Čas vážně letí jako prsty thrashového kytaristy po strunách. V celkem živé paměti mám akci nazvanou Čerti lezou z děr, která se ve Strakonicích za poslední řadou garáží konala v roce 2013. Od té doby se prý ještě „něco“ konalo, ale buď jsem o tom nevěděl, nebo jsem nemohl vyrazit. Letos ale všechno klaplo, i počasí se nakonec umoudřilo, po čtyřech dnech deště a sněhu vykouklo v sobotu slunce a vysušilo plac před zkušebnou CONOPED, takže repráky ven, plachtu nad ně (kdyby náhodou zapršelo) a s chutí do nějaké té rotyky.
Naše tradiční duo si cestu „zkrátilo“ přes obchod, kde dokoupilo zásoby, protože organizátoři dopředu avizovali, že na místě nebude k dispozici nic k jídlu ani pití. S brašničkami, v nichž chrastily plechovky, jsme s Davidem kolem půl šesté doťapkali na místo konání, kde k našemu velkému překvapení byly nejen dvě kapely, ale i zhruba třicet punkáčů a hardcoristů, většinou hodně mladých a hodně obložených alkoholickými nápoji všeho druhu. (úsměv) Zbyňa nás přivítal exkluzivní pálenkou, David vytáhl placatici, zasyčely plechovky a kolem šesté se mohlo začít - a to už bylo na místě možná čtyřicet lidí.
Úvod obstarala ABSOLUTNÍ BEZMOC, mladá strakonická punková parta, kterou jsme viděli loni na podzim... v poněkud jiné sestavě. Bubeník prý si polámal ruku, tak sedl za bicí náhradník, a aby toho nebylo málo, točili se i muzikanti s kytarami a basou. Každé dvě tři skladby se sestava nějak proměnila, což by až tak nevadilo, kdyby... za prvé nebyl zvuk absolutné bezmocný, za druhé nezněla kapela jako parta, která se právě sešla k první zkoušce. Z pod plachty se linul jeden velký bordel, zpěvákovi navíc nebylo rozumět ani slovo, protože zpěv byl prapodivně nazvučený, nebo spíš nenazvučený. Asi dvakrát se nepodařilo skladbu dokončit, protože ji někdo zvrtal... Až závěrečná „Absolutní bezmoc“ trochu napravila dojem z jinak hodně divokého koncertu.
S CONOPED se za garáže vrátila stravitelná muzika. Kytary, basa i bicí najednou zněly srozumitelně, jen zpěv zůstal kdesi za rohem, takže Vencovi bylo rozumět prachbídně. I s tímto hendikepem ale thrash/HC divočáci CONOPED znovu prokázali, že jim to v poslední době hraje a že jsou takřka hitmakeři, protože řada skladeb zní chytlavě a zapamatovatelně. A došlo i na Kilimandžáro.
Další dvě kapely dorazily z Moravy, cestu si ale „zkrátily“ přes Vídeň a tahle oklika se na vzeření cestovatelů pěkně podepsala. (úsměv) Když se muzikanti začali soukat z dodávky, vypadalo to, jako když vylézají zombie z hrobů. (úsměv) Ale jak už to tak bývá, když se pánové chopili nástrojů, společenská únava z nich zmizela jako mávnutím kouzelného proutku. Alespoň v případě první party, DIS-K47. Zatím jsem neměl s tvorbou znojemské kapely tu čest, ale po koncertu jsem si dohledal nějaké informace - a ty jsou zajímavé, protože původně šlo o one man projekt bubeníka Kraťase, který sám zrealizoval i nějaké nahrávky, až později se připojili další členové kapely. A ta to za garážemi rozjela opravdu parádně, najednou byl dobře slyšet i zpěv, resp. zpěvy, protože do mikrofonu křičel jak Kraťas za bicími, tak sólová zpěvačka Míša. Evidentně výborně sehraná parta útočila ostrým d-beatem plným pěkných vyhrávek, až to několik divochů přimělo k tanci a došlo i na nějaké zvedačky. Pro mě nejlepší kapela večera.
MORAL HANGOVER asi někde zapomněli basáka, takže se do tvorby hluku pustilo trio ve složení bicí, kytara, hlas. A to najelo na podobnou vlnu jako ABSOLUTNÍ BEZMOC, takže bordel, který měl nejspíš na svědomí kytarista, protože bubeník chtěl po chvíli koncert zabalit a důvodem byl nejspíš výkon kolegů. Ale lidi se asi i díky zvyšující hladince alkoholu v krvi bavili a tak kapela pokračovala v hardcore/punkové rotyce. A jestli něco stálo za pozornost, tak výkon bubeníka, který to dával s velkým přehledem.
Jestli se o nějakých akcích dá mluvit jako o ryze undergroundových, tak jsou to ty garážové. Bez zvukaře, bez pohodlí, bez baru, bez toalet (úsměv). Přesto se na té strakonické nakonec sešlo zhruba padesát punkáčů a hardcoristů a asi tři metalisti. (úsměv) A i přes nějaké ty mouchy jsme odcházeli domů spokojení, protože to byl trochu jiný level zábavy.
