Nejbližší koncerty
  • 19. 04. 2024Drom, Bullfrog, Mayon
  • 20. 04. 2024Kapela Bloody Obsession a Barrák music club pořádají třet...
  • 20. 04. 2024DROM, MAYON, DRUTTY
  • 22. 04. 2024DEAF CLUB (USA) + FUCK MONEY (USA) + DECULTIVATE + SKIPLIFE
  • 23. 04. 2024Joshua Zero (UK) & Wczasy (Pol) & Blue Chesterfield > 23....
  • 23. 04. 2024Výjimečný kytarista a hudebník, několikanásobný držitel B...
  • 26. 04. 2024OBSCENE EXTREME WARM UP TOUR 2024 - tentokrát za účasti I...
  • 26. 04. 2024The Stubs (PL) + Arrogant Twins + Neuro Bats
HUSMAN FEST

CD-R 2016, vlastní náklad / symfonický power metal / Slovensko

V době nedávno minulé jsem ve svých článcích několikrát žehral na to, že kapely už do obálky ke svým nahrávkám nepřidávají tak zvaný promo list, kdysi naprosto běžnou věc, doprovázející v podstatě každé album zaslané redaktorům k posouzení. Pakliže skupina dodá na recenzi běžný formát svého CD, čímž mám v drtivé většině případů na mysli v posledních letech tolik oblíbený digipack, případně klasickou verzi cédéčka, tak se alespoň člověk dozví základní podstatné informace, jimiž jsou pro mě třeba letopočet a místo nahrávání, autoři textů, hudby, obalu nebo výsledné zvukové podoby. Samozřejmě, že naprosto chápu, když se kapela rozhodne poslat na recku úspornou verzi svého dílka třeba v papírové kapse, jako je tomu v tomhle zmiňovaném případě, nakonec, v minulosti k nám do redakce takových titulů dorazilo velké množství a žádný problém s tím nikdo neměl. Čemu ovšem rozumím mnohem méně je to, že když zmíněný futrál, v němž CD přijde, neobsahuje vyjma názvů skladeb žádné další info, že není dotyčná skupina schopná napsat pár slov k dané nahrávce na kus papíru nebo třeba i do e-mailu. Těžko říct, jestli je důvodem nevědomost, nezájem, lenost nebo něco dalšího. Tak ještě vyčistit lepidlo ze samotného disku (ten, kdo lepil kapsu dohromady, jím evidentně nešetřil), abych se už dostal k tomu hlavnímu, tedy k muzice.

Konečně bych vám asi mohl prozradit, o jaké kapele dnes bude řeč, takže v přehrávači mám momentálně aktuální placku slovenské party ANTHOLOGY, pohybující se hudebně ponejvíce ve vodách symfonického power metalu. Materiál s názvem „Angel’s Revenge“ by měl být v pořadí druhým albem tohoto tělesa se základnou ve městě Nižná (severní Slovensko) a jestli se nepletu, tak vyšel těsně před koncem loňského roku. CD – R s plnobarevným potiskem, takřka shodným s titulní stranou obalu, tedy andělem v jedné ze svých mnoha podob, přináší včetně úvodního intra devět hudebně i zvukově hodně povedených kompozic, které určitě stojí za poslech. Nepochybně musím uvést, že se jedná o kapelu s ženským vokálem (v angličtině), který v tomto případě obstarává L'ubica Gavlasová. Její hlas působí po většinu nahrávky více než jistým, nebál bych se napsat suverénním dojmem, pouze bych místy možná uvítal zpěv v trochu nižší (hlubší) poloze, protože by mi do některých částí skladeb zapadal o něco lépe, ale to je můj čistě subjektivní názor, ostatně, jako celý článek. (úsměv) Na desce se ovšem objevují i mužské vokály (hlasy), které jsou jistě zajímavým zpestřením a doplněním jednotlivých písní. Využité jsou v různých podobách, zaznamenat je můžeme třeba ve formě sborů, ale jsou zde umístěné například i jako podklad nebo protipól ženskému zpěvu. Poměrně hodně prostoru má mužský zpěv například v pětce „The Revenge of  Angels“, kde se místy v podstatě jedná o takový dialog obou hlasů. Výrazný mužský vklad v tomto směru je možno zaznamenat i v závěrečném songu „Labyrint of Evil“ (jedná se o vůbec nejdelší věc na albu, jejíž stopáž dosahuje sedm a půl minuty), v němž zároveň můžeme zaregistrovat i využití flétny nebo cella. Vyjma tradičních kytar hrají na celém CD výraznou roli rovněž klávesy, které jsou v případě ANTHOLOGY zapojené v opravdu velké míře a jsou z mého pohledu naprosto rovnocenným nástrojem při vytváření výsledného hudebního a zvukového výrazu představeného materiálu. V žádném případě se nejedná jen o takové křoví, jak je u spousty kapel či nahrávek běžné. Mě samotného z celé desky asi nejvíce zaujala čtyřka „Beyond the Game“, která šlape naprosto bezvadně, a nenacházím v ní žádné slabší místo, hned za ní bych potom zařadil šestku „Stray In Nightmare“ a už zmíněnou poslední věc „Labyrint of Evil“.

Jelikož jsem zvyklý ve svých recenzích hodnotit nejen hudební složku, ale i další věci (viz výše), ke kterým se tentokráte moc vyjádřit nemůžu, nechám bodování stranou. Každopádně všem, kteří holdují spojení výše zmíněných hudebních stylů, můžu desku doporučit, protože se jedná o opravdu velice kvalitně odvedenou práci, navíc vy za své peníze jistě dostanete vše, co si zasloužíte.

Pokud vám tento článek především ve svém úvodu spíše než recenzi připomíná politické školení, tak máte samozřejmě pravdu, omlouvám se, ale to holt se nedá nic dělat. (úsměv)

Seznam skladeb:

  1. Revelation
  2. Devoted Soul
  3. Against the Wind
  4. Beyond the Game
  5. The Revenge of Angels
  6. Stray In Nightmare
  7. Touch of Obsession
  8. Last Weep
  9. Labyrint of Evil

Čas: 42:09

Pravděpodobná sestava:

  • L'ubica Gavlasová – zpěv
  • Marián Gonda – kytara
  • Miro Grman – kytara
  • Peter Pleva – bicí
  • Martin Solárik – klávesy
  • Kristián Žilinec – baskytara

Web


Zveřejněno: 16. 03. 2017
Přečteno:
3524 x
Autor: Mikael | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář