovů výteční jak v sypačkách, tak v doom metalu ryzího zrna.

První „A Fragile King“ mě osobně naprosto minulo, ovšem s další „Splinters“ už jsem to partě okolo Mackintoshe žral z ruky. Ono samozřejmě o nic nějak nového, či inovativního nejde, ovšem své kouzlo to rozhodně má, a nechat si to někdy vpálit do hlavy čistým průstřelem bych nazval příjemnou záležitostí. Podobně to mám třeba s death metalovými ASPHYX. Jsou svým způsobem kapelou dost podobnou, co se do složení kompozic týče.

Od „Splinters“ utekly tři roky a VALLENFYRE jsou zde s dalším albem nazvaným „Fear Those Who Fear Him“ a to opět pod křídly mega labelu Century Media Records. Ač se hudebně nic moc nemění, tak u sestavy je tomu naopak. Za bicí totiž usedl Waltteri Väyrynen, který má, stejně jako Gregor, své místo v PARADISE LOST. 

Hned první tóny „Messiah“ zahrají na skandinávskou notu typickými chrastivými kytarami. Jo, to že VALLENFYRE nepochází že Švédska, ani ze Skandinávie obecně, to by si jen stěží neznalý tipl. Kytary tedy řežou jako pila, ale výtečná je nová akvizice za bicími, jelikož Walterriho blasty jsou famózní! Ani se člověk nevzpamatuje a struny už řežbou oznamují druhou „Degeneration“. Nutno říci, že první dvojička skladeb jsou jasné vyhlazováky. Tady se zajatci neberou, jakoby pěl Mackintosh do mikráku. On i zvuk dodává onu esenci hnusu, kytary jsou opravdová syrovost, tvorba CELTIC FROST bude určitě chlapcům velice blízká.

Nicméně i doomařova duše zaplesá. „An Apathetic Grave“ totiž uvrhne do naprosto jiné reality. Ono se dá taky lehce vydedukovat ze stopáže jednotlivých skladeb, kde VALLENFYRE upadnou do depresí, a kde se zase bude ničit vše živé. Ano, album je poněkud předvídatelné, obzvlášť pro znalce předchozí tvorby. Na „An Apathetic Grave“ se prokletou atmosféru daří úspěšně vytvářet, je to prostě bahno.

„Colours Fade
Life in monochrome
The end I seek
All seeds are sown“

Nihilist! Nihilist! Nihilist! Dvouminutová stopáž a rána do ksichtu, za kterou by se nemuseli stydět ani NAPALM DEATH. Žádné kudrlinky, žádný prostor pro progresi. Avšak hned poté přijde „Amongs the Filth“, která si razí cestu ve středním tempu a já opět vidím pana Warriora zjevujícího se z riffáže.

VALLENFYRE hrají po celou svou kariéru na jedno brdo, o tom žádná. Nicméně netrpí stereotypem, jelikož jejich hudba má jednoduše koule. Alespoň na třetím albu se ještě nedostavuje onen pocit nudy a moc velké předvídatelnosti. Otázka, jak budou britští vypadat ku příkladu na pátém albu. To je ale věc vzdálená. „Fear Those Who Fear Him“ je typickým vývozním artiklem jejich školy. Jen se zdá, že onoho crustu a grindu poněkud přibylo. Trošku chybí kytarové melodie z předchozích věcí. Je to víc a víc špíny. Čím více členové VALLENFYRE doomaří ve svých domovských projektech, tím víc ničí zde, a já tomu rozumím. O dalších skladbách už se rozepisovat nebudu, vlastně to ani nemá smysl. VALLENFYRE jsou tím, čím jsou a jsou neměnní. Jak jsem psal výše, občas se někde přidá, někde zas ubere. Na novém albu se přidalo crustu, špíny a ubralo na v naději vyhlížející melodie. Naděje už není.

Seznam skladeb: 

  1. Born to Decay
  2. Messiah
  3. Degeneration
  4. An Apathetic Grave
  5. Nihilist
  6. Kill All Your Masters
  7. The Merciless Tide
  8. Dead World Breathes
  9. Soldier of Christ
  10. Cursed From the Womb
  11. Temple of Rats
     

Čas: 39:00

 Sestava: 

  • Hamish Hamilton Glencross - kytara, basa
  • Gregor Mackintosh - vokál, kytara
  • Walterri Väyrynen - bicí

https://www.facebook.com/Vallenfyre
http://www.centurymedia.com/

 


Zveřejněno: 26. 06. 2017
Přečteno:
3490 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Richard | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

28. 06. 2017 10:21 napsal/a anahematar
Dá se říct
Ze židle sice nezvedla, ale má správnou syrově temnou atmosféru, což se jim myslím, povedlo na výbornou. Jako kolovrátek to na mě zas tak nepůsobí, sice tam dost převažují crustové pasáže, ale zádumčivé doomové pasáže dodávají nahrávce na temnosti a je sympatické, že sem tam vloží i sypačku. První album bylo více chytlavé a uchopitelné a ze všech tří vydaných alb asi i nejlepší. Jejich živý set na Brutalu 2012 jsem si náramně užíval. Jak bylo psáno v recenzi, více melodičnosti si hlavní tvůrci užijí ve svých hlavních kapelách, zde sázejí na větší hrubost a syrovost nahrávky.
26. 06. 2017 07:27 napsal/a Peťan
Souhlas
Ač nerad, musím souhlasit. Že je tam víc crustu, to mi nevadí. Spíš je to až moc kolovrátek. Tahle deska mě ze židle nezvedla...